GeForce GTX 650 Ti Boost: silný soupeř pro 1GB Radeon HD 7850

Nový model, který dnes Nvidia uvádí, dostal označení GeForce GTX 650 Ti BOOST (BOOST velkými písmeny je oficiální název, v textu se ale nadále budeme držet redakční konvence, že velkými písmeny píšeme jen zkratky). Jde o třetí grafickou kartu postavenou na grafickém jádře GK106.

První model – GeForce GTX 660 – uvedla Nvidia loni v září. Je osazený plnohodnotnou variantou GPU. Grafický čip má 960 stream procesorů, s pamětmi komunikuje přes 192b sběrnici a podporuje automatické přetaktování GPU Boost.

Druhá karta s tímto GPU se objevila o měsíc později pod označením GeForce GTX 650 Ti. Počet stream procesorů klesl na 768, podstatnější změnou je ale zúžení paměťové sběrnice na 128b a absence GPU Boost. Oproti GTX 660 Ti je o třetinu pomalejší.

 

Nová GeForce GTX 650 Ti Boost je někde na půli cesty mezi oběma dříve uvedenými modely. Označení napovídá, že podpora GPU Boost už neschází. To by ale k výraznějšímu nárůstu výkonu příliš nestačilo, karta má stejně jako GTX 660 paměťovou sběrnici o šířce 192 b. Z běžné GTX 650 Ti si model „Boost“ odnesl snížený počet stream procesorů a texturovacích jednotek.

K otestování jsme dostali kartu v referenčním designu. Protože jsou ale karty na obdobném základu v prodeji déle než půl roku, výrobci využívají staví vlastní nereferenční modely.

Karta má obdobnou konstrukci chladiče jako referenční GTX 670. Je dvouslotový, vzduch skrz žebrování tlačí radiální ventilátor. Na grafickém čipu je jen jednoduchý pasiv.

Na spodní straně jsou v krytu navíc otvory na přisávání vzduchu zespodu.

Kapotáž je téměř uzavřená, ani zboku není vidět o moc víc než samotný kryt.

Výstupní konektory jsou stejné jako u ostatních dražších GeForce z rodiny Kepler. Na záslepce je konektor dual-link DVI-I, dual-link DVI-D, HDMI a DisplayPort. K nim lze současně zapojit až čtyři monitory (pro hry v konfiguraci až 3+1 s tím, že přídavný monitor je na DisplayPortu)

Na detailu je vidět, že jsou i na spodní straně ventilátoru nízké lopatky. Přepážka mezi horní a spodní částí větráku je plná.

Pro přídavné napájení slouží jeden šestipinový konektor. Napájení má i malou rezervu, TDP karty je 134 W, pričemž teoretické maximum, které sběrnice a jeden šestipin zvládá podle specifikací, je 150 W.

Na kartě je jeden konektor pro SLI. Na tento cenový segment je to i tak více než dost.

Karta má délku 24 cm, samotný plošný spoj ale může být podstatně kratší (a výrobci toho u svých modelů v hojné míře využívají).

Na kartě jsou paměťové čipy Samsung K4G20325FD FC03, které zvládají 1,5 GHz (protože jde o GDDR5, můžeme mluvito o efektivní frekvenci 6,0 GHz)

A ještě snímek z GPU-Z, který už kartu důvěryhodně zná.

Testovací sestava, metodika

Testovací sestava

Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.

• základní deska: Gigabyte X79-UD5
• procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
• chladič CPU: Noctua NH-D14
• paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
• zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
• pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
• skříň: Gelid DarkForce
• operační systém: Windows 7 x64

Testy hlučnosti

Hlučnost grafických karet měřím samostatně na speciální sestavě, která vznikla jen kvůli tomuto účelu. Podrobnosti o ní najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Sestava je osazená SSD, o chlazení dvoujádrového Athlonu se stará chladič Noctua NH-C14, která během měření hlučnosti chladí procesor jen pasivně. Jediným aktivním zdrojem hluku u sestavy při měření je tak tichý zdroj Enermax s ventilátorem běžícím na přibližně 600 ot./min. Abych hluk jeho ventilátoru co nejvíc izoloval od grafické karty, je záměrně umístěný až za základní deskou.

