Intro a okruh první: grafické karty
Ačkoli nerad, musel jsem letos změnit název článku. Z obvyklého provokativního VIP o roce… je Hardwarový rok očima redaktorů, nic se nemění ale na jeho hlavní náplni: subjektivně a tak trochu mimo svazující mantinely recenzí a testů se vyjádřit ke všemu, co nás letos zaujalo, nebo naopak nezaujalo. Velké změny se udály ve způsobu, jakým jsme jednotlivé okruhy či témata zpracovali.
Už jsme nechtěli, aby pět až šest redaktorů zmínilo jednu povedenou grafickou kartu a stejně tak se několikrát zopakovala nominace té nejhorší. Opět tak trochu podle pravzoru na Beyond3D došlo ke zpracování sekvenčně – jeden redaktor se vyjádřil k tématu, k němuž měl nejvíce co říci a další ho jen doplnili, případně mu oponovali. Pevně věříme, že to přinese lepší spád a atraktivnost.
Všechny předchozí ročníky byly především o grafických kartách. Letos by to od nás byla hodně notná dávka ignoranství, pokud bychom zase psali převážně o odvětví, ve kterém, jak se lidově říká, „chcípnul pes“. Naopak jsme se pustili i do témat, které nejsou přímo PC hardware: mobilní hardware, ARM, tablety, smartphony a nakonec jsme si udělali radost hrami.
Zdroj: Facebook Intelu
Stejně jako loni, i letos se zúčastnilo celkem osm redaktorů, z toho dva ze Slovenska. Dvěma novými aktéry jsou Peter Vavro, který na PC.sk píše (nejen) výborné recenze základních desek, a Lukáš Václavík, kterého z dřívější časů ExtraHardware a nynější stále poctivé novinařiny na Cnews určitě dobře znáte. Aby byl výčet kompletní, zde je celá osmička včetně působišť:
- Lukáš Fiala (ExtraHardware.cz)
- Jirka Souček (DIIT.cz, 3Dfx.cz)
- Mirek Jahoda (ExtraHardware.cz)
- David Ježek (DIIT.cz, AbcLinuxu.cz)
- Peter Vavro (PC.sk)
- Lukáš Václavík (Cnews.cz)
- Adam Vágner (ExtraHardware.cz)
- Peter Hucík (PC Revue)
Chcete-li třeba sledovat, jak probíhají diskuze pod stejným (nebo přesněji jen jinak ilustrovaným) článkem na dalších zúčastněných magazínech, můžete využít těchto odkazů:
Grafické karty
Jirka Souček: Dva tisíce jedenáctka byla - co se grafických karet týká - snad nejnudnějším rokem od příchodu hardwarové 3D akcelerace. Druhá generace (respektive půlgenerace) 40nm DirectX 11 kompatibilních čipů přišla již na konci roku 2010 a následné recykláty už mohly překvapit jedině odlišnými odstíny šedi.
Objevily se sice i relativně povedené produkty - v low-endu nebyl špatný čip Turks (Radeony HD 6500 a 6600) a mainstream posílila GF114 (GeForce GTX 560), ale ani jeden z nich nenabízel výrazně víc (ať po výkonnostní stránce nebo v poměru cena / výkon), než karty předešlého roku.
Zlatým hřebem (bohužel nikoli do rakve jejich výrobců) se staly různé EKO edice různých karet. Až na výjimky byl výrobní postup prostý: Vyhrabat ze skladu rok staré revize čipů, o které kvůli přehnané spotřebě nemá nikdo zájem, o 40% je podtaktovat, čímž se sníží spotřeba o třetinu, a pak je prodat pokud možno za plnou cenu jako životnímu prostředí přátelský produkt.
Ačkoli bych si ještě před několika lety nebyl schopný přiznat, že by mě více než klasická dedikovaná GPU mohly zaujmout integrované grafické akcelerátory, stalo se tak. AMD úspěšně demonstrovala, že zákazníci dokážou ocenit i jiný výkonnostní poměr procesoru a grafického jádra, než jaký nabízí Intel. Řadový uživatel nějak přišel na to, že vysoký procesorový výkon je sice hezká věc, ale ve hrách ho nelze využít, pokud mu neasistuje odpovídající grafický čip. A naopak i občasnému hraní lépe pomůže výkonnější GPU s průměrným procesorovým výkonem.
Přínosem Intelu je naopak neherní technologie Quick Sync - hardwarový blok, který procesorům Intel umožňuje realizovat rychlou kompresi HD videa s minimálními energetickými nároky a bez ohledu na výkon i aktuální vytížení procesorové i grafické části čipu. Je překvapivé, že s takovou technologií přišel jako první právě Intel a nikoli AMD nebo Nvidia, kteří spolu na poli akcelerace videa soupeří už pěkných pár let.
S tím se dostáváme k architektuře AMD GCN a Radeonům HD 7000, které budou alternativu ke Quick Sync nabízet pod názvem VCE. V tuto chvíli však nebudu hodnotit Radeon HD 7970 - ne snad proto, že bych si na něj nevytvořil názor, ale kvůli přístupu AMD. Některé redakce totiž na předvánoční uvedení vzorek nedostaly, a tak by nebylo fér mluvit o něčem, co si zatím kolegové nemohli fyzicky osahat.
Zaměřím se proto jen na samotnou architekturu, která byla uvedena s předstihem. Zcela nové unifikované jádro postavené od nuly na SIMD čtyř vec16 bloků, nová struktura cache, DirectX 11.1, VCE, ZeroCore Power, lepší anizotropní filtrace... to vše po dvou letech sucha působí jako velmi příjemné osvěžení (obzvlášť proto, že to dokonce funguje - vzpomeňme na R600 - nebo raději ne
Zajímavé bude sledovat, zda tato architektura půjde škálovat i na šířku, tedy zda front-end a unifikované jádro bude schopné pracovat s více než 32 pixely za takt a dá tak důvod k osazení více než 32 ROPs. Tolik k hypotetickému budoucímu high-endu.
Druhým potenciálně zajímavým pólem by mohl být low-end v podobě APU Fusion využívajícího právě GCN. Trinity sice ponese VCE, ale stále pojede na VLIW architektuře. Jeho nástupce by se ale vzhledem ke svým výpočetním schopnostem mohl stát nejen zajímavým low-endovým řešením, ale i produktem s nemalým HPC potenciálem. To už ale bude námětem příštího ročníku našeho seriálu.
„V tuto chvíli však nebudu hodnotit Radeon HD 7970 - ne snad proto, že
bych si na něj nevytvořil názor, ale kvůli přístupu AMD“.
Zdroj obrázku:
Facebook AMD
Peter Vavro: Oblasť grafických čipov až tak pozorne nesledujem, no veľmi ma potešil pokrok v oblasti integrovaných riešení. Intel so SandyBridge priniesol prvú skutočne použiteľnú grafiku, aj keď zo začiatku nepochopiteľne len pre overclockerské edície "K" (HD Graphics 3000 vs. 2000). AMD s Llanom prekonáva aj mnoho slušných low-end kariet, na "integráčí" sa dá prvý krát zahrať aj bez nekompromisného skresávania detailov a rozlíšenia.
