Po testu referenční GeForce GTX 770 a přetaktovaného modelu N770 Gaming od MSI se do třetice podíváme na nereferenční a ještě výrazněji přetaktovaný model GTX 770 od Gigabyte s označením GV-N770OC-2GD. Gigabyte má v nabídce ještě jeden model s obdobnými parametry s označením GV-N770OC-4GD. Bystřejší jedinci uhodnou, že se liší kapacitou paměti – nese celé 4 GB, zatímco testovaná karta má „jen“ 2 GB.
Základní takt jádra je navýšený z referenčních 1046 na 1137 MHz efektivně (udávaná frekvence s GPU Boost se zvedla z 1085 na 1189 MHz). Paměti GDDR5 běží na referenčních 7010 MHz efektivně.
Karta je osazená firemním chladičem Windforce 3X poslední generace s „triangle cool“ a s kovovým krytem.
Chladič má zvládat uchladit až 450 W, přesto se jej povedlo vtěsnat do prostoru dvou slotů. Stejně je ale více než vhodné nechat pod kartou alespoň jeden slot volný a nebránit přístupu vzduchu k ventilátorům, jinak výrazně klesá jeho účinnost. Dvojnásob to platí pro karty ve SLI, pro ně je nejlépe volit desku, do které lze karty osadit tak, aby mezi nimi byly volné dva sloty.
Při pohledu zezadu je vidět natočení ventilátorů, díky tomu by měly foukat spíše směrem od základní desky.
Plošný spoj má délku 25,5 cm, chladič a kryt je o něco delší, takže celková délka karty od záslepky je 28 cm. Konektory přídavného napájení jsou orientované do strany, takže víc místa není třeba.
Plošný spoj je na boku vyztužený připevněným kovovým profilem.
Karta už má za sebou jednu recenzi, ve které bohužel byla rozebíraná a přepastovaná. Po předchozích špatných zkušenostech už takové karty automaticky rozebírám také, abych měl alespoň nějakou představu o tom, jak to vypadá pod chladičem.
Řidší bílou pastu jsem nahradil Noctuou NT-H1. Teploty v zátěžovém testu v Crysis díky tomu klesly z původních 78 °C při ventilátorech na 2850 ot./min na 74 °C při 2640 ot./min, spotřeba šla dolů ze 386 na 370 W. Dá se předpokládat, že s tovární pastou budou hodnoty o něco horší (alespoň zatím se mi ještě nepovedlo kartu přepastovat k horšímu). Vedlejším produktem nucené rozborky je podrobnější popis plošného spoje a chladiče.
Gigabyte GTX 770 OC Windforce 3X: rozborka
Plošný spoj je oproti referenčnímu zcela odlišný. Posílená je napájecí část, referenční 5fázové napájení nahradilo 8fázové.
Pod chladičem jsem na plošném spoji objevil i grafický čip, Svatý grál investigativních žurnalistů s přístupem ke šroubováku. Vzhledem se neliší od GPU známého z GeForce GTX 680, 670 a GTX 660 Ti, jen nese označení GK104-425-A2 (u GTX 680 měl čip s obdobnými parametry označení GK104-400-A2). Kolem GPU je osmero paměťových čipů GDDR5 na 256b sběrnici.
Karta je osazená paměťovými čipy Samsung K4G20325FD-FC28 s kapacitou 2 Gb (0,28ns, 7000 Mb/s při 1,5 V). O řízení napájení se stará čip NCP4208 od ON Semiconductor s podporou až osmi napájecích fází.
Teplo od základny odvádí šest heatpipe, dvě 8mm a čtyři s průměrem 6 mm. U základny jsou mírně zploštělé, v přímém kontaktu s jádrem ale nejsou, mezi nimi a jádrem je tenká měděná destička. Kolem něj je hliníkový plech s teplovodivými polštářky pro chlazení pamětí.
Žebrování pasivu je rozdělené do dvou bloků. Nad základnou je tvořené hliníkovými žebry prokládanými silným hliníkovým plechem vystříhaným do tvaru trohúhelníku. Je stažený šrouby a tvoří celistvý blok s trojúhelníkovým profilem (odtud označení Triangle Cool). Ke koncům žeber se stáčí jedna z heatpipe.
Dalších pět heatpipe odvádí teplo do druhé části žebrování, které už má klasickou konstrukci se žebry nalisovanými na heatpipe. Tato část pasivu pomáhá i s chlazením napájecích mosfetů.
