Gigabyte MA790FX-DS5: přijatelný kompromis

19. 2. 2008

Sdílet

 Autor: Redakce

Úvod, balení, příslušenství, základní info

Základní deska Gigabyte GA-MA790FX-DS5 představuje mírně odlehčenou verzi základní desky GA-MA790FX-DQ6, od níž se liší nižším počtem PCIe ×16 slotů, eSATA headrem, připojením chladiče southbridge pomocí heatpipe k ostatním dvěma, dvěma síťovými kartami a vícefázovým napájení, které by mohlo mít vliv na stabilitu desky při přetaktování. Každý si pak musí zvážit, jestli se mu vyplatí připlácet přibližně pět set korun za vybavenější verzi, zvláště když čtyři grafické sloty nejspíš nevyužije.

Rozdíly mezi oběma deskami shrnuje následující tabulka:

Balení, příslušenství, základní info

Základní desku dostanete v lakované krabici, s jejímž designem si Gigabyte skutečně vyhrál. To koneckonců platí o všech jejich baleních komponent, zvláště u těch dražších.

Příslušenství u DS5 verze není tak bohaté jako u DQ6, spadají do něj čtyři SATA kabely, plochý IDE kabel, kabel od disketové mechaniky, instalační CD, záslepka a manuál. Trochu mi zde chyběl USB header nebo třeba redukce na napájení pevných disků z Molex na SATA konektory. Na příslušenství tedy Gigabyte celkem šetřil. Manuál je velmi přehledně zpracován, navíc i celkem podrobně. S dříve testovanou deskou DFI se kvalita manuálu nedá vůbec srovnávat, protože DFI se omezilo na základní popis v několika jazycích. Zde narazíte na druhou stranu jen na angličtinu.

Technické parametry základní desky shrnuje následující tabulka:

 

Použité komponenty a jejich osazení

Použité komponenty a jejich osazení

Vzhledem k tomu, že deska pochází ze série Ultra Durable 2, tak v napájecích obvodech najdete pouze zalité cívky s feritovým jádrem, snížené mosfety a kondenzátory s pevným dielektrikem a prodlouženou životností. Kdyby měl brát člověk doslova oslavné nápisy o dlouhé životnosti na krabici vážně, přežila by deska nejen vás, ale i vaše vnuky. Tyto kondenzátory naleznete po celé základní desce, feritové cívky však jen v napájecí části.

 

Rozložení komponent je velmi dobré a přehledné, i když pár výjimek, ke kterým mám výhrady, se zde najde. Napájecí konektory jsou u krajů základní desky a nebudou tak muset křížit prostor kolem procesoru nebo nad paměťovými moduly.

Má výtka ale směřuje k rozmístění paměťových slotů. Ty jsou totiž rozmístěny tak, že ve dvoukanálovém režimu jsou paměťové moduly trochu nesmyslně umístěny u sebe a tudíž se budou více zahřívat. Paměťové sloty jsou na druhou stranu dostatečně vzdáleny od horního PCIe ×16 slotu, takže paměti půjdou bez problémů vyjmout i při osazené grafické kartě.

Za druhý nedostatek považuji rozmístění rozšiřujících slotů. Při osazení dvěma dvouslotovými grafikami totiž přijdete o jeden ze dvou PCI slotů, které jsou dnes stále ještě potřebnější než sloty PCIe ×1, které jsou zde navíc tři.

Drobný nedostatek vidím ještě v chybějícím můstku, kterým se maže CMOS paměť BIOSu. Na desce totiž najdete jen dva piny místo tří a samotný můstek chybí. Deska je však vybavena DualBIOSem, takže byste jej neměli vůbec potřebovat a můstek může nahradit šroubovák nebo vytažení baterky.

Čtyři žluté SATA konektory ze southbridge SB600 jsou doplněny dvěma fialovými z přídavného řadiče Gigabyte SATA2. Ty jsou na desce celkem dva, ten druhý přináší dva eSATA konektory do zadního panelu. Čip pak najdete před prvním PCIe ×16 slotem.

O zvuk se stará audiokodek z dílny Realteku, konkrétně poslední model ALC 889A, který poskytuje osmikanálový výstup v podobě šesti konektorů jack 3,5 mm v zadním panelu. Ze základní desky dostanete i digitální zvuk, a to buďto optikou nebo přes cinch. Samotný kodek nabízí 106dB odstup signálu od šumu (neměřil jsem) a podporuje bezztrátové přehrávání zvuku z Blu-ray a HD DVD.

