Uživatel na začátku pořídí například fotografii, tu ručně vyšperkuje nějakou malůvkou a zašle svým přátelům. Ti mají 30 dní na to, aby si zprávu přečetli, jinak dojde k jejímu smazání. Autor zprávy navíc u každé zprávy (Snapu) nastaví, jak dlouho ji druhá strana uvidí (1–10 sekund). Pak se také odstraní. Snapchat tak jde proti modernímu trendu uchovávat velké archivy digitálního odpadu.
Tento nápad se zalíbil i konkurenci, která o Snapchat začala mít zájem. Wall Street Journal píše, že Facebook za ni nabízel 3 miliardy amerických dolarů. Čínský Tencent zase spolu s dalšími investory chtěli do Snapchatu vložit 200 milionů dolarů, což by firmu ohodnotilo na 4 miliardy.
Spoluzakladatel a současný šéf Snapchatu Evan Spiegel prý ale o investicích nebo akvizicích minimálně do příštího roku nechce slyšet. Věří v další růst počtu uživatelů i zpráv, a díky tomu i vyšší valuaci. Snapchat má desítky milionů uživatelů, v Play Storu pro Android je zařazen v kategorii s 10 až 50 miliony instalacemi, podobné by to mohlo být na iOS. A podle oficiálních čísel publikovaných na blogu lidé každý den odešlou 350 milionů zpráv (v červnu ti bylo 200 milionů). Služba přitom stále nemá obchodní model a nevydělává.
Připomíná tak úspěšný Instagram, který rovněž bez obchodního modelu, ale se známou značkou a silnými statistikami, pohltil Facebook za zhruba miliardu dolarů. A to se mluvilo, jaká to byla přepálená akvizice. Příští rok se nejspíš ukáže, jestli je Snapchat opravdu tak hodnotný, jak jeho tvůrci doufají.