Ještě na jednu věc musím upozornit – podobně koncipované chladiče mají často nízké žebrování, které se (kvůli rezervě pro vyšší součástky) drží v uctivé vzdálenosti od plošného spoje. U této karty je žebrování ušité přímo na míru plošnému spoji s výřezy pro vyšší součástky.
Na fotce je dobře vidět prostor pro kondenzátory nebo vykrojení pro napájecí konektory na straně. Výsledkem je větší plocha žebrování.
Žebrování ofukuje trojice nízkoprofilových axiálních ventilátorů Everflow T128010SU (12V, 0,35A).
Ventilátory jsou zapojené přes čtyřpinový konektor, podporují PWM regulaci s monitoringem otáček (monitoring funguje pochopitelně jen pro jeden z ventilátorů). Průměr rotorů je asi 74 mm, což odpovídá 80mm ventilátorům.
Výstupy se neliší od standardu u karet s architekturou Kepler. Na záslepce je konektor dual-link DVI-I, dual-link DVI-D, HDMI a DisplayPort. Jako obvykle podporují zapojení až čtyř monitorů v konfiguraci 3+1. Nadstandard je pozlacený konektor HDMI, jaký to má přínos v praxi ale asi nemá smysl řešit.
U dvou konektorů pro SLI jen připomenu, že to znamená podporu pro více než dvě karty v multi-GPU. Pro přídavné napájení slouží kombinace šestipinového a osmipinového konektoru.
Kartu jsme do testu dostali přímo od Gigabyte coby vzorek bez příslušenství.
Testovací sestava, metodika
Testovací sestava
Jako testovací platforma posloužila základní deska Gigabyte X79-UD5 s BIOSem F10. Procesor je šestijádrový Core i7-3960X s TDP 130 W, který je přetaktovaný na 4,2 GHz při 1,36 V. Asistuje mu 16GB kit operačních paměti DDR3 od Kingstonu.
- základní deska: Gigabyte X79-UD5
- procesor: Core i7-3960X (deaktivovaný HTT, C1E, EIST), 4,2 GHz na 1,36 V
- chladič CPU: Noctua NH-D14
- paměti: 4× 4 GB Kingston DDR3 KHX2133C11D3K4/16GX
- zdroj: Enermax Revolution 85 ERV920EWT-00, 920 W
- pevný disk: Intel SSD 510 (250 GB)
- skříň: Gelid DarkForce
- operační systém: Windows 7 x64
Testy hlučnosti
Hlučnost grafických karet měřím samostatně na speciální sestavě, která vznikla jen kvůli tomuto účelu. Podrobnosti o ní najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Sestava je osazená SSD, o chlazení dvoujádrového Athlonu se stará chladič Noctua NH-C14, která během měření hlučnosti chladí procesor jen pasivně. Jediným aktivním zdrojem hluku u sestavy při měření je tak tichý zdroj Enermax s ventilátorem běžícím na přibližně 600 ot./min. Abych hluk jeho ventilátoru co nejvíc izoloval od grafické karty, je záměrně umístěný až za základní deskou.
Při měření na grafické kartě nastavím otáčky, které jsem zjistil ze zátěžových testů naměřených na herní sestavě a změřím samostatně hlučnost grafické karty. Protože je většina karet (hlavně bez zátěže) tišší než samotná testovací sestava pro měření výkonu, je to jediná možnost, jak se vyhnout zkreslení výsledků systémovými ventilátory a ostatními aktivními prvky chlazení.
Ovladače a karty pro srovnání
Ve srovnání najdete karty, které jste mohli vidět v recenzích na Extrahardware.cz. Na jakých ovladačích byla karta testovaná zjistíte z podrobnějších informací, které se zobrazí v rámečku v grafech po najetí na příslušný datový pruh.
V porovnání najdete Radeon HD 7970 s taktem 1100/6000 MHz. Jde o referenční kartu z první várky, která je na dané frekvence přetaktovaná (limit PowerTune byl nastavený na +20 %, a kvůli stabilitě bylo napětí GPU zvýšené na 1,2 V). Karta se při tomto nastavení vůbec nepodtaktovávala, může být tedy i výkonnější než reálný Radeon s obdobnými takty, u kterého do výkonu bude zasahovat řízení spotřeby PowerTune a automatické přetaktování PowerTune Boost.