U lépe vybavených základních desek nesmí chybět ani rozhraní FireWire. Ten má na starosti čip od Texas Instruments – TSB43AB23. K dispozici je jeden interní výstup přes piny na desce a dva v zadním bloku konektorů. Zde si Gigabyte dovolil osadit jeden velký šestipinový a jeden malý čtyřpinový konektor.

Řízení a monitorování systému má pod kontrolou čip Winbond W83303AG.

Barevné odlišení konektorů předního panelu se už naštěstí stalo nepsaným standardem, ze kterého ani Gigabyte nevybočuje. Ještě kdyby se firmy dohodnuly na jednotném barevném značení…
Přes piny na desce je dostupný i starý LPT port, header však v balení desky nenajdete, stejně tak jako ten s USB konektory.

Systém chlazení

Systém chlazení

Ani u této základní desky Gigabyte neupouští od svého osvědčeného systému chlazení Silent Pipe. Ten se u verze DS5 omezuje ale jen na napájecí tranzistory mosfet a severní můstek. Tyto dva pasivy jsou propojeny dvěmi trubicemi heatpipe. Od systému Silent Pipe je u této verze oddělen jižní můstek, který je chlazen jen menším pasivem.

Spodní strana základní desky je obdařena dvěma velkými pasivy. Ten větší chladí okolí procesoru, druhý pak patří k severnímu můstku.Nenechte se ale zmást jejich barvou - jedná se o obarvený hliník.

Součástí desky jsou samozřejmě i konektory pro připojení větráků. Ty jsou celkem logicky umístěny a najdete zde celkem tři třípinové a dva čtyřpinové na opačných stranách desky. BIOSem regulované jsou pouze ty čtyřpinové, přičemž možností regulace není zrovna mnoho. Více viz obrázky z BIOSu. Regulace nebyla možná ani z Windows. Dodávaná aplikace i-Cool se v tomto případě tvářila jako statický obrázek, kterým bylo možné pouze posouvat po monitoru. SeedFan si s deskou také neporadil a všechny chladiče se tak točily tak, jak bylo nastaveno v BIOSu. Nepomohlo ani změnit režim regulace z Auto na manuální či z PWM na napětí.

BIOS a jeho možnosti

BIOS a jeho možnosti

Základní deska byla dodaná s verzí BIOSu F2, kterou jsem aktualizoval na poslední dostupnou, tedy F3. Hlavní změna proběhla v nastavení pamětí, kde přibyly velmi užitečné dva sloupce hodnot, které zobrazují nastavení při SPD a Auto režimu.


Vzhledem k tomu, že se jedná o standardní Award, tak rozložení základní nabídky ničím nepřekvapí. Když budete chtít rozšířit základní možnosti nastavení pro přetaktování, můžete stisknout pro Gigabyte obvyklou kombinaci kláves CTRL + F1. Tím se základní nabídka rozšíří o Advanced chipset features, kde můžete nastavovat parametry HyperTransportu.

PC Health Status ukrývá informace o napětích a hlavně o rychlostech otáčení připojených větráků. Regulované jsou ale jen ty čtyřpinové, které jsou na desce dva. Regulaci můžete ponechat buďto na automatice nebo natvrdo zvolit regulaci podle PWM nebo napětí.

Nejzajímavější položkou je pak M.I.T., neboli MB Inteligent Tweaker. Zde nastavujete parametry procesoru, pamětí a sběrnic. Oproti verzi F2 byly rozsahy položek rozšířeny, takže aktualizaci BIOSu na novou verzi F3 mohu jednoznačně doporučit.


    

Rozsahy všech základních položek shrnuje následující tabulka:

Trochu mne udivil rozsah násobiče procesoru, který neumožňuje napevno nastavit základní hodnotu pro referenční procesor, tedy 15×. Poslední položkou bylo 14,5×, násobič 15× byl nastaven jen v případě zvolení automatického nastavení.

Změny napětí jsou v tomto případě řešeny pomocí jeho přírůstku po 0,1 V. Jediné napětí procesoru lze nastavit přímo konkrétními hodnotami. Zde je rozsah dostatečný, naopak u pamětí mi chyběla možnost nastavení napětí +0,60 V, což by odpovídalo 2,4 V.

