Fujitsu představuje: dokonalý pracovní Ultrabook? (první pohled)

O chystané dvojici Ultrabooků od Fujitsu jsme vás poprvé informovali začátkem března, kdy se oba notebooky objevily na veletrhu CeBIT v německém Hannoveru. Už tehdy na nás působily dost pozitivně – především červenočerný čtrnáctipalcový pracovní počítač s velmi tenkým tělem, matným displejem a dokovacím konektorem vypadal velmi lákavě. Nedávno jsme díky akci pražské zastávce výrobce na akci měli možnost oba notebooky, respektive zatím pouze jejich předprodukční, předváděcí vzorky, měli možnost pořádně osahat. Stále se nejednalo o finální produkty a především u levnějšího z nich to bylo na zpracování dost poznat, nicméně po hardwarové stránce byly plně funkční, i když je možné, že se nakonec budou prodávat v trochu jiných konfiguracích.

Ani jeden z představovaných notebooků zatím nemá oficiální pojmenování, pouze je známo, že budou patřit do řady Lifebook. První a zajímavější z nich, který je prozatím nazýván Lifebook Superior (ve finále nejspíš bude označován jako U772), míří do pracovní sféry, kde zaujme vlastnostmi, které žádný z doposud známých supertenkých notebooků nenabízí: dokovacím konektorem, nativní podporou mobilních sítí čtvrté generace LTE a kompletně matným zpracováním – neleskne se ani displej, ani tělo.

Čtěte také:

• Fujitsu představilo byznysový Ultrabook, má 14″ displej a 4G (CeBIT)
  
• Fujitsu předvedlo Lifebook UH572, prototyp Ultrabooku s Ivy Bridge (CeBIT)

Druhým je o pořádný kus levnější Ultrabook celkem klasického střihu s úhlopříčkou 13,3″. V prvotní zprávě z CeBITu jsme uváděli označení Lifebook UH572, které se objevilo i na jednom místě na samotné akci; podle vyjádření lidí z českého zastoupení značky i podle oficiální tiskovky ale zatím žádné označení není jisté a notebook je titulován prostě jako "Ultrabook řady Lifebook", takže se toho prozatím budeme držet.

 

Obě novinky mají společnou hardwarovou výbavu od Intelu, tedy nic jiného než nové procesory třetí generace Ivy Bridge, konkrétně nízkonapěťová dvoujádra (poznáte je tak, že mají na konci označení písmeno U). Od původních specifikací Intelu se prezentované vzorky odlišovaly zpracováním těla; Intel původně zamýšlel, aby Ultrabooky byly kompletně kovové, podobně jako MacBook Air, ale s postupem času se zdá, že je to vcelku jedno. Oba Lifebooky jsou tedy plastové, ale jinak specifikace splňují – mají oba nízkou hmotnost, velmi malou tloušťku, nízkonapěťové procesory Intelu včetně integrovaných grafik. U úložišť je to složitější, levnější Lifebook měl hybridní pevný disk místo SSD, ale zatím nevíme, zda se takto bude i prodávat.

 

 

Představené Ultrabooky mají ještě jednu společnou vlastnost, a tou je datum uvedení na trh. Tedy spíše jeho dosavadní absence. Víme, že se čeká na chvíli, kdy Intel oficiálně vydá svoje nové dvoujádrové (a v tomto případě nízkonapěťové) procesory, což by mělo být začátkem června – nové Lifebooky by měly přijít na trh někdy poté. Nic konkrétnějšího ovšem nevíme. Ohledně ceny máme zatím jen předběžné odhady: prémiový Superior by měl stát okolo 999 EUR, levnější Ultrabook Lifebook ("UH572") zhruba 699 EUR – ale to se stále může změnit.

Kromě těchto dvou novinek se na akci objevil také nový, docela lákavě působící tablet. Ten už finální označení má, jmenuje se Stylistic M532, a využívá operační systém Android 4.0. Musím se přiznat, že tablety nejsou úplně moje parketa a mám s nimi minimální zkušenosti (jak to nemá klávesnici, není to nic pro mě, ostatně i můj telefon ji má), nicméně s M532 jsem si chvíli hrál a působil na mě pozitivně. Na čtyřjádru, resp. pětijádru v čipsetu Tegra 3 běží Android Ice Cream Sandwich jako na drátkách, celé zařízení je relativně lehké (560 g) a tenké (pod 9 mm), desetipalcový kapacitní displej s rozlišením 1280 × 800 bodů je pěkně responsivní a celkově bych si i jakožto tabletový ignorant dokázal představit, že něco podobného budu používat.