Aliens vs. Predator, Battlefield 3
Aliens vs. Predator
Scénu z úvodu hry jsme nově nahradili samostatným benchmarkem, který je na internetu k dispozici ke stažení zdarma. Běží v režimu DirectX 11 a je o poznání náročnější než náš původní test.
Pro snadnější testování existuje utilita AvP benchmark tool, tu stačí nastavit takto a spustit test:
Battlefield 3
Battlefield testuji s maximální úrovní detailů, výjimkou je pouze deaktivované vyhlazování MSAA, který kvůli náročnosti enginu zvládají rozumně jen nejvýkonnější karty. Vyhlazuje se tedy pouze pomocí FXAA. Testuje se 70 s dlouhý úsek po začátku druhé mise Operation Swordbreaker po vystoupení z transportéru.
Crysis Warhead, Crysis 2
Crysis Warhead
K otestování výkonu v Crysis: Warhead používám utilitu Framebuffer Crysis Warhead Benchmarking Tool 0.31. Aby bylo měření kompatibilní s ověřovaným (ranked) benchmarkem, nechávám volbu na mapě ambush a implicitním čase (v tomto případě noc). Používám rozhraní DirectX 10 a zkouším jak nastavení Gamer (hráč, odpovídá detailům high v původním Crysis), tak Enthusiast (very high). Beru výsledek druhého měření, kdy už je hra načtena v paměti. Měření jsou opakovatelná s minimální odchylkou.
Crysis 2
V prvních dvou grafech je v singleplayeru měřeno prvních 60 sekund z mapy Alien Vessel, ve druhém pak 105 s z mapy City Hall.
Hra má doinstalovaný patch s podporou DirectX 11 a hires pack textur. Detaily jsou nastavené na maximum.
Max Payne 3, Metro 2033
Max Payne 3
Také Max Payne 3 je testovaný stejnou metodikou jako ve srovnání výkonu grafických karet. Téměř všechna nastavení jsou na maximu, výjimkou je snížené rozlišení map pro stíny (s nejvyšší kvalitou stínů by nebylo možné měřit v rozlišení 2560 × 1600 bodů karty s 1 GB paměti). Z obdobného důvodu a také kvůli velkým nárokům na výkon karet je deaktivované náročnější vyhlazování MSAA, hrany jsou vyhlazované pouze pomocí FXAA..
Výkon měřím FRAPSem po dobu 38 sekund ve dvou náročných lokacích – na druhém checkpointu z páté kapitoly a na druhém checkpointu ze sedmé kapitoly.
Metro 2033
Testování v Metro 2033 doznalo oproti dřívější metodice jednu podstatnou změnu. Hru už netestuji ručně, ale pomocí vestavěného benchmarku.
Nastavení odpovídá velkému srovnání 16 grafických karet. Testuji v nabízené lokaci Frontline. V Metro 2033 netestuji nejnáročnější nastavení, jak již psal ve velkém srovnání 16 karet Mirek, MSAA je spíše na škodu (ve hře rozmazává tak, jakoby šlo o nějaký postprocessing filtr a ne běžný multi-sampling) a tudíž používám pro změnu zase skoro neznatelné AAA. Vypnuta je výkon neskutečným způsobem žeroucí funkce DOF (Depth Of Field, hloubka ostrosti), jelikož to podle diskuzních fór nejspíše pro hratelné snímkové frekvence udělá většina lidí.
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark, World in Conflict
S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat Benchmark
Nastavení testu je shodné s předcházející metodikou, liší se pouze v tom, že už nadále testuji pouze dvě náročnější nastavení.
Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).
World in Conflict
Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.
Řízení spotřeby, přetaktování, spotřeba (příkon)
Řízení spotřeby, automatické přetaktování s GPU Boost 2.0
Protože kartu po spuštění zátěže neomezovala teplota, frekvence GPU po spuštění zátěže vyběhla na maximálních 1241 MHz. Při nich už grafický čip běžel na maximální přípustné hranici napětí s VID 1,2 V, takže se frekvence dále nezvedala. Ani po zahřátí teplota jádra nepřekročila 74–75 °C, do limitu 80 °C tedy zbývalo ještě celkem dost. Ale jak jsem už upozorňoval na začátku, karta nemá původní pastu a je možné, že s původní, méně pečlivě nanášenou pastou se na ten limit v hůře chlazených sestavách dostane a frekvence půjde níže.