Celé to čím ďalej, tým viac smeruje k cieľu zvaného SoC - kým len prednedávnom procesor pozostával z jadier a cache pamäte, dnes už okrem pamäťového a PCIexpress radiča máme na jednom die aj výkonné grafické jadrá. Aj keď sa mnohým nepáči predstava, že s procesorom si kupujeme aj často nechcené súčasti, v budúcnosti sa tomu určite nevyhneme.
Adam Vágner: S tím, že lowend nepřinesl nic nového, bych s dovolením nesouhlasil. HD 64xx naopak nabídla po dlouhé době oproti HD 43xx a 54xx výrazný nárůst výkonu (viz. tento náš letošní test lowendových HD 6xxx – jen pozor: zúčastněná HD 43xx je s DDR2). A když vezmu v potaz, že i většina HD 43xx a 54xx měla mizerné paměti stejně jako většina HD 64xx, dá se snad říct, že to obecně zdvojnásobilo výkon lowendu AMD. Jak u lowendových GeForce pro DX11 nevím, ty jsem netestoval, ani nesledoval (jsou nezajímavé kvůli ceně).
David Ježek: Já si opět vytáhnu Černého Petra a dovolím si za nejlepší grafickou kartu roku považovat lowend. Loni jsem za ni prohlásil Radeon HD 5450, letos volím Radeon HD 6450. Oproti svému předchůdci přidává dvojnásobek stream procesorů a nějaké ty UVD dovednosti, takže v záplavě nudných recyklací na víceméně stále stejném 40nm procesu je to pro mě jakožto nenáročného uživatele volba číslo jedna. Pokud ji něco přebíjí, pak je to integrovaná grafika APU AMD Fusion, ať již 400jádrové Radeony v Llano, či 80jádrové Radeony v Zacate. V tomto nudném roce je pro mě opět vítězem AMD. Kdybych ale měl zabrousit do herních grafik, pak GeForce GTX 560 (Ti) od Nvidie rozhodně stojí za vypíchnutí.
Musím se ale ještě zastavit i jedné věci: Llano/Zacate považuji za vítěze mezi integrovanými grafikami jednoduše proto, že jsou nejlepší. Pokud se ale podívám na platformy jako celek, pak z hlediska poměru výkon/spotřeba či při pouhém pohledu na aplikační výkon jako takový bych musel volit spíše Sandy Bridge. Nikoli kvůli GPU části, ale díky výkonnému CPU bloku. GPU část je jen takový "znouzectnostní" doprovod, ale bohužel pro AMD je dostatečně dobrý pro 95% činností, které dělám. A kdyby to náhodou nestačilo, je tu stále "registrované partnerství" v podobě Nvidia Optimus. Letošní vítěz zkrátka není tak jednoznačný, záleží na tom, co pod pojmem GPU vnímáte a letošní skutečný příchod APU v tom nadělal zmatek.
Jinak Radeon HD 7970 pro mě není produktem roku 2011. To, že se objevilo několik málo samplů pro novináře nic nemění na skutečnosti, že se objeví na trhu až v průběhu ledna.
„…za nejlepší grafickou kartu roku považovat lowend. Loni jsem za ni prohlásil Radeon HD 5450, letos volím Radeon HD 6450.“
Peter Hucík: Moji kolegovia predo mnou krásne zhrnuli názory na produkty tohto roku, tam nemám čo dodať, plne s nimi súhlasím. Skúsim radšej odhadnúť, prečo je miera inovácie v posledných rokoch tak nízka, a prečo bol hlavne tento posledný rok, ako Mirek trefne napísal, najnudnejším od príchodu 3D akcelerácie.
Dôvodom pre samotnú existenciu výkonných grafických kariet sú hry (okrem úzkoprofilového trhu s profesionálnymi akcelerátormi). Ak sa spomalí alebo úplne zastaví inovácia herných enginov, znižuje sa tým dopyt po výkone a po nových akcelerovaných featurách v grafických čipoch, takže výrobcovia čipov potom celkom logicky smerujú vývoj k podpore GPU aj v iných aplikáciách, napríklad v strihu videa. A prečo by sa asi mala spomaľovať inovácia v herných technológiách, pýtate sa? Odpovedať viem jedným slovom: konzole.
Nie, nechcem z tohto urobiť nenávistný príspevok typu „my sme dobrí PC hráči a oni sú zlí konzolisti“, toto je veľmi obmedzené uvažovanie. Konzole sú fajn vec, sú však zároveň aj nepriamou brzdou pre vývoj herných enginov. Z hľadiska technológie GPU sú už mnoho generácií za aktuálnymi GeForce a Radeonmi, lenže vývojári hier jednoducho musia pri vydávaní aktuálnych titulov myslieť aj na výkon staručkých čipov v Xboxe a v Playstation.
Najkrajším príkladom tohto javu je z tohtoročných hier Rage. Autor jej enginu, John Carmack, uznávaný guru a autor bezpočtu pokrokových technológií, sa na margo slabej grafickej prezentácie na PC a rôznych problémov v tejto hre vyjadril, že PC je len okrajová platforma a jeho engine je primárne určený pre konzole. Ako vysvetlenie prečo si nemôžeme v hre nastaviť grafiku je to pomerne hlúpe, no je to úprimne, a žiaľ pravdivé tvrdenie o stave súčasného herného vývojárstva. On vlastne ani ten Crysis 2 nebol o moc krajší než prvý diel, však?
Lowend GPU, integrované grafické čipy, APU
Lowend GPU, integrované grafické čipy, APU
David Ježek: Tato kategorie má původně v názvu tři položky, ale protože ARM jsme s kolegy dostatečně "zdrbali" v jiných kategoriích, zaměřím svoji pozornost hlavně na APU a lowend grafiky.
Co se týče APU, tak zde, přes veškerou CPU-parádu ukrytou pod názvem "Sandy Bridge", jednoduše Intel na produkty firmy AMD nemá. Ať již jste chtěli letos sáhnout po levném netbooku, nebo slušném notebooku či desktopu, bylo AMD Llano či Zacate celkem optimální volbou. Zejména Llano s integrovanou grafikou s až 400 stream procesory a čtyřjádrovou CPU částí je pro 99% nehráčů zcela dostačujícím desktopem a když si k tomu připočteme nízké ceny základních desek, mezi jejichž výstupy vedle HDMI nechyběl ani DisplayPort, tak dokonalému úspěchu Llano v roce 2011 chyběla prakticky jen jedna věc: dostupnost. Koupit A8-3850 bylo a dodnes je poměrně obtížné. AMD stále trápí letitý problém, kdy když se jí nějaký výrobek velmi povede, nestíhá jej vyrábět v dostatečném množství. A tak se na trhu nadále vesele prodávali desktopové i mobilní stroje buď ryze Intelovské, nebo v kombinaci s Nvidia (i AMD) GPU, ale to už pochopitelně vypadávám z APU tématu.
Ačkoli jsem jako grafickou kartu (myšleno doslovně) pro tento rok vybral Radeon HD 6450, jedno je mi jasné: tenhle segment prostě umírá a v roce 2012 asi definitivně umře. Low-endové grafiky jsou dobré leda tak na upgrade nějakého starší, např. S775 stroje, kde přidají hardwarovou akceleraci videa a trošku slušný základní 3D výkon, ale jejich roli přebírají integrovaná GPU v procesorech. Intel příští rok přijde s Ivy Bridge s novým GPU, AMD samozřejmě přinese nástupce řad Llano a Zacate, takže kdo ve druhé polovině 2012 štěkne po low-end grafice, byť se dnes Radeony HD 6450 dají koupit kolem 800 Kč? Nevím. Asi jen málokdo.
