GeForce 9400: nejrychlejší integrovaná grafika

4. 2. 2009

První dojmy a hlavní přednosti

Nedávno uvedená čipová sada nForce 730i rozčeřila poněkud stojaté a zatuchlé vody integrovaných čipových sad pro procesory Intel. Přinesla jim totiž výkonnou grafiku kompatibilní s dnešními hrami, která svým výkonem utekla čipsetu Intel G45 hodně daleko. Většina výrobců základních desek se v případě nového čipsetu chopila varianty s integrovaným grafickým jádrem GeForce 9300. Gigabyte však na rozdíl od nich sáhnul po výkonnějším jádře GeForce 9400 a vy se tak můžete pokochat základní deskou s poněkud krkolomným názvem E7AUM-DS2H.

Gigabyte u této desky sází na své osvědčené zbraně, kterými jsou bohatá výbava, dobré rozložení komponent a kvalitní zpracování. K tomu Gigabyte přidává i sadu vlastních aplikací a nástrojů pro přetaktování a šetření energií, jako jsou EasyTune 6 a Dynamic Energy Server, zkráceně DES.

Samotné grafické jádro GeForce 9400 má oproti slabší verzi GeForce 9300 pořádně zvednuté takty. V případě jádra se takty vyhouply z původních 450 MHz na 580 MHz, u shader procesorů pak z 1200 MHz na rovných 1400 MHz. Takovýto nárůst by měl být na výkonu hodně poznat.

Porovnání čipových sad

Samotné čipsety GeForce 9 se od sebe liší jen v rychlosti integrované grafiky. Stejně jako v případě Intelu, upustila Nvidia už od starého PATA rozhraní, které tak najdete jen v čipsetu AMD. AMD má navíc v rukávu trumf v podobě paměti SidePort, který se ale začal uplatňovat až u čipsetu 790GX. Zřejmě nejmarkantnějším rozdílem, kterého si všimne asi každý, je, že Nvidia je jednočipové řešení, kdežto AMD i Intel spoléhají na oddělený severní a jižní můstek. V ostatních parametrech (když pominu parametry integrované grafiky a integrovaný řadič pamětí v procesoru u AMD) jsou již čipsety velmi podobné. Více se o čipsetu nForce 730i můžete dočíst v tomto článku.

Balení, příslušenství, parametry

Deska přichází v klasicky pěkné krabici, v níž ale nenajdete příliš bohaté příslušenství. To zamrzí hlavně vzhledem k ceně desky, která překračuje 3500 Kč. V příslušenství tak najdete skutečně jen to nejnutnější, co k zprovoznění desky budete potřebovat. Dva SATA kabely, po jednom IDE a Floppy a zadní záslepku. Nic víc.

Použité komponenty a jejich osazení

Rozložení na desce asi moc lépe vymyšlono být ani nemohlo. Vše je při okraji základní desky, kolem patice je dostatek místa a vše je řádně barevně odlišeno. Možná trochu praktičtější by jen bylo, kdyby si SATA konektory prohodily své místo s LPT před nimi a byly tak u okraje desky.

Mezi zadními konektory budete jen marně hledat rozhraní, které by vám chybělo (pominu-li zatím ne zcela běžný DisplayPort). Integrovaná grafika nabízí celkem tři výstupy, zvuková karta pak kromě analogu i digitální optický výstup. Jeden PS/2 port nahradily dva univerzální USB, což určitě není na škodu. Nechybí zde ani FireWire, či eSATA.

Deska používá čtyřfázové napájecí obvody, které se snaží ještě krotit pomocí DES (Dynamic Energy Saver). Všechny kondenzátory jsou s pevným dielektrikem, mosfety pak snížené s rychlejší odezvou. Chlazeny však nijak nejsou.

Přímo na desce najdete pět ze šesti SATA konektorů (jeden je v podobě eSATA mezi zadními porty). Krom toho je na desce díky přídavnému řadiči zastoupeno i starší PATA rozhraní. Nechybí ani disketová mechanika, COM, LPT, FireWire, či tři USB konektory.

