Kalendář testu |
V tomto článku najdete pouze úvod do testu. Tedy popis testované kategorie, naši motivaci pro její výběr a samozřejmě také podrobně rozepsanou testovací metodiku. Další díly testu se samotnými recenzovanými stroji a se shrnujícím závěrem, který nabídne oceněné stroje a konkurenční varianty, najdete našem webu v průběhu příštího týdne. Podrobný kalendář, který bude později sloužit také jako rozcestník, si můžete prohlédnout níže. |
23.7. - 1. část testu |
25.7. - 2. část testu |
27.7. - Závěrečné shrnutí, konkurenti |
Za počítače jsme dřív dávali několik výplat. Přesto byly ve srovnání s dnešními stroj pomalé a rychle zastarávaly. Po mnoha generacích postupného zlevňování a zlepšování ale přišly netbooky, které nabízely počítačové služby doslova za pár tisíc. Na pořádnou práci příliš použitelné nebyly, lidé si ale zvykli platit méně. Výrobci si dnes kvůli tomuto kroku trhají vlasy, ale trh se prostě změnil – lidé teď chtějí levné notebooky. A co si trh žádá, to také dostane.
My v redakci většinou doporučujeme připlatit, případně také zvolit jinou úhlopříčku. Levná patnáctka je ale v Česku prodejní trhák, to vám potvrdí všichni z branže. Rozhodli jsme se tedy tentokrát neplavat proti proudu, ačkoli činit osvětu je jednou z profesních povinností novinářů. Mnozí lidé si tu patnáctku za deset ale stejně koupí, ať budeme agitovat za lepší IT zítřky, jak budeme chtít. Proto jsme se tenokrát rozhodli, že přesně tyto modely otestujeme a alespoň poradíme, které stroje jsou nejlepší, kde jsou jejich největší slabiny a jaké jsou případně alternativy. Po pravdě nevěříme, že zrovna vy – naši čtenáři – lidé s určitým technologickým rozhledem budete tyto stroje kupovat z jiných než ekonomických důvodů. Nicméně i proto, že čtete počítačový časopis, ve svém okolí pravděpodobně sloužíte jako IT poradna. A také pomáháte s výběrem nové elektroniky. Také proto by se vám náš test mohl hodit.
Co dostanete?
Co tedy dnes za deset tisíc můžete pořídit? Při sestavování testu jsme stanovili poměrně striktní požadavky. Nutností byla patnáctipalcová úhlopříčka (přesněji 15,6"), cena do deseti tisíc včetně DPH a samozřejmě systém Windows 7 v libovolné verzi. (Bezplatný Linux totiž není každému po chuti.) Přesto se nám sešla poměrně rozmanitá skupina – v testu byly stroje s dvoujádrovými Pentii, dvěma typy Celeronů, nechybělo ani AMD. Otestovali jsme modernější procesor A4 i levný E-450.
Původně měli být v testu také zástupci s procesorem Core i3 – i ty se do deseti tisíc vešly. Výrobci nám je však nakonec nedodali. Oficiálním důvodem bylo, že tato generace již mizí z obchodů a nové ještě nejsou. Otázka která nám následně vrtala hlavou: „Nebáli se zástupci značek, že by tyto modely dopadly příliš dobře a ty horší by pak už nikdo nechtěl.?“ Abychom se vyhnuli těmto konspiračním teoriím, objednali jsme také jeden dražší model, který byl procesorem Core i3 vybaven. Srovnat jsme díky tomu mohli také integrované grafické jádro Intel HD GMA, které v první druhé generaci Core i3 procesorů najdete. Notebook byl ale vybaven také druhou grafickou kartou GeForce GT 630M. Díky tomu jsme mohli provést ještě lepší porovnání výkonů grafik.
Patnáctky nejsou z dnešního pohledu zrovna mobilní stroje, speciálně, když je srovnáte se všudypřítomnými Ultrabooky. Stroj této velikosti má ale i své výhody. Displej už je dostatečně velký na většinu práce, ačkoli dominující rozlišení HD ready je žalostně nízké. Stroje této kategorie nabízejí plnohodnotné klávesnice, často včetně numerických bloků, plnohodnotnou konektorovou výbavu a v neposlední řadě také DVD vypalovačku. Ta je pro mnoho lidí (bohužel) stále nepostradatelná. I v této kategorii je dnes povinností osadit stroj čtyřmi gigabajty operační paměti a zkombinovat je s 64b operačním systémem Windows. Díky tomu jsou stroje o kus svižnější než předchozí generace a za to výrobcům tleskáme. Jakýmsi nepsaným standardem je dnes také 500GB pevný disk (případně i větší). Rychlost otáček je sice stále pouzě 5 400 ot./min, díky větší hustotě zápisu a snižování počtu ploten jsou však i tyto disky čím dál rychlejší. Samozřejmostí je dnes také webkamera, čtečka paměťových karet (většinou pouze SD) či HDMI výstup. Naopak USB 3.0 jsme bohužel viděli jen u jediného modelu, stejně jako rychlý datový port eSATA.