„…kombinací dvoujádrového Sandy Bridge (třeba Pentium G620) s levnou
diskrétní grafikou jste (zejména vinou ne úplně agresivně nastavené
cenové politika AMD pro FM1) mohli obdržet možná i lepší výsledky.“
Mirek Jahoda: Jelikož jsem se testováním integrovaných grafik (už povětšinou v procesorech) a nejlevnějších diskrétních letos také docela zabýval, musím potvrdit, že Llano lowendu opravdu pořádně přišláplo hrdlo. V roce 2012, ani 2013 však nemusí diskrétní lowend ještě zmizet – záleží hodně na tom, kam se AMD a Nvidia posune s novou generací. Soudě podle Radeonu HD 7970 a zpráv o pouhém pokračování nižších tříd to ale asi tak horké nebude. Plány Nvidie s Keplerem vypadají odvážněji, tato společnost však vždy měla velký rozdíl mezi střední třídou a tou nejnižší.
Ačkoli jsou všichni nadšení z Llana, stojí za povšimnutí také fakt, že kombinací dvoujádrového Sandy Bridge (třeba Pentium G620) s levnou diskrétní grafikou jste (zejména vinou ne úplně agresivně nastavené cenové politika AMD pro FM1) mohli obdržet možná i lepší výsledky. A ačkoli byl Radeon HD 6450 zmíněn jako velmi povedený lowend, nemohu nepřipomenout, že se AMD podařilo hodně zkreslit recenze (včetně mých) tím, že do oběhu pustila o kus výkonnější vzorky s GDDR5, zatímco běžně se prodávají v drtivě většině verze s DDR3.
Nakonec ještě ani Radeon HD 6570 se zdaleka nechytá na mainstream konce roku 2007 – GeForce 8800 GT. Snad jen, že předvede slušnou porci výkonu při zlomku spotřeby. Od takového Radeonu HD 4670 jsme ale velký kus cesty neurazili a není tak divu, že se diskrétní lowend musí bát sežrání od iGPU.
„…procesorové chladiče mívají kvalitnější ložiska, takže chlazení
integrovaného řešení málokdy po roce běhu začne dělat randál typický pro
low-endové větráčky nejlevnějších karet“
Jirka Souček: Low-endové grafické karty se dají hodnotit ze dvou pohledů. Objektivního (míněno s ohledem na reálný segment, pro který jsou určené) a subjektivního (tedy jak by vyhovovaly mně osobně). Nejnižší low-end je primárně cílený pro OEM sestavy, kde jejich úspěch a neúspěch nestojí na aspektech, podle kterých se hodnotí high-end a mainstream (tedy výkon a třeba spotřeba ve 2D), ale podle tzv. „check-box features“ - prostého seznamu podporovaných technologií, které díky kartě může OEM výrobce uvést do specifikace sestavy. Z tohoto hlediska nenabízí současný low-end téměř nic, co by nenabízel ten loňský.
V případě koncového uživatele můžeme posuzovat dvě situace: Přípravu nové sestavy nebo upgrade grafiky. Nepředpokládám, že by se našlo příliš uživatelů nejnižšího low-endu, kterým by se upgrade z 12-18 měsíců starých modelů vyplatil. A pro ty, kteří počítají s novou sestavou, je výhodnější osazení nějakého APU. Často se to opomíjí, ale procesorové chladiče mívají kvalitnější ložiska, takže chlazení integrovaného řešení málokdy po roce běhu začne dělat randál typický pro low-endové větráčky nejlevnějších karet. Deskám s APU zpravidla PCIe ×16 slot nechybí, takže i možnost upgradu zůstává. Jedinou teoretickou nevýhodu stávajících APU vidím v absenci podpory Eyefinity (nabízejí 2 výstupy). Oproti low-endu opět není nijak výrazná, neboť šetřící výrobci stejně nejlevnější karty nevybavují kombinací konektorů, ze které bychom mohli dostat tři digitální výstupy. Trinity v příštím roce ale i tuto hypotetickou nevýhodu smaže, podpora Eyefinity už chybět nebude.
Procesory
Procesory
Mirek Jahoda: Jak Intel, tak AMD nachystali na rok 2011 dvě velká procesorová překvapení. Úspěšnost výsledku bohužel kolísala a to nikoliv směrem, který by pomohl vyrovnání sil na poli procesorů x86.
Povedenost škály procesorů Sandy Bridge v podstatě zakázala lidem v případě pořizování celé nové platformy koupit něco jiného a zdržela ji jen chyba v PCH Cougar Point (SATA). Intel sice v podstatě zařízl přetaktování mimo modely označené písmenkem K, to však nezabránilo tomu, aby Phenomy s mnohem horším poměrem výkon/watt najednou vypadaly obstarožně. AMD tak zůstal prostor hlavně při upgradech a to trvalo až do uvedení Llana v polovině roku.
Ačkoli v procesorovém výkonu je Llano daleko za Sandy Bridge či předchozím Lynnfieldem, GPU část má AMD díky někdejší akvizici ATI pro změnu daleko před Intelem. A když už konečně máme něco nejlepší, musíme to osolit cenou, řekli si soudruzi z AMD a z A8 i A6 nebyl pro desktop takový trhák, jaký by asi mohl být. V noteboocích, kde je to s diskrétní grafikou trochu obtížnější, získala AMD větší docenění.
Roky odkládaná odpověď na Nehalem a především konečně opravdu nová architektura CPU AMD měla však s velkou pompou přijít teprve na podzim. Už kódové označení Bulldozer prozrazovalo původní ambice a skutečně: uvést FX-8150 před rokem a označen jako čtyřjádrový, kdekdo se nad ním bude rozplývat. Takto jste si mohli přečíst články s nadpisy jako Černá středa (a to na jinak zdrženlivém webu ComputerBase.de) a FX-8150 či FX-6100 se líbil snad jen nejzaslepenějším příznivcům AMD.
Nejhorší na tom všem nebylo ani to, že AMD s FX nepřekonala žádný konkurenční model od Intelu, ale nedá se říci, že by byla s FX nějak výrazně před vlastními, dříve uvedenými Phenomy II X6. Tedy procesory těžící ještě hodně z toho, co se dá u AMD označit za zlatou éru.
O měsíc později zasadil Intel (alespoň v highendu) AMD ránu z milosti a uvedl Sandy Bridge-E. Drahá platforma je sice výkonnostně vzdálena čemukoli AMD, ale masy až tolik nevzrušila. Těm stačí čtyřjádrový Sandy Bridge bez E a nejspíš i jeho celkový počet spojů PCI Express.
Mezi nejpovedenější procesory tohoto roku se dá vyjmenovat celá řada Sandy Bridge od levného Pentia G, přes dvoujádrový, ale už dost výkonný Core i3-2100, Core i5-2300 až po 2500K. Na průšvihy se ukazuje také snadno a jména postižených modelů padla o tři odstavce výše.
