Gigabyte EP45-UD3P: kladivo na Core 2 Duo

17. 11. 2008

První dojmy a hlavní přednosti

Oproti předchozí sérii základních desek Ultra Durable 2 přichází UD3 s jednou zásadní novinkou – dvojnásobně silnými měděnými vrstvami v PCB, které by měly podpořit vynikající výsledky při přetaktování i zlepšit rozvod tepla od horkých součástek, jako jsou mosfety, cívky, nebo čipset.

Pod samotným označením Ultra Durable 3 se pak skrývá kombinace čtyř věcí: 60g mědi v PCB, kvalitní kondenzátory s životností 50000 hodin, nižší a rychlejší mosfety s menším zahříváním a cívky s feritovým jádrem. Tyto komponenty navíc nenajdete jen v napájecích obvodech, ale po celé desce.

Série desek UD3 se pak vyznačuje novým designem pasivních chladičů na čipsetu i mosfetech, což je nejvíce patrné právě na dnes testované desce Gigabyte EP45-UD3P. Série UD3 se prozatím týká desek s čipsetem Intel P45 a nejnovější Intel X58 v případě desky EX58-UD5P.

Kromě toho Gigabyte u této desky neopustil ani od úsporné funkce Dynamic Energy Saver (DES), která v tomto případě využívá šestifázové napájení.

Velmi slibně také vypadá nová funkce Quick Boost, která dokáže bez jakýchkoli znalostí uživatele poměrně vysoko přetaktovat procesor. V případě našeho E8500 až na 4,05 GHz.

Balení, příslušenství, parametry

Balení, příslušenství, základní info

I když se jedná o nejvyšší řadu základních desek EP45 s UD3, tak na příslušenství to příliš znát není. Od základu se liší snad jen dodávaným zadním eSATA modulem. Na CD pak ještě najdete OEM verzi Norton Internet Security a povedený nástroj EasyTune 6.

Použité komponenty a jejich osazení

Základní deska je doslova napěchovaná k prasknutí. Těžko budete hledat místo, kam by šel umístit nějaký další čip. Přesto je vše velmi přehledné a na desce se díky barevnému značení velmi rychle zorientujete. Za zmínku stojí i podpora velmi rychlých pamětí DDR2-1366.

Také zadní konektory jsou napěchovány doslova k prasknutí. V podstatě nenajdete rozhraní, které by vám zde scházelo. Kdo bude teď namítat, že zde mohlo být eSATA, tak určitě zapomněl na eSATA modul, který je součástí balení. Specialitou, kterou najdete hlavně na deskách Gigabyte, jsou pak dva druhy FireWire konektorů.

V napájecích obvodech najdete pouze pevné kondenzátory s prodlouženou životností a zalité cívky s feritovým jádrem.

Na desce najdete celkem osm SATA portů – šest z jižního můstku ICH10R a dva z přídavného řadiče Giga Sata 2 (jMicron). Všechny další konektory jsou náležitě popsány, jak je u Gigabytu poslední dobou zvykem – uvnitř konektoru.

Vzhledem k vysoké hustotě čipů zde najdete skutečně postrou sbírku švábů. Začněme přídavným SATA řadičem jMicron přes řadič FireWire, I/O řadič ITE, zvukovou a síťovou kartu Realtek a pokračujme přes generátor taktu ICS až po dva naletované BIOSy.

Po osazení desky komponentami jsem narazil na jeden menší problém – pokud budete mít nějakou delší přídavnou kartu do PCI slotu, může se dostat do kolize s předními SATA konektory.

Systém chlazení

Gigabyte si na chlazení u svých lepších desek dává hodně záležet a v tomto případě je to skutečně hodně znát. Na všech horkých součástkách najdete poměrně mohutné pasivy. Ty na mosfetech a severním můstku jsou pak provázány pomocí heatpipe. Menší pasiv najdete pouze na jižním můstku, což potvrdily i vyšší naměřené teploty.

