Názory k článku G.Skill uvádí 8000MHz paměti DDR5. Trumfne s nimi Raptor Lake výkon Ryzenů s 3D V-Cache?

Otazka v titulku je, predpokladam, spis recnicka a na prilakani pozornosti, protoze zatim vsechny testy zavislosti vykonu na rychlosti pameti u intel procesoru ukazuji prinos ve hrach a beznych aplikacich tak 1-2%.

Pameti na intelech jdou sice velmi dobre taktovat, ale prinosy zvyseni taktu jsou az navyjimky temer zanedbatelne. Je to dane konstrukci pametoveho radice, u ktereho jsou rychlosti prenosu z pameti a rychlost vnitrnich sbernic procesoru na sobe nezavisle.

U her s externi grafikou navic neomezuje fps prenosova rychlosti pameti, ale zpozdeni (latency) nahodneho pristupu k jednotlivym mistum v pameti. Je to dano zrejme tim, ze data, ktera cpu zpracovava, jsou rozptylena ve velkem rozsahu pameti, pouzivane bloky pameti se vsechny nevejdou do bezne vyrovnavaci pameti (cache) procesoru a museji se prubezne nacitat z pomale ramky. Tohle uzke misto se muze odstranit zvetsenim vyrovaci pameti (3d cacehe), ale zvyseni prenosove rychlosti ram moc nepomuze. Zpozdeni (latency) tech novych pameti je totiz 9.5 ns, coz je stejne, jako je u spickovych ddr4 pameti.

Diky Terepinovi za inspirativni odkaz a namet na pohrani si s cisly a premysleni o nich v souvislostech. Zkusil jsem z vysledku namerenych na HWU napocitat nejaka rozumna cisla. A krome toho, ze hezky ukazuji, jak maly prinos ma pouziti lepsich pameti na pametovych radicich intelu , mi potvrdili moji zkusenost, ze pristupova rychlost (casovani) pameti je pro bezne aplikace a hry dulezitejsi, nez jejich prenosova rychlost (takty).

Ano, potvrzuje to i tenhle test HWU, na ktery odkazujes. Jen to tam neni moc dobre videt, protoze Steve ten test koncipoval jinak. Delal ho pro lidi, kteri nerozumeji pouziti a taktovani pameti, coz je (k jejich skode) bohuzel vetsina. A tak Steve jen porovnava pameti v nastaveni danem jejich vyrobcen.

Ctenari problematice pameti nerozumeji i proto, ze ji mozna nerozumeji ani sami autori technickych webu. Nebo to nejsou ochotni, pripadne schopni vysvetlit tak, aby to bezni lide pochopili.

Narazil jsem snad jen na dva zdroje, kde to autori aspon zkusili vzit trochu dukladneji. Jeden indonessky web, kde se autori snazili sve (asi ne zrovna moc majetne) ctenare naucit, jak vytahnout z integrovane amd grafiky maximalni fps, a tak si s pametmi opravdu hrali. A pak jeden rusky, nebo ukrajinsky autor youtube videi, ktery ma zrejme podobnou motivaci.

Ale vetsina lidi do desky jen strci pameti a nejich nastaveni neresi. Pritom i levne pameti byvaji osazeny stejne kvalitnimi cipy jako ty drazsi, a daji se casto velmi dobre taktovat.

Prikladem mohou byt treba DDho prvni testy ddr5 pameti, kde s mu podarilo dostat zakladni pameti 4800MHz na temer stejne takty, jako pozdeji testovane rychlejsi a drazi modely.

Nebo moje stare zakladni ddr4 pameti 2x8GB 3200MHz s "podradnymi" Hynix cipy, ktere se podarilo pro vyuziti s integrovanou grafikou 5600g dostat stabilne na 4200MHz. A po poladeni parametru casovani (vsetne sekundarnich) se vykon igpu pro mne prekvapive jeste dal vyrazne zvedl. Nakonec test v SoTR na minimalni detaily v rozliseni 1920x1080 dava prumerne 48fps pri minimu 41fps, coz je uz celkem slusne hratelne.

Ale zpet k testu HWU, na ktery odkazuje Terepin. Jak muzu tvrdit, ze fps na prenosove rychlosti temer nezalezi, kdyz to na grafech vypada, ze s prenosovou rychlosti fps rostou? Bylo by to spis na samostatny clanek, kam by se mohly dat i tabulky a grafy, nebo lepe i vlastni systematictejsi mereni. Ale zkusim aspon naznacit.

Spiusta veci, a treba i marketing, nebo politika, vyuzivaji toho, ze lidi nepotrebuji, nebo dokonce ani nechteji videt skutecnou realitu. Vidi spis to, co chteji videt, nebo co se jim rekne, ze maji videt.