„…uvést FX-8150 před rokem a označen jako čtyřjádrový, kdekdo se nad ním bude rozplývat.“ Zdroj obrázku: Facebook Gigabyte
David Ježek: Tohle tady asi budeme opakovat všichni: Sandy Bridge, se kterým Intel přišel hned v lednu 2011, je něco neskutečného. Úsporný, výkonný, skvěle taktovatelný čip s AVX instrukční sadou je prostě snem všech, kteří potřebovali co nejvyšší výkon, že jim nestačil ani Nehalem (ten čtyřjádrový). Přes počáteční bug se SATA řadičem v čipsetech, kvůli kterému dodnes řada desek nese přívlastek "B3", byl naštěstí rychle zažehnán.
AMD na toto nedokázala reagovat, z pohledu "Sandy Bridge drtiče" jednoduše Bulldozer totálně selhal. Zato se povedla APU rodiny Llano. Jestli volit Sandy Bridge, nebo Llano, bylo, zejména v noteboocích, primárně otázkou toho, zdali člověk potřebuje více CPU, nebo GPU. V CPU oblasti vítězí Intel, v GPU pak AMD.
Ale jinak byl víceméně celý rok klid. Kdo koupil začátkem roku Sandy Bridge, ten neměl po celý rok žádné vzrušení a troufnu si říci, že ani případný famózní úspěch Ivy Bridge jej k mnohatisícovému upgradu nedonutí (výkonu je zkrátka už dnes mnoho a PCI Express 3.0 nic moc z hlediska přicházejících 28nm grafik oproti 2.0 neřeší).
„…z pohledu "Sandy Bridge drtiče" jednoduše Bulldozer totálně selhal“.
Lukáš Fiala: Ani Bulldozer bohužel není tím produktem, který po letech vrátí AMD zpět do hry o prestižnější cenové příčky. Samo o sobě to takovou katastrofou není, nepovedené produkty k hardware tak nějak patří a zatím každá firma, kterou takový nepodarek potkal, se z neúspěchu dříve či později oklepala. Jenže v případě AMD nekonkurenceschopný produkt není jedna ztracená generace, nýbrž trvalý stav. Informace, které prosakují ze zákulisí společnosti, zní docela hrozivě. Zkušení inženýři odcházejí, ti zbývající jsou znechuceni nedostatkem času a financí vyčleněných na vývoj a namísto dobrých výkonných procesorů vyrábí AMD především marketingové vlny.
Llano bylo především z nouze ctnost: uvažovat o něm stálo za to jedině díky dobrému integrovanému GPU, což je ale dílo (naštěstí ještě dobře fungující) AMD GPG, bývalé ATI. Ontario/Zacate a architektura Bobcat obecně těží z toho, že proti ní Intel nemá přímého soupeře, tím spíš, když vývoj Atomu směřuje k nižší spotřebě a rozměrům namísto zvyšování výkonu.
Peter Vavro: Kolegovia už spomenuli čo sa tento rok podarilo a čo nie, každému je teda už zrejmé, že hviezdou bola Sandy Bridge, sklamaním naopak Bulldozer. Venovať sa preto budem inej záležitosti, a to konkrétne funkčnou výbavou najpopulárnejších procesorov roka 2011.
Intel s novými Core procesormi v podstate zahubil prvotný zmysel pretaktovania – vziať lacný čip a spraviť si z neho podstatne výkonnejší, za neporovnateľne nižšie náklady. Skutočne taktovateľné sú len najvyššie modely (dva), ostatné len do určitej, vopred „predpísanej“ miery. Šetriť sa ale aj tak neoplatí, cenový rozdiel medzi nimi je minimálny. Tie najzaujímavejšie kúsky, ako Core i3 či Pentium Gxx, si dajú povedať len o pár megahertzov, čo nikoho nenadchne. Je to škoda, pretože genetické vlohy na vysoké pretaktovanie majú priam ideálne.
Druhou témou na zamyslenie je už spomínaná funkčná výbava. Uvediem príklad. Chcete mať najlepší procesor so všetkými funkciami? V poriadku, vezmete si teda ten najdrahší z aktuálnej ponuky. To znamená Core i7 2600K (resp. 2700K, ak sa obmedzíme na Sandy Bridge). Bohužiaľ, Intel sa rozhodol ochudobniť tento čip o funkcie TXT a VT-d. Obe síce nie sú až tak významne dôležité „pre bežných ľudí“, ale v špecifických prípadoch môžu poskytnúť veľkú pridanú hodnotu (virtualizácia a bezpečnosť).
No fajn, tak si nalistujeme model, ktorý tieto funkcie má – Core i7 2600. To ale taktiež nie je ideálnym riešením – prichádzame o možnosť úplne voľného pretaktovania a dostaneme aj slabšie grafické jadro.
Uznávam, sú to len detaily a možno aj ľahko vysvetliteľné (K-čko si kúpi overclocker, ktorého virtualizácia nezaujíma atď.), ale niekedy to môže zamotať hlavu pri výbere toho správneho hardvéru.
„…tak si nalistujeme model, ktorý tieto funkcie má – Core i7 2600. To ale
taktiež nie je ideálnym riešením – prichádzame o možnosť úplne voľného
pretaktovania a dostaneme aj slabšie grafické jadro.“ Zdroj obrázku: Facebook Intelu
Peter Hucík: Sandy Bridge je skvelá architektúra, no mňa najviac teší, že Intel napriek doterajším úspechom nezaspáva na vavrínoch a pokračuje v nastúpenom trende. Už koncom leta na IDF nás nechali odskúšať si počítač bežiaci na funkčných vzorkách procesorov s architektúrou Ivy Bridge. Tieto budú ešte šetrnejšie, ešte výkonnejšie, ešte inteligentnejšie. Myslím, že nadíde čas na upgrade mojej zostavy, kde sa už roky vyhrieva
Core 2 Quad, ktorého výkon je uspokojivý už prekvapivo dlho.
S funkčnými vzorkami takto dlho dopredu sa zrejme netreba obávať oneskorenia ich uvedenia, snáď jedine ak by Intel začal zákerne kalkulovať pre neexistujúcu konkurenciu. Áno aj k tomu môže dôjsť, ak sa AMD nevzchopí. Aj fanúšikovia Intelu iste rozumejú jednoduchému faktu, že všetci potrebujeme aby AMD fungovalo zdravo a efektívne a vydávalo konkurencie schopné produkty. S prechodom na nový vývojový cyklus a zmenou vedenia sa im to možno podarí, čaká ich však veľmi ťažký rok.
Základní desky a čipsety
Základní desky a čipsety
Peter Vavro: Udalosťou číslo jeden na poli základných dosiek bola jednoznačne chyba v čipsetoch pre nové procesory Sandy Bridge. Jeden zabudnutý tranzistor, ktorý neplnil v podstate žiadnu funkciu a ostal z predošlých návrhov obvodov, spôsobil polovodičovému gigantovi veľké vrásky na čele (a určite privodil celým oddeleniam vývoja pár bezsenných nocí).
Po tom, čo sa v testovacích laboratóriách Intelu potvrdil problém s degradáciou S-ATA II portov, nabrali udalosti rýchly spád. Doslova zo dňa na deň (v priebehu noci) vydala spoločnosť príkaz na úplné zastavenie dodávok všetkých čipov v B2 revízii, výrobcovia základných dosiek museli spraviť podobne s hotovými produktmi. Aj keď by sa v reáli prejavil problém iba u zlomku výrobkov, stopla sa celá distribúcia a nik už nechcel kupovať ani výpredajové skladové zásoby, ktoré by mohli fungovať bez porúch dlhé roky.