Na konektorech pro větráky Gigabyte tentokrát trochu šetřil a na desku osadil pouze dva třípinové a dva čtyřpinové. Prostřednictvím BIOSu jde pak regulovat pouze ten procesorový. V této oblasti má Gigabyte stále co dohánět a od výrobců jako je Asus, Biostar nebo MSI se má hodně co učit.

BIOS a jeho možnosti

V BIOSu i u této desky funguje tradiční zkratka CTRL+F1, která odemče některé pokročilejší položky v M.I.T. Ty se týkají zejména časování pamětí. MB Intelligent Tweaker je zároveň první a nejdůležitější položkou pro taktování. Nechybí zde taktování pro začátečníky pomocí několika profilů v C.I.A.2, nebo mírné přetaktování grafiky pomocí Robust Graphics Booster.

Co se týče položek pro taktování, tak ty mají velmi vysoké rozsahy, které těžko využijete i s tekutým dusíkem. Nechybí nastavení FSB Strap (zde MCH Frequency Latch), nebo nastavení Skew pro procesor a čipset. Dělička pamětí je rozdělena do několika kategorií podle nastavení Strap. Nadstandardní jsou i rozsahy napětí na jednotlivých komponentách.

V záložce Integrated Peripherals si můžete otestovat pomocí Smart LAN UTP kabel, nebo zapnout funkci Green LAN, která při nečinnosti vypne síťový čip. Také zde můžete zakázat nepotřebná zařízení.

V sekci PC Health Status můžete zapnout automatickou regulaci otáček větráku na procesoru. Ostatní větráky bohužel řídit nejdou, což je věčná bolest desek Gigabyte. Druhý 4pinový konektor na desce má snížené otáčky přibližně na polovinu, ale o jeho přesné regulaci si můžete nechat jen zdát. Naopak velmi dobře zvládnuté je ukládání a natahování profilů pomocí kláves F11 a F12.

Jednotlivé nejdůležitější hodnoty pak shrnuje následující tabulka:

Testovací sestava, použité testy

Pro účely testování jsme použili následující komponenty a ovladače:

Za zapůjčení zvukové karty Asus Xonar D2 děkujeme společnosti Asus

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR2 a DDR3 děkuji společnosti Kingston

Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
rakouské společnosti RASCOM Computerdistribution

Přetaktování – Easy Tune 6

Taktování na této desce bylo provedeno s procesorem Core 2 Quad Q6600 a Core 2 Duo E8500. V porovnání s nimi pak najdete v grafech desky pro Core i7. Taktování s procesory Intel Core i7 je zcela odlišné od taktování procesorů Core 2 Duo. Pokud nemáte zrovna po ruce procesor 965 XE s odemčeným násobičem, budete se muset snažit taktovat pomocí zvedání frekvence základní sběrnice. V mém případě se jedná o Core i7 920, takže jednoduché taktování pouze pomocí násobiče nepřipadá v úvahu. Společně se základní frekvencí je třeba zvedat i napětí QPI a čipsetu. Výsledkem je velmi horký procesor i deska, na kterou boxovaný chladič při vyšších nastaveních zkrátka nestačí.

Na této desce můžete taktovat hned několika způsoby. Ti nejzdatnější zabrousí hned do BIOSu, kde mají nepřeberné množství možností. Méně zkušení mohou do BIOSu také, a zvolí jednu z položek C.I.A.2. Ta provede lehké přetaktování za ně.

Kdo ale BIOSu příliš nefandí, může vyzkoušet taktovat pod Windows pomocí nově přepracovaného nástroje Easy Tune 6. S ním můžete taktovat grafiku, procesor nebo sledovat napětí a větráky. Větráky bohužel ani zde nejdou manuálně regulovat.

Novinkou v EasyTune 6 je hlavně položka Quick Boost. Pomocí ní můžete jedním kliknutím přetaktovat svůj procesor až do poměrně vysokých výšin. V případě našeho Core 2 Duo E8500 byla nabídnuta frekvence až 4,05 GHz. Postupně jsem vyzkoušel všechny tři možnosti a musím konstatovat, že byly stabilní. Procesor bez problémů vydržel i Prime95. K takovému výsledku je třeba Gigabytu jednoznačně gratulovat. V případě tohoto taktování navíc bez problémů funguje funkce EIST pro dynamickou změnu násobiče.

