Fujitsu-Siemens Amilo 3230T: širší než delší

23. 2. 2009

Sdílet

 Autor: Redakce

První seznámení, parametry

Hned po vybalení vás na tomto panelu uchvátí jeho jednoduchý a přitom velmi pohledný design. Linie jsou velmi čisté a nic je nenarušuje. Tlačítka jsou maskována na spodní hraně, takže je při čelním pohledu v podstatě nevidíte. Proto také Amilo přichází s novým systémem ovládání, kdy se funkce tlačítek promítají na obrazovce (znáte již např. z monitorů NEC). K vysokému rozlišení pak monitor přidává dva HDMI vstupy a integrované 2W reproduktory.

 

I když jsou mezi vstupy dva HDMI porty, tak kabel k nim budete v příslušenství hledat marně. Nachází se zde pouze jeden D-Sub kabel, který doplňuje audio kabel pro připojení integrovaných reproduktorů.

Když pominu chybějící kabely, tak po stránce vstupů je monitor vybaven celkem obstojně. Hlavně pokud k němu chcete připojit kromě počítače např. DVD přehrávač, či kameru. Pak určitě rádi využijete jeden, či dva HDMI vstupy. Audio konektor slouží pro propojení s počítačem, praktický výstup na sluchátka zde chybí.

Nyní si můžete prohlédnout parametry udávané výrobcem.



Možnosti polohování, ovládací prvky

Stejně jako u jiných podobně koncipovaných monitorů, jsou možnosti polohování dány použitým stojanem. A ten umožňuje jen naklápění v rozmezí -5° až 15°. Otáčet kolem osy musíte panel celý i se stojanem, výškovou stavitelnost pak mohou suplovat např. knížky.

Fujitsu-Siemens u tohoto monitoru vsadilo na zcela nový systém ovládání. Tlačítka jsou umístěna na spodní hraně monitoru a jejich popis se zobrazuje na obrazovce. Vypadá to sice pěkně, ale do prvního stisku nějakého tlačítka vůbec netušíte, co vlastně mačkáte. Mezi přednastavené funkce patří spuštění automatické kalibrace, volba režimu obrazu a nastavení hlasitosti. Škoda, že se zde nezabydlelo i přepínání vstupů, či přímé nastavení jasu s kontrastem.


Kompletní galerie

OSD nabídka, možnosti nastavení

Po stisku jakéhokoli tlačítka se zobrazí jednoduchá nabídka přímých voleb, kde můžete nastavit tematický režim (všeobecné, film, obraz, hra), nastavit hlasitost reproduktorů, či vstoupit do hlavní OSD nabídky.

Na členění hlavní nabídky si asi budete muset chvíli zvykat, stejně tak na její ovládání. Pochvalu FS dostane za kompletní lokalizaci. Mezi první volby patří jas s kontrastem a volba vstupu. Pokud potřebujete vstupy přepínat častěji, budete umístění hluboko v OSD nabídce za chvíli nenávidět.

Barevné profily jsou zde celkem tři – teplý, studený a uživatelský.

V části zvané systém stojí za zmínku zapnutí pokročilého úsporného režimu, automatické vyvážení bílé, které velmi dobře fungovalo, možnost zapnutí dynamického kontrastu (ACR), či kompletní vyladění analogového vstupu. Bohužel jsem se zde nedočkal nastavení poměru stran podle pouštěného signálu, ani režimu 1:1.

Metodika testování

Před tím, než začnu jakýkoli panel testovat, tak na něm v ideálním případě alespoň den běžně pracuji. Tím se čerstvě vybalený panel alespoň částečně zahoří a ustálí. Pak následuje měření optickou sondou X-Rite eye one, kterou změřím barevné podání a jeho odchylky v továrním nastavení. To bývá u řady panelů doslova katastrofální. Pak následuje kalibrace obrazu optickou sondou na co nejlepší hodnoty blížící se teplotě barev 6500K, gamma 2,2 a jasu 150 cd/m2.

Po kalibraci optickou sondou následuje zjišťování pozorovacích úhlů, barevného podání na testovacím obrazci a podání jasu s kontrastem. K těmto účelům používám speciální aplikaci, kterou jako svou diplomovou práci na VUT vytvořil můj dlouholetý kamarád Jirka Švec (díky Jirko).  Díky ní jsem schopen zjistit rozsah zobrazení jednotlivých barevných kanálů RGBCMYK, zejména v jejich kritických krajních rozsazích. To samé platí o podání jasu s kontrastem na stupních šedi.

Na barevném obrazci vidíte zastoupení jednotlivých barev RGBCMYK ve dvou řadách. Spodní pruh zobrazuje celé spektrum odstupňované po deseti krocích v rozmezí 0–255, horní pruh pak jemné detaily v rozmezích 0–25 a 230–254 pro každou barvu. Díky tomu jsem schopen s celkem velkou přesností určit, jaké barevné odstíny jednotlivých barev již panel není schopen ani po kalibraci zobrazit. Výsledkem jsou pak dva grafy, které zobrazují, od jaké hodnoty bylo možné na monitoru rozeznat odstupňování nejtmavších a nejsvětlejších jemných odstínů.