Také je otázkou, jestli na tom všechny kusy budou s reálnými pracovními takty tak dobře, frekvence 1241 MHz už je docela vysoká (i oproti udávaným 1189 MHz s GPU Boost).
Přetaktování
Protože automatika i bez přetaktování pouštěla kartu na vysokých 1241 MHz při maximálním povoleném napětí 1,2 V, bylo přetaktování tentokrát o něco rychlejší. S napětím už se výše pohnout nedalo, teplota byla hluboko pod limitem, takže ani u ní nebylo třeba přidávat a také do limitu spotřeby bylo ještě daleko. Stačilo tedy zvednout offset pro frekvence GPU a pamětí.
Postupným zvedáním offsetu u GPU jsem se dostal až na 1322 MHz, na nich karta ale nebyla zcela stabilní. O něco lepší to bylo na 1309 MHz, na kterých už byla karta téměř stabilní, padala jen sporadicky (při jednom z cca 15 testů v dávce). Offset u pamětí se mi povedlo zvednout o 325 MHz (pro efektivní frekvenci je přírůstek dvojnásobkem této hodnoty), paměti tedy běžely na 7660 MHz efektivně. Při vyšší frekvenci už se v obrazu objevovaly artefakty.
Kartu jsem tedy přetaktoval jen o poměrně nízkých 69 MHz. Nemůžete tedy počítat s tím, že byste výkon karty výrazněji zvedli dalším přetaktováním. Karta se ale v tomto ohledu od konkurence výrazněji neliší, dosažená frekvence je obdobná jako u modelu od MSI a také výkon po přetaktování bude podobný, horší přírůstek je dán jen menší rezervou a vysokými takty od výrobce.
Spotřeba GeForce GTX 770
Spotřeba bez zátěže je srovnatelná s ostatními kartami této třídy, naměřené rozdíly se příliš neliší od chyby měření. Radeony jsou na tom znatelně (o pár wattů) lépe jen při uspaném monitoru v režimu ZeroCore.
Spotřeba v zátěži je o poznání horší než u referenční karty i konkurenčního modelu od MSI. Důvod je zřejmý, výkon karty neškrtila teplota GPU ani žádný jiný limit s výjimkou napětí GPU. Karta běžela v zátěži stále naplno s napětím GPU na horní hranici, výsledná spotřeba je ve srovnání s podobnými modely o něco vyšší (platí to ale i pro výkon). Opět ještě připomenu, že s původní pastou mohou být výsledky kvůli vyšším teplotám GPU horší.
Měření spotřeby
Protože nás zajímají především rozdíly mezi jednotlivými kartami, pro zmenšení chyby měření a snížení vlivu procesoru jsou u sestavy deaktivované úsporné funkce procesoru (ten je navíc přetaktovaný). To kdybyste se divili, proč se jinde dostávají k hodnotám kolem 60 W, zatímco naše sestava jde daleko přes 100 W. Samotná sestava bez grafické karty by měla mít bez zátěže spotřebu kolem 115 W.
Spotřeba v úsporném režimu monitoru
Tady Radeony vítězí zásluhou technologie ZeroCore, ve kterém by jejich spotřeba měla být nižší než 3 W. Záměrně říkám že měla, protože s přibývajícími kartami a při rozdílech mezi Radeony je zřejmé, že se všechny Radeony do deklarovaného 3W limitu v ZeroCore vejít nemohly.
Spotřeba ve Windows
Následuje spotřeba počítače při nečinnosti, kdy je zobrazená pracovní plocha systému. Tam je spotřeba karty o malinko vyšší, pohybujeme se ale na rozdílech v řádech jednotek Wattů, které jsou jen o málo větší než chyba měření.
Spotřeba při intenzivní zátěži v Crysis
V následujícím grafu je spotřeba sestavy v náročné statické scéně v Crysis. Grafické karty v ní dosahují o poznání vyšší spotřeby než při běžném hraní, snad se dá říci, že má blízko k maximální hodnotám, na které se ve hrách běžně vůbec dá u grafické karty dostat.
Nejde o jednu špičkovou hodnotu, kterou zaznamenal wattmetr, jak se to často pro usnadnění v testech měří, ale o průměrnou hodnotu zaznamenávanou zhruba po dobu jedné minuty po 10–30 minutách stejné zátěže, kdy se dostatečně prohřeje chladič karty i samotná sestava a teplota grafického jádra i spotřeba se ustálí.