Přetaktování – Výsledky

Výsledky taktování na této desce byly skutečně vynikající. Na procesoru Q6600 se mi povedlo zvednout frekvenci FSB až na vynikajících 500 Mhz, v případě přetaktování procesoru jsem se přiblížil 4 GHz.

U Core 2 Duo E8500 se pak frekvence FSB zastavila až na velmi slušných 549 MHz.

V grafech pak najdete procesor E8500 na základní frekvenci 3,16 GHz a po přetaktování automatikou na 4,05 GHz. V porovnání jsou s přetaktovanými procesory Core i7, na které výkonově ale stále nestačí.

Testy procesoru a paměti

Základní desky testuji na základním nastavení s procesorem Intel Core 2 Quad Q6600 s vypnutými šetřícími funkcemi a virtualizací. Všechny desky jsou tak testovány na základní frekvenci 2,4 GHz. Paměti jsou nastaveny na frekvenci 800 MHz a časování 5-5-5-15. V případě desky s čipsetem X58 jsou testy provedeny s procesorem Core i7 920 na základní frekvenci 2,66 GHz se zapnutým Turbo režimem a pamětmi DDR3-1066 s časováním 7-7-7-20.

S čipovou sadou X58 a architekturou Nehalem přichází ke slovu i nová testovací metodika, v níž najdete aktuálnější testy, které navíc více zohlední výkon vícejádrových procesorů. V následujících porovnáních najdete tři základní desky, z nichž Intel a Asus jsou postaveny na stejné čipové sadě, tedy Intel X58 a na desce Gigabyte najdete čipset Intel P45. Víc základních desek jsem zatím v nové metodice nestihnul otestovat.

Testy pamětí, pevného disku a USB rozhraní

V paměťových testech ukázal naplno svou sílu integrovaný paměťový řadič v procesoru. I se slabými pamětmi DDR3-1066 s časováním 7-7-7-20 dokázal oproti DDR2-800 s časováním 5-5-5-15 v podstatě zdvojnásobit propustnost a zkrátit latenci na polovinu. Naměřené rozdíly mezi deskami Intel a Asus pak budou mít na svědomí podrobnější parametry časování, které byly svěřeny automatice a rozdílné umístění paměťových slotů.

Pokud bych měl porovnávat výkon Gigabytu v porovnání s ostatními deskami s čipsetem Intel P45, tak se výsledky pohybují v rámci odchylky měření. Gigabyte je v tomto směru s ostatními deskami plně srovnatelný.

Testy grafiky

Testování grafiky lze rozdělit na dvě části – na test propustnosti systému a test samotného grafického výkonu. Pro první jmenovaný jsme všechny hry spustili nízkém rozlišení 800 × 600 bez zapnutého vyhlazování nebo anizotropního filtrování, v druhém případě pak ve vyšším rozlišení 1680 × 1050 se zapnutým antialiasingem a případně i anizotropním vyhlazováním. Detaily jsou ve všech hrách nastaveny na vysoké. Zatímco u prvního nastavení se grafy krásně škálují především podle výkonu procesoru, v druhém případě jsou již výsledky téměř srovnatelné, protože hlavní slovo si zde bere grafická karta, která je vždy stejná. Rozdíly se tak pohybují v jednotkách fps a nikoli desítkách, jako je tomu v prvním případě.

Do nové metodiky byly zařazeny hry Call of Duty 4, Crysis a UT3 Demo. Dále zde najdete výsledky z testů 3DMark Vantage a PCMark Vantage. Jak sami vidíte, herní test obsažený v PCMarku Vantage škáluje spíše místo grafické karty podle procesoru. Při porovnání výsledků s ostatními deskami s LGA 775 podával Gigabyte velmi často nadprůměrné výsledky.

Práce s multimédii

Do těchto testů patří kódování videa do DivX 6.8, převod HD videa do H.264 pomocí X.264 benchmarku, kódování 200MB WAV souboru do MP3 pomocí lame 3.97 a úprava fotek v Paint.NET. Najdete zde také dílčí výsledky testu PCMark Vantage. Se starou metodikou můžeme desku srovnávat v Paint.NET, kódování do MP3 a PCMarku Vantage. I zde je deska plně srovnatelná s ostatními a žádnénemilé překvapení se nekonalo.

