Gigabyte P55-UD4P: Levnější základ pro Core i5

9. 9. 2009

První dojmy a hlavní přednosti

V dnešní recenzi se zaměříme na základní desku Gigabyte P55-UD4P, která svými možnostmi i cenou míří do pomyslné vyšší střední třídy. Deska je postavena na čipové sadě Intel P55, kterou jste si mohli dopodrobna prozkoumat v minulé recenzi základní desky Asus P7P55D Deluxe. Podrobný popis čipové sady a její rozdíly oproti ostatním modelům tak tentokrát už vynecháme a vrhneme se na popis samotné základní desky.

Také tato deska pochází ze série Ultra Durable 3, což znamená, že v ní najdete kombinaci čtyř věcí: 45 g mědi v PCB,
kvalitní japonské kondenzátory, které beze změny vlastností dokáží fungovat minimálně 50 000 hodin, mosfety s nižším odporem a menším zahříváním a cívky s feritovým jádrem.

Gigabyte s nástup nové čipové sady propojil elegantně s řadou změn u svých základních desek. Ty se týkají především BIOSu a softwarového vybavení, kde se můžete setkat mimo jiné i s novou verzí Dynamic Energy Saver.

Mezi
zajímavé nápady patří aktivace úsporných funkcí, pokud není v dosahu
spárované Bluetooth zařízení. Nápad vychází z toho, že pokud aplikaci
spárujete např. se svým mobilním telefonem
a vzdálíte se s ním z dosahu přijímače, AutoGreen provede nastavenou funkci, např. přechod do úsporného režimu.

Ani u této desky se nezapomnělo na tolik populární DualBIOS, který Gigabyte neustále vylepšuje. Nyní je např. možné ukládat BIOSy na disk a z něj je také obnovovat. Navíc je možné pomocí aplikace Smart DualBIOS v BIOSu uchovávat až 12 hesel, která jsou tak chráněna i před poškozením pevného disku.

Tradiční silnou zbraní Gigabytu je i kvalitní napájení. To procesorové je v tomto případě desetifázové, nicméně u základní desky GA-P55-UD6 najdete napájení čtyřiadvacetifázové. Otázkou je, jestli uživatelé nějak ocení takto předimenzované napájení. Obávám se, že ve většině případů nikoli. Tím ale nechci nijak shazovat snahu Gigabytu o stavbu co nejlepších desek.

Balení, příslušenství, parametry

Od balení si toho v případě verze UD4P raději mnoho neslibujte. Vytáhnete z něj jen nutné IDE a SATA kabely, instlační CD a manuál. Za malý bonus lze považovat SLI můstek. Na instalačním CD najdete tradiční sestavu nástrojů Gigabyte (kterým se budeme podrobněji věnovat v předposlední kapitole) a Norton Internet Security v 90denní zkušební verzi.

Použité komponenty a jejich osazení

Rozložení základní desky je standardně dobré, vše u okraje desky a i zahnuté SATA konektory potěší. Můžete ale zkusit hádat, co se skrývá pod pasivem s nápisem Gigabyte. Odhalení v další kapitole.

Napěchovanější již zadní porty asi být skutečně nemohou. Deset USB portů, dva FireWire, dvě síťovky a kompletní výstupy ze zvukové karty. Nechybí ani kombinovaný PS/2 port pro myš či klávesnici.

V napájecí oblasti najdete desetifázové napájení, které je chlazeno pomocí velkých pasivů.Paměťové moduly musíte osadit do bílých slotů, jinak se dočkáte jen roztočení větráků a žádného náběhu systému.

Co se týče rozšiřujících slotů, tak zde Gygabyte příliš nešetřil. Celkem osm SATA portů podpořených dvěma eSATA, IDE i FDD konektor, stejně tak jako LPT a COM již na mnoha deskách pohromadě nenajdete. Možná bych trochu radši viděl přímo na desce piny pro šest USB, místo deseti portů vzadu. Přece jen počet portů na skříních se neustále zvyšuje a když k tomu přidáte ještě nějakou čtečku a regulátor otáček, mohou vám velmi rychle dojít.

O zvuk se stará standardní kodek Realtek ALC 889A, který Gigabyte používá na svých deskách již nějaký ten pátek. Kromě něj zde najdete i dvě síťovky Realtek, dva přídavné řadiče jMicron (jeden maskovaný pod Gigabyte SATA2) a dva BIOSy. O generování taktu se stará čip od ICS.

