Už dávno jsem ztratil naději, že dětem je možné vysvětlit nějaké komplexnější problémy - např. zbytečné naužívání chytrého telefonu. A beru to z pohledu dospělého, který se ohlíží za vlastní minulostí. Zákon může být jedinou relativně efektivní zbraní. Není to dokonalé řešení a v principu s ním nesoulasím, ale pokud "něco nepřijde z hůry" (tzn. od zákonodárců), tak se nic nezmění. Učitelé se nemají legislativně o co opřít.
Bráno obecně: Na tyhle "novodobé" problémy asi neexistuje správné řešení, jen několik kompromisních. Ve škole jsou zakázané i jiné věci, akorát ty mají negativní vlivy hned na první pohled, kdežto mobilní telefon je naprosto běžný předmět a těžko se obhajuje, že psychická závislost na něm je v praxi podobná návykovým látkám.
Já jsem osobně pro snížení produkce a konzumace sladkých potravin a nápojů, protože ze zdravotního hlediska je to naprosto zbytná věc. Ale lidi to mají rádi, takže když jsem se snažil komukoliv vysvětlit, že sladkosti způsobují psychickou závislost, které není jednoduché se vzdát, dívají se na mě jako na blázna.
Přeju Francii hodně štěstí.
Třeba jednou ve Francii dojde k prohibici mobilních zařízení. Tím by vyřešili i situaci v domácnostech. Pokud si to většinová společnost bude přát a s takovými postupy souhlasit, nelze dělat nic jiného, nez jí ty restrikce dopřát :)
+
"už jen případné z potřeby"
"včetně Blanquera"– mohlo by být odděleno čárkami
NG