Mírnou komplikací je skutečnost, že ne ve všech lokalitách bývá k dispozici ta „nejlepší“ varianta připojení. Proto je občas nutné vybírat z ne zcela standardních možností. Abyste dokázali zhodnotit výhody i nevýhody pro vás dostupných alternativ, máme pro vás tento přehled typů připojení spolu s nejdůležitějšími parametry, na které je dobré se zaměřit.
Typy připojení a vlastnosti
Optimální volbou je poskytovatel, který nabízí tarify bez FUP
Pravděpodobně nejlepší variantou, kterou jsme v dnešní době schopni pořídit, je připojení k internetu prostřednictvím optických kabelů. Optika zajišťuje velmi dobrou propustnost, krátké odezvy a dokáže nabídnout bez problémů rychlost v řádech stovek megabitů. Optické sítě bývají zatím doménou zejména metropolitních optických sítí, přičemž některé z nich již připravují rychlost připojení 1 Gb/s (této rychlosti s největší pravděpodobností bude možné reálně dosáhnout, otázkou zůstává, jestli jsme schopni takto rychlou linku skutečně využít). Asi hlavní nevýhodou je dostupnost tohoto typu připojení, ve většině případů se jedná zatím pouze o panelové zástavby a sídliště.
Druhým typem je standardní kabelové připojení. To může být realizováno pomocí metalických kabelů (UTP), které používají k připojení koncových uživatelů i poskytovatelé optických sítí. Jedná se tak vlastně o ethernetovou síť. Jako kabelové připojení bereme také připojení přes koaxiál od poskytovatele kabelové televize. Takové připojení je u nás také velmi rozšířené. Kabelové připojení (různých typů) bývá již dostupnější (nabízí jej většina poskytovatelů internetového připojení v ČR) a rychlost takové sítě bývá obvykle v řádech desítek megabitů. U UTP je propustnost omezena na 1 Gb/s (limit kabelu) a může se také stát, že se tato rychlost bude dělit mezi více přípojek (pokud je např. kabel do jednoho domu zaveden právě tímto způsobem). I tak tato forma připojení patří mezi nejlepší dostupná řešení, ačkoli vždy záleží na poskytovateli. Například velký internetový poskytovatel UPC velmi často trpí neočekávanými výpadky.
Pokud není k dispozici ani jedna z výše uvedených variant, bývá jedinou alternativou tzv. ADSL (z anglického Asymmetric Digital Subscriber Line), což je technologie vyznačující se asymetrickým připojením (download je vyšší než upload). To sice reflektuje potřeby uživatelů při surfování na internetu, ale o něco horší je to již např. během video hovorů. ADSL využívá nevyužité frekvence v telefonním kabelu, což v důsledku znamená technologický limit rychlosti. Dnešní operátoři (např. Telefónica O2) již využívají technologie VDSL (Very High Speed DSL), přičemž aktuální druhá verze této technologie (VDSL2) má technologický limit 100 Mb/s (současně v obou směrech). Její nasazení v podobě Telefónicy O2 je ovšem asymetrické se vzdáleností do 1,3 km od ústředny s technologickým limitem 43/2,2 Mb/s. V nabídce nalezneme např. tarif 20/2 Mb/s. Tuto rychlost navíc sdílí více uživatelů a reálná rychlost může být také závislá na vzdálenosti uživatele od ústředny.
Pokud se nenacházíte ve městě, je docela možné, že jedna z alternativ bude některý z lokálních poskytovatelů internetu, který realizuje připojení prostřednictvím Wi-Fi. Tato bezdrátová technologie má svoje uplatnění zejména v případě, kdy z jakéhokoli důvodu není možné (nebo je nepřiměřeně složité a nákladné) natáhnout kabelové připojení. Bezdrátová síť Wi-Fi má ale celou řadu nevýhod. Je možné dosáhnout jenom nízké rychlosti (nabízené rychlosti se pohybují ve stovkách kilobitů), stabilita připojení závisí na externích faktorech (počasí, povětrnostní podmínky, atp.) a bezdrátový přenos dat je celkově pomalý a má velké odezvy. To prakticky znemožňuje hraní online her nebo využívání podobného typu služeb.
Poslední dostupnou možností je mobilní připojení. Tento typ konektivity prošel v poslední době řadou inovací a v některých oblastech může být lepším řešením, než Wi-Fi na samotě od amatérského poskytovatele. Pořízení mobilního připojení je navíc výrazně jednodušším a často také levnějším řešením. Obvykle je realizováno pomocí USB zařízení, které připojíte do USB portu notebooku (nebo počítače) a po instalaci ovladačů je vše připraveno k navázání připojení. Nevýhodou je ovšem závislost na signálu (pokud není k dispozici 3G, bude navíc rychlost výrazně pomalejší, než bychom pravděpodobně očekávali) a prakticky na všechny mobilní tarify bývá uplatňována tzv. Fair User Policy (zkracováno jako FUP, více se dozvíte v dalších odstavcích).
Parametry připojení aneb na co si dát pozor
Hlavním parametrem připojení je pro většinu uživatelů rychlost. Není ovšem důležitá jenom příchozí rychlost, ale také odchozí. Při obyčejném prohlížení stránek se odchozí rychlost nebude až tak projevovat, ale poznáme to např. během telefonování na internetu, video hovorů, eventuálně odesílání dat např. na FTP. Je tedy dobré dívat se na obě rychlosti a snažit se, aby byly pokud možno stejné, nebo byl mezi nimi jenom minimální rozdíl.
Dalším parametrem je existence nějakých datových limitů. Ty bývají často označovány jako FUP a vyznačují se snížením rychlosti po stažení určitého objemu dat. FUP bývá často v řádech gigabajtů, proto zkuste dopředu odhadnout, kolik dat máte v plánu přenášet. Optimální volba je obvykle takový poskytovatel, který nabízí tarify bez FUP. Internetové přípojky můžou také nabízet sdílenou konektivitu (tzv. agregace). Tento typ připojení může být o něco levnější, ale je to vykoupeno tím, že vaše rychlost není garantována a dělíte se o ni s více či méně dalšími přípojkami. Například agregace 1:20 znamená, že linku může využívat až 20 lidí, a záleží pak na tom, kolik z nich je připojených ve stejnou chvíli jako my. Dle toho se pak dá očekávat snížení rychlosti a také odezvy.
Oproti tomu můžete mít rychlost garantovanou. To znamená, že poskytovatel vám zaručuje možnost dosažení dohodnuté rychlosti kdykoli během dne (jinak řečeno tím dává najevo, že jeho síť má dostatečnou kapacitu). Touto výhodou disponuje naprostá většina optických metropolitních sítí a je to běžný parametr např. u firemních přípojek či tarifů.
Poměr cena a výkon
Při výběru doporučujeme také sledovat poměr toho, co nám daná forma připojení dokáže nabídnout vzhledem k ceně. Pokud máme možnost mít linku o rychlosti 10 Mb/s za 499 Kč, bude to pravděpodobně lepší volba, než 20 Mb/s za 1 999 Kč. Tady již ale vždy záleží na našich preferencích, tedy co je pro nás důležitější, jestli cena, nebo rychlost a kvalita připojení. V naprosté většině případů je v dnešní době možné nechat si zřídit dostatečně rychlý a kvalitní internet v ceně již okolo 500 Kč. To se ale může lišit v závislosti na konkrétním poskytovateli, případně lokalitě
ČLÁNKY DO MAILU