Mezi cílovou skupinu ovšem stejně nepatřím, Fujitsu Stylistic M532 míří mezi korporátní klientelu. Tomu odpovídá nadstandardní bezpečnostní výbava včetně šifrování celého úložiště a možnosti vzdáleného přístupu pomocí Norton Tablet Security od Symantecu. A také cena, která se bude při uvedení na trh v průběhu června pohybovat okolo patnácti tisíc korun.

Ale to jen tak stranou, o tabletech jsem příliš psát nechtěl. Nové supertenké Lifebooky jsou zajímavější; pojďme se na ně podívat.

Lifebook Superior: kravaťák v červeném

Začněme tím zajímavějším, vybavenějším a s lepším jménem: Lifebook Superior. Na první pohled člověka zaujme na "pracovní Ultrabook" dost odvážná barevná kombinace; u byznysových zařízení se obvykle cení spíš nenápadnost, ne křiklavé barvy. V reálu je ovšem červená barva víka a spodku notebooku docela příjemná a ne tak "řvavá", jak vypadá především na produktových fotografiích. A pokud by vám přesto nevyhovovala, k dispozici bude prý i decentnější varianta se stříbrným vnějškem a černým vnitřkem.

 

Čtrnáctipalcový displej ve třináctipalcovém těle

Jedná se o čtrnáctipalcový Ultrabook s tloušťkou v nejtlustším bodě 16 mm a hmotností 1,4 kg. Displej umístěný v poměrně tenkém rámečku (což dává notebooku celkově docela malé rozměry, působí spíš jako třináctipalcový) má poměr stran 16:9 a rozlišení 1366 × 768 bodů – nebo alespoň předváděný kus to tak měl. Jiného poměru stran, jako 16:10 či dokonce 4:3, se dočkáme jen těžko, ale teoreticky je možné, že se objeví i model s rozlišením 1600 × 900 px. To je ale pouze moje spekulace (či spíše tajné přání), žádné byť jen neoficiální informace v tomto ohledu nemáme.

Displej má jinak klasickou matrici TN, což mu dává nepříliš oslnivé pozorovací úhly, a velké plus dostává za matnou povrchovou úpravu. Většina Ultrabooků, které jsem doposud měl v ruce, měla displej lesklý, což mě obzvláště u jinak skvělého HP Folio 13 poněkud rozladilo – přecejen matná, odlesky potlačující povrchová úprava by u vysoce mobilního, pracovního nástroje měla být samozřejmostí.

Pevný jak skála

Zpracování působilo i přes fakt, že nešlo o finální produkt, velmi dobře. Tělo je opět kompletně matné, na černém vnitřku (hlavně na opěrkách zápěstí) sice trochu zůstávaly otisky prstů, ale nebylo to nijak hrozné. Plast na vnitřní straně má jemnou texturu, výraznější hlavně v zadní části. Notebook jako celek působil velmi pevně a robustně, hodně se mi líbil jeden masivní kloub displeje, zabírající většinu zadní části notebooku, podobně jako třeba u Zenbooků od Asusu – tato konstrukce toho podle všeho vydrží opravdu hodně.

Konektorová výbava je na Ultrabook (a zvlášť takto tenký) perfektní, trojice USB (2× 3.0, 1× 2.0) by měla většině lidí bez problémů vystačit, zvlášť vzhledem k tomu, že k připojování "nepřenosných" periferií, jako jsou velké externí disky, poslouží dokovací stanice. Tu sice zatím Fujitsu nikde neukázalo, ale pár dalších portů USB se na ní jistě najde. Komunikaci s dockem zajišťuje relativně malý konektor na spodní straně notebooku.

