List The Intercept začátkem měsíce prozradil, že v Googlu potají pracují na cenzurované verzi vyhledávače, který chtějí spustit v Číně. Google již v Zemi draka působil mezi lety 2006 a 2010, ale následně dobrovolně odešel kvůli ideologickému rozporu s tamní vládou. Ta zakazuje šířit oponentní názory na státní politiku nebo náboženství, cenzuruje sexuální obsah, hazard apod.
Proti opětovnému vstupu do Číny (který Google stále oficiálně nepotvrdil) se vzepřela vlna kritiky. Neziskovka Amnesty International tvrdí, že by to byl černý den pro celý internet. Google by popřel svůj nový slogan Dělat správnou věc a upřednostnil by zisky před ochranou lidských práv. Ve stejném duchu reagovala také organizace Electronic Frontier Foundation, které obecně vadí, jak se americké firmy ohýbají před čínskou cenzurou.
Vře to také uvnitř samotného Googlu. Podle informací deníku The New York Times již 1400 zaměstnanců podepsalo protestní dopis zaslaný vedení firmy. V něm se dožadují, aby interní procesy byly opravdu transparentní a aby zaměstnanci věděli, na čem skutečně pracují a jaké produkty budují. Cenzura totiž porušuje etiku, kterou se firma chce navenek řídit.
Několik tisíce zaměstnanců již letos zaslalo dopis šéfovi firmy Sundaru Pichaiovi s tím, že nesouhlasí, aby Google vydělával na válce. Nesouhlasili s projektem Maven, což je umělá inteligence analyzující obraz z armádních dronů, které vojáci využívají pro sledování aut a jiných objektů. Google nářky vyslyšel a oznámil, že smlouvu již s Pentagonem neprodlouží.