Při měření na grafické kartě nastavím otáčky, které jsem zjistil ze zátěžových testů naměřených na herní sestavě a změřím samostatně hlučnost grafické karty. Protože je většina karet (hlavně bez zátěže) tišší než samotná testovací sestava pro měření výkonu, je to jediná možnost, jak se vyhnout zkreslení výsledků systémovými ventilátory a ostatními aktivními prvky chlazení.

Ovladače a karty pro srovnání

Karta je otestovaná na ovladačích 314.21 beta. Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v nedávných recenzích na Extrahardware.cz. Na jakých ovladačích byla karta testovaná zjistíte z podrobnějších informací, které se zobrazí v rámečku v grafech po najetí na příslušný datový pruh.

 

 

 

Aliens vs. Predator, Battlefield 3

Aliens vs. Predator

Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.

Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:

 

Battlefield 3

Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.

Crysis Warhead, Crysis 2

Crysis Warhead

K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.

Crysis 2

V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.

 

Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.

Max Payne 3, Metro 2033

Max Payne 3

Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karet je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..

Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.

 

 

Metro 2033

Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.

Nastavení odpovídá velkému srovnání 16 grafických karet. Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark, World in Conflict

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark

Nastavení testu je shodné s předcházející metodikou, liší se pouze v tom, že už nadále testuji pouze dvě náročnější nastavení.

Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).

World in Conflict

Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.

GPU Boost, spotřeba (příkon)

GPU Boost

Maximum, na které se karta během testování při automatickém přetaktování dostala, bylo 1084 MHz. Ale to trvalo vždy chvíli, následně automatika snížila takt o jeden stupeň. V Aliens vs Predator se takt GPU po zahřátí karty držel na 1071 MHz a stejného výsledku dosáhla karta v zátěžovém testu v Crysis.

Je zvláštní, že běžela „jen“ na 1071 MHz, protože v obou případech se nedostala na úroveň nastaveného TDP (pohybovala se kolem 92-96 %), takže dalšímu navýšení taktu teoreticky nic nebránilo. V praxi je ale rozdíl mezi 1071 a 1084 MHz až neměřitelný a nemáte šanci jej poznat.

I tak je to výrazně výše než deklarovaných 1033 MHz s Boostem, ještě uvidíme, jak se budou chovat běžné karty.

Měření spotřeby

Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou u sestavy deaktivované úsporné funkce procesoru (ten je navíc přetaktovaný). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.

Spotřeba Nvidia GeForce GTX 650 Ti Boost

Ani GTX 650 Ti Boost neumí žádný úsporný režim, při kterém by odstavila většinu karty. I přesto je spotřeba karty v úsporném režimu velmi nízká, oproti Radeonům se ZeroCore je rozdíl jen pár wattů.

To málo, co ztrácí uspaná karta, pak vrátí v režimu 2D, kde patří k nejúspornějším a překonává většinu karet.

Spotřeba v zátěži je také podobná jako u obdobně výkonných karet, ani v tomto ohledu není karta výjimkou. Oproti GeForce GTX 650 Ti je výrazně vyšší, ale karta je také o poznání rychlejší.

Spotřeba v úsporném režimu monitoru

Tady Radeony vítězí zásluhou technologie ZeroCore, ve kterém by jejich spotřeba měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože s přibývajícími kartami a při rozdílech mezi Radeony je zřejmé, že se všechny Radeony do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.

Následuje spotřeba počítače při nečinnosti, kdy je zobrazená pracovní plocha systému. Tam je spotřeba karty o malinko vyšší, pohybujeme se ale na rozdílech v řádech jednotek Wattů, které jsou jen o málo větší než chyba měření.

