Hlavní navigace

Extrémní Sapphire Radeon R9 270X Toxic: silná konkurence pro GTX 760

16. 10. 2013

Sdílet

 Autor: Redakce

Sapphire R9 270X Toxic: představení a parametry

Radeon R9 270X je postavený na grafickém jádru Pitcairn, které už známe z Radeonů HD 7870 a HD 7850. Obdobně jako HD 7870 je osazený plnohodnotnou variantou GPU se 1280 stream procesory, 32 rasterizačními a 80 texturovacími jednotkami. Oproti HD 7870 došlo k mírnému navýšení taktů – u grafického čipu z původních 1000 na „až 1050 MHz“, přibyla totiž funkce PowerTune Boost. Zvýšil se také takt pamětí GDDR5 ze 4800 na 5600 MHz efektivně, přičemž zůstala zachovaná 256b sběrnice. Spolu se zvýšením taktů se mírně zvedla i udávaná typická herní spotřeba karty ze 175 na 180 W.

Dnes se podíváme na jeden z nejlépe vybavených a nejvýše přetaktovaných modelů s komplikovaným názvem Sapphire Toxic R9 270X 2GB GDDR5 With Boost. A jak už to u nejvyšších modelů s dovětkem Toxic bývá, karta je po konstrukční stránce extrémní.

Sapphire R9 270X TOXIC

Výrobce na krabici upozorňuje na nové chlazení Tri-X s až 10mm heatpipe, 8fázové digitální napájení se zapouzdřenými cívkami a Dual BIOS switch, se kterým se dá zapnout nebo vypnout podpora UEFI při bootu.

Sapphire R9 270X TOXIC Sapphire R9 270X TOXIC Sapphire R9 270X TOXIC

V příslušenství najdete redukci z DVI-I na analogový VGA D-sub, můstek pro CrossFire, dvě napájecí redukce (ze 4pinových diskových molexů na 6pinové přídavné napájecí konektory PCIe), dále médium s ovladači, kartičku pro registraci do klubu, stručnou instalační příručku a samolepku s logem Sapphire.

Kabel s konektory HDMI je součástí většího a dražšího balení s produktovým označením „11217-02-40G“, u nás v e-shopech ale spíš narazíte na levnější „11217-04-20G“ bez něj.

Sapphire R9 270X TOXIC

Karta je od výrobce přetaktovaná, základní takt se zvýšil na 1100 MHz a s boost běží na až 1150 MHz. Takt 2 GB pamětí je zvýšený na 6000 MHz efektivně.

Rozměry chladiče jsou na mainstreamovou grafiku úctyhodné – délka karty, nebo přesněji jejího chladiče, je 30,5 cm.

Sapphire R9 270X TOXIC Sapphire R9 270X TOXIC Sapphire R9 270X TOXIC Sapphire R9 270X TOXIC

Na spodní straně je masivní kovový plát, spíše než o rozvaděč tepla jde ale o výztuhu a kryt, kov totiž není v přímém kontaktu se součástkami plošného spoje a na jeho spodní straně nejsou ani paměti, které by mohl chladit.

Sapphire R9 270X TOXIC Sapphire R9 270X TOXIC

Sapphire R9 270X TOXIC Sapphire R9 270X TOXICSapphire R9 270X TOXICSapphire R9 270X TOXIC

Trojice nízkoprofilových ventilátorů shora ofukuje pasiv s příčným žebrováním. Žebra vyplňují většinu prostoru pod krytem a přesahují i plošný spoj. Teplo do nich odvádí pětice heatpipe, uprostřed nad GPU je nejširší 10mm trubice, po obou jejích stranách jsou 8mm a vedle nich ještě dvě s průměrem 6 mm.

 

Zajímavá je i volba ventilátorů, prostřední s průměrem rotoru 73 mm (odpovídá asi 80mm větrá) je menší než dva krajní s průměrem 84 mm. Kolem ventilátorů je na krytu lem, který je vzájemně odděluje. Díky tomu je jejich chod tišší a vyrovnanější.