Testy zvukové karty

Kvalitu integrované zvukové karty měřím pomocí RightMark Audio Analyzeru a zvukové karty Asus Xonar D2, která má dostatečně kvalitní vstupy, aby dokázala integrované HD kodeky proměřit. Kvalitu zvuku hodnotím také pomocí poslechového testu pomocí sluchátek Koss UR/29.

Na integrovanou zvukovku podal Realtek ALC 889A velmi slušný výkon, který příliš nezaostával za dedikovanými kolegyněmi. Za zmínku stojí i podpora Dolby Home Theater. Na EAX, či jiné hráčské systémy ale raději zapomeňte.

Dynamický rozsah

Odstup signálu od šumu

Přeslechy mezi kanály

Frekvenční odezva

Harmonické zkreslení

Spotřeba a zahřívání

Měření teploty jednotlivých komponent základní desky probíhalo při plné zátěži bezdotykovým infračerveným teploměrem Voltcraft IR-270H s laserovým zaměřovačem. Před samotným měřením byl systém v plné zátěži 15 minut, aby se všechny chladiče dostatečně rozehřály.

Gigabyte na chlazení svých desek hodně dbá, což se potvrdilo i v tomto případě. Těžko říct, jak moc velkou zásluhu má na nízkých teplotách druhá vrstva mědi, každopádně kromě jižního můstku se teploty držely skutečně hodně nízko. I to předurčuje desku k velmi solidním výsledkům v přetaktování.

Měření spotřeby probíhá zásuvkovým wattmetrem, který měří spotřebu celé sestavy (bez monitoru). Bohužel není technicky dost dobře možné změřit spotřebu pouze základní desky, nicméně z porovnání s ostatními deskami s různými čipovými sadami si můžete o spotřebě udělat velmi dobrý obrázek.

V porovnání s deskami pro Core i7 vypadá Gigabyte jako deska, která si o řádný příděl elektřiny ani neumí říct. Zdání však v tomto případě trochu klame, protože v porovnání s jinými deskami s čipsetem P45 již tak zázračně hodnoty nevypadají a řadí desku do šedého průměru.

Závěrečné hodnocení

V tomto případě se nedá jinak, než Gigabytu k nové sérii Ultra Durable 3 pogratulovat. Konkrétně tato deska předvedla velmi dobré přetaktování jak u dvou, tak i u čtyřjádrového procesoru. Velmi se mi líbila i funkce automatického taktování pomocí stisku jednoho tlačítka – Quick Boost. Tímto počinem přiblížil Gigabyte poměrně vysoké přetaktování procesoru skutečným masám. Navíc má velmi dobrou výbavu, ve které snad jen hráči budou postrádat samostatnou zvukovku X-Fi, kterou ke svým deskám dodává např. MSI.

Abych na desku ale nepěl pouze jen chvalozpěvy, je třeba ji podrobit i mírné kritice. Co mi na této desce scházelo, byla hlavně pořádná regulace větráků. Automatika se dokázala postarat pouze o procesor, ostatní větráky běžely buďto naplno, nebo na snížených 1360 ot./min. Regulace SpeedFanem možná nebyla a ani dodávaný (jinak vynikající) EasyTune 6 s větráky nic nezmohl. Toto je ale problém většiny desek Gigabyte. Radost by mi také udělal POST displej nebo systémová tlačítka. To jsou ale spíše drobnosti. V celku na mě tato deska udělala velmi dobrý dojem a mohu ji s klidným svědomím doporučit všem majitelům procesorů s paticí LGA 775.

+ kvalitní zpracování
+ bohatá výbava
+ dobré chlazení
+ zadní eSATA modul
+ možnosti BIOSu
+ funkce Quick Boost

- regulace větráků
- chybí systémová tlačítka
- chybí POST displej

Za zapůjčení základní desky Gigabyte EP45-UD3P děkujeme společnosti Gigabyte.