Při běžném hraní, kde není grafické jádro tolik vytížené a karty se tak nezahřívají, bývají rozdíly menší. Obzvlášť to platí, když grafickou kartu brzdí procesor.
Zejména 28nm Radeonům příliš nesvědčí vyšší teploty, na které se karty v testovací scéně v Crysis zahřívají, počítejte s tím, že při běžném hraní, kde takovou scénou jen proběhnete, na tom budou ve srovnání s Geforce líp.
Některé karty už jsou bohužel rozebírané, takže už nemají původní pastu.
V následujícím grafu je vypočtený poměr výkon/watt ze stejné scény. Číslo je to jen přibližné, vychází z odhadované spotřeby karty (tu jsem dostal odečtením spotřeby sestavy s jedním zatíženým jádrem od spotřeby celé sestavy) a vyjadřuje, kolik W si vyžádá jeden snímek za sekundu. Nižší hodnoty jsou lepší . Opět připomínám, že jde o situaci při intenzivním vytížení grafické karty náročnou scénou a v méně náročných situacích jsou rozdíly menší.
Teploty, otáčky ventilátoru, hlučnost
Teplota GeForce GTX 770
U teploty bez zátěže není kartě co vyčítat, je nízká, přičemž zbytečně neroztáčí ventilátory, aby chladila studenou kartu.
Na tomto místě upozorním, že jsem do karty nahrával novější BIOS, který lehce zvýšil otáčky ventilátorů bez zátěže. Rozdíl je ale minimální, automatika přidala v idle ventilátorům kolem 1 % výkonu (cca 30–60 ot./min). I tak zůstala karta prakticky neslyšná
V zátěži nejspíš nenarazíte na omezení ze strany teploty. Říkám nejspíš, s horší pastou se může dostat i na těch 80 °C.
Otáčky ventilátoru
Protože ne všechny karty používají stejně koncipované chladiče a zejména stejně velké a stejně výkonné ventilátory, nemá samotné porovnávání otáček ventilátorů valný význam. Údaje v tomto grafu jsou pouze informativní na doplnění ke grafům hlučnosti.
Ještě dodám, že obecně jsou radiální (odstředivé) ventilátory s lopatkami po obvodu, které se běžně používají u výkonnějších referenčních karet, výrazně hlučnější než chladiče s axiálními ventilátory.
Karty s jedním ventilátorem bávají při stejných otáčkách tišší než karty se dvěma obdobnými ventilátory – důvodem nemusí být jen vyšší průtok vzduchu, ale i interference obou ventilátorů, kvůli níž mohou otáčky ventilátorů i hluk kolísat, což člověk vnímá hůř než stabilní hladinu hluku.
Ventilátory MSI GeForce GTX 770 Gaming
Bez zátěže běžely ventilátory na 20 % výkonu a 900 ot./min, což je pod spodním limitem pro manuální regulaci (25 %, 1080 ot./min). Ani na 25 % výkonu ale ventilátory prakticky nejsou slyšet.
V zátěži se větráky roztočily na 60 % výkonu a 2640 ot./min (s horší pastou běžely na ~2900 ot./min).
Maximálních 4440 ot./min (56,9 dBA) dosahují až na 100 % výkonu.
Hlučnost
Bez zátěže s velkou pravděpodobností nepoznáte, jestli na kartě běží ventilátory či nikoliv, je extrémně tichá.
V zátěži už je to horší zejména ve srovnání s kartou od MSI, necelých 2500 ot./min už je na hlučnosti znát. Přesto stále patří k těm tišším (zejména ve srovnání s chladiči s radiálním ventilátorem), hlučností se může měřit s některými kartami s výrazně nižší spotřebou. Dají se ale pořídit i podobně výkonné a tišší karty.
Cena a shrnutí výkonu
Ceny
Ceny jsou vybrané z některých velkých českých počítačovch e-shopů (Alfa Computer, Alza, Czech Computer), jde pokud možno o nejlevnější dostupné modely. Karty, které se už neprodávají, mají poslední ceny, za které byly k mání.
Protože cenu hledáme především kvůli porovnání poměru cena/výkon s nejvýhodnějšími kartami, které jsou ve stejnou dobu dostupné, nemusí odpovídat konkrétním testovaným modelům, ale může jít o levnější kartu na obdobných taktech.