Zajímavá je i konstrukce oranžovo-černého krytu. Jakoby nestačilo, že je ze silného oranžového plastu, nahoře je ještě přišroubovaný kovový plech černé barvy.

Sapphire R9 270X TOXIC Sapphire R9 270X TOXIC Sapphire R9 270X TOXIC

Na obou bočních stranách karty je v plechu vyříznuté logo Sapphire, to na vnější straně má zelené podsvícení.

Sapphire R9 270X TOXIC Sapphire R9 270X TOXIC

Ventilátory jsou zapojené do dvou konektorů na plošném spoji, monitoring funguje ale pouze na zadním.

Sapphire R9 270X TOXIC

Vedle dvou konektorů pro CrossFire je přepínač BIOSů, klasický DIP switch nahradilo tlačítko. Nastavení taktů je na obou BIOSech shodné, jeden z BIOSů je ale určen pro bootování přes UEFI a druhý by měl zajistit lepší kompatibilitu u počítačů bez podpory UEFI.

Sapphire R9 270X TOXIC

Na záslepce je velký DisplayPort, jeden konektor HDMI, jeden DVI-I a jeden DVI-D.

Sapphire R9 270X TOXIC

 

Testovací sestava, metodika

Testovací sestava

Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.

  • základní deska: Gigabyte X79-UD5
  • procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
  • chladič CPU: Noctua NH-D14
  • paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
  • zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
  • pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
  • skříň: Gelid DarkForce
  • operační systém: Windows 7 x64

Testovací sestava na grafické karty

Testovací sestava na grafické karty

Testovací sestava na grafické karty Testovací sestava na grafické karty Testovací sestava na grafické karty Testovací sestava na grafické karty Testovací sestava na grafické karty

Testy spotřeby a teplot probíhají při okolní teplotě 23 °C.

Testy hlučnosti

Hlučnost grafických karet měřím samostatně na speciální sestavě, která vznikla jen kvůli tomuto účelu. Podrobnosti o ní najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Sestava je osazená SSD, o chlazení dvoujádrového Athlonu se stará chladič Noctua NH-C14, která během měření hlučnosti chladí procesor jen pasivně. Jediným aktivním zdrojem hluku u sestavy při měření je tak tichý zdroj Enermax s ventilátorem běžícím na přibližně 600 ot./min. Abych hluk jeho ventilátoru co nejvíc izoloval od grafické karty, je záměrně umístěný až za základní deskou.

testovací sestavy 4 testovací sestavy 5 testovací sestavy 6 testovací sestavy 7
testovací sestavy 17 testovací sestavy 18 testovací sestavy 19 testovací sestavy 20

Při měření na grafické kartě nastavím otáčky, které jsem zjistil ze zátěžových testů naměřených na herní sestavě a změřím samostatně hlučnost grafické karty. Protože je většina karet (hlavně bez zátěže) tišší než samotná testovací sestava pro měření výkonu, je to jediná možnost, jak se vyhnout zkreslení výsledků systémovými ventilátory a ostatními aktivními prvky chlazení.

Ovladače a karty pro srovnání

Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v recenzích na Extrahardware.cz. Na jakých ovladačích byla karta testovaná zjistíte z podrobnějších informací, které se zobrazí v rámečku v grafech po najetí na příslušný datový pruh.

 

 

Aliens vs. Predator, Battlefield 3

Aliens vs. Predator

Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.

Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:

 

Pro pomalejší grafiky přidávám i méně náročné nastavení bez teselace a MSAA 4×, do celkového průměru se ale oba následující grafy nezapočítávají.

Battlefield 3

Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 sekund dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.

Bioshock Infinite, Cliffs of Dover (Il-2 Sturmovik)

Bioshock Infinite

Pro otestování Bioshocku používám vestavěný benchmark. Testuji s detaily nastavenými na maximum.

     

Cliffs of Dover

Pokračování jednoho z nejpopulárnějších leteckých simulátorů je na hardware velmi náročné. Většina položek v nastavení snižuje kvalitu obrazu, ale k výrazně vyššímu výkonu nepomáhá. Proto jsem zůstal u velmi vysokého nastavení a stáhl jen kvalitu efektů, stromů a množství budov i za tu cenu, že výsledky naměřené u slabších karet budou nízké a snímkové frekvence možná až nehratelné.