Testovací sestava, použité testy

Testovací sestava, použité testy

Pro účely testování jsme použili následující komponenty a ovladače:

 

Seznam použitých testů:

Everest 4 Ultimate – paměť – čtení
Everest 4 Ultimate – paměť – zápis
Everest 4 Ultimate – paměť – kopírování
Everest 4 Ultimate – paměť – latence
Everest 4 Ultimate – procesor – Queen
Everest 4 Ultimate – procesor – PhotoWorxx
Everest 4 Ultimate – procesor – Zlib
Everest 4 Ultimate – FPU – Julia
Everest 4 Ultimate – FPU – Mandel
Everest 4 Ultimate – FPU – SinJulia
CineBench 9.5 – single CPU [body]
CineBench 9.5 – multi CPU [body]
CineBench 9.5 – OpenGL SW [body]
CineBench 9.5 – OpenGL HW [body]
CineBench R10 – single CPU [body]
CineBench R10 – multi CPU [body]
CineBench R10 – OpenGL [body]
PCMark05 – celkem [body]
PCMark05 – procesor [body]
PCMark05 – paměť [body]
PCMark05 – grafika [body]
PCMark05 – pevný disk [body]
Paint.NET [ms]
lame 3.97 – kódování 200MB Wav souboru [s]
SuperPI mod 1.5 4M [sec]
RAR 3.71 – komprese 200 MB dat
Propustnost USB (HD Tach RW) [MB]
Propustnost SATA (HD Tach RW) [MB]
kódování DVD videa do DivX 6.8 [fps]
kódování DVD videa do XviD 1.11 [fps]
3DMark2001 SE (1 280 × 1 024) [body]
3DMark05 (1 024 × 768) – celkem [body]
3DMark05 (1 280 × 1 024) – CPU [body]
3DMark06 (1 280 × 1 024) – celkem [body]
3DMark06 (1 280 × 1 024) – CPU [body]
FEAR (640 × 480) [fps]
FEAR (1 600 × 1 200) [fps]
S.T.A.L.K.E.R. (640 × 480) [fps]
S.T.A.L.K.E.R. (1 600 × 1 200, 16× AA) [fps]
UT3 Demo (640 × 480) [fps]
UT3 Demo (1 600 × 1 200, 16× AF) [fps]
Serious Sam 2 (640 × 480) [fps]
Serious Sam 2 (1 600 × 1 200, 4× AA, 16× AF) [fps]
Splinter Cell 3 (640 × 480) [fps]
Splinter Cell 3 (1 280 × 1 024, 4× AA, 16× AF) [fps]
Crysis CPU Bench (800 × 600)
Crysis CPU Bench (1 280 × 1 024, 16× AA)
Enemy territory (640 × 480) [fps]
Enemy territory (1 600 × 1 200, 16× AA) [fps]
World in conflict (800 × 600) [fps]
World in conflict (1 600 × 1 200, 4× AA) [fps]

Jak sami vidíte, testy se dají rozčlenit do několika základních kategorií:
•    Testy procesoru a paměti
•    Testy propustnosti rozhraní
•    Testy grafiky
•    Práce s multimédii

Do testů procesoru a vůbec celkové propustnosti systému lze počítat i všechny herní testy v nízkém rozlišení, kde se hry škálují právě podle výkonnosti procesoru a nikoli grafické karty. Více o tom ale v samostatné kapitole.

Přetaktování

Přetaktování

Při přetaktování se mi více než OverDrive od AMD osvědčil Easy Tune 5 Pro, který fungoval i pod Windows Vista naprosto spolehlivě a bez zaváhání přetáčel procesor, zvedal frekvenci FSB i napětí jednotlivých komponent. S jeho pomocí jsem se dostal s naším testovacím Athlonem 64 X2 6000+ až na velmi pěkných 3,45 GHz při napětí 1,52 V. Při tom ale nebyl systém vůbec stabilní a tak muselo přijít na řadu snižování frekvence FSB, která se zastavila na hodnotě 222 MHz při 15× násobiči. Celková frekvence tak 3,33 GHz.

Při přetaktování systémové sběrnice jsem pokořil výsledek z DFI 790FX, kdy se výsledná frekvence zastavila na 365 MHz.