Dále mezi porty nechybí HDMI ve klasicky velkém provedení, takže není třeba nosit s sebou redukci, čtečka paměťových karet, která by měla zvládnout i rychlé karty SDXC, a jeden společný 3,5mm audio konektor pro sluchátka i mikrofon. A když už mluvím o zvuku: reproduktory jsou jasně viditelné na spodní straně a jsou opravdu miniaturní, nicméně na případnou konverzaci přes Skype v případě absence sluchátek to určitě stačit bude a nic víc od repráčků v Ultrabooku asi nikdo nečeká. Posledním zatím nezmíněným konektorem je netradiční síťový port (LAN) – tady vypadá trochu jako nižší USB, klasický síťový kabel do něj připojíte přes dodávanou redukci.

Nebudou samozřejmě chybět ani bezdrátové sítě, a to tentokrát nejen v klasické všudypřítomné kombinaci Wi-Fi (802.11n) a Bluetooth (4.0). Lifebook Superior je totiž prvním Ultrabookem na světě, který se chlubí vestavěným modulem pro sítě 4G. To nám ve střední Evropě je poněkud k ničemu, protože naši specifičtí operátoři zamrzli v roce 2005 a nemáme tu ani pořádně rozšířené pokrytí 3G signálem, natož pak čtvrtou generaci LTE, nicméně na západ od Aše to to určitě ocení. A sítě 3G (UMTS) modul podporuje samozřejmě také, takže ani čeští zákazníci nebudou ochuzeni o mobilní připojení bez externího donglu.

 

Docela zajímavé je chlazení. Na spodní straně je jeden nasávací otvor, vedoucí přímo k ventilátoru – ten je za prachovým filtrem rovnou vidět. Výdech s radiátorem je pak klasicky vlevo, takže aspoň pravákům na ruku foukat nebude. Co se týče hlučnosti notebooku, nemohu sloužit – v rušném prostředí a bez zátěžových testů po ruce se mi každopádně nepodařilo Lifebook Superior přinutit k jakémukoliv zvukovému projevu.

Minimální zdvih kláves

Klávesnice má velmi sympatické rozložení a dokonce se Fujitsu vyhnulo i častému nešvaru poslední doby v podobě mapování kláves pro pohyb v textu (PgUp, PgDn, Home a End) na kombinaci Fn + kurzorové šipky. Všechny čtyři tyto často používané klávesy jsou samostatné, i když jejich rozložení není úplně šťastné – zatímco Page Up a Page Down jsou v jednom bloku s šipkami podobně jako třeba u ThinkPadů Edge od Lenova, Home a End jsou na horní straně klávesnice. Druhý představený Ultrabook to má vyřešené lépe, ale o tom si povíme v příští kapitole; každopádně je to však podle mě lepší řešení než zmíněná kombinace s přepínačem Fn. Klávesa Delete, která se také občas u některých výrobců stěhuje bůhvíkam, je pěkně v pravém horním rohu tak, jak to máme rádi, a Enter je dvouřádkový, takže celkově rozložení klávesnice hodnotím kladně.

Jinak klávesnice vyžaduje trochu zvyku: protože není téměř vůbec zapuštěná do těla notebooku, zdvih kláves je velmi nízký. Je to velmi podobné jako u luxusního (a také supertenkého) Sony Vaio Z21; ze začátku máte pocit, jako kdybyste bubnovali prsty do stolu. Myslím si ale, že je to přijatelná daň za opravdu malou tloušťku notebooku a půjde si na to bez problémů zvyknout. Jinak klávesnici nechybí u pracovního notebooku veledůležité podsvícení, i když jsem jej vzhledem k silnému slunečnímu světlu nemohl vyzkoušet.

  

Touchpad, respektive beztlačítkový clickpad, byl u předváděného vzorku od firmy Synaptics a při mém krátkém seznámení na mě působil docela dobře. Je relativně rozměrný (v rámci možností), přesný a netropil žádné neplechy. Stisk naznačených tlačítek byl poměrně tuhý, ale tady bych opravdu nevynášel žádné předčasné soudy a počkal si na finální kus, protože touchpad je jedna ze součástí, které se do uvedení na trh mohou ještě výrazně změnit.

Standardní hardware, skvělé zabezpečení

Zpracování a obecně vnějšek jsme tedy pokryli; co vnitřek? O hardwaru se radši zmíním jen krátce, protože Lifebook Superior zatím nemá ani pořádné jméno, natož finální specifikace. V testovaném vzorku se nicméně nacházel zatím oficiálně neuvedený nízkonapěťový procesor Intelu z řady Core i5 třetí generace, tedy Ivy Bridge. K tomu samozřejmě integrovaná grafika Intel HD 4000, 4 GB operační paměti a 128GB SSD. Z této strany tedy žádné překvapení nepřichází, jedná se podle dosavadních informací o vcelku standardní výbavu, kterou v nových Ultraboocích budeme potkávat častěji.