Jakmile desku osadíte komponenty, zjistíte několik drobných
nedostatků. Paměťové sloty jsou poměrně blízko patice procesoru a tak
můžete narazit na kolizi mezi vyššími moduly a chladičem procesoru.
Jisté omezení s sebou přináší i provedení pasivu, který by měl chladit
severní můstek (pokud by tam nějaký byl).

Systém chlazení, teploty a spotřeba

Po stránce chlazení se Gigabyte opět snažil. Na desce najdete mohutné pasivy, které jsou navíc provázány pomocí heatpipe. Na jižním můstku pak narazíte na poměrně rozlehlý plochý pasiv, který nebrání osazení delší grafické karty.

Jistě vám ale vrtalo hlavou, co že se to skrývá pod největším pasivem s nápisem Gigabyte. Odpověď je na tuto otázku zcela jednoduchá – nic. Intel P55 je totiž jednočipový čipset. Otázkou tak je, jaký smysl má ten obrovský pasiv. Z mého pohledu žádný. Z pohledu Gigabytu pak prý slouží k lepšímu rozvodu tepla od mosfetů. Něco pravdy na tom být může, ale moc velký význam bych této vymoženosti nepřikládal.

Trochu zklamání přinesl počet konektorů pro větráky. Ty jsou zde pouze čtyři, z nichž jsou jen tři řiditelné. Čtvrtý patří napájení větráku ve zdroji.

Spotřeba a zahřívání

Měření teploty jednotlivých komponent základní desky probíhalo při plné zátěži bezdotykovým infračerveným teploměrem Voltcraft IR-270H s laserovým zaměřovačem. Před samotným měřením byl systém v plné zátěži 15 minut, aby se všechny chladiče dostatečně rozehřály.

Všechny teploty byly v případě Gigabytu na velmi příjemných hodnotách. Schválně jsem změřil teplotu i na pasivu nad rádoby severním můstkem, abych zjistil, jestli heatpipe funguje. Vzhledem k poměrně malému teplotnímu rozdílu mezi jednotlivými pasivy se tak dá usoudit, že ano.

Měření spotřeby probíhá zásuvkovým wattmetrem, který měří spotřebu celé sestavy (bez monitoru). Bohužel není technicky dost dobře možné změřit spotřebu pouze základní desky, nicméně z porovnání s ostatními deskami s různými čipovými sadami si můžete o spotřebě udělat velmi dobrý obrázek. V tomto případě je měřena spotřeba kompletní sestavy, tedy i s dedikovanou grafikou GeForce 8800 GT a přídavnou zvukovou kartou Asus Xonar D2.

Spotřeba

Velmi mile mě deska potěšila po stránce spotřeby. V zátěži se sice vyrovnala konkurenci od Asusu, ale bez zátěže se spotřeba ustálila na pouhých 89 W, což je nejméně ze všech čtyřjádrových systémů.

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle výkonu chlazení a spotřeby.

BIOS a jeho možnosti

Na první pohled se v BIOSu nic zásadního neděje. Jak do něj vstoupíte, ukáže se vám klasické rozložení Awardu, jak jsme na něj zvyklí. Kombinace CTRL+F1 tentokrát žádné zamčené položky neodkrývá.

Překvapení ale nastane, jakmile vstoupíte do položky MB Intelligent Tweaker. Hned na začátku se vám ukáží základní údaje o frekvencích, teplotách i napětích, což považuji za velmi zdařilé. Podrobnější údaje získáte hned pod položkou M.I.T. Current Status.

V Advanced Frequency Settings můžete nastavovat všechny možné i nemožné frekvence v dostatečně velkých rozsazích. Nezapomnělo se ani na CPU Clock Skew, či automatické taktování. Škoda jen malého počtu děliček pamětí.

V sekci věnované nastavení paměti máte možnost vybrat z automatického režimu, jednoduchého a rozšířeného. Ani zde nechybí zobrazení základních hodnot, což může zejména v začátcích velmi pomoci.

Nastavení napětí je věnována jedna celá sekce. Hodnoty jdou do velmi slušných výšin, takže se nemusíte bát omezení při taktování. Nechybí ani LoadLine Calibration pro ztvrzení napájení.

Dále si v záložce Advanced BIOS Features nezapomeňte zapnout podporu S.M.A.R.T., která je u Gigabytu tradičně vypnutá. BIOS si pak můžete zazálohovat i na disk.