Velké překvapení ale skýtalo taktování pamětí. Bohužel ale v tom horším slova smyslu. Základní deska i přes manuální nastavení frekvence pamětí na DDR2-800 vždy paměti spustila jen na 375,6 MHz, tedy 751,2 MHz. Nepomohlo jakékoli nastavení. Při taktování jsem se pak nedostal výše než na 520 MHz (1040 MHz), což ani neodpovídá specifikaci pamětí, které jsou od výroby určeny pro provoz na 1066 MHz. Napětí přitom bylo nastaveno na nejvyšší možné, tedy 2,3 V.

Mírné zklamání také přineslo nepřesné nastavení frekvence systémové sběrnice, která nikdy netikala na přesných 200 MHz, ale vždy s nějakou odchylkou. Když k tomu pak připočítáte nejrůznější násobiče, tak se najednou dostanete např. na 3013,7 MHz u procesoru a 1004,6 MHz u HT. Dokázal bych to pochopit, kdybych měl zapnutou funkci Auto Xpress, ale to jsem neměl. Její zapnutí navíc na systém v tomto případě žádný vliv nemělo.

Po nastavení všech hodnot v BIOSu manuálně se frekvence sběrnice mírně snížila, ale i tak byla stále nepřesná. Výsledných 200,3 MHz se na procesoru projevilo více než 4 MHz.

Testy procesoru a paměti

Testy procesoru a paměti

Ve všech grafech vidíte tetovanou desku porovnanou s dříve testovanou DFI LanParty 790FX-M2RV a to jak na základní frekvenci, tak při přetaktování na 3,22 GHz. Na této frekvenci ještě běžel systém bez zvedání napětí, pouze se zvýšenou frekvencí FSB na 230 MHz a násobičem 14×.

Z této sady dopadl nejzajímavěji test kopírování v paměti v Ecerestu. Zde je krásně vidět, že paměti nejely na nastavených 400 MHz, ale pouze na 375 MHz. Další výrazné rozdíly byly naměřeny testech 3DMark05 a 06, v částech věnovaných procesoru. Také v PCMarku v části věnované paměti si můžete všimnout jasného pokledu výkonu. V ostatních testech již odstup Gigabytu za DFI tak výrazný není, ale i tak je možné vypozorovat v některých testech orientovaných na paměti mírné snížení výkonu.

Testy propustnosti rozhraní a zvuku

Testy propustnosti rozhraní a zvuku

Propustnost SATA rozhraní je naprosto v pořádku a odpovídá ostatním dnešním čipovým sadám. USB je na SB600 tradičně o pár MB/s pomalejší, což ukazují i naše testy. V reálném provozu vás to však příliš brzdit nebude.

Kvalita integrované zvukové karty, kterou zde zastupuje čip ALC889A od Realteku, je velmi dobrá. Žádné rušení ve zvuku patrné nebylo a ani při úplném tichu nebylo patrné pronikání šumu do sluchátek. Testoval jsem pomocí svých Koss UR/29. Testování pomocí RightMarku jsem zatím do metodiky nezačlenil, protože mi testování pomocí look-back smyčky nepřipadá úplně fér a kvalitní externí zvukovku zatím k testování nemám.

Testy grafiky

Testy grafiky

Testování grafiky lze rozdělit na dvě části – na test propustnosti systému a test samotného grafického výkonu. Pro první jmenovaný jsme všechny hry spustili v nejnižším možném rozlišení (nejčastěji v 640 × 480) bez zapnutého vyhlazování nebo anizotropního filtrování, v druhém případě pak ve vysokém rozlišení 1600 × 1200 nebo 1280 × 1024 se zapnutým antialiasingem a případně i anizotropním vyhlazováním.

Zatímco u prvního nastavení se grafy krásně škálují především podle výkonu procesoru, v druhém případě jsou již výsledky téměř srovnatelné, protože hlavní slovo si zde bere grafická karta, která je vždy stejná. Rozdíly se tak pohybují v jednotkách fps a nikoli desítkách, jako je tomu v prvním případě.

Velmi podivně vyšel test v UT3, kde byly na této desce naměřeny v rozlišení 1600 × 1200 extrémně vysoké výsledky. Přitom test při nízkém rozlišení nic takového nenaznačoval. Výsledky tohoto testu proto berte se značnou rezervou. Pokud se i příště prokáže jeho nespolehlivost, tak ho z testovací metodiky vyřadím. Stejný osud možná potká i World in Conflict, protože výsledky interního benchmarku zaokrouhlené na celé číslo mi moc přesné a vypovídající také moc nepřijdou.