V následujícím grafu je spotřeba sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují o poznání vyšší spotřeby než při běžném hraní, snad se dá říci, že jde o maximální hodnoty, na které se ve hrách běžně vůbec dá dostat.

Nejde o jednu špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu zaznamenávanou zhruba po dobu jedné minuty po 10–30 minutách stejné zátěže, kdy se dostatečně prohřeje chladič karty i samotná sestava a teplota grafického jádra i spotřeba se ustálí.

Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, bývají rozdíly menší. Obzvlášť to platí, když grafickou kartu brzdí procesor.

Zejména 28nm Radeonům příliš nesvědčí vyšší teploty, na které se karty v testovací scéně v Crysis zahřívají, počítejte s tím, že při běžném hraní, kde takovou scénou jen proběhnete, na tom budou ve srovnání s Geforce líp.

Některé karty už jsou bohužel rozebírané, takže už nemají původní pastu. Konkrétně jde o GeForce GTX 690, i v případě referenční HD 7970 musím ještě připomenout, že jde o tutéž kartu, se kterou jste se mohli setkat v recenzi Sapphire HD 7970, konkrétně referenční model přímo od AMD, který už bohužel prodělal nejednu rozborku a tak není v původní podobě, ale má na jádře nanesenou kvalitnější teplovodivou pastu Noctua NT-H1. Kvůli tomu je spotřeba karty i teploty o něco nižší než tomu bylo u karty nerozebírané, kterou jste dosud mohli vídat v grafech. Pořád jde ale o karty z prvních várek, které mohly mít horší jádra než později prodávané modely.

V dalším grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu, lepší jsou menší hodnoty. Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.

Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost

Teploty GPU

Teploty bez zátěže měřím při okolní teplotě 25 °C v zakrytované testovací sestavě. Teplotu v zátěži odečítám po ustálení po 10–60 minutách zatížení grafické karty náročnou scénou v Crysis. Dosahovaná teplota je vyšší než při běžném hraní, jde o zátěž, na kterou se můžete dostat ve výjimečně náročných scénách a situacích. Do jisté míry supluje zátěžové testy jako je Furmark či MSI Kombustor, jen s tím rozdílem, že nejde o umělý test stavěný speciálně na abnormální vytížení grafického čipu, ale je přímo z praxe.

Pamatujte na to, že se u daného údaje spoléháme jen na to, co na sebe sama grafická karta požaluje a nikde není uvedeno, nakolik údaj z čidla odpovídá realitě. U některých komponent se běžně stává, že senzory hlásí nižší teplotu, než má vzduch, který jej chladí.

Proto nedoporučuji srovnávat teploty u různých modelů karet, rozumně porovnávat se dají snad jen karty se stejným grafickým čipem. Mezi jednotlivými modely už nezbývá než se spoléhat na to, že hodnota, kterou zobrazují diagnostické utility, odpovídá realitě a výrobce ji nějak nepřikrášlil.

Teploty Nvidia GeForce GTX 650 Ti Boost

Teplota bez zátěže i v zátěži je ideální, regulace chlazení je v tomto ohledu nastavená příkladně – bez zátěže zbytečně neroztáčí ventilátor a v zátěži také nechladí přespříliš intenzivně (nižší otáčky za cenu vyšších teplot by se ale pořád daly snést).

 

Otáčky ventilátoru

Protože ne všechny karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá samotné porovnávání otáček ventilátorů valný význam. Údaje v tomto grafu jsou pouze informativní na doplnění ke grafům hlučnosti.

Ještě dodám, že obecně jsou radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se běžně používají u výkonnějších referenčních karet, výrazně hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.

Karty s jedním ventilátorem bávají při stejných otáčkách tišší než karty se dvěma obdobnými ventilátory – důvodem nemusí být jen vyšší průtok vzduchu, ale i interference obou ventilátorů, kvůli níž mohou otáčky ventilátorů i hluk kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.

