Už je to tady. Kupodivu to netrvalo celý rok, čímž si vývojáři sami zrušili svůj vlastní trademark. Jestli si vykopali také vlastní hrob, to se dozvíme až v budoucnu. Prozatím tu máme první Firefox ze zkráceného vývojového cyklu. Od teď se budeme setkávat s novými verzemi každých šest týdnů. Neskrývaná podobnost s Chrome člověka vybízí k otázce: najde se víc příznivců než odpůrců nové „zkrácené“ strategie? Do kterého tábora patříte vy? Pokud jste se zatím nerozhodli, možná vám v tom pomůže následující text.
Opět další „chromizace“
Firefox s pořadovým číslem pět už vývojáře lehce donutil vykašlat se na další z trademarků, a to sice na odkládání vydání. Jistě si pamatujete, že plánovaný (většinou roční) vývoj ohnivé lišky se časově nikdy nedodržel. Pokaždé došlo k nějakým odkladům, jednou v řádu týdnů, jindy se vývoj oproti původním plánům natáhl o několik měsíců. Jenže teď se má populární webový prohlížeč znovu zrodit jedenkrát za šest týdnů. Jestli jste v nastolené strategii Mozilly neviděli žádná pozitiva, zapište si na seznam minimálně plnění slibů. Závazek pravidelnosti zkrátka nedává prostor pro nedodržování termínů.
Od teď si kompletní vývojový cyklus jedné verze Firefoxu vyžádá tři měsíce. Není pravda, že by se proto ohnivá liška stihla znovu zrodit „pouze“ čtyřikrát ročně. Vývojové cykly se samozřejmě překrývají, vidíme zde napodobení konkurenta – v podobě Google Chrome – prakticky v poměru jedna ku jedné. Alespoň to tak vypadá, vždyť vývojáři nejprve pracují na novinkách, které v určité fázi, kdy prokáží dostatečnou vyspělost, přechází do sestavení aplikace označovaného jako betaverze. V betaverzích se v podstatě pouze vychytají chyby, netrvá dlouho a vzápětí si doma užíváte nového vydání.
Novinky se tedy ve své podstatě produkují neustále a do budoucích verzí prohlížeče přidávají postupně. Ne, že by Mozilla neměla aspoň orientační vývojový plán, ale ve chvíli, kdy by se měla výroba některé z chystaných funkcí nečekaně protáhnout, vypadává a přesouvá se až do dalšího Firefoxu. Ke zpoždění proto nemůže dojít, minimálně teoretická rovina nic takového prostě nedovoluje.
Pohroma s doplňky?
Dosud platilo pravidlo, které zaručovalo podporu starší verze Firefoxu po dobu minimálně půl roku po vydání nové verze. Občas se podpora o pár měsíců protáhla, jenže v současné době to vypadá tak, že bude vždy aktuální pouze nejnovější vydání. Stále docela nový Firefox 4 například zřejmě definitivně skončil. Pár důvodů, proč setrvat u staršího kousku softwaru, přestože můžete využít mladší vydání, se vždycky najde. A jak sami tušíte, u Firefoxu půjde v první řadě o doplňky.
Bohužel řada z nich zatím nefunguje ani ve Firefoxu 4, natož aby si vývojáři stihli ověřit kompatibilitu s pátou řadou. Je pravda, že kompatibilní doplňky měl automatizovaný systém na webu Mozilla Add-ons zkontrolovat a případně upravit údaje zobrazované na stránce s detaily rozšíření. Pro doplňky se toho totiž s příchodem pátého Firefoxu z technického hlediska příliš nezměnilo, takže je většina automaticky schopná pracovat stejně spolehlivě i v čerstvém Firefoxu 5. Celý proces ale podle všeho neproběhl úplně hladce a uživatelé po aktualizaci programu bědují nad nefunkčními doplňky.
Jak ale ven ze začarovaného kruhu, když vás Mozilla tlačí k rychlému přechodu na novou verzi prohlížeče, jak jí to káže vývojová strategie? Odpověď se zdá být v nedohlednu. Těšit by nás měl fakt, že nekompatibilních rozšíření by mělo existovat relativně málo. Minimálně nepřevažují na těmi funkčními.
Dědictví Firefoxu č. 4
Bát bychom se mohli nedostatku novinek, který vyplývá z krátkého přípravného cyklu. Obavy jsou zcela namístě, protože času na vývoj je málo a Google Chrome nám ukazuje dopady celého způsobu smýšlení. Neexistující podpora starších verzí prohlížeče již byla zmíněna. Smysl ztrácí číslování verzí, nové funkce vám aktualizační mechanismus doručí prakticky ihned po jejich dokončení a rozdíl mezi jednotlivými vydáními se smazává. Kupříkladu roční čekání na Firefox vyžadovalo jistou dávku trpělivosti, skoky ve funkcionalitě produktu nám to ale vynahradily. Nyní si musíme zvyknout na to, že nám vývojáři budou podsouvat novinky hned, jakmile budou k dispozici.
Domnívám se, že když přestanete vnímat dělení programu na jednotlivé verze, jedná se vlastně o docela příjemnou změnu. Jen do toho nesmí zasahovat nekompatibilní doplňky. A díky Jetpacku, který přistupuje k vývoji doplňků jinak než doposud, by se měl eliminovat i tento problém. Skončeme už ale s teoretizováním a uveďme konečně Firefox 5 v konkrétnějších tvarech.
