Exceleram EP3001 DDR3-1333 – přetvařující se ďáblice

Paměti s Powerchip čipy za hubičku?

Paměti s Powerchip čipy za hubičku?

Minulý měsíc jsme vám přinesli velký test paměťových kitů DDR3 a porovnání
výkonu v mnoha aplikacích. Dnes se již porovnáváním výkonu zabývat nebudeme a
tedy vás odkážu na test z dubna. V dnešní minirecenzi si vezmeme na mušku
„obyčejné“ paměti od společnosti Exceleram. Proč obyčejné v uvozovkách? To
proto, že není vše takové, jak to vypadá a paměti EP3001A v sobě ukrývají malého
ďábla.

Tím jsou použité paměťové čipy Powerchip. V poslední době se tato firma se svými
čipy činí, jak jen to jde. Ty se potom stávají velmi oblíbenými také mezi overclockery.
Největší úspěch přinesly asi na platformě s procesory AMD, kdy se s nimi
podařilo překonat frekvenční hranici 2 GHz o několik stovek megahertzů. Dobře si
však vedou také na platformách Intelu.

Powerchip na G.Skill Flare (zdroj:
X-bit labs)

Společnost Exceleram nám k testu zaslala dva paměťové moduly EP3001A, které jsou
určeny pro ty nejméně náročné uživatele. Nenesou žádný chladič a jejich základní
parametry jsou 1333 MHz s časováním 9-9-9-24 a napětím 1,5 V, což odpovídá
standardu JEDEC. Teď si možná řeknete, že na nich tedy není vůbec nic
zajímavého. Omyl. To pravé zajímavé se skrývá právě v čipech. Exceleram má na
svých stránkách tabulku s výsledky těchto pamětí na různých zahraničních
serverech. My jsme ji pro vás přenesli do této recenze, a tak se na ni můžete
podívat rovnou pod tímto odstavcem. Od Exceleramu to byl velice dobrý nápad, taková tabulka má díky spoustě různých kusů a různých testovacích konfigurací větší informační hodnotu než jakýkoli (smrtelníkem zvládnutelný) test:

Jak můžete vidět, najdou se i výsledky s velmi vysokou frekvencí 2600 MHz. Kdo
by to čekal od modulů, které oba dohromady stojí okolo tisíce korun a mají
základní frekvenci 1333 MHz? Vrhněme se na pár našich fotek.

Balení není ničím výjimečné, naopak se jedná o zcela obyčejné plastové krabičky.

Štítek na modulu nese všechny důležité údaje, mezi které patří model, z jakých
modulů se kit skládá, výchozí napětí, frekvenci a také časování.

Zde jsou ony slavné paměťové čipy od Powerchipu. Na první pohled vypadají zcela
nevinně. Na závěr této kapitoly se ještě podívejme na tabulku se specifikacemi.

Paměti při přetaktování a verdikt

Paměti při přetaktování a verdikt

Tento test přetaktování pamětí bude tak trochu netradiční a to z důvodu změny
platformy. K dispozici jsme bohužel neměli platformu s procesorem Intel
Lynnfield a základní deska Intel DP67BG s procesorem Core i7-2600K nám odmítala
pobrat několik nastavení. Nezbývalo tedy už nic jiného, než šáhnout po základní
desce s nějakým „osmičkovým“ chipsetem od AMD a procesorem s jádrem Thuban.

To
je u AMD asi nejvhodnější kombinace na taktování operačních pamětí. Naneštěstí
byly i tak výsledky horší, než by byly na platformě s Intel procesorem. Na druhou stranu, v přechozí kapitole jste mohli v tabulce vidět téměř samé výsledky na s Lynnfieldem, Gulftownem nebo úspěšnější konfigurací 2600K než byla ta naše s Intel Burrage, takže není čeho litovat. Naopak jsme rádi, že můžeme velkou výsledkovou tabulku také trochu informačně obohatit.

Stabilitu jsme testovali půlhodinovým průběhem s maximálním využitím volné
operační paměti v zátěžovém programu LinX, který je postavení na Linpacku.

Vyzkoušeli jsme tradiční tři nastavení časování při napětí 1,65 V a zkoušeli jsme
maximální stabilní frekvence. Výsledky byly, i přes použití AMD, lepší, než jsem
očekával.

Při nastavení časování na hodnoty 9-9-9-27 1T jsem čekal frekvenci maximálně
okolo 1700 MHz. Nakonec to ale bylo celých 1816 MHz.

Při každém snížení časování došlo k poklesu maximální stabilní frekvence o
zhruba 200 MHz. S CL8 jsem se zastavil na frekvenci 1624 MHz a při CL7 to bylo
1414 MHz. To sice nejsou nijak extra skvělé výsledky, ale nezapomeňte, že
testujeme na AMD a základní frekvence těchto pamětí je 1333 MHz při časování
CL9.

Jelikož je o Powerchip čipech známo, že mají rády vyšší hodnotu tRCD a CR
nastaveno na 2T, nastavil jsem to tedy a zkoušel opět maximální stabilní takt.
Na AMD se konečná frekvence zastavila na 1848 MHz, což je o
32 MHz lepší než s
časováním 9-9-9-27 1T.

S procesorem Intel Sandy Bridge jsem zvolil stejné nastavení, akorát s Command
Rate na 1T. Frekvence se zastavila na 1946 MHz, ale šla by určitě i výše, kdyby
nebylo omezení ze strany frekvence BCLK. Základní deska totiž vyšší hodnotu než
104 MHz neustála.

Závěr

Exceleram předvedl, že je schopen vyrobit velmi levné, ale zároveň i velmi
schopné operační paměti. Za svou cenu 539 Kč se jedná o skvělé moduly. Rozhodně
bych je doporučil i začínajícím ladičům, kteří se snaží vytáhnout ze svého
počítače maximum. Pro běžné použití nemá bohužel přetaktování valný význam. Jak
jste se mohli dočíst v našem dřívějším Velkém testu operačních pamětí,
podstatnější zvýšení výkonu došlo pouze ve WinRARu.

Za zapůjčení operačních pamětí Exceleram EP3001A děkujeme společnosti Exceleram

Za zapůjčení základní desky MSI 890GXM-G65 děkujeme českému zastoupení společnosti MSI