Ventilátory Nvidia GeForce GTX 650 Ti Boost

Karta má obdobný design jako referenční GeForce GTX 670. Bez zátěže běží ventilátor na velmi nízkých 1170 otáčkách, v zátěži na pořád ještě celkem nízkých 1860 ot./min. Maximum 3330 ot./min dosahovala karta na 74 % výkonu.

Hlučnost Nvidia GeForce GTX 650 Ti Boost

Hlučnost karty berte spíš jako zajímavost, karty s referenčním návrhem budou v nabídce obchodů spíš raritou (pokud se vůbec nějaká objeví).

Obdobně jako u GeForce GTX 670 s podobným designem ventilátor výrazně vrčí. Kvůli tomu je i při nízkých otáčkách a minimálním aerodynamckém hluku karta docela hlučná.

V zátěži už to není ve srovnání s ostatními kartami tak zlé, vrčení motorku už příliš neroste a přidává se jen aerodynamický hluk proudícího vzduchu. Na maximálních 3330 ot./min dosahovala hlučnost vysokých 56,4, za normálních okolností se ale ventilátor na takové otáčky vůbec nedostane.

Cena a shrnutí výkonu

Cena

Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.

Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.

Cena Nvidia GeForce GTX 650 Ti Boost

Cena GeForce GTX 650 Ti Boost začíná na 4299 Kč s DPH. A to je na tom asi to nejpodivnější, s jejím uvedením totiž Nvidia zároveň snížila ceny na GeForce GTX 650 Ti a GTX 660 o 10 %. V České republice to znamená, že nejlevnější GTX 660 seženete už za 4525 Kč s DPH, tedy o pouhé dvě stovky dráž.

Průměrný výkon

U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.

Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.

Poměr cena/výkon

Poměr cena/výkon vycházel ještě před několika hodinami nejlépe ze všech GeForce řady 600. Se slevou ale novinku mírně předběhla starší GeForce GTX 660. Ani mezi Radeony se obě karty neztratí, derou se na přední příčky žebříčku, kde už jsou síly tak vyrovnané, že k prohození pořadí stačí pomalu sleva nebo zdražení v řádech desetikorun.

Nvidia GeForce GTX 650 Ti Boost: závěrečné shrnutí

Závěr bude zatím asi trochu schizofrenní a trochu nejistý. Jen málokdy je po uvedení obou konkurenčních produktů výhled na příštích pár dnů tak nejasný, jako teď. Skoro to vypadá, že u nás i obchodníci váhají, jak nastavit ceny.

V případě Radeonů HD 7790 se mluví o ceně 149 dolarů, což by u nás znamenalo asi 3700 korun s DPH. V cenících se objevily (a někde zase zmizely) karty od Sapphire za přibližně 3700 a 3900 Kč s DPH. Jenže podle českého zastoupení by měla být prodejní cena těchto karet výrazně nižší. V některých méně známých e-shopech už se objevily i karty od Gigabyte. Vyhledávač zbozi.cz už teď nachází HD 7790 od Gigabyte za 3300–3600 Kč s DPH.

 

Při dosavadních cenách ostatních modelů bych u GeForce GTX 650 Ti Boost s oceněním Smart Buy za slušný výkon a dobrý poměr cena/výkon příliš neváhal. S uvedením má její cena začínat na 4299 Kč s DPH, takže by nebylo co řešit. Karta má obdobný výkon jako stále ještě velmi výhodný (a oceněný) Radeon HD 7850 s 1 GB paměti. Cena se liší o necelé dvě stovky, oproti Radeonu nabízí navíc 2 GB paměti, za stávající situace tedy patří k nejvýhodnějším grafikám pro hráče a pro populární rozilšení 1920 × 1080 bodů. Po slevách je ale ještě výhodnější GeForce GTX 660.

Hodnocení karty totiž zkomplikovala samotná Nvidia, když s uvedením nové karty oznámila i zlevnění GeForce GTX 650 Ti a GeForce 660 o 10 %. Při pohledu na stávající české ceny by to znamenalo, že by cena GeForce GTX 660 mohla každou chvíli spadnout o 400 korun (a první modely za 4525 Kč s daní můžete už teď objednávat).

