Charlie Demerjian z The Inquirer, známý to příznivec společnosti Nvidia, se nechal slyšet, že od partnerů kalifornského výrobce grafických čipů zjistil, že Nvidia slibuje GT300 na polovinu října. To by mohlo znamenat podobné načasování jako u GeForce 8800 GTX (G80, přelom října a listopadu 2006) či GeForce 8800 GT (G92, to samé období v roce 2007). Charlie se rovnou pustil do načrtnutí jakéhosi rozvrhu práce na dokončení čipu, ten je na fóru Beyond3D ale zpochybňován.
Na témže fóru je možné ale najít zajímavý příspěvek na prezentaci Davida Kirka. V ní je mimo jiné uvedeno, že opticky přesný počítačový návrh čipu GT200 dělá serverová farma se stovkami CPU celé měsíce. Právě tuto činnost by počítání přes GPU mohlo až 200× urychlit. K jakým spekulacím vedou asi tyto informace, není myslím ani třeba psát.
David Kirk už ale není šéfem vývoje GPU v Nvidie (stal se z něj oficiální přítel společnosti na odpočinku), na jeho místě pracuje už William J. Dally, profesor ze Stanfordu. Bill Dally inklinuje zřejmě k GPGPU cestě ještě více než David Kirk, a tak se možná přiměl jednoho z mnoha ex-redaktorů Inquireru Theo Valicha na jeho současném zápisniku Bright Side Of News přemýšlet o GT300 jako o cGPU.
Theo se domnívá, že změny ve stream procesorech, jejich uspořádání, cache a registrech budou mít za následek zásadní zlepšení výkonu v double precision (čekal by ale při dnešním šnečím tempu GeForce v DS někdo něco jiného?), ale i single precision GPGPU výpočtech. Z informací, o kterých píši níže, pak odhadne výkon čipu na 3 TFLOPS.
Nejvíce konkrétních čísel si dovolil vypustit web Hardware-Infos, kde je v poslední době spekulací opravdu bohatá úroda. GT300 by měl nést celkem 512 stream procesorů o frekvenci rovné 2 GHz. GT200 u GeForce GTX 280 má 240 stream procesorů o taktu 1296 MHz, G80 měla v případě GeForce 8800 GTX 128 stream procesorů na 1375 MHz.
Stream procesory by měly být uspořádány do clusterů po 32 (u GT200 je to po 24), celkem by tedy GT300 měla mít 16 clusterů. Zůstane-li osm texturovacích jednotek na cluster, bude mít GT300 celkem 128 TEX (někde se setkáte se zkratkou TMU, tu ale raději ponechávám tam, kde začala: u 3Dfx). GT200 má 80 TEX.
Počet ROP (raster outputs) bude dán šířkou sběrnice, jestli bude 512bitová (a tedy nutící k výrobě ne zrovna malého čipu - takový ale GT300 zřejmě nikdo nečeká), není známo, stejně tak jako není jasné, že paměti budou GDDR5.
Co třeba Hardware-Infos za jasné považuje, to je podpora DirectX 11 a 40nm výrobní proces. Stejně jako Inquirer potom tvrdí, že GT300 vyjde ve čtvrtém kvartálu 2009. Jinde se zase objevuje informace o tom, že GT300 ponese celkem 2,8 miliardy tranzistorů (tedy dvojnásobek oproti GT200) a stream procesory zůstanou nadále skalární (1D). Hardware-Infos či BSN rovněž uvádí, že již nebudou pracovat jako SIMD (jedna instrukce nad množinou dat), nýbrž jako MIMD (vícero instrukcí nad množinou dat).
Ze starších jedna paní povídala už víme, že Nvidia se chce v nové generaci vrátit zpět ke kořenům a udělat něco podobného jako Intel s mikroarchitekturou Core. Ta vystřídala NetBurst (Pentium 4), jež výkonnostně s bídou stačila na Athlony 64 za cenu vysokého zahřívání i spotřeby. Jestli je tím uznáno, že ATI RV770 je rozumnější cestou než Nvidia GT200, nebo má jednoduše jít o poeticky zakamuflovanou lepší efektivitu čipu (poměr výkon/watt), ukáže až čas.
Ze stejného pytle je také informace o nízkém taktu jádra (kolem 200 až 300 MHz). Na tom by také nebylo nic světoborného, odklon od nutnosti mít ohromný fill-rate směrem k výkonu v shader operacích je vidět už delší dobu a stream procesory mají mít vysoký takt 2000 MHz. Navíc o architektuře texturovacích a rasterizačních jednotek nikdo mimo zaměstnanců Nvidie myslím nic moc neví.
Od zástupců Nvidie se dočkáte maximálně informace o tom, že GT300 má být nejvíce utajovanou kartou v historii společnosti Nvidia a za dobrého počasí pak ještě možná poznámku o tom, že se máme těšit na stejný skok jako u G80. Záruku super-výkonu v tom nehledejte, zato by to měla být záruka toho, že půjde o skutečně novou generaci a architekturu.
Deriváty vycházející s kosmetickými změnami z G80 (G86, G84, G92, G94, G96, G200, ...) tak konečně přestanou zlobit čtenáře obdivující hlavně technický pokrok. Nakonec je v tom i trochu pragmatismu od výrobce, výkonné PC s herní grafickou kartou totiž už spadá hlavně do kategorie hobby. A tak aspekt technické pokročilosti a podpora nejnovějších i budoucích standardů může hrát roli při rozhodování o koupi.
Zdroje: Hardware-Infos, Bright Side Of News, The Inquirer