Ten ve velké míře těží z předchozího vývoje. Ne všechny funkce se stihly do vydání Firefoxu 4 dodělat, část z nich proto spatřilo světlo světa nyní. Kompletní seznam čítá skoro jeden tisíc úprav. Přes toto úctyhodné číslo se navenek nic zásadního nezměnilo. Program se tváří stále stejně, hned po aktualizaci si všimnete leda zvýšeného výkonu.
Vyšší výkon, chytřejší panely
Lepší výkon, lepší nálada
To je věc mnohem zásadnější než se zdá – přestože obvykle nás už řeči o zrychlování prohlížení nudí, v případě aktuálního Firefoxu jde o klíčové vylepšení a proto i o důvod k velké radosti. Čtvrtá generace prohlížeče slibovala hodně, ve výsledku však vinou nepříliš dobře odladěné technologie požírala enormní množství paměti a nepřiměřeně zatěžovala celý počítač. Pátá generace vykazuje zlepšení ve všech směrech, rychleji se spouští, spotřebovává méně paměti a celkově se hýbe o něco svižněji nežli její předchůdce. Další, možná ještě znatelnější posun lze očekávat v šestém Firefoxu.
Lehce se sáhlo i na JavaScriptové jádro, k rychlejšímu načtení stránky pomohou také další úpravy, například přidaná logika pro nakládání s nečinným HTTP spojením. Stranou nezůstaly ani webové standardy, kde se nejvýrazněji projevuje podpora animací z třetí řady kaskádových stylů. Poměrně zajímavou změnu si vynutilo nedávné zjištění, že technologie WebGL, jež do browserů vnáší třetí rozměr (díky ní se očekává nástup 3D her spustitelných v prohlížeči), může potenciálně způsobit škody. Proto Mozilla zakázala načítání textur z různých domén, všechny textury se tak musí ve jménu bezpečnosti nacházet na jediné doméně, aby se zamezilo podsunutí adresy se škodlivým kódem.
Jednou z příjemných vlastností Firefoxu je již dlouhou dobu kontrola pravopisu v textových polích. V některých jazycích inteligentněji detekuje překlepy, bohužel nevíme, o které konkrétní jazyky se jedná. Pomalu se dostáváme ke změnám, kterých si může všimnout i vaše oko (rychlejší odezva aplikace se nepočítá, patří do jiné kategorie). Výčet to bude skutečně krátký. V Možnostech se hýbalo s jednou konkrétní předvolbou – Firefox může informovat navštívené servery o tom, že nechcete být sledováni. Víc s tím ostatně ani provést nelze. Předvolba pro zapnutí této funkce se natrvalo usídlila v Soukromí, v sekci Rozšířené už ji nehledejte.
Chytřejší panely
Pro většinu lidí bude ale nakonec nejpřínosnější upravené chování panelů. Jakmile se pustíte do zavírání stránek, poznáte to okamžitě na vlastní kůži. Při zaplnění celého řádku se v první fázi zmenší velikost všech panelů. Pakliže to nestačí, otevřených stránek přibývá a panely se zmenší na nejnižší povolenou hodnotu, přikročí prohlížeč k možnosti posouvat lištu. Zavřením stránky se v minulosti vzniknuvší prázdná mezera zaplnila zbylými panely. Zavírání více stránek najednou bylo proto problematické, panely se neustále hýbaly a přesouvaly. V Mozille někdo dostal rozum a Firefox sešel na stejnou cestu jako jeho konkurující kolegové.
Dokud ze zmíněné lišty ukazatelem myši nesjedete, panely zůstanou poslušně na místě a vy je pohodlně zavřete, aniž byste je při tom museli honit myší. Právě jsem popsal „nejdivočejší“ a z uživatelského hlediska zároveň nejužitečnější novinku, s níž se na nás Firefox 5 vytasil. Jak jsem psal výše, výčet užitečných vylepšení pozorovatelných lidským okem není dlouhý a tímto jsme skočili. Teď nastala ona důležitá chvíle, kdy se máte sami sebe zeptat, zda jste spokojení.
Dá se říct, že takhle měl původně vypadat Firefox 4. Stabilnější a rychlejší. Berme to tak, že sice dorazil se zpožděním, ale přinejmenším dorazil. A to se počítá.
Číslování vzbuzuje smíšené pocity. Proč se tato verze nemohla jmenovat Firefox 4.1? Lidé stále číslo verze vnímají, byť se na něj už moc nehraje, a s takovýmto výčtem inovací by mohl být Firefox lépe přijat. Těžko vám může mít někdo za zlé, cítíte-li se ochuzeni. Proto bude nejlepším řešením hodit číslování za hlavu, vždyť u Chrome to vlastně funguje docela dobře. Znáte to, po bitvě je každý generálem. Budoucnost nám prozradí, zda se Mozilla se zkrácením vývojových cyklů rozhodla dobře. Jaký je váš názor na věc? Patříte-li mezi 85 % uživatelů Firefoxu, kteří používají doplňky, činí vám přechod na Firefox 5 problémy s nekompatibilitou? Mimochodem, zatím můžete zůstat u řady 3.6, pro kterou bezpečnostní aktualizace vychází.
Mozilla Firefox 5: firefox.com
Jazyk: Česky
Podporované platformy: Windows 2000 – 7
ČLÁNKY DO MAILU