Intel spravil síce bolestivý a drahý, ale správny krok. Pozastavenie ho oficiálne stálo niekoľko stoviek miliónov dolárov, ale je to len malá cena za prípadnú stratu dôvery zákazníkov či prípadné žaloby zo zodpovednosti stratených údajov z pripojených diskov. Všetci máme možno ešte v živej pamäti prípad Nvidie a jej pochybného materiálu použitého na spájku, vďaka ktorému s obľubou „odchádzalo“ mnoho čipov a firma sa dostala aj pod paľbu vlastných OEM partnerov.
Udalosť potvrdila dve pravdy - že problémy sa nevyhýbajú ani tým najväčším a taktiež fakt, že kupovať sa niekedy oplatí skôr niečo časom preverené, ako úplne najnovšie a najvýkonnejšie.
Zo zaujímavých udalostí roka 2011 môžeme spomenúť ešte prvý čip(set) s integrovaným USB 3.0 radičom (A75 od AMD pre socket FM1), alebo Intelácky Z68, ktorý priniesol kombináciu funkcií P67 a H67, plus pár technologických noviniek na vrch (SSD Caching, LucidLogix Virtu). Nový high-end sklamal, AMD 990FX ani Intel X79 neukázali v podstate nič nové.
„Nový high-end sklamal, AMD 990FX ani Intel X79 neukázali v podstate nič nové.“. Zdroj obrázku: Facebook MSI
Mirek Jahoda: Dovolím si začít řečnickou otázkou: Kde je LucidLogix Hydra? Slehla se zem, došly peníze na marketing, došla někde někomu trpělivost? Místo toho tu máme další královnu Koloběžku v podobě Virtu, tak jen jestli tahle společnost za pár let nenabere kurz Rambusu a nebude to zkoušet jen soudně. Třeba jí ale šeredně křivdím a každý druhý pragmatický čtenář hledá před koupí desky, zda alespoň jednu z technologií LucidLogixu podporuje.
V letošním roce mě ale pár výrobců překvapilo. Intel svou už opravdu dobře udělanou highendovou deskou DX79SI, Asus návratem k větráčkům a Gigabyte nedáním si pozor na něco podobného jako u SATA 6 Gb/s přes PCIe ×1 (mluvím o PCIe 3.0).
„Kde je LucidLogix Hydra? Slehla se zem, došly peníze na marketing, došla někde někomu trpělivost?“
Lukáš Fiala: A já si dovolím na řečnickou otázku odpovědět. Kde by byla Hydra, pochopitelně v propadlišti dějin. Její osud byl zpečetěn v momentě, kdy vyšlo najevo, že podpora každé hry a každé kombinace karet musí být v ovladačích implementována prakticky zvlášť. Co si budeme povídat, ani ovladače pro SLI a zvláštěpak CrossFire nejsou vždy perfektní. Že by LucidLogix, řádově menší firma než Nvidia nebo AMD, dokázal udržet srovnatelnou úroveň při technicky složitějším řešení, k tomu bohužel nemám důvěru.
Jestliže Hydra si své vlažné přijetí odbyla v roce 2010, smutným šampionem letošního a příštího roku je/bude sběrnice Intel Thunderbolt. Nadějná technologie přišla příliš pozdě, než aby dokázala konkurovat USB 3.0, a Intel ji pro jistotu srazil vaz přibližně roční exkluzivitou pro Apple.
„…smutným šampionem letošního a příštího roku je/bude sběrnice Intel Thunderbolt.“
Monitory
Monitory
Mirek Jahoda: Rok 2011 nepřinesl v oblasti počítačových monitorů nic zásadního. Pokud tedy nahlížíte na úrovni změny, jakou byl přechod většiny uživatelů od CRT k LCD a čekáte konečně na svůj první 24“ WUXGA OLED. Pod drobnohledem skromnějších a pragmatických uživatelů se toho naopak dělo hodně.
Loni započatá svatá válka za vytlačením nejméně dokonalé z celkově nedokonalé technologie (myslím samozřejmě matrici Twisted Nematic) už nemá ve svém čele A-MVA s podsvícením LED od AU Optronics, ale veliký nástup k nemalé radosti mnoha uživatelů započala LG Display. Její 22, 23, ale už i 24“ e-IPS s LED jsou cenou často jen kousek nad srovnatelně vybavenými monitory s matricí TN a letos už opravdu došlo k vytlačení této matrice buď do opravdového lowendu, stylovek pro nepoučené a nepoučitelné a do hráčských monitorů.
Ačkoli 120Hz IPS byly ohlášeny, mezi papírově 2ms a tzv. 3D monitory stále vládne TN. Po zkušenostech s jedním z posledních výkřiků s 3D Vision 2 musím říct, že by hráči, kteří si takový monitor koupí, měli počítat s jeho jednoúčelovým nasazením. Jas a třeba i křivka gama je jednoduše přizpůsobena tomu, že na monitor koukáte s nasazenými „shutter glasses“.
Cenová válka proti TN není bez ztrát: máte tu 6bitové IPS, podsvícení LED je regulováno PWM často s nevhodně nízkou frekvencí a k tomu všemu se kašle na nějakou kontrolu kvality. Každému druhému monitoru tak třeba silně prosvítá podsvícení a pak vám trendy certifikát o nízkých barevných odchylkách přiložený k monitorům LG nebo Dell přijde leda tak k smíchu. Alespoň, že se letos snad trochu výrobci chytli za nos a alespoň na práci nám necpou jen rozlišení 1920 × 1080 px. Vyšly nejen nové monitory s 2560 × 1440 px, ale i starým dobrým 1920 × 1200 px.
V létě se Samsung rozhodl udělat přítrž útlaku od LG Display v oblasti „lepších monitorů“. Již dříve vyvinutou matrici S-PLS (Plane to Line Switching), která se vlastnostmi velmi podobá IPS, začal vyrábět a prodávat ve velikostech a rozlišeních pro dnešní moderní monitory. Kromě uvedení vlastních modelů pro PLS získal tradičního zákazníka, Eizo. Pro někoho až otravně (či jen špinavě) matné IPS od LG Display tak získaly potřebnou konkurenci od podobně drahých S-PLS Samsungem obdařených polomatnou a velmi čistou povrchovou úpravou.
Neobešlo se to samozřejmě od neduhů, ty doufejme ale Samsung alespoň v roce 2012 vychytá a LG Display bude oplácet snad tím, že udělá i několik panelů s podobně dobrým polomatným antireflexem. Tohle, lepší regulace jasu bez blikání a kontrola kvality hlavně ohledně podsvícení, widegamutový S-PLS za rozumnou cenu a myslím si, že lid v takovém případě s LCD ještě nějaký rok vydrží. Snad nás v Koreji uslyší.
