Nejrozšířenější internetovou identitou se stal Facebook, a to nejen u nás, ale především celosvětově. Samozřejmostí je možnost českého prostředí (lokalizace), takže v používání nic nebrání. I přes nejrůznější možnosti se ale stále jedná spíše o osobní profil, který je primárně využíván pro soukromé aktivity, komunikaci s přáteli a sdílení informací osobního charakteru.
Nedávno se k nám propracovala i další služba s názvem LinkedIn. Je sice u nás známá zatím méně, ale její popularita průběžně roste. Na rozdíl od Facebooku se jedná o sociální síť s primárním zaměřením na pracovní a profesní aktivity. Profilová stránka má tedy charakter životopisu a soukromé události zde nemají příliš velké uplatnění.
Kromě dvou výše zmíněných subjektů můžeme nalézt celou řadu drobných služeb, které vesměs vyplňují prostor mezi vlastními webovými stránkami a velkým sociálním profilem. Řeč je především o jednoduchých internetových vizitkách, jejichž účelem je poskytnout možnost vytvořit si jednoduchou veřejnou stránku se základními informacemi, kontakty a případně odkazy na další služby či větší profily.
Nemáte Facebook? Na internetu neexistujete
Kdo dnes nemá profil na Facebooku? Jak jsme již zmínili výše, Facebook je jedna z nejuznávanějších internetových identit. Každý má možnost vytvořit si vlastní osobní profil a sdílet se svými přáteli informace dle vlastního uvážení.
Jedním z důsledků této popularity je integrace Facebooku do naprosté většiny dalších webových služeb a internetových stránek. Internetové magazíny umožňují tímto způsobem sdílet články a aktuality, nebo třeba přidávat komentáře. Tímto způsobem není pak ani moc složité masově rozšířit nějaký typ informace, přičemž se často setkáme také s marketingovými aktivitami, které jsou na tomto principu založeny.
Facebooku prostě neunikneme. Sice stále najdeme jedince, kteří profil nemají, ale jejich počet den odedne klesá. Jestli je to dobře nebo špatně, ukáže čas.
LinkedIn: nebojte se na sebe upozornit
LinkedIn je původně americkou webovou sociální sítí se zaměřením na pracovní aktivivy a kariéru. Umožňuje narozdíl od většiny ostatních sociálních sítí vytvořit profesionální životopis, který je možné průběžně aktualizovat a udržovat si stále aktuální kontakty na současné i bývalé kolegy a spolupracovníky.
V poslední době se tato služba rozšiřuje i do našich končin, čemuž sekunduje také nedávné zprovoznění české lokalizace. Tento trend s sebou obnáší celkem zajímavou skutečnost – LinkedIn využívá již v tento okamžik poměrně velké procento personalistů a podobně zaměřených agentur za účelem vyhledávání potencionálních kandidátů.
Dokonce i samotná existence profilu na LinkedIn může pomoci při hledání nového zaměstnání. Podle nedávných průzkumů je prohledávání informací o potencionálních kandidátech na internetu stále častějším jevem a pokud máte tedy v osobním profilu dobré reference z minulých zaměstnání, může vám to výrazně pomoci během přijímacího pohovoru. V neposlední řadě je vlastnictví internetové identity známkou toho, že jdete s dobou a sledujete nejnovější trendy.
Lesk a bída internetových identit
Pokud se pokusíme podívat se na celou problematiku webových profilů a internetových identit s nadhledem, získáme dva možné pohledy. Prvním z nich jsou výhody, které v principu plynou ze samotného charakteru webových služeb. Všechny sdílené informace jsou k dispozici v reálném čase a my můžeme nejen sdílet informace o sobě, ale máme možnost sledovat aktivity našich přátel a známých.
Mít v přátelích svého šéfa nemusí být úplně dobrý nápad
Kromě toho se nám otevírá zcela nový způsob komunikace. K dispozici dostáváme nástroj pro organizaci událostí, srazů a všech možných setkání, máme možnost zůstávat v kontaktu s kamarády a přáteli bez ohledu na místo bydliště, to vše pomocí pár kliknutí na internetu. Neměli bychom ale také zapomínat na druhou stranu mince. Sdílení soukromých informací může být ošemetné a může se stát, že se k našim fotkám dostanou lidé, kterým bychom je za normálních okolností nikdy neukazovali.
Poměrně zajímavou skutečností jsou průběžné statistiky využívání internetu v zaměstnání. Není asi velkým překvapením, že Facebook pravidelně obsazuje první příčky všech internetových stránek a nejeden zaměstnavatel již přistoupil k opatření, které spočívá v blokování přístupu na Facebook.
Tendence přidávat si do přátel co nejvíce lidí se také ale nemusí vždy vždy vyplatit. Mít například v přátelích nadřízeného v práci se na první pohled může jevit jako dobrá věc, na druhou stranu je pak potřeba dávat si velký pozor na to, co na Facebookový profil píšeme. To platí především pro ty, kteří v práci nahlásí nemoc a následně zveřejní fotky z nedalekého hudebního festivalu nebo nějakého restauračního zařízení.
Nový trend: Zaměstnavatel sleduje sociální aktivity
V poslední době se stále častěji hovoří o tom, že zaměstnavatelé více a více monitorují soukromé aktivity svých podřízených. Aby také ne – zaměstnanci jsou přímou vizitkou každé firmy a málokterý zaměstnavatel si této skutečnosti není vědom.
Pokud už tedy vlastníte nějaký internetový profil, doporučujeme raději dvakrát přemýšlet, než něco zveřejníte. Nikdy nevíte, kam se daná informace dostane a všeobecně platí, že byste na internetu měli mít pouze takové informace, které byste byli ochotni probrat s vašimi kolegy a vedením společnosti na poradě nebo během oběda.
Budoucnost patří ztrátě soukromí?
To, že internetové služby tohoto typu můžou způsobovat určitou formu závislosti, není nejspíše nic nového. Otázkou zůstává, jakým způsobem se bude vyvíjet integrace sociálních sítí do našich životů v budoucnu. Již dnes máme možnost sdílet o sobě prakticky jakékoli informace a pomocí aplikací v mobilních telefonech také prakticky kdykoli a odkudkoli.
Zmínit můžeme například geolokační služby, které jsou integrovány do většiny podobných internetových stránek. Pokud tedy využíváme všechny funkce naplno, zobrazením našeho profilu se dotyčná osoba dozví zcela přesně kde jsme se celý den pohybovali, co jsme dělali, jakou máme náladu a co máme v plánu v následujících dnech.
Je to opravdu to, co chceme? Nebylo by lepší zachovat si alespoň nějakou základní míru soukromí? Na tyto otázky si už musí každý odpovědět sám – přece jenom, sdílení informací o vlastních aktivitách je ryze naší volbou, za kterou si pak každý ponese odpovídající následky.