Ano ty grafy ve zminenem testu vykazuji rust, ale neukazuji, co je jeho pricinou. V popiskach jsou dva parametry pameti. Prenosova rychlost dana kmitoctem v MHz, ktera je jednoducha a pro vsechny pochopitelba. A pak divna skupina cisel urcujicich casovani, kteremu nikdo moc nerozumi a pro odhad jeho realne zmeny se musi slozite prepocitat. Nas mozek si prirozene vybere jako vysvetleni rustu fps tu jednodussi variantu. I kdyz to nemusi byt a opravdu neni ten klicovy vliv.

Kdyz si clovek prepocita zpozdeni vyjadrene v taktech na realny cas v ns a ten na teoretickou rychlost vyjadrenou v poctu pristupu za sekundu, zjisti, ze u testovanych pameti roste jak prenosova rychlost, tak rychlost pristupu. Ale to nutne neznamena, ze pomalejsi pameti maji principialne horsi cipy. Mohou mit uplne stejne cipy, jen jim vyrobce mozna nastavil horsi implicitni parametry, aby davaly horsi fps a zakaznici meli duvod kupovat drazsi pameti. Tomu se rika produktova segmentace. A kdyz parametry nastavite lepe, muzete dostat stejny vykon, jako s drazsimi pametmi.

Porad ale nevime, jak velky vliv na fps ma prenosova, a jak velky pristupova rychlost pameti. Z toho, ze rostou obe podobne by nekdo mohl predpokladat, ze maji i podobny vliv, ale to neni dobry zaver. Kdyz jedna z tech rychlosti nebude mit zadny vliv na fps, muzete ji zvysit treba jeste 3x, ale na fps se to neporojevi. Pro rozhodnuti je potreba merit vliv zmeny obou rychlosti oddelene. Menit prenosovou rychlost pri konstantnim realnem zpozdeni v ns (ne v taktech) a pak naopak.

Z dat ve zminenem testu se vliv tech rychlosti presne urcit neda, ale jsou tam celkem jasne signaly. Nejvetri rusty fps (procentne) jsou u 7700x mezi dvojicemi pameti se stejnou prenosovou rychlosti (jedna dvojice 5200, druha 6000) ale odlisnym casovanim. To ukazuje zasadni vliv casovani. Kdyz neni co prenaset, protoze se ceka az pamet data zpristupni, je vysoka prenosova rychlost k nicemu. Realny vliv prenosove rychlosti pameti po ocisteni o vliv jejich zpozdeni je i u ryzenu, kde prenosova rychlost pameti ovlivnuje rychlost prenosu uvnitr procesoru, pomerne maly. U intelu, kde se vnitrni prenosove rychlosti cpu s taktem pameti nemeni, je vliv samotnych taktu pameti jeste mensi.

Dalsim jasnym signalem, ze prenosova rychlost (takty) pameti neni tou hlavni brzdou je zasadni rozdil ve fps, mezi ryzeny s a bez 3d vyrovnavaci pameti. Mame 2 (v podstate) stejne cpu cipy (core complex) a zcela stejne pameti, jen se k cpu pridala vyrovnavaci pamet, ktera snizuje dobu pristupu k datum (latency). A pri stejne prenosove rychlosti (taktech) pameti fps najednou zasadnim zpusobem narostou.

Vzdycky je ale podstatne, kde je uzke hrdlo (bottle-neck=hrdlo lahve) a jsou pripady, kdy muze mit prenosova rychlost (takty) pameti vetsi vliv, nez casovani. Treba amd igpu na pomalu taktovanych pametech s nadoraz utazenym casovanim. Ale pri pouziti externi grafiky a beznych konfiguracich pameti je pro fps dulezitejsi rychlost pristupu (casovani), nez prenosova rychlost (takty) pameti.

Proto je potreba velmi ocenit amd a jejich technologii expo, ktera zasadne meni pristup k nastavovani pameti. Na rozdil od intelu, ktery pouze nacte parametry dane vyrobcem pameti natrvdo do radice pameti, bere amd ty parametry jen jako vychozi bod. A snazi se je upravit tak, aby v dane konfiguraci (ram+radic pameti+zakladni deska) mela pamet co nejlepsi dostupny vykon. A jeste dava uzivateli moznost uprednostnit prenosovou rychlost (takty), nebo rychlost pristupu (zpozdeni).

Jen skoda, ze z obchodnich duvodu pujde tohle (v podstate taktovani) zapnout jen u pameti, kde to vyrobce pameti povoli a ne u vsech modelu vcetne tech levnych zakladnich. Ale aspon zbyde prostor pro ty, co si chteji s nastavovanim (po)hrat :-).

Pokud budeme extrapolovat data z odkazované tabulky, pak je opravdu zřejmé, že Intel 7950X3D nepřekoná.

Je potreba rozlisovat casovani skutecne tj. v ns a casovani v taktech hodin, ktere se uvadi a pouziva proto, ze synchronni obvody jsou ovladany svymi hodinami. Realne zpozdeni v ns tedy nejde nastavit libovolne, ale jen v krocich danych periodou hodin.

Ale pro porovnavani kvality pameti a vlivu zpozdeni je potreba uvazovat realne zpozdeni v ns prepicitane z kmitoctu hidin a poctu taktu zpozdeni.