„Snad nás v Koreji uslyší.“
David Ježek: Kolem monitorů to vezmu stručně. Letos se děly v podstatě jen dvě významné věci: za prvé je to příchod většího množství 120Hz LCD s podporou 3D Vision, takže pokud vás z aktivních brýlí a jejich "blikání" nebolí hlava, dá se hrát i ve FullHD (a vyšších, máte-li k dispozici 3D Vision Surround) ve "3D". Co je ale dle mého podstatně zajímavější, je razantní zlevnění modelů s FullHD panely rodin IPS a PVA a výrazné rozšíření nabízených modelů. Když dokážete oželet u těch nejlevnějších modelů často poměrně nerovnoměrné podsvícení a vysokou nejnižší hodnotu jasu, případně 6bit+FRC elektroniku, odvděčí se vám takový monitor za cenu nepříliš vyšší ceny TN modelu podstatně lepšími zornými úhly a podáním barev.
U notebooků zamrzí, že výběr modelů s matnou úpravou displeje je tak nechutně omezen, že je velmi, velmi těžké si vybrat ten svůj model. Zejména když člověk nechce Windows a nechce se mu podstupovat nedůstojný a nepříjemný proces, který následuje po neodsouhlasení Windows 7 EULA.
Předloňská technologie Pixel Qi bohužel, zdá se, nakonec na trh neprorazila (minimálně ten český). To je myslím převelká škoda.
Pokud bych měl jmenovat můj vysněný monitor pro rok 2012, pak to bude 27(+)palcový kousek s IPS či PVA displejem, LED podsvícením a kvalitní regulací a konstrukcí, která umožní jak dobrou rovnoměrnost podsvícení, tak co nejnižší minimální jas. Jestli bude mít 8ms, nebo 2ms odezvu, je mi ukradené. Ale požaduji DisplayPort vstup (lépe dva), solidní stojan a rozlišení 2560×1440(1600). A když bude i USB 3.0 hub (samozřejmě napájený), tak budu doslova "chrochtat blahem".
„…požaduji DisplayPort vstup (lépe dva), solidní stojan a rozlišení 2560×1440(1600)“
Mirek Jahoda: Díky Davidovi jsem si připomněl jednu z příjemných stránek přechodu na podsvícení LED. Není to ani tak nižší cena, nižší příkon či nižší zahřívání, ale je to právě hodnota minimálního jasu. Zatímco dříve byl problém sehnat cenově dostupné IPS s min. jas pod 100 cd/m2 (což je pro noční práci samozřejmě velmi neergonomická hodnota) a jasy kolem 50 cd/m2 byly výsadou drahých monitorů od Eiza či NECu, pak dnes jsou už min. hodnoty jasu kolem 70 cd/m2, ale i 50 cd/m2 běžné u 23" s matricí IPS kolem 4500 Kč či 24" WUXGA do 7000 Kč. A ještě se staly vzácností bzučící/brumící zdroje.
A abych přidal ještě něco konkrétního, tak i přes diletantskou kontrolu kvalitu považuji za LCD monitor roku Samsung SyncMaster S27A850D (27" S-PLS s rozlišením 2560 × 1440, krásným designem, USB 3.0 hubem a čisťonkou povrchovou úpravou obrazovky). Recenzování špatných monitorů se vyhýbám, takže u průšvihu budu trochu abstraktnější: jsou to všechny kombinující ne zrovna nízkou cenu (jako daň za jakýsi rádoby „stylový design“), restriktivní matrici TN a ještě pokud možno absurdní tovární nastavení společně s omezenými možnostmi na něm něco změnit.
„…podsvícení LED. Není to ani tak nižší cena, nižší příkon či nižší zahřívání, ale je to právě hodnota minimálního jasu.“
Technologie, inovace, trendy + článek, interview, web roku
Technologie, inovace, trendy
Lukáš Fiala: Zatím jen formou recenzí jsme se dočkali prvního GPU vyrobeného 28nm postupem. Postupný přechod grafických čipů i procesorů na nové výrobní technologie bude zřejmě stěžejním trendem příštího roku. Co ale napsat k roku uplynulému? Výkonné herní hardware stále tak trochu přešlapuje na místě. Grafické čipy doposud omezovaly možnosti 40nm výrobního postupu, to je vcelku jasné. Celkově ale vývoj záměrně brzdí vydavatelé her, jejichž zájmem je udržet Xbox 360 a Playstation 3 při životě co možná nejdéle. Není se čemu divit, instalovaná základna současných konzolí je obrovská a vývoj her pro ně už mají studia dobře zvládnutý. A má-li hráč omezený rozpočet, může si koupit více her, než kdyby musel vysolit stovky dolarů za novou konzoli. Ani Microsoft a Sony pravděpodobně s představením nových generací Xboxu a Playstationu necítí potřebu spěchat, neboť to pro ně pravděpodobně opět bude znamenat alespoň v počátcích prodávat konzole pod cenou.
Prudký vývoj naopak zažívají procesory architektury ARM pro mobilní telefony a tablety. Kam až to zajde a zdali se při překotném zvyšování výkonu podaří zachovat stále stejně nízkou spotřebu, zůstává zatím ve hvězdách. Jeden ze způsobů, jak sedět na dvou židlích, předvedla Tegra 3 od Nvidie, která přepíná mezi jedním úsporným jádrem a čtyřmi výkonnými. Proč tohle nejde u x86 procesorů?
„Proč tohle nejde u x86 procesorů?“
Článek, interview, web roku
Peter Vavro: Pre mňa, ako človeka denne píšuceho aktuality a recenzie, je najlepším článkom roka test procesora Core i7 990X na Techreport.com. Autor dokázal vytvoriť dielo ktoré aj napriek predvídateľnému obsahu je vynikajúco čitateľné od prvej až po poslednú vetu, vrátane inak zvyčajne nudného popisu grafov. Recept pomerne jednoduchý - test je písaný z pohľadu procesora, ktorý recenzuje sám seba.
Samozrejme sa takto nedá písať stále, čudné by už boli aj dve recenzie v podobnom duchu. Nápad je to však vynikajúci a výsledok excelentný a veľmi vtipný.
Stačí nakusnúť prvý odstavec a získate predstavu:
Lukáš Fiala: Já hlasuji taktéž pro Scotta Wassona, zaujal mne však jeho článek věnovaný záludnostem testování grafických karet „Inside the second: A new look at game benchmarking“. Autor se pouští do měření na úrovni jednotlivých snímků a pokud si z toho má něco odnést laik, pak je to zjištění, že hraní na multi-GPU konfiguracích ve skutečnosti není zdaleka tak plynulé, jak by se z grafů průměrného framerate mohlo zdát.
„…hraní na multi-GPU konfiguracích ve skutečnosti není zdaleka tak plynulé, jak by se z grafů průměrného framerate mohlo zdát.“
Peter Hucík: Ako som písal v časti o Vrtení psom, pri kúpe poriadnej mechanickej klávesnice je pomerne náročné nájsť o jednotlivých modeloch poriadne informácie. Ak sa aj vy snažíte dopátrať, či má konkrétny model mechanické spínače, prípadne aké, nájdete vo fórach stránky overclockers.net množstvo informácií. Špeciálne odporúčam toto vlákno, kde sa dozviete aj mnoho teórie o tom, prečo sú mechanické spínače lepšie a prečo je pre progamera vhodnejším rozhraním PS/2.
