I v Googlu už v tomto odvětví dělají pokroky. Možná si pamatujete loňský experiment, při kterém vědci naučili „myslet“ velkou serverovou farmu s 16 000 procesorovými jádry. Vznikla přitom miliarda spojení (synapsí), což předčilo dosavadní pokusy asi stonásobně. Dospělý lidský mozek má však neuronovou síť ještě bohatší, mezi buňkami je až 100 bilionů spojení.
Takhle si server Googlu představuje lidský obličej a kočku, foto: Google
Co taková neuronová síť dokáže? Google jí předhodil deset milionů náhodně vybraných obrázků z YouTube. Server je všechny analyzoval a na základně vizuálních podobností se pokusil vyhledat podobné tvary a setřídit je. Objevil asi 20 000 různých objektů, nejlépe si poradil s lidskými hlavami, těly a kočkami. Vtip je v tom, že server nevěděl, co má hledat, zkrátka se sám učil jako malé dítě.
Podobné samoučící algoritmy jednou od základů změní naše životy, počítače začnou myslet podobně jako lidé. Zdokonalí se tím vyhledávání informací nebo třeba překlad jazyků. Google to ví, a proto už do nových technologií investuje.
Spolu s nákupem DNNresearch si tak zavázal i tři její zaměstnance – univerzitního profesora Geoffreyho Hintona a jeho postgraduální studenty Alexe Krizhevského a Ilju Sutskevera. Společně už prý vymysleli nejmodernější systém pro rozpoznávání objektů a jejich výzkumy pokrývají také rozpoznávání a pochopení jazyka. Studenti se přesunou do Googlu, Hinton bude univerzitní povinnosti střídat s prací v torontské centrále Googlu a Mountain View. Google už mimochodem dříve věnoval Hintonovu týmu 600 000 dolarů.
Zdroj: UToronto.ca
