Extrémní dvouprocesorovou GeForce GTX 690 jsme si hned na třech stranách důkladně představili už s jejím uvedením. V úvodním článku najdete popis všech technologií, které GeForce GTX 690 přináší i podrobný popis parametrů a konstrukce opravdu luxusně zpracované karty. Mohl bych jej zkopírovat nebo převyprávět, ale zdržoval bych tím vás i sebe. Pokud vám ale úvodní článek utekl, nebo už si některé detaily nepamatujete, určitě si jej projděte, ať jste v obraze.
Na tomto místě už jen stručně připomenu parametry karty a nabídnu vám fotogalerii se stručným popisem.
Karta má dvě grafická jádra GK104, pro každé jsou vyhrazené 2 GB paměti GDDR5. I když se ve specifikacích uvádí jen celková hodnota 4 GB, nenechte se tím mýlit – každý čip může pracovat jen se 2 GB a co do prostoru na textury a výpočty má každý čip k dispozici srovnatelnou kapacitu jako karty se 2 GB paměti.
Jádro je v základu taktováno níže než u GTX 680, ale náskok do jisté míry stahuje podstatně vyšší rozsah frekvencí u GPU Boost – zatímco u GTX 680 je udávaná průměrná frekvence s GPU Boost ve hrách 1058 MHz, u GTX 690 je to jen o málo méně, 1019 MHz:
Dvě GTX 680 ve SLI budou tedy o malinko výkonnější, ale upřímně, ten rozdíl není tak dramatický, aby kompenzoval jejich výrazně vyšší spotřebu. A co víc, u dvou GTX 680 se (minimálně zatím) budete muset obejít i bez frame rate meteringu.
Právě frame rate metering je GTX 690 nejpodstatnější novinka, která by mohla změnit náš pohled na řešení multi-GPU – z větší části řeší jeden z největších problémů, které řešení se dvěma a více grafickými čipy mohou mít – microstuttering. Podrobný popis toho, co je microstuttering, jak se projevuje a proč je špatný najdete v článku
Právě proto, že pro GTX 690 jednou ze stěžejních technologií, jsme se jí už věnovali přednostně v článku Konec microstutteringu? Srovnání GeForce GTX 690 s CrossFire HD 7970, kde najdete srovnání CrossFire ze dvou HD 7970 a jedné GTX 690 v Max Payne 3.
V tomto článku se zaměříme na hrubý výkon a provozní vlastnosti GeForce GTX 690.
Na spoustě fotografií působí stříbrná barva krytu dost lacině, připomíná to pochromované plasty s hrubou strukturou povrchu. Vězte, že výsledný dojem při pohledu na kartu „v reálu“ je diametrálně odlišný, jde o masivní odlitek ze slitiny, který má velmi jemnou povrchovou strukturu v matné stříbrné a vypadá to opravdu dobře.
Karta má délku 28 cm, díky konektorům přídavného napájení orientovaným do strany nebudete potřebovat ani centimetr navíc (i když nějaké místo se přece jen hodí, aby měl kam vyfukovat chladič)
V podobném balení asi kartu nepořídíte. Na rozdíl od samotné karty je bedýnka trochu fórovější, přesto je ale dřevo pořád podstatně pevnější než papírové krabice.
Ochutnávka z nové metodiky
Karta je testovaná na nové testovací sestavě a na řadě her, které budou součástí nové testovací metodiky. V metodice ještě nemáme všechny hry, které bychom tam měli mít, proto je testovaný na menším množství titulů, i tak je jich ale dost a více, než kolikrát najdete v řadě normálních recenzí.
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.
- základní deska: Gigabyte X79-UD5
- procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
- chladič CPU: Noctua NH-D14
- paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
- zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
- pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
- skříň: Gelid DarkForce
- operační systém: Windows 7 x64
Karty pro srovnání
Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v nedávných recenzích. Pro doplnění jsem ještě doměřil výkon dvou HD 7970 v CrossFire.
Jelikož jsem měl k dispozici „pouze“ referenční HD 7970, přetaktovanou HD 7970 OC od Sapphire a GHz edition, zvolil jsem zlatou střední cestu – referenční HD 7970 jsem přetaktoval na takty karty od Sapphire a nasimuloval tak CrossFire dvou Radeonů, jejichž cena se v současnosti pohybuje lehce nad jedenácti tisíci za kus. Ještě výkonnější 7970 GHz Edition v CrossFire jsem bohužel musel vynechat, protože se na běžných Radeonech nedá zprovoznit automatické přetaktování a nové revize Radeonů zatím nejsou běžně dostupnou záležitostí.
