Gigabyte Z77X-D3H: základ pro pracovní i herní PC za solidní cenu

V poslední větší recenzi základních desek jsme se věnovali v té době naprostým novinkám od společností Asus a MSI, které nesly čipovou sadu Intel Z77. Na recenzi se k nám dostala další základní deska se Z77, tentokrát však od Gigabyte.

Jedná se o model Z77X-D3H levnější kategorie za cenu okolo 3000 Kč, kde se základních desek prodá jistě více než těch dražších. Již od uvedení procesorů Sandy Bridge se říká, že i pro pořádné přetaktování není potřeba nijak drahých desek a bohatě stačí mainstream. U Ivy Bridge by tomu nemělo být jinak, ale o tom je právě tato recenze – abychom se o tom prostě přesvědčili.

V této ceně je již výbava slušná a to nejen u této základní desky. Dovolím si tvrdit, že pro naprostou většinu lidí dostatečná. Jako malý bonus je u desek Gigabyte mSATA slot, který lze využít buď pro malé cachovací SSD či pro větší jako systémový disk.

 

Jako největší konkurenty na trhu bych viděl Asus P8Z77-V LK a MSI Z77A-G45. Deska od Asusu má velmi podobnou výbavu, cenu, chybí jí akorát slot mSATA a má o dva konektory SATA méně. Co se MSI týče, to je trochu zdatnější konkurencí, akorát se stejnými nedostatky jako u Asusu, avšak s nižší cenou.

Zajímavostí je základní deska Sapphire Pure Platinum Z77, která se svou výbavou řadí mezi high-end, ale prodává se i ve známých a ověřených obchodech za cenu jen o málo převyšující 2000 Kč. Ještě se podívejme na tabulku specifikací.

Gigabyte Z77X-D3H – mainstreamový základ pro Ivy Bridge

Gigabyte Z77X-D3H – pěkný design a dostatečná výbava

Gigabyte Z77X-D3H – pěkný design a dostatečná výbava

Balení je podobné tomu od základních desek s čipovou sadou Intel X79. Od různých barevných provedení Gigabyte přikročil k decentnímu bílému vzhledu s popisky a logy, což se naopak nezměnilo. Základní desku však ochrání stále stejně při přepravě.

Příslušenství neoslní ani nezklame. Jedná se zkrátka o takový mainstreamový standard. Manuál, DVD s ovladači a softwarem, kryt zadního I/O panelu, čtyři kabely SATA a SLI můstek.

Zatímco ostatní výrobci používají povětšinou lesklý hnědý povrch, Gigabyte již u základních desek pro Sandy Bridge sáhl po matném černém a nutno říct, že je kombinace tohoto povrchu s černými sloty/konektory a modrými chladiči velmi elegantní.

O chlazení se starají modré hliníkové pasivy. Můstek Intel Z77 sám o sobě nijak moc „nepeče“ a podobně jako u dříve testovaných desek se i zde vyšplhala teplota jen na něco málo přes 30 °C. Chlazení napájecích obvodů procesorů je kapitolou samo pro sebe. Připadá mi, že jej výrobce osadil pouze jako vzhledový doplněk, jelikož podle jeho slov zbývající nechlazené MOSFETy hřejí velmi málo a není potřeba je chladit. To mohu také potvrdit, jelikož teplota na jejich povrchu, ani z druhé strany plošného spoje nebyla nikterak vysoká, spíše nízká. Je však otázkou, co by se dělo v pěkně vyhřáté skříni na teplotu 50 °C.

  

Rozšiřujících slotů je klasicky sedm. Tři PCIe s délkou ×16, tři PCIe ×1 a jeden slot PCI. S PCI zřejmě Gigabyte stále myslí na majitele starších karet do tohoto slotu, ať už se jedná o zvukovky, síťovky, apod. Obávám se však, že už moc dlouho výrobci tento slot při životě udržovat nebudou.

Otázka za zlatého bludišťáka: Bude čtyřpinové přídavné napájení procesoru stačit? Na přetaktování se vzduchovým chlazením si troufnu říct, že naprosto bez problému, ale na extrémní přetaktování určitě ne. Pro to však tato základní deska ani určená není. Je ale třeba zvážit fakt, že ostatní výrobci v této třídě mají klasický osmipin.

Konektorů SATA je celkově osm. Dva SATA 6 Gb/s a čtyři 3 Gb/s jsou vyvedeny z můstku, zatímco poslední dva šedé SATA 6 Gb/s z přídavného řadiče Marvell.

Slot mSATA pro SSD se nachází hned pod paticí pro procesor. Jelikož jsou SSD do tohoto slotu malé, rozhodně nebudou vašemu chladiči procesoru zavázet, akorát by mohl nastat problém při manipulaci s nimi.