Poslední věcí, kterou se Lifebook Superior odlišuje od dosud známé konkurence, a která patří k jeho zaměření na firemní klientelu, je důraz na zabezpečení. Nechybí proto nic důležitého: zámek Kensington, čtečka otisků prstů, Fujitsu Advanced Theft Protection, Computrace BIOS, zabezpečovací modul TPM, technologie Intel vPro a kompletní šifrování pevného disku – tedy výbava, která uspokojí snad i ty největší paranoiky.

Celkové dojmy z tohoto prémiového Ultrabooku mám velmi pozitivní. Ani nevadí, že není celý z kovu – je pevný (tedy pokud mohu soudit z nefinálního kusu), velmi tenký, dobře vybavený, perfektně zabezpečený a v kombinaci červené a černé barvy vypadá prostě k sežrání – naživo je to ještě lepší než na fotkách. Jsem zvědavý, zda se objeví varianta s rozlišením displeje vyšším než 1366 × 768 px; pokud ano, je tu jasný favorit na titul ultimátního pracovního stroje, tedy alespoň pokud vám nevadí klávesnice s miniaturním zdvihem.

Ultrabook Lifebook: levně se skvělou klávesnicí

U prémiového Lifebooku Superior jsem se poněkud rozepsal; tady u zatím nepojmenovaného klasického Ultrabooku střední třídy to už bude o trochu stručnější – už jen protože se na předváděném vzorku opravdu dost projevovalo, že se jedná opravdu jen o předprodukční prototyp, ne o finální kus. Ale popořadě.

 

Podobný a přece jiný

Popravdě řečeno, oba Ultrabooky se od sebe až tak moc neodlišují. Pokud je vidíte zavřené vedle sebe, jsou téměř k nerozeznání – například rozměrově jsou snad stejné, hlavně protože Superior je na notebook se čtrnáctipalcovým displejem relativně malý díky tenkému rámečku onoho displeje. Oba dva mají i podobné barevné rozvržení s černým vnitřkem a červeným či stříbrným vnějškem; Fujitsu v tomto případě nicméně předvádělo černostříbrnou variantu.

Při trochu podrobnějším pohledu ale vyplouvá na povrch celá řada rozdílů. Tím asi nejpatrnějším je víko. Jednak má levnější představený Ultrabook výrazně silnější rámeček displeje, panel v něm působí možná až trochu utopeně, především spodek rámečku je až nadstandardně rozměrný. Displej je jinak klasická třináctka opět s poměrem stran 16:9 a rozlišením 1366 × 768 bodů; na variantu s vyšším rozlišením bych v tomto případě opravdu nesázel, i když možné je všechno (a popravdě doufám, že tlak ze strany nových MacBooků s Retinou a Zenbooku UX31A od Asusu s Full HD rozlišením na třinácti palcích přinutí i ostatní výrobce včetně Fujitsu začít osazovat lepší displeje. Ale to už poněkud odbočuji.

 

Osazený displej byl opět matný, což považuji za jasný klad – u stolní sedmnáctky na filmy je lesklá úprava v pořádku, ale u tenkého notebooku stavěného na časté přenášení mi prostě nepřijde ideální. Matný je vlastně opět úplně celý notebook, což možná jde tak trochu proti současným trendům, ale je to jedině dobře. Zpracování, pevnost a podobně v tomto případě opravdu hodnotit nechci – jak jsem již psal, opravdu v tomto případě bylo poznat, že se jedná o předprodukční kus.

Rozdíly se najdou

Ještě zpátky k víku: zatímco o Lifebooku Superior je drženo jedním masivním a podle všeho velmi pevným kloubem, tady jsou to dva relativně úzké. Tuhost otevírání a zavírání a pevnost (to, jak víko drží ve zvolené poloze) byly sice uspokojivé, ale zhruba centimetr široké klouby nebudí úplně důvěru – na hodnocení je ovšem dost brzo, počkejme si na prodejní model.