Pro testování v této hře se většinou používá jeden z dodávaných záznamů. Ty ale bohužel nepatří k nejnáročnějším. Proto jsem nahrál vlastní záznam nad Londýnem.

Crysis 3, F1 2013

Crysis 3

Protože by velmi vysoké nastavení bylo pro většinu stávajících karet příliš náročné a vysoké zase zbytečně nízké, zvolil jsem vlastní nastavení. Vycházel jsem z globálního nastavení velmi vysoké, ale u položek post processing, stíny a voda jsem detaily snížil o jeden stupeň na vysoké. Pro vyhlazování hran jsem zvolil méně náročné SMAA střední (2TX).

Testuji na dlouhé, na rozličné efekty bohaté a poměrně náročné úvodní animaci z mapy „Swamp“, která přísluší čtvrté misi s českým názvem „S plným rizikem“. Počítejte s tím, že ve hře narazíte i na náročnější pasáže. Zejména při obtížně opakovatelných (měřitelných) přestřelkách může být výkon karet podstatně nižší.

F1 2013

F1 2013 je poslední ze známé série závodních her od Codemasters postavených na EGO Engine 3.0. Oproti F1 2012 má vylepšenou, avšak na výkon karet stále velmi nenáročnou grafiku.

Pro testy jsem zvolil maximální nastavení s vyhlazováním MSAA 4×. Vestavěný benchmark nepoužívám se standardním nastavením, ale vytvořil jsem vlastní konfigurační soubor. Z okruhů, které jsou k dispozici, jsem vybral nejnáročnější Jerez a zredukoval počet vozů, používám následující nastavení:


 
  
  
  
  
  
  
  
  
 

Max Payne 3, Metro: Last Light

Max Payne 3

V Max Payne 3 jsou téměř všechna nastavení na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny. Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karet je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA. S vyšší kvalitou stínů a s vyhlazováním MSAA by nebylo možné testovat karty s 1 GB paměti.

FRAPSem měřím úvodních 38 sekund od druhého checkpointu z páté kapitoly, který patří k nejnáročnějším checkpointům ve hře.

Metro: Last Light

Metro testuji pomocí vestavěného benchmarku, který je velmi náročný (přinejmenším je náročnější než několik úvodních hodin hry pro jednoho hráče).

" width="700" height="394" frameborder="0">

 

Testuje se tato trojice nastavení:

 

Třetí měření se zapnutou GPGPU akcelerací PhysX jsem přidal spíše pro ilustraci toho, co pokročilejší fyzika s výkonem karet ve hře udělá. Do celkového průměru však započteno není.

Ačkoliv by se mohlo z průměrných snímkových frekvencí zdát, že je hra s pokročilou fyzikou bez problémů hratelná i na Radeonech, není tomu tak. S Radeony se ve scénách náročných na fyziku propadá na nehratelné snímkové frekvence (pro podrobnosti viz samostatný článek s průběhy frametimes věnovaný Metru).

Splinter Cell Blacklist, Total War: Shogun 2

Splinter Cell Blacklist

Splinter Cell Blacklist testuji na jedné z nejnáročnějších scén ve hře jednoho hráče, které jsou dostupné z uloženého checkpointu. Jde o úvod k misi Vězeňské zařízení, zátoka Guantanamo, Kuba. Pomocí FRAPSu měřím úvodních 82 sekund.

 

Testuje se s detaily nastavenými na ultra a vyhlazováním MSAA 2×, náročnější MSAA 4× už by bylo zejména ve vyšším rozlišení 2560 × 1600 bodů stěží hratelné na highendových kartách.

Total War: Shogun 2

Pro měření používám vestavěný benchmark s vlastním nastavením detailů (na maximum) a vyhlazováním MSAA 4×.

Kromě výše uvedeného nastavení v rozlišení 1920 a 2560 bodů pouštím i méně náročný test se standardním nastavením, uvádím jej pro porovnání s výsledky, které najdete jinde. Do průměrů se ale tento výsledek nezapočítává.