I přes malé rozměry najdete na desce integrovaný přídavný IDE řadič JMB368, který doplňuje řadič disketové mechaniky iTE, FireWire od Texas instruments, nebo třeba zvukovku a síťovku od Realteku.

Ani po osazení se žádného nepříjemného překvapení nedočkáte. Ani široký Freezer 7 Pro s větším pasivem na čipsetu nekoliduje a paměti jsou také od grafiky odstoupeny.

Systém chlazení, teploty a spotřeba

Vzhledem k tomu, že MCP7A představuje jednočipové řešení, najdete na desce také jen jeden pasiv. Jeho rozměry jsou poměrně velké a Gigabyte dobře ví proč. Tento čipset totiž zrovna vlažný není. Velký pasiv jej však dokázal celkem bez problémů zkrotit.

Pro větráky jsou připraveny pouze dva 4pinové konektory, které si deska reguluje sama (případně mohou běžet naplno). A to není zrovna mnoho.

Spotřeba a zahřívání

Měření teploty jednotlivých komponent základní desky probíhalo při plné zátěži bezdotykovým infračerveným teploměrem Voltcraft IR-270H s laserovým zaměřovačem. Před samotným měřením byl systém v plné zátěži 15 minut, aby se všechny chladiče dostatečně rozehřály.

Velkému pasivu se dařilo žhavý čipset krotit stejně úspěšně, jako desce MSI P7NGM Digital čipset GeForce 9300. Přesto jsou teplotu skutečně vysoké a při aktivaci grafického jádra ještě o poznání vyšší. Vyšší teploty jsem naměřil i na ničím nechlazených mosfetech a cívkách.

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle výkonu chlazení.

Měření spotřeby probíhá zásuvkovým wattmetrem, který měří spotřebu celé sestavy (bez monitoru). Bohužel není technicky dost dobře možné změřit spotřebu pouze základní desky, nicméně z porovnání s ostatními deskami s různými čipovými sadami si můžete o spotřebě udělat velmi dobrý obrázek. V tomto případě je měřena spotřeba kompletní sestavy, tedy i s dedikovanou grafikou GeForce 8800 GT a přídavnou zvukovou kartou Asus Xonar D2.

Spotřeba v následujícím grafu je bez aktivované integrované grafiky, čemuž odpovídá i naměřená spotřeba. Ta je srovnatelná s čipsety s GeForce 9300.

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle spotřeby. Jak sami vidíte, desky s čipsety Intel X58 na tom zrovna nejlépe nejsou.

Kompletní galerie

Galerie všech snímků

BIOS a jeho možnosti

Ani u tohoto BIOSu si Gigabyte neodpustil dvouúrovňový BIOS, Pomocí kombinace kláves CTRL + F1 zpřístupníte některé pokročilejší položky v M.I.T. a v hlavním menu pak položku Advanced Chipset Features.

I když tato deska není určena primárně pro overclockery, tak jako první položku v BIOSu najdete MB Intelligent Tweaker, kde se právě taktování odehrává. Možnosti jsou však spíše základní. Jedinečnou vlastností čipsetu Nvidia je možné nezávislé nastavení frekvence FSB a pamětí, což se však u této desky nikdy nesetkalo s úspěchem a po uložení deska vždy naběhla ze záložního BIOSu. BIOS jsem přitom aktualizoval na poslední dostupnou verzi F2.

Na poměry Gigabytu je hodně skromné i nastavení pamětí. Na základní taktování však stačí. Rozsahy napětí jsou dostatečné, nicméně funkce jako Loadline calibration zde nenajdete.

V Advanced BIOS Features můžete nastavit velikost paměti přidělené integrované grafické kartě, či která grafika se má spouštět jako primární. Přetaktování grafiky zde však možné není. V normálně skryté skupině Advanced Chipset Features pak najdete podrobné nastavení Spread Spectra.

V položce Integrated Peripherals můžete vypnout přenos zvuku přes HDMI rozhraní, nebo si otestovat připojený síťový kabel.