Všechny karty jsou testované jen na pár dní starých ovladačích – v případě Radeonů šlo o neveřejné ovladače Catalyst 12.7 beta přímo od AMD a u HD 7970 OC v CrossFire už o veřejnou betu. GeForce GTX 690 je testovaná na betaverzi ovladačů označené 304.79, starší modely jsou testované na betaverzi 304.48. Verze ovladačů je uvedena i v grafech.
Ve srovnání najdete GeForce GTX 680 a GeForce GTX 670 v referenčním provedení. Dále je v něm původní novinářský sample Radeonu HD 7970 v referenčním provedení, bohužel právě ten s lepší teplovodivou pastou, který se u nás po toulkách po světě zase na chvíli zastavil.
Přetaktované HD 7970 zastupuje model HD 7970 OC do Sapphire s dvojicí ventilátorů na výkonnějším 1000MHz profilu, a čtvrtým Radeonem nedávno testovaná HD 7970 GHz edition.
Aliens vs. Predator, Battlefield 3
Aliens vs. Predator
Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží pouze v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.
Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:
Battlefield 3
Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivovaný režim vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.
Crysis Warhead, Crysis 2
Crysis Warhead
K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.
Crysis 2
V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.
Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.
DiRT Showdown
DiRT Showdown
Nastavení benchmarku odpovídá zveřejněnému srovnávacímu testu výkonu grafických karet. Shodou okolností se chvíli před uvedením GHz edice Radeonu HD 7970 objevil i patch, u kterého již lze ze hry aktivovat Global illumination počítanou pomocí OpenCL
Ještě připomínám, že na vývoji hry spolupracovalo AMD a i když hra běží na stejném enginu jako Dirt 3 nebo F1 2011, přibyly v ní nové techniky pro osvětlení scény, které jsou nejspíš šité na míru nové generaci Radeonů a (možná zatím) špatně optimalizované pro jiné karty. Zejména se zapnutím „global illumination“ se výrazně propadá snímková frekvence nejen u konkurenčních GeForce, ale i Radeonů předchozích generací. Naměřené výsledky se výrazně liší od výsledků karet v jiných hrách.
U dvouprocesorové GTX 690 se podivné chování Dirtu dostává na novou úroveň – u dvou ze tří okruhů se výkon karty propadá pod výkon jednoho čipu. Nepomohlo ani opakované měření. Soudě dle nárůstu výkonu v prvním z testů SLI funguje, ale na jiných okruzích už něco zlobí.
Testuji ve dvou nastaveních, v prvním jsou téměř všechny položky s výjimkou Global Illumination nastavené na maximum (s GI hru zvládají jen nejvýkonnější Radeony), ve druhém už je i GI zapnutá.
Jinak metodika odpovídá srovnání výkonu grafických karet, testuje se na třech okruzích, první je standardní benchmark, u kterého jsou kvůli opakovatelnosti měření odstranění soupeři a další dva odpovídají náročnějším okruhům, které lze měřit automatickým benchmarkem.
Max Payne 3, Metro 2033
Max Payne 3
Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karty je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..
Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.
Metro 2033
Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.
Nastavení odpovídá nedávnému velkému srovnání 16 grafických karet.
Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark, World in Conflict
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark
Nastavení testu je shodné s předcházející metodikou, liší se pouze v tom, že už nadále testuji pouze dvě náročnější nastavení.
Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).
World in Conflict
Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.
Přetaktování GPU Boost, spotřeba (příkon)
Přetaktování
K přetaktování se vyjádřím jen velmi stručně, i u běžných jednoprocesorových karet je kvůli automatickému přetaktování obtížné najít stabilní frekvence a v případě dvou čipů, které navíc běhají s GPU Boost na dost odlišných taktech, už by to bylo daleko nad rámec prostoru, který jsem pro testování GTX 690 měl.
Nvidia udává základní takt 915 MHz a GPU Boost 1019 MHz. Jak to dopadlo, když jsem na kartě spustil zátěžový test v Crysis, je v následujícícm grafu. Ten je komplikovanější, takže si vyžádá podrobnější vysvětlení.
Předně musím zdůraznit, že protože v daném testu měřím co možná nejhorší možný scénář, při kterém se ještě nemohou výrobci podobně jako u „power virusů“ vymlouvat, že k podobným situacím nemůže při hraní docházet. Jedná se tedy o nadprůměrně vysokou zátěži grafického čipu, při běžném hraní jsou hodnoty většinou lepší.
