Podobné ústřižky médií vadí. To samé dělají i sociální sítě, pokud na nich sdílíte cizí obsah
Google se zavázal, že ve Francii založí tzv. Digital Publishing Innovation Fund (DPIF). Do fondu na podporu online médií nasype 60 milionů eur, aby pomohl webovým vydavatelům dostávat obsah mezi čtenáře. Zároveň rozšířil spolupráci na reklamě, takže vydavatelé (a díky provizím i Google) mají více vydělávat.
Schmidta ale pravděpodobně čekají ještě další výlety. V Německu mají stejný problém. Tamní zákonodárci chtějí omezit internetové firmy, aby nemohly využívat cizí obsah. Týká se to i sociálních sítí. Více v článku Lukáše Fialy.
A agentura Reuters dnes píše, že Evropská rada vydavatelů, jež sdružuje 26 velkých mediálních domů včetně v Česku působících vydavatelů Ringier Axel Springer nebo Sanoma, chtějí také dostat zaplaceno. Média se kvůli poklesu příjmů z reklamy nacházejí v krizi a internetové firmy jako Google vydělávají na tom, že odkazují na cizí obsah a využívají ústřižků odjinud, zní z Rady.
Kdyby musel Google zakládat fondy jako francouzský DPIF i v jiných zemích EU, mohlo by jej to stát až půl miliardy eur, ne-li více. A lze předpokládat, že se budou ozývat také další oběti. Francouzský model by však byl pro Google výhodný, protože si pojistí další příjmy z reklam a investované částky se časem vrátí.
Využívání podobných citací/ústřižků se nachází v právních šedých zónách. Např. v českém autorském zákoně je paragraf 34, který říká, že lze cizí díla v odpovídající míře (tedy citace) využívat v hromadných sdělovacích prostředcích. Až případné soudy by musely rozhodnout, jak přesně vypadá ona „odpovídající míra“.
Osobně s „daní z Googlu“ nesouhlasím. Google nebo třeba Facebook využívají krátkých úryvků, ale s odkazem na cizí web. Samotný úryvek má jen malou informační hodnotu a odkaz přinese webům čtenáře. Google vyhrožoval, že by mohl problémová média prostě odstřihnout. Byl by to zajímavý experiment, jak by se smazání odkazů na zpravodajský web dotklo jeho návštěvnosti.
