Na první pohled to vypadá, že by mohlo jít o kartu s nereferenčním designem, ale oproti referenčnímu plošnému spoji (foto níže) jsem při podrobnějším porovnávání toho mála, co je na fotce vidět, nenašel žádnou odlišnost. Shoduje se i barva plošného spoje (Gigabyte jinak rád u karet s Windforce používá firemní světle modrou). Lišit by se tedy mohla nejspíš jen chladičem.
GeForce GTX Titan
Další indicií, že jde o kombinaci referenčního PCB a vlastního chladiče, je i popisek nad konektorem PCI-E. Je trochu nakřivo, jde tedy nejspíše o dodatečně přidanou samolepku).
Přesto to neznamená, že by se nemohla od referenční karty významně lišit, a sice výkonem. Chladiče s axiálními ventilátory totiž obvykle dokáží (v případě použití jedné karty) teplotu udržet výrazně níže než koncepce používaná u výkonnějších referenčních chladičů (tedy pasiv s podélným žebrováním, přes které tlačí vzduch radiální ventilátor).
Protože se u GeForce GTX Titan o řízení taktů stará technologie GPU Boost 2.0, která se při nastavování taktů primárně řídí teplotou GPU, výrazné snížení teploty čipu, že běžně poběží na mnohem vyšší frekvenci než u „obyčejných“ Titanů. U nich totiž po zahřátí GPU na 80 °C může dojít k tomu, že automatická regulace prakticky odstaví GPU Boost a karta běží jen na základních 837 MHz, zatímco chladnějšímu čipu při stejné zátěži dovolí jít i na 980 MHz.
Uvidíme, jestli se nereferenční Titan objeví a kdy. S uvedením GTX Titan se totiž šuškalo i cosi o tom, že karty s nereferenčním designem nebudou (ale víme, že nějaké nereferenční verze už existují, minimálně v podobě s vodním blokem od EVGA).
Zdroj: HardwareZone, Gigabyte via Videocardz.com