Graf je parametrický (v Excelu označovaný jako bodový XY), na ose X jsou teploty jádra, na ose Y pak frekvence.
Protože má karta dva grafické čipy, jsou v grafu dvě datové řady – pro jeden čip modré čtverce a pro druhý červené kosočtverce. V grafu jsou všechny hodnoty, které (s aktualizací po jedné sekundě) zaznamenalo GPU-Z při zhruba půlhodinové zátěži.
Na ose X je teplota, na ose Y je frekvence, kterou jádro v daný okamžik mělo. Jednotlivé datové body mají nastavenou průhlednost. Čím častěji se daná kombinace teploty a frekvence objevila, tím je daný bod sytější.
Karta nastavuje takty v krocích po 13 MHz, těm odpovídají pomocné vodorovné linky.
Jak vidíte, jedno z jader běželo po většinu času podstatně níže. Nemělo by to přitom být teplotou, u pomalejšího jádra je dokonce ještě o něco nižší – nejčastěji 980 MHz, zatímco rychlejší jádro běželo na 1045 MHz.
Spotřeba sestavy s grafickou kartou
GeForce GTX 690 se v režimu bez zátěže chovala hodně podivně – spotřeba karty se dost lišila v závislosti na tom, co jsem s ní před měřením dělal.
Hodnota spotřeby bez zátěže se měnila v rozmezí asi 145-155 W v závislosti na tom, co jsem před jejím měřením udělal a na který monitor jsem zapojil displej.
Nejvyšší hodnoty 155 W dosahovala paradoxně po startu systému s displejem zapojený na druhý výstup DVI na horní záslepce.
Po startu systému s monitorem na prvním výstupu se spotřeba pohybovala kolem 153,2 W. Stačilo ale spustit ovládací panel Nvidia, zrušit a znovu pustit SLI, a spotřeba spadla na nějakých 147 W. Také po přepnutí počítače do úsporného režimu (tím myslím celého, nikoliv jen grafiky) a jeho opětovném probuzení naběhl s nižší spotřebou 145,2 W.
Paradoxní je, že ke spotřebě kolem 147 W jsem se dostal i při zapojení tří monitorů.
Spuštění hry a její ukončení pak na spotřebu bez zátěže nemělo vliv.
Zkoušel jsem jak poslední betaverzi ovladačů, tak poslední ovladače s certifikací WHQL, na tomhle chování se ale bohužel nic nezměnilo.
Ale i kdyby k onomu zhruba 10W rozptylu nedocházelo, byla by spotřeba pořád výrazně vyšší než u Radeonů nebo jedné GTX 680. Tady má GTX 690 asi jedinou výraznější slabinu, pod 145 W jsem se zkrátka nedostal, ať jsem zkoušel cokoliv včetně vypínání SLI.
Na prvním místě je spotřeba sestavy v úsporném režimu, tedy při vypnutém monitoru. Tady Radeony vítězí zásluhou režimu ZeroCore, ve kterém by jejich spotřeba měla být nižší než 3 W.
Podotýkám, že kvůli snížení vlivu procesoru jsou u sestavy deaktivované úsporné funkce (navíc přetaktovaného) procesoru. To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají k hodnotám kolem 60 W. Samotná sestava bez grafické karty by tedy měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.
Dále následuje spotřeba při nečinnosti, kdy je zobrazená pracovní plocha systému.
V následujícím grafu je spotřeba sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují o poznání vyšší spotřeby než při běžném hraní, snad se dá říci, že jde o maximální hodnoty, na které se ve hrách běžně dostanete.
Nejde o jednu špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu zaznamenávanou zhruba po dobu jedné minuty po 10–30 minutách stejné zátěže, kdy se dostatečně prohřeje chladič karty i samotná sestava a teplota grafického jádra i spotřeba se ustálí.
GeForce GTX 690 už bohužel nebyla v původním stavu, ale má za sebou jednu rozborku a přepastování. Nezdá se, že by měla problémy s teplotami, spíš se dá předpokládat, že jsou provozní vlastnosti o něco lepší než při strojovém nanášení pasty.
Asi s tím nic nenaděláme, v případě podobného hardwaru holt ani Nvidia nemá karet na rozdávání a ani po e-shopech nemůžeme chtít, aby prodávali kartu za 22 tisíc jako použité bazarové zboží jen proto, že ji půjčili do nějakého testu.