Jak jsem již naznačil v předchozí kapitole, tato deska umožňuje vlastní regulaci obou připojených větráků. Bohužel vše se děje zcela automaticky bez možnosti zásahu ze strany uživatele. Pokud budete chtít řídit otáčky zcela dle vlastní libosti, budete muset větráky svěřit do rukou některého z přídavných regulátorů. Nastavení BIOSu si pak můžete uložit do jednoho z osmi vlastnoručně pojmenovaných profilů. Velmi praktické je vyvolání této nabídky pomocí kláves F11 (Uložit) a F12 (Načíst).

Jednotlivé nejdůležitější hodnoty pak shrnuje následující tabulka:

poradí si DES se žhavou Nvidií?

Dynamic Energy Saver

První testování této úsporné technologie nedopadlo na našem serveru pro Gigabyte příliš růžově. Nicméně je vidět, že Gigabyte na této technologii neustále pracuje a vylepšuje ji.

V případě této základní desky se DES omezuje jen na čtyřfázové napájení, což částečně snižuje jeho efektivitu (obrázek převzat od desky EP45-DS3R, která má napájení šestifázové). To se také projevilo v téměř neznatelném poklesu napětí na procesoru a velmi malém snížení spotřeby. Pokud byla aktivována funkce CPU Throttling, tak v zátěži spotřeba klesla o 16 W, nicméně za cenu mírného poklesu výkonu. To koneckonců nejlépe sami uvidíte z následujících grafů, kde jsou porovnány tři desky s integrovanými grafikami.

Integrovaná grafika – herní testy

Integrované grafické karty se snažím testovat za co možná nejvíce podobných podmínek. Integrované grafické karty na platformě AMD jsou testovány s Athlonem 64 X2 6000+. V případě platformy Intel používám pro testování Core 2 Duo E8500, které změnou násobiče podtaktuji na rovné 2 GHz (6× 333). Na několika výkonnostních testech zaměřených na procesor jsem si ověřil, že výsledky přibližně oscilují kolem výsledků Athlonu 64 X2 6000+ a neměly by se tedy výrazněji projevovat na výsledcích grafických testů. Nastavení pamětí a ostatní použité komponenty jsou pak stejné pro obě konfigurace – AMD i Intel.

Samotnou integrovanou grafiku jsem již poměrně podrobně rozebíral v článku nForce 730i: pořádná grafika pro Intel, takže vás pro technické detaily odkážu na daný článek. Tam jsem lehce testoval pouze inženýrský vzorek GF9300, který neměl s finální podobou desek skoro nic společného. Předchozí měření se ale naštěstí v následujících recenzích potvrdila a tak mohu říct, že se nyní díváte na výsledky současné nejrychlejší integrované grafiky. Ta má takty 580/1400 Mhz (jádro/shadery) a drží se tak původní specifikace Nvidie. Oproti GF9300 je zde tak poměrně velký nárůst na obou frekvencích, v prvním případě o 130 MHz, ve druhém pak o 200 MHz.

V samotných testech dopadl lépe Radeon HD 3300 se SidePort pamětí jen v 3DMarku05. Ve všech ostatních testech byl Radeon i Intel GMA touto grafikou překonány. Pokud se zaměříte na porovnání výkonu grafik GeForce 9300 a 9400 v čipsetech, tak zjistíte, že výkonnostní nárůst není tak propastný, jak Nvidia ve svých prezentacích ze začátku naznačovala. Pár snímků navíc vyšší frekvence jádra a shaderů sice přinese, nejedná se však o nic zásadního.

Na vině je především pomalý přístup do paměti. Vyhrazených 256 MB paměti DDR2-800 se totiž paměti na dedikovaných grafikách nemůže vůbec rovnat. A tak celkem solidní parametry integrované grafiky přicházejí trochu vniveč. Nvidii by v tomto případě velmi pomohla integrovaná SidePort paměť přímo pro grafiku, přesně taková, jakou používají Radeony. Pak by byl výkonnostní nárůst o poznání vyšší. Teplota je u GF9400 stejně vysoká, jako u dříve testovaných desek s GF9300. Není problém dosáhnout hranice 90 °C.