The Witcher 2 (Zaklínač 2)

The Witcher 2 testuji s téměř maximálním nastavením detailů, výjimkou je pouze nastavení Nejlepší kvalita (UberSampling), které je vypnuté.

Do metodiky jsem vybral lokaci, jež patří určitě mezi nejnáročnější: poslední část kapitoly zvané Vedení útoku, kdy drak proboří hradby a útočí na vaši družinu i nepřátelské vojáky.

" width="560" height="315" frameborder="0">

 

Chování PowerTune: Crysis

Karta má u limitu pro PowerTune malou rezervu (asi 7 %). Díky tomu se i při intenzivní zátěži v Crysis držela po celou dobu na maximálních 1150 MHZ. Snímková frekvence se držela na 49,2 fps, teplota GPU se dostala na velmi nízkých 67 °C, bylo to ale vykoupeno zbytečně vysokou rychlostí ventilátorů. Spotřeba karty se při zahřívání zvedala už jen mírně, zvedla se ze 306 na 314 W.

 

Co mne moc nepotěšilo, byl monitoring ventilátorů. Hlavně bez zátěže (krátký úsek na začátku a na konci) nepůsobí udáváné hodnoty zrovna přesvědčivě, při nižších hodnotách zobrazované údaje hodně skáčou. I v grafu je vidět rozptyl hodnot 1000–1900 ot./min. Při kontrolním přeměření laserovým otáčkoměrem jsou přitom otáčky ventilátoru stabilní a hodnota zhruba odpovídá údajům z monitoringu.

Když jsem zkoušel zpomalit a zastavit jeden či všechny ventilátory, už jsem jen nechápavě kroutil hlavou – monitoring se tvářil, že běží dál.






Chování PowerTune: Aliens vs Predator

V Aliens vs Predator se provozní vlastnosti dostaly blízko k maximu asi po třetím průběhu, na grafu s rychlostí ventilátoru je opět vidět velký počet sekundových špiček a propadů.

 






Chování PowerTune: Metro: Last Light

Při simulaci běžné herní zátěže v benchmarku Metro: Last Light (3×1920 × 1080, 3× 2560 × 1600, 3× 1920 × 1080 s advanced PhysX) dosáhla karta maximální teploty 64 °C. díky rezervě u nastavení PowerTune opět nebyl důvod, aby automatika snižovala takty.

 






Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost

Teplota grafického čipu

Teplota grafického čipu je údaj získaný ze senzorů pro monitoring grafické karty. Hodnoty berte spíše jako orientační, diagnostické utility se spoléhají na informaci, kterou jim předá samotná karta a ta nemusí odpovídat reálné teplotě GPU. Ze zkušeností s jinými komponentami víme, že diagnostika dokáže tyto hodnoty přikrášlit a občas naměří i nižší hodnoty než je teplota okolního vzduchu. Proto bych nedoporučoval přinejmenším vzájemně srovnávat hodnoty naměřené na různých GPU.

S teplotami čipu bez zátěže nebývá problém, přesto může být tento údaj zajímavý. Pokud je karta i bez zátěže hlučná a teplota GPU je přitom nízká, svědčí to o nevhodném nastavení regulace otáček (karta je hlučnější, než by při lépe zvládnuté regulaci mohla být).

Teplota grafického čipu v zátěži by se určitě neměla dostat přes 100 °C. Už při teplotách přes 90–94 °C ale začínají nějaké karty výrazně snižovat takt jádra nebo roztáčet ventilátory na plný výkon.

Specialitou jsou karty s GPU Boost 2.0, jejichž regulace karty automaticky přetaktovává tak, aby teplota GPU nepřesáhla nastavenou hodnotu (standardně 80 °C). V případě, že je u karty s GPU Boost naměřená hodnota 80 °C, s velkou pravděpodobností karta narazila na cílovou hodnotu a snížila úroveň přetaktování.

Teplota grafického čipu u testované karty

K teplotě bez zátěže nemám větší výhrady, teplota v zátěži je ale (bohužel) zbytečně nízká. Zásluhu na tom má nejen obrovský pasiv, ale bohužel i vyšší otáčky trojice ventilátorů.