I v případě referenční HD 7970 musím ještě připomenout, že jde o tutéž kartu, se kterou jste se mohli setkat v recenzi Sapphire HD 7970, konkrétně referenční model přímo od AMD, který už bohužel prodělal nejednu rozborku a tak není v původní podobě, ale má na jádře nanesenou kvalitnější teplovodivou pastu Noctua NT-H1. Kvůli tomu je spotřeba karty i teploty o něco nižší než tomu bylo u karty nerozebírané, kterou jste dosud mohli vídat v grafech. Pořád jde ale o karty z prvních várek, které mohly mít horší jádra než později prodávané modely.
V dalším grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu, lepší jsou menší hodnoty.
Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost
Teploty
Teploty bez zátěže měřím při pokojové teplotě 25 °C v zakrytované testovací sestavě. Teplotu v zátěži odečítám po ustálení po 10–60 minutách po zatížení grafického jádra náročnou scénou v Crysis. Dosahovaná teplota je vyšší než při běžném hraní, dá se říci, že se pohybuje u horní hranice, které lze dosáhnout bez speciálních utilit stavěných na vytěžování grafického jádra.
Pamatujte na to, že pokud jde o vzájemné srovnání různých modelů, jde jen o informativní hodnoty, porovnávat se dají jen karty se stejným jádrem. Mezi jednotlivými modely už nezbývá než se spoléhat na to, že hodnota, kterou zobrazují diagnostické utility, odpovídá realitě a výrobce ji nějak nepřikrášlil.
V zátěži dosáhla teplota žhavějšího z jáder pouze 80 °C, zejména s ohledem na to, že chladič neběžel zdaleka na plný výkon (maximum má někde na 2900 ot./min), je to výborný výsledek a slušná rezerva.
Otáčky ventilátoru
Údaje v tomto grafu jsou pouze informativní na doplnění ke grafům hlučnosti. Protože jen málokteré karty používají stejně koncipované chladiče a stejné ventilátory, nemělo by vzájemné porovnávání těchto hodnot valný význam.
Na kartě je sice axiální ventilátor, ale úhel lopatek a stejně tak i jejich plocha je ve srovnání s běžnými větráky větší. Kvůli tomu je to spíš jakýsi kříženec mezi axiálním a odstředivým ventilátorem. Při stejných otáčkách tak má vyšší průtok vzduchu. Zároveň vzduch tlačí více mezi žebrování pasivu po stranách, takže i aerodynamický hluk je vyšší než u klasických ventilátorů, které pasiv ofukují shora. Podrobněji jsem vše popisoval už v recenzi GeForce GTX 590, kde je chlazení koncipováno obdobně.
Hlučnost
I v tichých počítačích v režimu bez zátěže ventilátor karty po sluchu jen stěží rozeznáte od těch ostatních, v běžných „herních“ skříních se v průvanu dodávaných ventilátorů ztratí bez problémů. Snad jen pokud je pro vás i 120mm ventilátor na 800 ot./min nepředstavitelně hlučný, GTX 690 v počítači i bez zátěže uslyšíte.
V zátěži není karta neslyšná, ale je hodně tichá. Ve srovnání s nízkoprofilovými axiálními ventilátory na podobných otáčkách vydává o něco vyšší hluk srovnatelný s tichými kartami s radiálními venitlátory, ale i tak je (zejména s ohledem na výkon) velmi tichá a hlavně její zvukový projev působí příjemněji – na rozdíl od vrčení, bručení či svištění radiálních ventilátorů vydává větrák GTX 690 příjemnější a velmi vyrovnaný tón.
Shrnutí výkonu, cena
Cena
Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.
Cenu GTX 690 asi netřeba příliš rozebírat, je to opravdu extrém.
Průměrný výkon, aneb neberte jej tak vážně
V případě dvouproceosorvé GTX 690 proti dvěma kartám to platí dvojnásob, tady už porovnáváme nesrovnatelné. Důvodem je stále dokola omílaný microstuttering.
U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.
Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.
Obvyklé grafy s průměry tu mám zatím spíše pro zajímavost, testovaných her je zatím mnohem méně než obvykle, takže každá odchylka od obvyklého průměru (jmenovitě především DiRT Showdown, ale platí to také pro Aliens vs Predator) má při srovnání různých architektur a čipů výrazný vliv na celkový průměr.
Uvidíme také, jak na mizerný výkon GeForce v ovladačích zareaguje Nvidia. Je pravděpodobné, že poté, co se hra objevila v testovacích metodikách, nezůstane lhostejná. Ještě připomenu, že třeba po vypuštění Dirt 3 byla situace podobná, tehdy to ale bylo bez výrazných novinek v enginu a Nvidia zareagovala poměrně rychle.
