Ale začněme pěkně od začátku, jak to nakonec i vyžadují konvence. Samotný vyhledávací engine uživateli ochotně najde nejen věci vážného rázu (pracovní, studijní, …), ale přirozeně také ty spadající pod oblast zakázaného ovoce. Takže i když třeba jen tak z legrace zkusíte vyhledat nějakou sexuální úchylku a příslušné obrázky, zůstane o vás tato informace uložena na serverech Google i s IP adresou přibližně rok. Ačkoliv se skupina Privacy International zasadila o to, aby informace nebyly uloženy po libovolnou dobu, ale právě jen po 9 měsíců, nabízí se otázka, jak moc je tento proces vlastně průhledný kromě jen samotného příslibu Google: „My to pak určitě smažeme!“
O porna po návštěvu zubaře
I když hlavní vyhledávací engine využívá většina z nás takřka po všechen čas, přirozeně to není z nabídky Google vše. Je tu i řádka dalších služeb – vezměme si takový Gmail. V evidenci zůstává obsah diskusí, v nichž jste členem a samozřejmě také kompletně všechny poslané e-maily (alespoň jedna strana s Gmailem).
Díky Google Kalendáři o vás Google ví, kdy máte jaké schůzky, co a kdy budete dělat. Jestliže uploadujete videa na YouTube, tak pro změnu Google (a třetí strana jako třeba policie) může po pár klepnutích zjistit, jak vypadáte, kde zřejmě bydlíte atd. Díky tak nenápadnému produktu jako je Maps rázem Google pozná, jaké jste prohlíželi země a místa. Google si pamatuje vaše chování na stránkách s reklamou AdSense. Google Analytics si zase ukládá zaměření vašich stránek a profil návštěvníků.
I v češtině naleznete desítky služeb Googlu
Při využití Google Translate zase Google ví, jaké cizojazyčné stránky vás na internetu zaujaly. Google Talk napoví, o čem a s kým jste mluvili. Web Accelerator si zase zapamatuje, kterým stránkám dáváte přednost. Svoje k věci řekne i Google Patent a Google Code věnované patentům a hledaným/vytvořeným programům. Google Knihy zase ochotně odešle někam na server, jaké knihy jste vyhledávali či napsali. Google Image si pro změnu pamatuje pro vás zajímavé obrázky. Google AdWords svižně zjistí, co dělá vaše firma. Je tu ale i nová mikroblogovací služba Google Buzz či Google Latitude sledující polohu.
Ale to není zdaleka vše. Ještě tu máme Google Blogger – opět s evidentní hrozbou vědomí všeho napsaného. Google Webmaster Tools sdělí zajímavé detaily o vašich stránkách. Jestliže navštěvujete Google Finance, pak jste sdělili internetu také to, jaké články o investicích vás zajímají. Google Alerts poví, jaká klíčová slova vás fascinují. Google Orkut prozradí vše o vás a přátelích. A kdo myslíte, že má přístup do vašich neveřejných alb na webu Picasa? Malá nápověda, začíná to na „G“...
Pokud byste čirou náhodou prošli sítem všech ostatních služeb, číhá na vás ještě iGoogle informující o pro vás zajímavých službách i stránkách. U běžných uživatelů je nejhorší věcí, která se může stát, poznání jejich tajemství a osobních informací, zřejmě nikdo dnes již nebude tak tupý, aby zveřejňoval PINy na blog apod. U firem je ale celá situace ještě o krok vážnější. Díky online aplikacím typu Google Docs se otevírá potenciální prostor k průmyslové špionáži, nahlédnutí to strategie firmy, jejích rozpočtů… Zkrátka informace, které mohou firmu u klíčové věci i zcela položit.
Veškeré informace v rukou jediné firmy
Někdo by snad mohl říci, že Google je pouze tvrdý obchodník a k informacím získaných od uživatelů přistupuje jen jako k prostředku, který mu dále pomáhá maximalizovat zisk z reklam. Ovšem kde je prostředek, vždy jednou najde i někdo, kdo ho zneužije. Je to zkrátka jen otázka času - i kdyby firma byla sebehodnější a její přístup k zákazníkům ten nejdokonalejší na světě, doba se mění a s ní i lidé ve vedení a na různých postech, takže dříve či později se i v tomto obřím molochovi objeví někdo, kdo vábení zneužije a nějaké informace prodá. Možná ne hned, možná ani ne za týden či měsíc, ale v řádu let a desetiletí je to takřka jisté.
Milovníci konspiračních teorií mají jasno už roky, naopak flegmatikovi je naprosto jedno, jestli se svět dozví, že byl v sobotu grilovat v Kotěhůlkách. Tak či onak je na místě rozumná dávka opatrnosti jako vždy. Informace o vlastní osobě kolující po internetu se totiž mají tendenci vracet v tu nejnevhodnější chvíli – nový zaměstnavatel si může zjistit, jestli jste členem nějaké extrémistické skupiny, z blogu, že trochu moc pijete a jste nespolehliví atd.
Samozřejmě si lze těžko představit, že by Google s miliony uživatelů mohl sledovat někoho konkrétního. Ale je to možné. I když toho tolik ví, rozum říká, že to může být v pořádku. Velká firma je stále na očích (a že se s Googlem stále někdo soudí) a zneužití informací si nemůžou dovolit. Alespoň ne v takovém rozsahu, jako malá firmička z Kajmanských ostrovů, která svět ohrožuje malwarem. Jenže spousta služeb se rovná spoustě kódu a hromadě lidí. To je zkrátka příliš rizikových faktorů, které jednoho dne mohou (i neúmyslně) selhat. Vzhledem k množství uživatelů to ale nikoho moc netrápí.
