RemMes: víš kdy jsi opravdu svobodný? Když žiješ jako trosečník na liduprázdném ostrově někde v Tichém oceánu, kolem kterého nevedou žádné dopravní linie.
Pokud takto nežiješ, nejsi zcela svobodný a ohánět se svobodou v davu jiných lidí je vždy tak trochu farizejství, protože každým svým činem nějak omezuješ svobodu těch ostatních, pokud bychom to brali zcela fundamentalisticky. Jdeš po chodníku přede mnou = omezuješ mou svobodu dívat se kolem sebe, atd. Tím, že se nechceš očkovat, omezuješ staré a nemocné lidi, kteří musí sedět doma, aby nebyli vystaveni vysokému riziku nákazy. (připomínám, že to nemyslím na tebe osobně)
Já ti naprosto rozumím (a nemyslím si že jsi antivaxer), ale snažím se ti vysvětlit, že svoboda v tvém podání vlastně ani svobodou není, respektive není tou pravou svobodou, ale spíše takovou tou devadesátkovou svobodou. Já jsem tu dobu zažil, v mnoha ohledech byla super (koneckonců byl jsem tehdy mladý a otevřely se mi možnosti, které jsem znal od rodiny ze zahraničí, ale o kterých jsem "doma" mohl jen snít), ale zpětně musím uznat, že to byla doba těžkých nespravedlností a zločinů. Nebylo se ke komu dovolat pro spravedlnost a každý myslel jen na sebe.