Konektor pro porty USB 3.0 předního panelu skříně se nachází mezi sloty pro operační paměti a hlavním napájecím 24pinovým konektorem. Je škoda, že Gigabyte nepoužívá zahnuté konektory, podobně jako SATA, jelikož konce kabelů od skříní bývají velmi pevné a ohebné například až několik centimetrů od základní desky.

Zadní I/O panel obsahuje kombinovaný konektor PS2 pro klávesnici i myš, dva porty USB 2.0, šest portů USB 3.0, gigabitový ethernet, grafické výstupy D-Sub, DVI, HDMI a výstupy osmikanálového zvukového čipu.

Čipy

O řízení napájecí kaskády se stará kontrolér IR3567 od společnosti International Rectifier. V okolí chladiče můstku Z77 se nachází super I/O čip iTE IT8728F a řadič SATA 6 Gb/s Marvell 88SE9172.

  

Z dalších čipů to jsou: dva pro dual BIOS, řadič USB 3.0 VL800 od společnosti VIA, síťový čip Atheros AR8151, zvukový kodek VIA VT2021 a převodník PCIe-PCI iTE IT8892E.

    

UEFI od Gigabyte – 3D BIOS a barvičky v akci

UEFI od Gigabyte – 3D BIOS a barvičky v akci

Gigabyte se již na obalu chlubil jakýmsi 3D BIOSem. Jestli se ptáte, zda budete potřebovat 3D brýle, tak nebudete. Jedná se o dvě prostředí UEFI, podobně jako má Asus. Jedno je pro méně znalé, kteří jednoduše kliknou na určitou část základní desky a podle toho se jim otevře nastavení. Přepínat mezi 3D „modelem“ základní desky a klasickým rozvržením lze pomocí klávesy F1.

 

Co se funkčnosti týče, nemám mu skoro co vytknout, až na jednu drobnost, čímž je „sekající se“ kurzor. Pokud s ním pohybujete, jde vidět, jakoby byla snímková frekvence hodně nízká a odezva kurzoru také ne zrovna nejlepší.

Na prvním obrázku můžete vidět tzv. 3D BIOS. Jedná se o 3D model základní desky, ale ne přesného modelu, který máte osazený, ale jakéhosi referenčního, který lze vidět v UEFI například i Z77X-UD5H. Pokud se člověk moc nevyzná, stačí najet kurzorem na část desky, kde potřebuje něco nastavit a kliknutím se dostane do nabídky, která připomíná již starý dobrý BIOS, akorát v novém grafickém kabátku.

Po přepnutí do klasického zobrazení se vám jako první ukáže záložka M.I.T., která obsahuje všechny nastavení okolo přetaktování a procesoru. Také je součástí Current Status, který zobrazuje aktuální informace o frekvencích a časováních.

        

K dalším položkám již není moc co říct. Jedná se prakticky o to samé jako v klasickém BIOSu, akorát v moderním barevném kabátku. Pod BIOS features se nachází především nastavení bootování.

Pod záložkou Peripherals naleznete nastavení režimů SATA, povolení/deaktivování různých řadičů nebo například nastavení velikosti grafické paměti pro integrované grafické jádro v procesoru.

 

Klávesou F8 spustíte utilitu Q-Flash, přes kterou lze snadno nahrát novější verzi UEFI. Rozhodně bych se vyhnul flashování z prostřední operačního systému, jelikož u toho je pravděpodobnost selhání a zbytečného obnovování daleko větší.

 

Testy výkonu + porovnání Z77 a P67

Testy výkonu + porovnání Z77 a P67

Testovací sestava, kterou používám já (kolega Jakub Carda používá trochu odlišnou), se již nějakou dobu nijak razantně nezměnila. Od recenze Asus P8Z68-V Pro jsme však i tak nějaké změny provedli. Především byl vyměněn engineering sample Core i7-2600K za běžný retail a paměti z 2× 2GB kitu na 2× 4GB kit.

Testy výkonu

Obměněna byla také trochu testovací metodika. Místo „zbytečného“ wPrime 1024M jsme zařadili další renderovací benchmark Frybench, který můžete znát z metodiky měření procesorů. Přidali jsme navíc ještě Fritz Chess Benchmark a Physics část moderního 3DMarku 11.

 

V grafech jsme zachovali i měření se starší základní deskou s čipovou sadou Intel P67, abyste nemuseli ve starší recenzi hledat, jestli, a případně jak, se liší výkon oproti Z77.

 

V minulé recenzi jsme vám ukázali, že rozdíl výkonu mezi novým můstkem Intel Z77 a starším P67 není prakticky žádný. Jak je to ale mezi různými výrobci? Opět plichta. Není žádným tajemstvím, že základní desky již nějakou dobu vliv na výkon počítače nemají, tedy se jím ani nemusíte zabývat.