Škoditel roku + marketingové perly a přestřelky
Škoditel roku
Lukáš Fiala: Nejprve by bylo vhodné definovat, co to vlastně onen škoditel je. Novou kategorii navrhl do článku zařadit Tralalák v diskuzi pod novinkou o tom, jak si Apple u TSMC vydupalo prioritu dodávek 28nm čipů, takže v případě problémů s novým výrobním postupem ponesou následky všichni ostatní zákazníci tchajwanské foundry (zejména pak AMD a Nvidia). Představu škoditele mám ale spojenou spíše s Rambusem, který žaloval výrobce DRAM pamětí za údajnou sabotáž jeho technologie RDRAM. Kdyby uspěl, měl by od Hynixu a Micronu nárok na astronomické odškodné, které by se pravděpodobně promítlo do cen pro spotřebitele (třeba i tak, že by se po krachu této dvojice paměti staly nedostatkovým zbožím). Naštěstí se tak nestalo.
Dalšími kandidáty by mohli být manažeři konkrétních firem. Například Stephen Elop, nový CEO Nokie, který zaživa pohřbil Symbian navzdory tomu, že ještě více než půl roku po památném prohlášení na něm měla stát celá high-endová nabídka firmy. Nebo (dnes již bývalý) generální ředitel HP Leo Apotheker. Nebo Dirk Meyer, bývalý šéf AMD (ten byl ale donucen rezignovat už počátkem ledna).
„…Rambus žaloval výrobce DRAM pamětí za údajnou sabotáž jeho technologie RDRAM“
Vrtění psem a jiným drobným zvířectvem,
aneb marketingové přestřelky a perly
Lukáš Fiala: Přibližně koncem léta se obětí marketingu výrobců základních desek stalo rozhraní PCI Express 3.0. Firmy jedna za druhou vypouštěly odvážná tvrzení, jak jejich desky s čipsety Intel šestkové generace (P67, Z68 a spol.) zvládnou PCIe 3.0, bude-li v nich osazen procesor architektury Ivy Bridge. Gigabyte to ale s podporou nového standardu zase tolik vážně nemyslel. Všimla si toho MSI a Gigabytu to dala pořádně sežrat. Tomu pak nezbylo nic, než stáhnout ocas a tiše přiznat, že na deskách s podporou SLI a CrossFire bude PCIe 3.0 fungovat jen na prvním slotu a to v konfiguraci osmi linek, čímž je jeho veškerý přínos oproti verzi 2.0 eliminován. Osazení specifikaci nevyhovujících kondenzátorů zůstalo bez komentáře. Za investigativní práci marketingového oddělení MSI by se nemusel stydět kdejaký novinář a tak letos namísto tradičního peskování tuto akci chválím.
Mirek Jahoda: Za letošního vítěze o nejtrapnější PR a marketing považuji s velkým odstupem toto už dlouho na titul aspirující oddělení Advanced Micro Devices. Hlavním želízkem v ohni byla samozřejmě prezentace k Bulldozeru, u níž jsme tajně doufali, že jde o podvrh nebo nějaký nejapný žertík. O týden později jsme už ony legrační slajdy s vytřeštěnýma očima sledovali na hrozně tajném konferenčním hovoru spojeném s prezentací (WebEx). A opravdu tam byl FX-8150 srovnáván s čím se zrovna hodilo – výkon kolem i5-2500K (když se dobře vybere), cena s Gulftownem a herní výkon nejlépe ve vysokém rozlišení na grafice nižší střední třídy. Horní strop zaručen, procesor AMD je dobrý ze všech pohledů.
Aby toho nebylo málo, takové perly jako rychlejší FX než Sandy Bridge v Battlefield 3 o pár desetin fps, když metodika spočívá v objevením se někde, chození zhruba tak a tak a skončení zhruba tam a tam – profesionalita sama. A když srovnáte tweakguide k BF3 na blogu AMD od technického PR pro střední Evropu a jeho směšné screenshoty ukazující anti-aliasing na čtyřnásobné zmenšenině (!) s komplexními díly na GeForce.com (třeba právě s BF3 Tweakguide)… škoda mluvit. Zbytečnost a spíše škodlivost celého PR aparátu AMD byla letos završena launchem Radeonu HD 7970. Lhaní + paperware, to nebývalo u představení ATI zvykem.
„Zbytečnost a spíše škodlivost celého PR aparátu AMD byla letos završena launchem Radeonu HD 7970“
Peter Hucík: Lukáš a Mirek to krásne vystihli, palec nahor. Ja by som chcel pridať jednu zo svojich tohtoročných skúseností, konkrétne voľbu hernej klávesnice. Rozhodol som sa totiž zakúpiť konečne poriadnu klávesnicu s mechanickými spínačmi aby som zastavil večné vymieňanie shit-óznych plastových membránových klávesníc, ktoré sa rozpadávali neuveriteľným tempom. Rozpočet som si nestanovil, chcel som aby bol môj zakúpený model ozaj dokonalý, a prípadne vedel poslúžiť aj ako sečná zbraň na obranu pred lupičmi.
Lenže ono skoro nebolo možné nájsť na webe rozumnú recenziu hernej klávesnice. Každý rozoberal len programovateľné makrá, počet kláves, podsvietenie, a podobné „hlúposti“. Nikde nikto nepísal o kritických hardvérových vlastnostiach, o použitých spínačoch, o #KRO/NKRO parametroch, s ktorými si každý pletie ghosting kláves. Takto by som mohol pokračovať na celú stranu. Čím to asi je? Uleteným marketingom výrobcov predsa. Tlačia širokej verejnosti do hláv toľko hlúpostí či zavádzajúcich tvrdení, že pomýlení zákazníci vlastne nevedia, čo od hernej klávesnice majú chcieť, a recenzenti nevedia, ktoré vlastnosti majú zhodnotiť. Veľká česť tým niekoľkým výnimkám, teda spoločnostiam, ktoré produkujú naozaj zaujímavé produkty a marketujú ich poctivo, takže kupujúci vie, čo presne dostane. Zaslúžili si aj moje peniaze.
„ono skoro nebolo možné nájsť na webe rozumnú recenziu hernej klávesnice.“
Mobilní hardware, smartphony
Mobilní hardware
Lukáš Václavík: Největší úspěchy sklízela a pochvalu si určitě zaslouží platforma Tegra 2. Zatímco první generace byla komerčním propadákem, s dvojkou na to Kaliforňané šlápli opravdu pořádně. Dokázali nejen zaplavit hlavní technologické veletrhy, ale také se velmi zasloužily o to, aby se dvoujádrové mobilní procesy dostaly až do koncových zařízení v obchodech. Třetí generace „Kal-El“ nakonec přišla s menším zpožděním, ale už se také prodává (tablet/smartbook Asus Transformer Prime). Nvidia sice prohlašovala, že jej do konce roku nasadí i do mobilů, ale nestihla to. Přináší však násobně vyšší výkon, unikátní 4+1 výpočetní jádro od ARM, lepší grafiku i spotřebu. Multimediální schopnosti zvládá na jedničku a nová Tegra už podporuje i instrukce NEON.
Loni patřil trh Snapdragonům od Qualcommu. Ten letos zřejmě opět prodal nejvíce SoC (ve střední třídě se prakticky nic jiného nepoužívá), ale technologicky Nvidia utekla. A to jsme letos čekali větší souboj i s OMAPem od TI nebo Exynosem od Samsungu. Jihokorejci ale sami jakoby nestačili vyrábět, neboť Exynos umisťovali pouze do několika svých prémiových výrobků, často do tabletů a mobilů kupovali SoC právě od TI nebo Nvidie. Co do množství prodaných/použitých čipů ale bude jedničkou pravděpodobně Apple A5 používaný v iPhonu 4S a iPadu 2.