Otáčky ventilátoru

Protože ne všechny karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá samotné porovnávání otáček ventilátorů valný význam. Údaje v tomto grafu slouží pouze jako doplnění pro měření hlučnosti.

Radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se nejčastěji používají u výkonnějších referenčních karet, bývají na stejných otáčkách hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.

Dále platí, že karty s jedním ventilátorem bývají i při podobné hlučnosti na poslech snesitelnější než karty se dvěma či třemi ventilátory. Důvodem není jen větší průtok vzduchu a vyšší aerodynamický hluk. Pokud jsou na chladiči vedle sebe dva ventilátory, v místě, kde sousedí, ženou jejich lopatky vzduch proti sobě a vzájemně se přibržďují. Kvůli tomu může hluk vydávaný kartou kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.

Ventilátory testované karty

O tom, že jsou zobrazované údaje o otáčkách ventilátoru nepřesné, jsem se zmiňoval už v kapitole věnované chování regulace v Crysis.

 

Obdobně jako u R9 280X od Gigabyte jsou údaje z monitoringu s klesajícími otáčkami stále nepřesnější. Bez zátěže už poskakují v rozmezí cca 400 ot./min, aniž by se rychlost ventilátorů skutečně měnila.

Bez zátěže se pohybují kolem 1100–1200 ot./min, v zátěži se dostaly přes 2300 ot./min, což už je hodnota, na které jsou ventilátory celkem slyšet. Do maximálních ~4000 ot./min ale zbývá pořád ještě obrovská rezerva.

Hlučnost grafické karty

Co se hlučnosti týká, pamatujte, že se nedá ohlížet jen na údaj naměřený hlukoměrem, ale liší se i charakter zvuku, který chladič vydává. Hlučnější chladič s vyrovnaným hlubším tónem může být snesitelnější než tišší chladič, u kterého kolísají otáčky nebo který vydává vyšší tón.

U velmi nízkých hodnot (zhruba pod 33 dBA) už nejsou rozdíly mezi jednotlivými kartami příliš podstatné, znát jsou snad jen během nočního klidu a na krátkou vzdálenost. Kartu navíc s velkou pravděpodobností je přehluší některý ze systémových ventilátorů, ventilátor ve zdroji počítače, ventilátor na chladiči procesoru nebo otáčení ploten u klasického pevného disku.

Pamatujte také na to, že dBA je logaritmická jednotka. Vzájemné poměry pruhů v interaktivních grafech ani údaje v procentech neodpovídají rozdílům hlučnosti v praxi (jednoduše řečeno karta se 60 dBA není jen dvakrát hlučnější než karta se 30 dBA).

 

Hlučnost testované karty

Bez zátěže není karta zcela neslyšná, v odhlučněných sestavách po sluchu poznáte, že se ventilátory točí. Ve většině sestav ale hluk vydávaný kartou bez problémů zanikne za systémovými ventilátory.

V zátěži se karta řadí k průměru, není příliš hlučná, ale většina z testovaných GTX 760, které k ní mají asi nejblíž, byla tišší (a karty od MSI s poslední generací Twin Frozru dost podstatně). Je to škoda, protože s obrovským pasivem lze bez problémů GPU udržet na rozumných teplotách i při podstatně nižších otáčkách.

A ještě si připomeneme, jak na tom byly v zátěži karty testované předchozí metodikou:

Přetaktování, spotřeba, poměr výkon/watt

Limit pro PowerTune byl nastavený ideálně jen s malou rezervou, karta si na 0 % udržela maximální frekvenci i v zátěžovém testu v Crysis. Ke snižování taktů došlo až po snížení na -7 %. Pouhé zvýšení limitu pro PowerTune už k vyššímu výkonu pochopitelně nepomohlo (mimochodem, v nastavení Toxicu lze limit měnit v rozsahu -50 až +50 % namísto obvyklých 20 %).