To samé platí pro testovací obrazec se stupni šedi. V horní polovině můžete vidět rozmezí 1–24 na černém pozadí (0), v dolní polovině pak světlé odstíny v rozmezí 231–254 na bílém pozadí (255). Na tomto obrazci se velmi pěkně pozorují např. problémy S-IPS panelů s nejtmavšími odstíny.

Se zkalibrovaným panelem se pak podívám, jak si poradí s barevnými přechody a případným ditheringem. Ten je nejvíc patrný v černo-bílém přechodu, kde je velmi často vidět alespoň jemné pruhování.

První obrazec (se střídavými černými a bílými obdélníky) je věnován měření stability kontrastu. Měřeny jsou vždy rozdíly na dvou stejných sousedních bodech (dvě dvojice), jejichž výsledky jsou pak zprůměrovány. Tím je eliminováno zhoršení výsledků vlivem nerovnoměrnosti podsvícení. Stabilitu kontrastu měrím celkem v jedenácti krocích - pro nastavení jasu od 0 % do 100 % po 10% skocích. Výsledkem je pak graf, který najdete v příslušné kapitole.

Následuje měření homogenity podsvícení, ke kterému si díky této aplikaci zobrazím libovolně hustou (v mém případě 10 × 6) síť, v níž probíhá měření. Jas je v tomto případě nastaven na 100%, aby bylo zamezeno kmitání obrazu na osciloskopu vlivem blikání podsvětlovacích trubic. Výsledky měření jsou pro lepší grafickou přehlednost převedeny do grafického obrazce s příslušnou legendou.

Při stejném nastavení pak probíhá i měření odezvy. Tomuto účelu je věnována také jedna záložka aplikace LCD Tester. Kromě standardního průběhu odezvy měřené v rozsahu 0–x mě zajímá i jak si panel poradí s odezvami pro běžný provoz podstatně typičtějšími a to 127–255 (šedá–bílá) a 75–180 (šedá–šedá, někdy označována jako GTG (gray-to-gray)). Tyto hodnoty jsou pro každý TN panel nejhorší, protože se krystal musí ustálit na dvou ne krajních hodnotách, při nichž není možné v takové míře použít OverDrive.

Za zapůjčení digitálního osciloskopu M526 děkujeme společnosti ETC.

Za zapůjčení optické sondy X-Rite eye-one display 2 děkujeme společnosti X-Rite.

Pozorovací úhly, rovnoměrnost podsvícení

Na úvod této kapitoly bych chtěl pozdravit našeho věrného čtenáře jardusmida a sdělit mu, že již nemusí číst dál. Ano, tento panel má v sobě TN panel, čemuž dopovídají horší pozorovací úhly. Zejména u spodního dochází rychle k velmi výraznému tmavnutí obrazu. Panel to alespoň trochu kompenzuje záporným náklonem.

Při maximálním jasu je rovnoměrnost podsvícení vynikající a průměrná hodnota podsvícení se drží na 92 % maxima. Nejnižší je přitom intenzita na levém okraji, kde dosahuje 80 %. Po kalibraci se situace trochu zhoršila a na levé straně intenzita klesla na 75 %, což představovalo 113 cd/m2. Průměrná homogenita pak poklesla na 88 %.


Rovnoměrnost podsvícení při maximálním jasu


Rovnoměrnost podsvícení při jasu 150 cd/m2

Jas, spotřeba

Nástup jasu je pěkně rovnoměrný, avšak jeho úroveň je hodně závislá na kontrastu. Při 50% kontrastu začíná jas na velmi pěkných 40 cd/m2, avšak končí již na 200 cd/m2, což je hluboko pod výrobcovými specifikacemi. Teprve po zvednutí kontrastu se dostanete až na slibovaných 300 cd/m2.

Společně s jasem roste rovnoměrně i spotřeba, která začíná již na 17 W. Ve finále se vyšplhá až na hodnotu 40 W, což je stále na 23" Full HD monitor celkem slušné. O žádného žrouta se tedy nejedná.

Barevné podání a kalibrace obrazu

Co se týče barev, tak tovární nastavení není tak špatné, jak tomu většinou bývá. Výrazněji ustřeluje pouze modrý kanál. Trochu překvapením bylo, že při nastavení barevného profilu na teplejší byla naměřená hodnota optickou sondou 7629 Kelvinů. Čekal jsem hodnotu spíše kolem 6500 K, či menší. Po kalibraci sondou byly již všechny parametry srovnány. Úroveň černé barvy (blackpoint) byla u tohoto panelu naměřena na úrovni 0,30 cd/m2. Kvalitní S-IPS a S-PVA panely přitom mají úroveň černé na hodnotě kolem 0,10 cd/m2. Tomu je ale technologie TN na hony vzdálena.