Když uvážíte, že by po slevách GeForce GTX 660 mělo stačit přidat dvě stovky a pořídíte vyšší model, nejeví se už GTX 650 Ti Boost zdaleka tak zajímavá. Co víc, rozdíl jen dvě stě korun by znamenal, že dražší přetaktované modely GTX 650 Ti Boost by mohly stát stejně nebo víc než levnější (ale rovněž přetaktované) GeForce GTX 660. A pokud vás zajímají i balíčky, které Nvidia ke kartám přidává, vězte, že to bude pro GTX 650 Ti Boost ještě horší. Zatímco k ní dostanete levnější balík v hodnotě 1400 korun, s GTX 660 už je to varianta s hodnotou 2800 Kč.

A máme tu podobný problém jako u Radeonu HD 7790, který by se (při cenách, které se zatím objevily) ve srovnání s 1GB modelem HD 7850 nevyplatil.

Americké odstupňování cen GeForce dává větší smysl:

 

Z tohoto pohledu by u nás byla GeForce GTX 660 příliš levná a GTX 650 Ti Boost naopak dražší. Uvidíme, jak a jak rychle se s nevyrovnanou situací čeští obchodníci popasují. Na recenzi se mi tu sešly další nereferenční Radeony HD 7790 i GeForce GTX 650 Ti Boost, takže během jejich recenzí budeme hodnocení průběžně aktualizovat podle cenového vývoje.

Aby to bylo ještě složitější, v tabulce si můžete všimnout i 1GB modelu GeForce GTX 650 Ti Boost, který je o dalších pět stovek levnější. A ten by mohl být nakonec ještě výrazně výhodnější než 2GB GTX 650 Ti Boost (něco málo na výkonu ztratí ve hrách náročnějších na paměť, jako je Metro 2033, Battlefield 3 či S.T.A.L.K.E.R). Mezi grafickými kartami od tří do čtyř tisíc by ale mohl být lákavější nabídkou než HD 7790, obzvláště pokud by se většina z nich prodávala za ceny v rozmezí 3600–3900 Kč. Ale na to, než se 1GB varianta GTX 650 Ti Boost objeví, si budeme muset pár týdnů počkat.

Výkon a provozní vlastnosti

Protože jsme zatím otestovali jen referenční kartu, musím zdůraznit jednu věc – na karty s podobným designem v prodeji nejspíš téměř nenarazíte. Díky tomu, že jde o třetí kartu v řadě s jádrem GK106, mají výrobci připravené vlastní návrhy karet a už od počátku se můžeme připravit na záplavu nereferenčních modelů. Design referenční karty je tedy velmi jednoduchý a provozní vlastnosti (jmenovitě hlučnost) nenadchnou. Pokud ale taková karta nepůjde (snad s výjimkou OEM sestav) sehnat, nemá valný smysl řešit, jestli na ventilátoru vrčí motorek.

Další věc je, že v testech máme kartu na referenčních taktech. Můžeme ale počítat s tím, že řada z modelů bude už v základu přetaktovaná a nebude to stát moc navíc. Otázka je, jestli i u přetaktovaných modelů nebudou končit takty s GPU Boost na podobných frekvencích, jako tomu bylo u testované karty. Na to už si ale budeme muset počkat na testy nereferenčních modelů.

Referenční karta u nás zatím zůstává bez ocenění, ale důvod je v podstatě jediný. A nejspíš se týká jen našeho regionu, ve kterém se ceny GeForce od těch celosvětových liší – při malém cenovém rozdílu se totiž momentálně vyplatí sáhnout spíše po GeForce GTX 660.

Nvidia GeForce GTX 650 Ti Boost

+ spotřeba
+ výborný poměr cena/výkon

− chladič bez zátěže vrčí (platí jen pro ref. chladič)
− po slevách GTX 660 je jen o málo levnější, nevyplatí se šetřit
− jen menší balíček pro hry Free2Play v hodnotě 1400 Kč