Řízení otáček větráků probíhá skrze automatiku. Žádné podrobné nastavení podle teploty zde nenajdete. Nastavení BIOSu si pak můžete uložit do jednoho z osmi profilů.

Jednotlivé nejdůležitější hodnoty pak shrnuje následující tabulka:

Kompletní galerie

Galerie všech snímků

Testovací sestava, použité testy

Pro účely testování jsme použili následující komponenty a ovladače:

Za zapůjčení zvukové karty Asus Xonar D2 děkujeme společnosti Asus

Za poskytnutí testovacích pamětí DDR2 a DDR3 děkuji společnosti Kingston

Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
rakouské společnosti RASCOM Computerdistribution

Za zapůjčení mechaniky děkujeme společnosti LG

Za poskytnutí procesoru Intel Core i5 750, i7 920, C2D Q6600 a E8500 děkujeme společnosti Intel

Přetaktování

Ještě než začnu hodnotit samotné přetaktování, tak musím říct, že k testování byl použitý zcela jiný procesor, než v případě desky Asus. To také z velké části vysvětluje, proč to s výsledky taktování nebylo úplně tak slavné, jako v předchozím případě. To se ale netýká základní frekvence, u níž se mi podařilo dosáhnout na velmi pěknou hodnotu 215 MHz, tedy ještě o tři MHz výše, než u desky Asus.

U taktování procesoru to ale už taková sláva nebyla a výsledných 3675 MHz považuji spíše za průměrnou hodnotu. Jak si můžete všimnout, v tomto případě bylo aktivní Turbo, které zvedlo násobič z původních dvaceti na jednadvacet. I když je na obrázku napětí 1,44 V, ve finále ke stabilnímu provozu stačilo i 1,35 V, stejně jako v případě Asusu. Na vyšších frekvencích byl ale tento procesor již nestabilní. Bohužel procesorů je zatím nedostatek, a tak musíme k testování použít zrovna ten, který máme k dipozici. Do budoucna se budu snažit zajistit jeden testovací procesor, aby byly výsledky plně porovnatelné. Nižší pracovní frekvence se pak samozřejmě odrazila i na výkonnostních testech, které můžete vidět v grafech níže.

V tomto případě je měřena spotřeba kompletní sestavy, tedy i s dedikovanou grafikou Nvidia GeForce 8800 GT a přídavnou zvukovou kartou Asus Xonar D2.

Nyní se můžete podívat na celkové nárůsty frekvence sběrnice, procesoru i celkové hodnocení přetaktování.

Testy procesoru a paměti

Základní desky testuji na základním nastavení s procesorem Intel Core 2 Quad Q6600 se zapnutým C1E i EIST. Všechny desky jsou tak testovány na základní frekvenci 2,4 GHz. Paměti jsou nastaveny na frekvenci 800 MHz a časování 5-5-5-15. V případě desky s čipsetem X58 jsou testy provedeny s procesorem Core i7 920 na základní frekvenci 2,66 GHz se zapnutým Turbo režimem a pamětmi DDR3-1066 s časováním 7-7-7-20. To samé platí i pro nově přidaný procesor Intel Core i5 750, jehož
pracovní frekvence je shodná s Core i7 920, tedy 2,66 GHz. Na rozdíl od
něj ale nepodporuje HyperThreading, což se na výsledcích testů také
významně podepsalo.

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle výkonu procesoru a pamětí. V grafu jsou porovnány všechny výše naměřené výsledky a výsledky z testu pamětí. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Testy pamětí, pevného disku a USB rozhraní

Nyní se můžete podívat na propustnost USB rozhraní a výkon pevného disku WD3200AAKS. Jeho výkon je měřen jednak v HD Tachu.

Nyní se můžete podívat na relativní srovnání desek podle propustností SATA a USB rozhraní. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Herní testy

Testování grafiky lze rozdělit na dvě části – na test propustnosti systému a test samotného grafického výkonu. Pro první jmenovaný jsme všechny hry spustili nízkém rozlišení 800 × 600 bez zapnutého vyhlazování nebo anizotropního filtrování, v druhém případě pak ve vyšším rozlišení 1680 × 1050 se zapnutým antialiasingem a případně i anizotropním vyhlazováním. Detaily jsou ve všech hrách nastaveny na vysoké. Zatímco u prvního nastavení se grafy krásně škálují především podle výkonu procesoru, v druhém případě jsou již výsledky téměř srovnatelné, protože hlavní slovo si zde bere grafická karta, která je vždy stejná. Rozdíly se tak pohybují v jednotkách fps a nikoli desítkách, jako je tomu v prvním případě.