Poměr cena/výkon
U poměru cena/výkon platí totéž – je tu jen pro hrubou orientaci, kvůli tomu, že jde pouze o hrubý výkon shrnutý do průměru srovnáváme nesrovnatelné.
Nižší hodnota je lepší.
Závěrečné shrnutí
Kdybych měl kartu hodnotit jen podle výsledků, které jste zatím viděli, musel bych napsat, že GeForce GTX 690 nabízí výkon srovnatelný se dvěma GTX 680 ve SLI a je o něco pomalejší, než dva přetaktované Radeony HD 7970, které za obdobnou cenu pořídíte. Jenže tohle srovnání by nebylo korektní, důvodem je microstuttering.
Výkon porovnávaný jen hrubým průměrem snímkových frekvencí neodpovídá vnímání plynulosti hry, nebo srozumitelněji, stejná snímková frekvence vypadá na GTX 690 lépe než na SLI či CrossFire ze dvou samostatných karet.
Ale k samotnému výkonu se ještě dostaneme, a půjdeme i víc do hloubky.
Už tento samotný fakt stačí k tomu, že GTX 690 je (minimálně prozatím, jestli Nvidia nezprovozní frame rate metering i na běžné SLI) lepším řešením než dvě GTX 680 ve SLI nebo dvě HD 7970 v CrossFire, ačkoliv právě u těch dvou Radeonů by se to na základě průměrů tak jevit nemuselo.
Ale pak jsou tu ještě provozní vlastnosti. Napájení pomocí dvou osmipinů je sice na dnešní poměry pořád extrém, ale když se podíváte na grafy s poměrem výkon/watt, bude vám jasné, že v tomto ohledu jen na tom karta výborně. Zejména budeme-li srovnávat s dvojicí Radeonů (ano, vím, že je GK104 a Tahiti trochu jiná kategorie čipů, ale v tomto případě se bavíme o výkonu ve hrách).
S podstaně nižší spotřebou se pojí i mnohem lepší provozní vlastnosti – teplota a hlučnost. Zatímco GTX 690 má ještě dobré rezervy, dva přetaktované Radeony HD 7970 v CrossFire už měly při zátěžovém testu v Crysis v testovací sestavě problémy s chlazením – po několika minutách zátěže docházelo v sestavě s pomalými ventilátory u jedné z karet kvůli přehřívání k podtaktování jádra, i když chladič běžel na maximálních otáčkách. Podotýkám, že karty byly osazeny v prvním a třetím slotu PCIe ×16 a byl mezi nimi prostor dvou slotů, systémové chlazení ale zkrátka nestačilo.
GeForce GTX 690 je karta, kterou si asi jen tak někdo nekoupí, přesto je to řešení, které na rozdíl od předchozích generací karet nabízí oproti dvěma samostatným kartám významnou přidanou hodnotu a jde–li o rozumná highendová řešení (dá-li se to u karty s cenou přes dvacet tisíc vůbec tak říci), je to v současnosti to nejlepší, co můžete pořídit. Tři nebo čtyři karty ve SLI či CrossFire už jsou extrém, o kterém nemá moc smysl uvažovat, zejména s ohledem na to, že nemáte jistotu, jestli kvůli microstuteringu nakonec dopadnete lépe. Na odpověd konkurence zatím netrpělivě čekáme (a stále není jisté, jestli bude, kdy bude a jak bude vypadat).
Z tohoto důvodu GeForce GTX 690 udělíme ocenění We Want It, které dáváme podobným produktům, které nejsou sice zrovna nejvýhodnější, ale jsou kvalitní a mezi ostatními produkty něčím výjimečné a u kterých asi nenajdete moc lidí, kteří by řekli, že by něco podobného nechtěli ani zadarmo.
Nvidia GeForce GTX 690
+ nejvýkonnější grafická karta
+ frame rate metering
+ podpora pro 3+1 monitor
+ spotřeba v zátěži
+ chladič bez zátěže téměř neslyšný, v zátěži velmi tichý
+ výkonnostní rezerva chladiče
+ výkonnostní rezerva chladiče+ špičkový návrh, materiály a zpracování
+ vynikající poměr výkon/watt
− extrémní cena
− pouze 2 GB paměti na jádro
− SLI nemusí vždy fungovat
− spotřeba bez zátěže