Integrovaná grafika – přehrávání Blu-ray a spotřeba

Přehrávání Blu-ray zkouším na optické mechanice LG GGC-H20L a druhé scéně z Casina Royale. V tomto případě je měřena průměrná zátěž procesoru, kterou generuje Cyberlink PowerDVD 8.

Zátěž při přehrávání Blu-ray média byla zcela srovnatelná s dříve testovanými GeForce 9300. Je tedy nejnižší ze všech doposud testovaných integrovaných grafik.

V tomto případě měřím spotřebu celé sestavy, v níž je jen procesor Core 2 Duo E8500 podtaktovaný na 2000 MHz (6× 333 MHz) na základním napětí, 2× 1 GB paměti, zapnutá integrovaná grafika, pevný disk a optický mechanika. Přídavná grafika GeForce 8800 GT je v tomto případě ze systému vytažena. Spotřeba by tak měla odpovídat klasickému kancelářskému nasazení. Kupodivu se vyšší takty jádra a shaderů na celkové spotřebě příliš neprojevily.

Testovací sestava, použité testy

Pro účely testování jsme použili následující komponenty a ovladače:

Za zapůjčení zvukové karty Asus Xonar D2 děkujeme společnosti Asus

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR2 a DDR3 děkuji společnosti Kingston

Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
rakouské společnosti RASCOM Computerdistribution

Přehrávání Blu-ray testujeme na optické mechanice LG GGC-H20L. Za zapůjčení mechaniky děkujeme společnosti LG

Testy procesoru a paměti

Základní desky testuji na základním nastavení s procesorem Intel Core 2 Quad Q6600 se zapnutým C1E i EIST. Všechny desky jsou tak testovány na základní frekvenci 2,4 GHz. Paměti jsou nastaveny na frekvenci 800 MHz a časování 5-5-5-15. V případě desky s čipsetem X58 jsou testy provedeny s procesorem Core i7 920 na základní frekvenci 2,66 GHz se zapnutým Turbo režimem a pamětmi DDR3-1066 s časováním 7-7-7-20. S čipovou sadou X58 a architekturou Nehalem přišla ke slovu i nová testovací metodika, v níž najdete aktuálnější testy, které navíc více zohlední výkon vícejádrových procesorů.

Výkon osazeného procesoru v desce je plně srovnatelný s čipsetem GeForce 9300, který je na deskách Asus P5N7A-VM a MSI P7NGM Digital.

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle výkonu procesoru a pamětí. V grafu jsou porovnány všechny výše naměřené výsledky a výsledky z testu pamětí. Zvlášť zde ještě najdete porovnání výsledků z PCMark Vantage, který je největší měrou ovlivněn právě výkonem procesoru a pamětí. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Testy pamětí, pevného disku a USB rozhraní

Do této kapitoly spadají testy jako PCMark Vantage a nový Everest 4.60, který již dokáže regulerně otestovat nové procesory Core i7.

I když se to na testech procesoru v podstatě nijak neprojevilo, propustnost pamětí byla nižší, než u desek s podobným čipsetem. To se navíc projevilo ve všech testech Everestu i PCMarku Vantage.

Nyní se můžete podívat na propustnost USB rozhraní a výkon pevného disku WD3200AAKS. Jeho výkon je měřen jednak v PCMarku Vantage a v HD Tachu.

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle propustností SATA a USB rozhraní. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Testy grafiky

Testování grafiky lze rozdělit na dvě části – na test propustnosti systému a test samotného grafického výkonu. Pro první jmenovaný jsme všechny hry spustili nízkém rozlišení 800 × 600 bez zapnutého vyhlazování nebo anizotropního filtrování, v druhém případě pak ve vyšším rozlišení 1680 × 1050 se zapnutým antialiasingem a případně i anizotropním vyhlazováním. Detaily jsou ve všech hrách nastaveny na vysoké. Zatímco u prvního nastavení se grafy krásně škálují především podle výkonu procesoru, v druhém případě jsou již výsledky téměř srovnatelné, protože hlavní slovo si zde bere grafická karta, která je vždy stejná. Rozdíly se tak pohybují v jednotkách fps a nikoli desítkách, jako je tomu v prvním případě.