Při přetaktování pamětí přes Catalyst Control Center nejspíš narazíte na limit 1625 MHz (6500 MHz efektivně) u pamětí. Limity lze obvykle obejít třeba pomocí firemní utility TriXX, verze dostupná na internetu ale zatím nové Radeony ještě nepodporuje. Zkusil jsem tedy Afterburner s vypnutým omezením, s ním karta na 1802 MHz zkolabovala po pár sekundách, na 1725 MHz (6900 MHz efektivně) už nějaký čas vydržela.

Při přetaktování GPU se na 1221 MHz Crysis sesypal po deseti minutách, na 1241 MHz už karta vydržela jen pár sekund. Stabilní frekvence bez navyšování napětí by tedy měla být někde kolem 1200 MHz, spolu s pamětmi na 6900 MHz se snímková frekvence po přetaktování v Crysis zvedla ze 48,9 na 52,9 snímků/s.

Měření spotřeby

Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou v BIOSu deaktivované úsporné funkce procesoru (ten je navíc přetaktovaný). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají bez zátěže k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.

Spotřeba v úsporném režimu monitoru

V úsporném režimu obecně vítězí Radeony zásluhou technologie ZeroCore, režimu, ve kterém by spotřeba Radeonů HD 7000 měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože při rozdílech naměřených mezi jednotlivými Radeony je zřejmé, že se všechny do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.

Spotřeba ve Windows

Naměřená hodnota odpovídá spotřebě počítače při nečinnosti, kdy je zobrazená pouze pracovní plocha systému. Naměřená hodnota odpovídá „práci“ v systému Windows 7, který má (z ryze praktických důvodů) vypnuté rozhraní Aero.

Spotřeba při intenzivní zátěži v Crysis

V následujícím grafu je spotřeba celé sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují vyšší spotřeby i zahřívání než při běžném hraní, zřejmě nemají daleko k maximální hodnotám, na které u grafické karty při běžném hraní dá vůbec dostat.

Nejde o jedinou špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu spočítanou ze zhruba minutového úseku měřeného po 15–60 minutách zátěže, kdy je celý počítač dostatečně prohřátý a ustálí se teplota karty i ostatních komponent a s tím i spotřeba.

Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, mohou být rozdíly mezi kartami odlišné.

Některé karty s automatickým řízením spotřeby nebo přetaktování mohou při vyšší zátěži narazit na nastavené limity spotřeby či teploty a následně snížit takty. Potom se bude naměřená spotřeba ve srovnání s ostatními kartami jevit lepší, než by tomu bylo u porovnání při nižší zátěži.

Spotřeby u testované karty

Oproti dřívější metodice jsem udělal jednu drobnou změnu – měřím při okolní teplotě cca 23 °C, což je o dva stupně méně než dříve. Na spotřebě v zátěži to udělá ale jen malý rozdíl, který se příliš neliší od chyby měření, jde o pokles kolem 1–2 W, zmiňuji to hlavně kvůli srovnání se staršími grafy. Bez zátěže jsou rozdíly minimální, jaké byly hodnoty u dalších karet si připomeneme starším grafem.

Spotřeba v zátěži mne na jednu stranu potěšila, na druhou z ní ale nemohu být vysloveně nadšený. Potěšila mne tím, že na rozdíl od R280X není i přes vysoký takt jádra extrémně vysoká a v podstatě se vyrovná GeForce GTX 760. Na druhou stranu je právě vyšší spotřeba (resp. horší poměr výkon/watt ve srovnání s GTX 770) jedna z mála věcí, které jsem u GTX 760 kritizoval.

V následujícím grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, platí pro celou sestavu a vyjadřuje, kolik snímků za sekundu zvládá počítač na 1 W. Lepší jsou vyšší hodnoty. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.

Celkový výkon, cena, poměr cena/výkon

Ceny

Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.

Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.

Poměr cena/výkon

Při dané metodice nabízí karta jen o pár procent nižší výkon než přetaktovaná GTX 760 od Gigabyte, ve srovnání s ní je ale výrazně levnější (a to patří k nejdražším R9 270X vůbec). Výsledkem je o poznání lepší poměr cena/výkon.