Do nové metodiky byly zařazeny hry Call of Duty 4, Crysis a UT3 Demo. Dále zde najdete výsledky z testů 3DMark Vantage. Tyto testy probíhají na dedikované grafice Nvidia GeForce 8800 GT. Integrovaná grafika (pokud ji deska má), je v tomto případě vypnutá.

Na závěr kapitoly je zde opět relativní srovnání desek, tentokrát podle výkonu grafiky. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Práce s multimédii

Do těchto testů patří kódování videa do DivX 6.8, převod HD videa do H.264 pomocí X.264 benchmarku, kódování 200MB WAV souboru do MP3 pomocí lame 3.97 a úprava fotek v Paint.NET.

Také zde nechybí relativní srovnání desek, tentokrát podle výkonu v multimediálních aplikacích. Desky jsou porovnávány pouze mezi sebou, takže s příchodem nějaké velmi povedené desky se hodnocení může posunout vzhledem k ní.

Dodávané aplikace

Společně s touto deskou obdržíte na CD i novou sadu aplikací od Gigabytu. Mezi staré známé patří Dynamic Energy Saver, který poskočil do druhé verze. Přepracované bylo celé rozhraní a zejména nastavení pokročilých funkcí. Pokud tedy budete chtít nějaký ten watík ušetřit, můžete zkusit DES2 aktivovat.

Mezi zajímavé nápady patří aktivace úsporných funkcí, pokud není v dosahu spárované Bluetooth zařízení. nápad vychází z toho, že pokud aplikaci spárujete např. se svým mobilním telefonem, který máte neustále u sebe a vzdálíte se s ním z dosahu přijímače, AutoGreen provede nastavenou funkci, např. přechod do úsporného režimu.

Mezi staré známé pak patří aplikace EasyTune6 pro přetaktování a sledování všech možných i nemožných veličin.

Všechny aplikace pak zastřešuje Gigabyte Smart 6, pomocí nějž můžete spouštět jednotlivé aplikace, zálohovat data, či nastavit plaikace spouštěné při startu počítače.

Závěrečné hodnocení

Základní deska Gigabyte P55-DS4P má na případné zákazníky rozhodně čím zaútočit. Jejími hlavními zbraněmi přitom budou přijatelná cena, bohatá výbava a zajímavý BIOS. Zkrátka vše, co dělá dobrou desku deskou. Co se výbavy týče, tak asi budete těžko hledat desku se zaplněnějším zadním panelem. Navíc k tomu Gigabyte přihazuje dva přídavné řadiče disků, dvě síťovky i starší rozhraní typu COM a LPT.

Co se týče hodnocení výkonu, tak ten byl trochu jako na vlnách. V některých testech deska excelovala, v jiných zase mírně zaostávala. Nikdy se ale nejednalo o propastné rozdíly. Průměrně tak držela krok s konkurencí. Samotnou kapitolou je pak u této desky chlazení. Dávat obrovský pasiv nad místo, kde žádný čip není, v tom je Gigabyte skutečně průkopníkem. Na druhou stranu je nutné uznat, že teploty všech komponent se držely proklatě nízko.

Co se týče hodnocení ceny, tak Gigabyte nasadil laťku trochu lépe než Asus. Na druhou stranu je zde celá řada zajímavých desek i z řad Gigabytu, které za podstatně nižší sumu nabízejí velmi podobné vlastnosti. Z tohoto pohledu mi přijde velmi zajímavá deska P55-UD3R, která za 3000 Kč nabízí kromě jiného rozložení a počtu PCI a PCIe ×1 konektorů v podstatě ty samé možnosti. Z řad konkurence pak vypadá velmi slibně deska MSI P55-GD65, kterou pořídíte za 3500 Kč. Recenzi její výkonnější sestřičky (GD80) si budete moci přečíst v následujícím týdnu.

Plusy a mínusy

+ příznivá cena
+ nízké teploty
+ zajímavý BIOS
+ bohatá výbava

- nenaběhne s pamětmi v modrých slotech
- místo kolem patice procesoru
- jen tři děličky paměti