Zahřívání, příkon (spotřeba) a přetaktování

Zahřívání, příkon (spotřeba) a přetaktování

Teploty

Zatímco teplota pasivu můstku Intel Z77 byla podobná jako v předchozích testech, napájecí obvody dosahovaly mírně vyšší teploty a to hlavně kvůli nechlazeným MOSFETům, kde byla tato hodnota změřena. Jak jsem se však již zmínil, je otázkou, co udělá teplota MOSFETů při vyhřáté skříni na např. 50 °C a dlouhodobé zátěži přetaktovaného procesoru.

Spotřeba

U Z77X-D3H jsme změřili dosud nejnižší spotřebu v klidu, ale nutno podotknout, že rozdíl 2 W může být bez problému chybou měření. V zátěži však stále „vládne“ MSI Z77A-GD65, kdy byla spotřeba o 7 W nižší.

 

Přetaktování

Asi nejzajímavějšími testy u základních desek bývají schopnosti přetaktování. Tradičně jsme osadili náš Intel Core i7-2600K, u kterého máme již zjištěné maxima a zkoušeli. V maximální frekvenci procesoru dopadla Gigabyte Z77X-D3H velmi obdobně jako dražší Asus P8Z77-V Pro či MSI Z77A-GD65.

Co mne však překvapilo, byla maximální frekvence sběrnice. Když ji porovnáme s předchozými výsledky, je téměř o 1 MHz vyšší. To není u procesorů Sandy Bridge a Ivy Bridge zrovna málo.

Dostatečný základ pro pracovní i herní PC

Dostatečný základ pro pracovní i herní PC

Jaká tedy Gigabyte Z77X-D3H je? Stačí i pro vysoké přetaktování procesoru? Hodí se do herního PC? Řeknu jen to, že je dost povedená za svou cenu a nemám problém ji doporučit. Jen je háček v podobě Sapphire Pure Platinum Z77. Nevím, zda se jedná jen o nějakou výprodejovou akci distributora z důvodu, že nejsou základní desky od Sapphire v České republice příliš oblíbené a nebo se sám výrobce rozhodl ji prodávat za takovou cenu, každopádně tento model svým poměrem cena/výbava ničí velkou část konkurence. Je otázkou, zda v tom není nějaký háček, což však bez otestování nezjistíme. Vraťme se ale k testovanému modelu od Gigabyte.

Jak jste mohli vidět v testech, vyšla Z77X-D3H poměrně dobře a nenalezli jsme u ní žádný závažnější nedostatek. Co bych ale určitě vytknul, je nechlazení části MOSFETů. Životnost samotných MOSFETů by to ovlivnit nemělo, ale bude se více zahřívat jejich okolí, což by mohlo ovlivnit životnost kondenzátorů. Co by mohlo být teoretickou nevýhodou, je pouze čtyřpinové přídavné napájení procesoru. Prakticky byste však za běžných podmínek neměli dojít tak daleko, že by vás to omezilo.

 

Pochválit musím relativně slušně zvládnuté UEFI, které sice svou barevností připomíná UEFI prvních základních desek MSI pro procesory Intel Sandy Bridge, funkčností je však na tom o dost lépe. Ještě poladit plynulost pohybu kurzoru a neměl bych mu téměř co vytknout. Osazení slotu mSATA také není špatný nápad, avšak mezi lidmi asi moc využíván nebude. Celkově tedy Gigabyte Z77X-D3H hodnotíme kladně. Pokud by její cena klesla ještě mírně dolů a dostala se tím pod hranici 3000 Kč, jednalo by se možná o nejvýhodnější volbu v mainstreamu. V dnešní době u procesorů Intel už ani není moc potřeba investovat vyšší částky do základních desek, pokud nepotřebujete například dva síťové konektory, nebo něco, co levnější modely nemají.

Gigabyte Z77X-D3H

+ slušný poměr cena/„výkon“
+ napájecí kaskáda, konkurenceschopné přetaktování
+ účinné chlazení
+ UEFI je relativně povedené
- polovina MOSFETů není chlazena
- horší odezva kurzoru myši v UEFI 

Cena: 3 125 Kč (11. 9. 2012 – Alfa.cz)

Po zvážení všech faktů se jeví Z77X-D3H jako optimální volbou i pro herní počítač a udělujeme jí ocenění Smart buy za solidní poměr cena/„výkon“.

Za zapůjčení základní desky Gigabyte Z77X-D3H děkujeme českému zastoupení společnosti Gigabyte

Za zapůjčení dalších testovacích komponent děkujeme společnostem Kingston,
Intel, Enermax a Noctua