Tovární nastavení


Po kalibraci optickou sondou

Nyní si ještě můžete prohlédnout, co s obrazem provádějí vybrané přednastavené profily, které monitor nabízí. Na tyto profily bylo přepnuto po kalibraci displeje, přičemž s žádným parametrem obrazu nebylo hnuto.


Přednastavený profil v monitoru – Film


Přednastavený profil v monitoru – Hra


Přednastavený profil v monitoru – Obraz

Při sledování testovacího obrazce měl panel po kalibraci problémy s odlišením nejtmavších odstínů šedé a červené. U ostatních kanálů již ke slévání příliš nedocházelo. U světlých odstínů většinou zůstaly poslední dva až tři stupně také neodlišitelné.

Interpolace obrazu

S interpolací si tento panel příliš hlavu neláme. Tyto výsledky patří analogovému připojení. Dalším problémem je, že monitor nenabízí zachování poměru stran, či režim 1:1, což může řadě uživatelů scházet.


1920 × 1080 – širokoúhlé zobrazení


1680 × 1050 – širokoúhlé zobrazení


1280 × 1024 – širokoúhlé zobrazení


1024 × 768 – širokoúhlé zobrazení

Rychlost odezvy, inputlag a stabilita kontrastu

Výrobce u tohoto panelu uvádí typickou dobu odezvy 5 ms, čehož se mi s velmi přimhouřenýma očima podařilo dosáhnout jen u přechodu 0-255-0. V ostatních případech se odezva pohybovala mezi 20-25 ms, což ale není nijak neobvyklé. Na druhou stranu se mezi TN najde i celá řada velmi rychlých panelů, jako byl např. minule testovaný BenQ M2400HD.

Při měření odezvy jsem narazil na používání Overdrivu, který se na osciloskopu projevuje typickým schodováním. K nežádoucímu přepalování (Overshot) naštěstí nedocházelo u žádného z měřených přechodů.


Průběh odezvy 0-255-0, 1 dílek = 40 ms


Průběh odezvy 0-225-0, 1 dílek = 40 ms


Průběh odezvy 127-255-127, 1 dílek = 40 ms


Průběh odezvy 50-200-50, 1 dílek = 40 ms

V této recenzi již najdete na četné prosby také změřený inputlag. Tím ale TN panely netrpí tolik, jako S-PVA, či S-IPS panely, což se potvrdilo i zde. V levé části vidíte obrázek na testovaném monitoru, v pravé pak na CRT monitoru.

Se stabilitou kontrastu je na tom řada panelů trochu lépe než dnes testované Amilo 3230T. Kontrast zde začíná klesat již od 80% jasu a zastaví se až na 62 % původní hodnoty. Maximální naměřený kontrast přitom činil 950:1, takže se to nikterak nevymyká od ostatních podobných panelů, kde se standardně uvádí kontrast 1000:1.

Závěrečné hodnocení

Fujitsu-Siemens Amilo 3230T je panelem mnoha tváří, přičemž ne všechny jsou tak pěkné, jako jeho jednoduchý design. Kladně lze ale určitě ohodnotit Full HD rozlišení 1920 × 1080 na 23" panelu, kdy již body nejsou přece jen tak titěrné, jako na 21,5" panelech. Úhlopříčka 23" představuje takový zlatý střed, který je vhodný na práci i sledování filmů. To druhé Amilo podtrhuje svojí multimediální výbavou, v níž nechybí dva HDMI vstupy. Přepínání mezi nimi ale není příliš pohodlné.

Velmi mne u tohoto panelu potěšila česká OSD nabídka. Druhou stranou mince je, že kvůli inovovanému systému ovládání se paradoxně hůře ovládá a před prvním stisknutím tlačítka člověk vůbec netuší, které tlačítko vlastně tiskne.

Celkové dojmy jsou z tohoto panelu trochu rozporuplné. Na pohled se mi tento monitor velmi líbil a hodně jsem od něj očekával. Bohužel ne všechna očekávání došla naplnění. Celkově pomalejší odezva se projevila na mírném rozmazávání v rychlých scénách a ani stabilita kontrastu nebyla v porovnání s ostatními TN panely příliš omračující. Naopak potěšila přijatelná spotřeba, malý inputlag a plynulý růst jasu. Úplně špatně na tom nebylo ani tovární nastavení.

Plusy a mínusy

+ Full HD rozlišení
+ dva HDMI vstupy
+ jednoduchý design
+ česká OSD nabídka

- možnosti polohování
- krkolomnější ovládání
- pozorovací úhly
- horší interpolace

bitcoin_skoleni

Za zapůjčení LCD panelu děkujeme společnosti Fujitsu-Siemens