Spotřeba a zahřívání

Spotřeba a zahřívání

Grafy spotřeby a zahřívání zatím příliš vypovídající nejsou, protože porovnávají pouze dvě základní desky s podobným systémem chlazení a hlavně stejným čipsetem. S přibývajícími recenzemi základních desek na tomto serveru se samozřejmě budou i tyto grafy rozšiřovat a zejména porovnání s novými čipsety Nvidie a Intelu bude určitě zajímavé.

Měření teploty jednotlivých komponent základní desky probíhalo při plné zátěži bezdotykovým infračerveným teploměrem s laserovým zaměřovačem Voltcraft IR-270H.

U této desky mě trochu zaskočila zvýšená spotřeba, která oproti DFI poskočila i o více než 20 W. Přitom obě desky obsahují stejný čipset i osazené komponenty. Zvýšená spotřeba se projevila i bez zatížení, nikoli však už tak dramaticky. Ku cti Gigabytu alespoň budiž, že ve vypnutém stavu ze sítě deska neodebírala žádný proud.

Teploty nebyly nikterak závratné a v podstatě kopírovaly ty na dříve testované desce DFI se stejným čipsetem. Výjimku tvoří jižní můstek, který je chlazen jen menším pasivem a není tak provázán s ostatními chladiči pomocí heatpipe. Proto jsou také naměřené teploty podstatně vyšší, než je tomu u DFI, která má všechny tři části provázané a na jižním můstku navíc rozměrnější chladič.

Nejteplejší z celé desky byly ale v zátěži cívky v napájecím obvodu. Ty dosahovaly teploty až přes 73 stupňů. Cívky navíc nejsou ničím chlazeny, takže vždy záleží na použitém procesorovém chladiči, jestli na ně nějaký vzduch půjde či nikoli.

Dodávané aplikace

Dodávané aplikace

Na instalačním CD najdete kromě standardních ovladačů i řadu aplikací přímo od Gigabytu. Mezi ně patří již zmiňované Easy Tune 5 Pro, i-Cool nebo FaceWizzard, pomocí něhož můžete snadno změnit úvodní obrazovku při náběhu BIOSu. Instalace ovladačů je velmi pohodlná. Xpress Install v podstatě vyřeší všechno za vás, stačí jen párkrát kliknout.

Mimo to na cédéčku narazíte i na Norton Internet Security 2007 čítající Norton AntiVirus, Norton Personal Firewall, Norton Privacy Control, Norton AntiSpam a Norton Parental Control. Nenechte se však zlákat vidinou tohoto balíku zdarma. Jedná se o klasickou 90denní zkušební verzi. Pokud by vám Norton nevyhovoval, můžete zkusit Kaspersky Antivirus 6.0.

Závěrečné hodnocení

Závěrečné zhodnocení

Finální verdikt je u této desky hlavně kvůli BIOSu trochu rozporuplný. Špatná detekce pamětí a tím i snížený výkon (především ale jen v syntetických testech) nejsou úplně ideální vizitkou. Druhou věcí, která se pamětí také týká, je rozmístění paměťových slotů, které jsou pro dvoukanálový režim hned u sebe, což znesnadňuje jejich chlazení. Velmi se mi naopak líbilo zobrazení SPD a automatických hodnot u všech položek nastavení pamětí, což méně znalým uživatelům ušetří nervy při manuálním taktování.

Deska je také osazena kvalitními komponentami a je nabízena za relativně slušnou cenu kolem lehce přesahující 4 000 Kč (konkrétně 4 096 Kč včetně DPH). Možná by ale stálo za to zauvažovat nad mírným příplatkem (kolem 500 Kč) a pořídit si vlajkovou loď s tímto čipsetem – Gigabyte MA790FX-DQ6. Ta nabízí lepší systém chlazení a hlavně i bohatší výbavu.

+ relativně nízká cena
+ kvalitní součástky
+ chlazení čipsetu a mosfetů
+ počet SATA a eSATA konektorů

- problémy s BIOSem
- rozmístění paměťových slotů
- malý počet regulovaných větráků
- vyšší spotřeba

Za zapůčení základní desky Gigabyte MA790FX-DS5 děkujeme společnosti T.S. Bohemia

ICTS24