Co v testu najdete?
Jak jsme testovali, notebooky v testu
Testovali jsme klasicky ve čtyřech kategoriích. V některých se projevily benchmarky, v jiných jsme hodnotili i subjektivně. Snažili jsme se připravit komplexní a vyváženou metodiku, která by postihla všechny důležité aspekty notebooku vzhledem k jeho předpokládanému využití. Vycházeli jsme z ověřené metodiky, kterou používáme na ExtraNotebook.cz, test ale vznikl primárně pro časopis Extra PC, je tedy v některých ohledech mírně zjednodušen. Výsledky jednotlivých kategorií a měření najdete jak u samotných modelů, tak i ve velké shrnující tabulce v posledním dílu článku.
Nejprve jsme bodovali výkon. Základ samozřejmě tvořili PCMarky a 3DMarky (3DMark06, 3DMark Vantage, PCMark Vantage, PCMark 7), ty jsme doplnili o testy hrubého procesorového výkonu (Cinebench, kódování videa v x264 Benchmark), změřili jsme samozřejmě i rychlosti disku (HDTune, CrytalDiskMark). Bodovací systém jsme ještě doplnili herním testem – posloužila nám oblíbená závodní hra Trackmania Nations Forever, kterou poměřujeme i herní stroje a notebooky. Výsledky nebyly nijak ohromující, výsledná čísla vám ale jednak nabídnou reálné výkonové porovnání a také prozradí, jak si stroj poradí s běžnými hrami.
V druhé kategorii nazvané ergonomie jsme bodovali vše, co se promítne do fyzické zkušenosti uživatele s počítačem. V první řadě jsme hodnotili kvalitu displeje a jeho barevnou věrnost, testovali jsme klávesnici (chybějící numerický bod znamenal velkou bodovou srážku), hráli jsme si také s touchpadem. Bonusové body se udělovaly za speciální tlačítka – tedy v případě, že se příjemně ovládala. Neopomněli jsme ohodnotit kvalitu zpracování, použité materiály a také design. Lesklé plasty sice vypadají efektně na fotografiích, v praxi je ale takový povrch značně nepraktický. Díky dnešním materiálům a fantazii návrhářů se ale dá najít dobrý kompromis mezi designem a funkčností. V této kategorii jsme ohodnotili také efektivitu a hlučnost chlazení – některé notebooky mohou po delším zatížení pálit do rukou nebo do klína.
Třetí hodnocenou kategorií byla mobilita. Ta není tak moc důležitá jako třeba u Ultrabooků, stále se ale jedná o notebooky a ty by se měly dát přenášet. Mnoho lidí navíc budu s notebookem tohoto typu každý den chodit do školy nebo do práce. Kromě celkové váhy a rozměrů jsme vzali v potaz také velikost a skladnost adaptéru. Pokud notebook přenášíte každý den, určitě mi dáte za pravdu, že je to velmi důležitý parametr. V této hodnocené skupině se promítla výdrž na baterie – měřili jsme dvě hodnoty. První test simuluje brouzdání na webu (zapnutá Wi-Fi, 50% jas), druhý zjišťuje výdrž při sledování filmu. Použili jsme HD film v populárním kontejneru MKV a přehrávač Media Player Classic HC. V tom jsme navíc vynutili akceleraci grafickou kartou, která by měla nabízet úsporu (opět jas na 50% a Wi-Fi).
Nakonec jsme zhodnotili výbavu a funkce. Zde se pozitivně (nebo negativně) projevil počet a rozmístění konektorů, velikost pevného disku, kvalita reproduktorů a webové kamery a bezdrátová konektivita (Wi-Fi, Bluetooth). Ohodnotili jsme také softwarovou výbavu – za zbytečný software, který je v systému předinstalován jsme ale udělovali spíše mínusové body. V této sekci se projevila také všechna další speciální funkcionalita nebo výbava, kterou jsme nalezli v balení. Spadaly sem také speciální záruční podmínky.