Závěrečné shrnutí

Závěrečné shrnutí

S hodnocením to bude trochu těžší kvůli tomu, že jsme dostali k testu špičkový model, který je ve všech ohledech předimenzovaný a tomu odpovídá i cena. Není stavěný na to, aby bojoval o přední příčky v žebříčcích s poměrem cena/výkon, ale spíše k tomu, aby s robustní konstrukcí dělal parádu v prosklené skříni a z grafického čipu ždímal maximum. Pokud půjdete po nejlepším poměru cena/výkon, asi budete hledat v cenové hladině, kde se nachází základní modely Sapphire R9 270X s klasickým chladičem a konkurenční produkty, které jsou bezmála o tisícovku levnější (a je to i důvod, proč tento model nedostane ocenění Smart Buy! coby výhodná koupě).

I s tímto „hendikepem“ ale karta poměrem cena/výkon překonává konkurenční GTX 760 OC a díky výraznému přetaktování na 1150/6000 MHz se jí výkonem téměř vyrovná. Klasické OC modely s přívětivější cenou na tom budou s poměrem cena/výkon ještě lépe.

Silnou konkurenci má karta paradoxně i ve starší HD 7870, která nemusí být o mnoho pomalejší, ale hlavně spolu s ní dostanete i kupón pro stažení dvou plných her.

Protože rozdíly mezi zmíněnými produkty nejsou příliš dramatické, o nákupu bude asi u většiny lidí rozhodovat spíše přidaná hodnota, ať už je to lepší uživatelská podpora, GPGPU PhysX, CUDA, již fungující GeForce Experience a případně i nějaká plná hra na straně Nvidie, nebo u Radeonů představené novinky AMD (Mantle, příslib konkurence pro Experience v podobě Gaming Evolved App, True Audio bohužel R9 270X neumí) či možnost pořízení plných her dle vlastního výběru u HD 7870.

Zklamáním pro mě byla hlučnost chladiče, nebo přesněji nastavení regulace, které zvolil výrobce. Čekal bych, že pokud osadí mainstreamové jádro Pitcairn tak obrovským pasivem, který stačí i na highendové karty a podstatně žravější R9 280X, budou ventilátory žebrování jen lehce ovívat. Při 2300 otáčkách už je ale aerodynamický hluk vzduchu proudícího skrz žebrování celkem slyšet.

Dá se to ale opět celkem jednoduše upravit k obrazu svému pomocí manuální regulace. Zkusmo jsem stáhl rychlost ventilátorů na ~1500 ot./min, při kterých už kartu ve většině sestav přes ostatní ventilátory neuslyšíte (hlučnost cca 35 dBA) a teplota GPU se udržela na stále výborných 75 °C. I když bude pořád o něco hlučnější než GTX 760 Gaming s Twin Frozr IV (~33 dBA), překoná už většinu dostupných karet s obdobným výkonem. Při ladění otáček ale moc nepomůže atypické chování monitoringu otáček (více v kapitole o ventilátorech a chování karty v Crysis).

 

O něco horší výsledky dosahovala karta při přetaktování, ale to je u grafiky, která má takty výrazně navýšené už od výrobce, celkem pochopitelné. Zmínit musím ještě dvouletou záruční lhůtu, řada konkurenčních výrobců nabízí na své karty i tříletou záruku.

Hodně se mi líbí možnost přepínat mezi BIOSem pro klasický boot a BIOSem s podporou pro UEFI, u některých grafických karet jsem s kompatibilitou a režimy bootování v BIOSu musel bojovat a toto je řešení je velmi elegantní.

A ještě na jednu drobnost nesmím zapomenout – přestože jde o kartu střední třídy, rozměry si v ničem nezadá s dvouprocesorovými Radeony a tak to bude chtít opravdu prostornou skříň.

ICTS24

Sapphire Radeon R9 270X Toxic

+ vysoký výkon
+ lepší poměr cena/výkon než GTX 760
+ výrazné přetaktování od výrobce
+ chladič má obrovskou rezervu
+ bez zátěže velmi tichá

+ s BIOSem lze přepínat i podporu UEFI

− v zátěži mohla být tišší
− rozměry
− podivné chování monitoringu otáček