Výrazná změna se udála na spodní straně notebooku. Jednak je tam mnohem více větracích otvorů a výdech chlazení se přesunul dozadu (což je možné právě díky jiné konstrukci kloubů), jednak je na spodku na rozdíl od Superioru rozměrný, odšroubovatelný kryt. Dovnitř jsem sice nelezl (nejen protože jsem nechal šroubováky doma), ale dá se očekávat, že případné rozšíření operační paměti či čištění notebooku tím pádem budou poměrně jednoduché.

Zatímco touchpad/clickpad byl zřejmě u obou modelů stejný (zde je opět Synaptics), klávesnice je pokaždé jiná. Klávesy Home, End, Page Up a Page Down, které jsem rozebíral již v minulé kapitole, jsou zde vyřešeny o něco lépe – ne že bych si u Superioru stěžoval, ale jeho levnější sourozenec mi udělal radost tím, že má na pravé straně pro tyto klávesy vyhrazený samostatný sloupec, podobně jako to mívají třeba některé Acery a Packard Belly. Jediným, co bych klávesnici vytknul, je jednořádkový Enter, ale na to se dá zvyknout – a také stejně jako u Superioru minimální stisk kláves, daný malou tloušťkou a téměř nulovým zapuštěním bloku klávesnice pod okolní povrch základny. Ale zvyknout se dá pravděpodobně i na tohle.

O něco těžší, ale s pořádnou výdrží

Levnější Ultrabook Fujitsu také oproti dražšímu bratrovi lehce přibral, konkrétně 200 g – váží tedy 1,6 kg, což stále není vůbec špatné. Výrobce v tiskové zprávě uvádí výdrž na jedno nabití až 10 hodin; to s nízkonapěťovým dvoujádrovým procesorem Intelu třetí generace nezní úplně nereálně, ale počkejme si raději na pořádný test.

Hardwarová výbava na tom bude velmi podobně jako u dražšího Superioru, tedy zmíněné nízkonapěťové dvoujádro Intelu architektury Ivy Bridge a integrovaná grafika Intel HD Graphics 4000. U předváděného modelu nebylo SSD, ale 500GB pevný disk; zatím ale není jasné, zda to tak bude i v prodejních kusech, i když je pravděpodobné, že bude existovat více konfigurací a zákazníci si budou moci vybrat podle svých preferencí (a finanční situace). Zajímavé je, že předváděný kus měl 8 GB operační paměti, zatímco dražší Superior pouze 4 GB; to je ale spíše jen drobnost než směrodatný údaj, v nejlevnější konfiguraci najdeme nejspíš opět obvyklé 4 GB.

Ani levnějšímu Lifebooku nebude chybět dvojice USB 3.0, jeden port USB 2.0 a také některé ze zabezpečovacích funkcí – Fujitsu Advanced Theft Protection, Computrace BIOS a obligátní zámek Kensington. A nebudete ochuzeni ani o 3G modul; 4G konektivita v plánu není, ta je rezervovaná pro prémiový Superior. Mezi datovými rozhraními najdeme ještě opět plnohodnotné HDMI, jeden spojený 3,5mm audio jack pro vstup i výstup a čtečku paměťových karet, zvládající karty SD i MS/MS Pro.

Za 700 eur bez kompromisů

Pokud pomineme zmiňovanou klávesnici s nízkým zdvihem a zpracování, které vyplývá z povahy prezentace ne úplně dokončeného prototypu, vypadá i levnější Lifebook s pravděpodobným označením UH572 docela slibně. Za cenu začínající pod 20 000 nabídne klasickou výbavu moderního Ultrabooku v pohledném a hlavně kompletně matném těle a s inteligentně rozloženou klávesnicí, což jsou u vysoce mobilního počítače nejdůležitější vlastnosti. Nezbývá než doufat, že Fujitsu pořádně vychytá zpracování a že se moje obavy z malých kloubů displeje nepotvrdí. V takovém případě by i "Lifebook střední třídy" byl hodně zajímavou volbou s nadstandardním zabezpečením a 3G modulem jako třešničkami na dortu. Uvidíme až přijde na trh – což vlastně platí pro oba představené modely.

Kompletní fotogalerie

Fujitsu Lifebook Superior

  

Fujitsu Lifebook Ultrabook (UH572?)