Do nové metodiky byly zařazeny hry Call of Duty 4, Crysis a UT3 Demo. Dále zde najdete výsledky z testů 3DMark Vantage a PCMark Vantage. Tyto testy probíhají na dedikované grafice Nvidia GeForce 8800 GT. Integrovaná grafika (pokud ji deska má), je v tomto případě vypnutá.

Na závěr kapitoly je zde opět relativní srovnání desek, tentokrát podle výkonu grafiky. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Práce s multimédii

Do těchto testů patří kódování videa do DivX 6.8, převod HD videa do H.264 pomocí X.264 benchmarku, kódování 200MB WAV souboru do MP3 pomocí lame 3.97 a úprava fotek v Paint.NET. Najdete zde také dílčí výsledky testu PCMark Vantage.

Také zde nechybí relativní srovnání desek, tentokrát podle výkonu v multimediálních aplikacích. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Testy zvukové karty

Kvalitu integrované zvukové karty měřím pomocí RightMark Audio Analyzeru a zvukové karty Asus Xonar D2, která má dostatečně kvalitní vstupy, aby dokázala integrované HD kodeky proměřit. Kvalitu zvuku hodnotím také pomocí poslechového testu pomocí sluchátek Koss UR/29. V porovnání najdete kromě testované zvukovky také kartu SoundBlaster X-Fi dodávanou k deskám MSI a testovací Asus Xonar D2 (testováno loop-back smyčkou).

Integrovaný zvukový kodek Realtek ALC889A zaostává v kvalitě zvuku za kartami X-Fi a Xonar D2 hlavně u přeslechů mezi kanály a méně v odstupu signálu od šumu. Nenajdete zde ani hráčské standardy EAX. Při poslechu hudby vám to ale vadit nebude. Navíc k recieveru můžete zvukovku připojit přes optický výstup.

Dynamický rozsah

Odstup signálu od šumu

Přeslechy mezi kanály

Frekvenční odezva

Harmonické zkreslení

Závěrečné hodnocení

Gigabyte E7AUM-DS2H je v současnosti jedinou u nás prodávanou deskou, na které najdete čipset s integrovanou grafikou GeForce 9400. Ostatní výrobci (Asus, MSI, Biostar a další) se spokojili s levnější verzí čipsetu s grafickým jádrem GeForce 9300. Na ceně se tento rozdíl projevil přibližně v podobě pětistovky ve prospěch slabšího čipsetu. Otázkou tedy je, co Gigabyte za oněch 500 Kč navíc nabízí?

V první řadě je to vyšší výkon integrované grafiky. Ten se ale nezvednul tak, jak jsem ze začátku očekával. Na vině bude nejspíš velmi pomalý přístup do paměti, kterým tato deska trpí úplně stejně, jako její dříve testované soukmenovkyně. Bohužel při snaze zvednout nezávisle frekvenci pamětí (v režimu Unlinked) jsem se vždy dočkal jen nabootování ze záložního BIOSu v základním nastavení. Toto bych ale spíš přisuzoval rané verzi BIOSu, protože na předchozích deskách režim Unlinked fungoval. Gigabyte ale na BIOSech u svých desek pracuje dnem i nocí a tak bych se nedivil, kdyby se jich pár během příštích týdnů vyrojilo. Prozatím ale výkonnostní nárůst neodpovídá vynaložené pětistovce.

Gigabyte E7AUM-DS2H je velmi pěknou deskou, která si doslova říká o osazení do HTPC. Otázkou je, jestli raději nezvolit dříve testovanou desku Asus P5N7A-VM s grafickým jádrem GeForce 9300, která za levnější cenu nabízí i výstup DisplayPort a lepší možnosti v BIOSu (včetně regulace větráků a podrobnějšího taktování). Chybí jí však rozhraní FireWire, které by mohlo zejména majitelům digitálních kamer scházet. Konečné rozhodnutí je pak, koneckonců jako vždy, jen na vás.

+ výkon integrované grafiky
+ skvělá výbava
+ DVI i HDMI výstup
+ spotřeba
+ rozložení komponent
+ DualBios

- chudé příslušenství
- pomalá práce s pamětí
- vyšší cena