Firefox čeká velká změna. Zahodí podporu stávajících doplňků a bude používat ty pro Chrome

Googlovský Chrome měl citelný dopad na Mozillu, ať už si to její příznivci přiznají, nebo ne. Uškodil jí tržně. Firefox měl našlápnuto stát se nejpoužívanějším prohlížečem, jenže po příchodu Chromu se propadl až na třetí místo a jeho podíl už spíš jen klesá.

Konkurenční Opera bitvu rovnou vzdala, ukončila vývoj vlastního jádra a její nové prohlížeče už jsou pouze přebarveným Chromem. Firefox se pod tlakem rovněž přeměňuje. Se vzhledem Australis už vypadá skoro stejně jako Chrome. Firefox také převzal rychlý vývoj (tzv. Rapid Release), kdy majoritní verze přicházejí každých pár týdnů.

Uživatelé „pandy červené“ ale pořád měli díky architektuře prohlížeče možnost Firefox detailně přizpůsobit a pomocí doplňků jej doplnit o funkce, které do Chromu nikdo nedostane. Jenže ani to už v budoucnu nebude platit. Firefox se promění a přejde na formát doplňků, který využívá Chrome, Opera a časem i Microsoft Edge.

Dejte sbohem starým doplňkům

Mozilla na svém blogu vysvětluje, že její prohlížeč bude bezpečnější a stabilnější. Přejde na novou architekturu Electrolysis, díky které poběží všechny otevřené panely i doplňky v izolovaných vláknech. Jedno nebude moci napadnout druhé. Tento sandboxový režim už konkurence dávno přejala, Firefox se mu vyhýbal právě kvůli svému rozhraní pro externí doplňky.

Katalog doplňků už nebude jako dřív 

Jeho rozhraní a jazyky XUL, XBL a XPCOM zasahovaly hluboko do Firefoxu, takže Mozilla nemohla prohlížeč přílíš měnit, jinak by nedokázala zachovat zpětnou kompatibilitu. Jenže právě díky nim mohly vzniknout doplňky, které by se pro Chrome napsat nedaly. Rozšíření Firefoxu dokázaly změnit celý prohlížeč, rozšíření Chromu ovlivňují prakticky jen podobu webových stránek.

Jenže Mozilla kapitulovala. Její stávající doplňky nejsou s kompatibilní s Electrolysisem, zato API WebExtensions, které používají Chrome a Opera, ano. Tím, že jde jen o povrchní kód využívající HTML a JavaScript, je možné jej zabalit do zvláštního vlákna (procesu). V budoucnu tak budou moci vývojáři napsat rozšíření pro všechny hlavní prohlížeče téměř beze změn a individuálních úprav.

Pro uživatele Firefoxu to nicméně znamená konec doplňků výrazně ovlivňujících chod prohlížeče. V praxi nejspíš pocítí také vyšší paměťové nároky. Tím, jak se Firefox rozparalelizuje do několika oddělených procesů, které mezi sebou nebudou sdílet stejná data (tudíž budou v RAM několikrát), se pravděpodobně stane stejně nenažraným jako prohlížeč Googlu. Ale přejme Mozille, aby se tomu vyhla.

Další novinkou je, že rozšíření musí být kryptograficky podepsaná samotnou Mozillou. Firma tím chce předejít instalaci podvržených doplňků, které mohou sledovat uživatelská data, nebo měnit komunikaci mezi serverem a klientem.

Budoucí Firefox

Digitální podpisy jsou už integrované v současném Firefoxu 40. Při instalaci nepodepsaných rozšíření vás Firefox upozorní, že riskujete. Ve Firefoxu 41 už je ve výchozím stavu nebudete moci nainstalovat, ale vyžadování podpisu ještě půjde vypnout. Od stabilní a beta verze Firefoxu 42 už nebude možné nastavení změnit. Fungovat to bude jen u nočních sestavení a vývojářských verzí.

Firefox v paměti zabere tucty procesů jako Chrome

Firefox 43 přejde na architekturu Electrolysis, ve stejné verzi už budou fungovat doplňky napsané pro API WebExtensions. Staré doplňky poběží díky přidané vrstvě kompatibility (cross-process object wrappers, CPOW). Ta je nicméně běh doplňků zpomalí a ne všechny v ní musí fungovat. Zhruba po půl roce vrstva CPOW zmizí.

Mozilla by chtěla podporu rozhraní XUL, XBL a XPCOM definitivně odstřihnout v následujících 12 až 18 měsících. Vývojáři by už proto měli začít s přepisováním stávajících kódů, případně portací kódů z rozšíření pro Chrome. Firefox 42 Developer Edition už WebExtensions podporuje, takže mohou funkčnost testovat.

Pro uživatele to znamená, že od prosince 2015 se jim Firefox může začít chovat úplně jinak než doposud.

Příští verze Firefoxu

Zdroj: Mozilla