Vděčíme za to práci vývojářů přímo z AMD – k detailům UVD nikdo jiný přístup nemá – kteří dotyčné kód zveřejnili během včerejška. Podpora se nebude týkat všech generací UVD, fungovat bude až s Radeony řady HD 4000 a vyšší (tedy ještě generace DirectX 10.1). Starší karty jsou již zřejmě mimo dobu, po kterou je firma ochotna je v ovladačích podporovat, i když pozdější přidání podpory pro karty generací HD 2000 a HD 3000 (a čipové sady 760G až 880G) prý ještě může nastat. Akcelerované formáty jsou MPEG2, VC-1 a H.264. Novější karty zvládají také MPEG4 ASP, jinak též DivX a XviD, takže i tento formát by na nich mohl fungovat.
V dekódování videa na Radeonech firma AMD pod Linuxem moc neexcelovala ani s oficiálním binárním ovladačem. Jím nabízené rozhraní XvBA totiž nemělo bůhvíjakou podporu. Uživatele proto asi potěší, že otevřený ovladač vzal místo toho za své rozhraní VDPAU, jehož autorem je arcirival Nvidia. VDPAU má totiž naopak podporu velmi dobrou zřejmě ve všech podstatných přehrávačích, šlo také o první možnost akcelerace, která byla na Linuxu k dispozici. Dlužno říci, že Nvidia je VDPAU podporuje jen v binárním ovladači. Otevřené ovladače pro grafiky GeForce jsou dílem nezávislých vývojářů a akceleraci videa nepodporují.
Kromě samotného ovladače potřebuje zprovoznění UVD také změny v jádře Linuxu a v knihovně Mesa. Může tedy trvat určitý čas, než vše probublá do stabilních vydání distribucí. Nedočkavcům do té doby nezbude nic jiného, než si novější verze zkompilovat, nebo nainstalovat z „nestabilních“ vývojových repozitářů. Ovladač mimochodem ke svému provozu potřebuje také obraz firmwaru, dodávaný v binární podobě. Puristé tedy nebudou zcela spokojeni, byť je samotný ovladač otevřený. Z praktického hlediska lze však existenci tohoto „BLOBu“ omluvit, neboť obrazy firmwaru jsou různými ovladači (například bezdrátových karet) vyžadovány vcelku běžně a většina distribucí je také má v repozitářích.
Samotný kód byl podle všeho psán již od roku 2011, brzdou celého procesu ovšem byly různé právní problémy. Ty zřejmě spočívají v tom, že je firma povinna chránit implementaci ochran proti kopírování (HDCP, AACS). Napsat navzdory tomu otevřený ovladač UVD tedy nebylo lehké a nejvíce času možná padlo na konzultace s právním oddělením. Ochrana různého duševního vlastnictví byla vždy uváděna jako důvod, proč k obvodům UVD nikdy nebyla zveřejněna dokumentace (AMD dává k dispozici podklady ke zbytku čipů od roku 2007).
Dekódování videa přes UVD údajně nemá být poslední z dlouhodobých bolístek otevřeného ovladače, které dostanou flastr. V AMD se zároveň pracovalo i na správě napájení karet, což je deficit, který značně degradoval chování Raeonů v noteboocích. Původně se měla prý dočkat zveřejnění nejdříve tato funkce, nicméně s UVD zřejmě nakonec šly věci rychleji než se čekalo, a tak jde akcelerace do světa jako první.