Cena Gigabyte GeForce GTX 770
Nereferenční GeForce od Gigabyte patří k těm nejlevnějším modelům. Cena se pohybuje kolem 9890 Kč. Výrazně levnější je opět jen karta od MSI na CZC, kde se prodává asi o 400 korun levněji (ale jen na objednávku, není skladem).
Průměrný výkon
U každé hry počítáme celkový průměr ze všech měření, který následně započítáváme do celkového průměru. Každá hra je tedy v celkovém výsledku započtena stejnou vahou. Protože porovnáváme nejvýkonnější karty, z celkového průměru jsem tam, kde u her testujeme více nastavení detailů (nemyslím tím rozlišení), vypustil méně náročná nastavení, která používáme pro porovnávání slabších karet.
Jako základ, od kterého se počítá výkon dalších karet, slouží vždy nejvyšší skóre dosažené u všech testovaných karet.
U nejvýkonnějších karet musím upozornit na to, že v některých testech už dochází k horšímu škálování – karty už nejspíš brzdí výkon procesoru.
Poměr cena/výkon
Poměr cena/výkon je výborný. I když oproti mainstreamovým kartám je ještě vidět výrazný skok k horšímu, v highendu jde o jednu z nejvýhodnějších grafik, kterou můžete pořídit.
Závěrečné shrnutí
Závěrečné shrnutí
Zatímco karta od MSI mě potěšila vynikajícími provozními vlastnostmi (především nízkou hlučností a spotřebou) při lehce navýšených taktech, karta od Gigabyte je vyladěná spíše pro vyšší výkon. Bez zátěže se nijak podstatně neliší od dvou testovaných modelů. V zátěži ale zvedá automatika takt GPU téměř o 100 MHz výše než u karty od MSI a na výkonu je to znát.
Maximální pracovní frekvence 1241 MHz u jádra, na které se automatika držela, je ale dost vysoká a výrazně převyšuje i udávanou frekvenci GPU Boost. Je možné, že šlo o lepší kus a narazíte i na karty s nižší maximální frekvencí.
Vyšší výkon se pochopitelně promítá do provozních vlastností karty – vyšší spotřeby v intenzivní zátěži a s tím souvisejícím vyšším výkonem chladiče a hlučností. Nedá se ale říci, že by automatika nechávala zbytečně velkou rezervu pro teploty (zejména vezmeme-li v potaz, že karta nemá původní pastu). Spíše naopak, lze konstatovat, že je regulace vyladěná tak akorát.
Chlazení je bez zátěže neslyšné, v zátěži je slyšet spíše slabší šum ventilátorů. Karta sice není příliš hlučná, v odhlučněných sestavách by ale přesto mohla rušit. Zejména s přihlédnutím k výkonu a celkem vysoké spotřebě karty lze chladič označit za vydařený.
Když odhlédneme od ceny, která je hlavně u karty od MSI jako na houpačce, z obou nereferenčních modelů se mi více zamlouvala GTX 770 od MSI, která nabízí znatelně lepší provozní vlastnosti, přičemž je její výkon jen o málo nižší.
Pokud ale stavíte vyšší výkon na první místo (a do přetaktování svépomocí se moc nehrnete, jinak se dá náskok Gigabyte snadno stáhnout přetaktováním) a nějaké provozní vlastnosti považujete za podružné, mohla by vás oslovit spíše nabídka Gigabyte.
Ve srovnání s Radeonem HD 7970 přetaktovaným na 1100/6000 MHz už minimálně v plném HD rozlišení nabízí obdobný výkon (a to Radeonu k lepšímu průměru pomáhá velký asi 20% náskok v jediné hře – AvP). GTX 770 nejspíš bude mít i lepší provozní vlastnosti (minimálně se spotřebou by na tom měla být lépe). Cena karty od Gigabyte je oproti Radeonu s podobným výkonem přívětivější o několik stokorun (Radeon to kompenzuje balíčkem her Never Settle Reloaded).
Gigabyte GeForce GTX 770
+ vysoký výkon
+ výrazné přetaktování od výrobce
+ bez zátěže neslyšná
+ velká rezerva chladiče
+ dobrý poměr cena/výkon
± vlastnosti i výkon závislé na teplotě GPU (ne tolik jako u ref. karty)
± bohaté možnosti nastavení
− přetaktování je složitější
− kvůli vysokým taktům i vyšší napětí a spotřeba
− malý prostor pro další přetaktování
− v zátěži hlučností spíše průměr, o poznání hlučnější než karta MSI