Nejvíce mě letos zklamal Intel. Už roky svými velkohubými prohlášeními teoreticky ničí pozici ARM na mobilním trhu, ale jeho Atomy (Moorestown) se nikdo neodvážil nasadit. Pořád je to nenažraný Atom, pro který nejsou optimalizovány důležité operační systémy (s Googlem už ale spolupracuje). Větší naději teď vkládají na příští rok do nových procesorů Medfield. Jenže to budou na trhu čtyřjádrové ARM, a to dokonce s důležitou podporou chystaných Windows 8. Intel nejspíš znovu utře nos.
„Nejvíce mě letos zklamal Intel. Už roky svými velkohubými prohlášeními
teoreticky ničí pozici ARM na mobilním trhu, ale jeho Atomy (Moorestown)
se nikdo neodvážil nasadit.“
David Ježek: S Lukášem určitě souhlasím v tom, že Nvidia to vzala za správný konec. Není to jen Tegra 2 a příchod pětijádrové Tegra 3, jsou to i iniciativy jako Tegra Automotive – spolupráce s automobilkami, která posouvá počítačový systém na cestách zase o úroveň výše a za 5 až 10 let si ani cestu autem bez takového systému ani nedokážeme představit.
Snad jen pro Nvidii škoda, že TSMC ladila 28nm výrobu tak dlouho a nemá k dispozici dostatečné kapacity a přijatelné ceny – kdyby Tegra 3 mohla začít rovnou na nějaké low-power variantě 28nm procesu, bylo by to skvělé. Totéž platí i pro SoC jiných výrobců, ať již Qualcommu či Samsungu, který přichystal 2GHz dvoujádrový ARM SoC, s nímž vyrazí tento rok na trh.
Na co ale Lukáš ve svém povídání o Intelu (které já vnímám jako „x86 obecně“) zapomněl, je AMD. Ta také kutí superúsporné čipy (úsporné varianty Fusion APU, aktuálně se bavíme hlavně o jádrech Bobcat) a skutečnost, že vedle řady inženýrů loni rozšiřovala i programátorský tým pro Android, jasně naznačuje, že tímto směrem povede firmu nový CEO Rory Read se vší vervou. Je třeba urvat co nejvíc z koláče, z něhož již pilně ukusují tradiční ARMoví výrobci s Nvidií a brzy i Intelem. Je třeba z něj ukousnout nejvíce, protože až přijdou na trh Windows 8 v ARM verzi, může nastat „malá revoluce“ ve vnímání ultramobilních přístrojů ARMy poháněných.
„až přijdou na trh Windows 8 v ARM verzi, může nastat „malá revoluce“ ve vnímání ultramobilních přístrojů ARMy poháněných.“
Smartphony: dobré technologie, ale špatné prodané
Lukáš Václavík: Nerad bych ukazoval na konkrétní telefon, kterým by měl být TÍM nejlepším roku 2011. Naopak mě všechny top modely v některých ohledech něčím zklamaly. iPhone 4S je jen evolučním krokem se špatnou výdrží. Nokia Lumia 800 je po letech opravdovým high-endem Finů, ale zase jej nestihli dodat na důležité trhy, ani k nám. Google Galaxy Nexus má sice velmi jemný displej s rozlišením 720p, ale je to takový plaštáček s hrubší matricí (PenTile), Samsung do něj zkrátka nevložil vše. Pro jeho Galaxy S II platí to samé, sice má displej s lepší mřížkou, ale zase nižším rozlišením.
Ale hlavně nás výrobci ničím neupoutali, proč bychom měli dvoujádrové supertelefony kupovat. Hračička si pozitiva najde (výkon, podpora 1080p), ale opravdu to stojí za zvýšenou spotřebu, tedy nižší výdrž? Pozitiva bych našel především u softwaru. Microsoft se technologicky dotáhl na špičku (a stačí mu k tomu jednojádrové SoC), Apple ukázal moc pěkný a přirozený hlasový asistent a Google konečně pochopil, že musí sjednotit rozdrobený Android.
Přesto je pro mě osobně Nokia Lumia 800 telefonem roku. Vymyká se dnešním standardům, takže tělo ani uživatelské rozhraní nepřipomíná iPhone. Je svůj. Nokia na něm odvedla dobrou práci (a že se poslední roky dost flákala), teď už je na Microsoftu, aby jej popohnal kvalitním softwarem. Což se zatím daří.
Kdybych měl vypíchnout něco opravdu hardwarového, tak výkon a množství ovládacích senzorů v mobilech, které pomalu uzavírají kapitolu kapesních herní konzolí. Nintendo a Sony sice připravily ještě jednu generaci handheldů, ale nejspíš poslední. Dvě zařízení v kapse nikdo nosit nechce, zvlášť když už Nintendo 3DS i PS Vita připomínají slabší smartphony bez telefonních funkcí.
Zvláštní ambivalentní pocit mám z Nokie. Nové vedení způsobilo velké zemětřesení. Na trh dostali unikátní telefon Nokia N9 s platformou MeeGo, hned nato oznámili, že s nástupcem nepočítají. Následně konečně ukázali pěkné telefony s vylepšeným Symbianem, ale Stephen Elop je marketingově úplně zabil, i když se Symbianu chtějí věnovat ještě pět let. Všechny karty nakonec vsadili na Microsoft a jeho Windows Phone. Získali si výsadní postavení mezi výrobci, ale před Vánocemi vstoupili jen na několik málo trhů. Nokia ztratila nezávislost i pozici lídra v oblasti mobilních technologií. Snad tyto kroky pomůžou k opětovnému postavení na nohy a příští rok budeme mluvit o brilantním plánu Elopa.
Zklamáním je pro mě výdrž. Se zvyšujícím se výkonem roste i spotřeba a osobně se mi nelíbí, abych telefon musel denně nabíjet stejně jako notebook. Je sice neuvěřitelné, co všechno se podařilo vytřískat ze starých lithiových technologií, když uvážíme, jak se vyvíjely akumulátory a jak hardware v posledních 10 letech. Notebooky se za ta léta zmenšily, ale vydrží už i celý pracovní den. Ale chválit telefon za to, že vydrží až 3 dny? Nechutné.
Pachuť přinesly i patentové spory, do kterých se zamotali všichni výrobci.
„Nokia Lumia 800 je po letech opravdovým high-endem Finů.“
Mirek Jahoda: Nejsem zrovna nadšeným sledovačem každého šustnutí o smartphonech, ale i zarytého písíčkaře musí zasáhnout když nic, tak alespoň zmínky o možnostech vzdáleného přetaktování pomocí telefonů s různými OS. Technologické závody v přece jen už docela masově prodávaných smartphonech mají na PC další pozitivní vliv: příkladem budiž třeba matrice PLS.
Doufejme, že na podobné cestě už je třeba AMOLED, Nova IPS by mohla být zase základem pro 3D Vision displeje s „pořádnou matricí“. Pořád snad hlavně výrobce grafických čipů GeForce, firma Nvidia, se zase třeba díky mobilům naučí dělat efektivnější čipy. Koneckonců, čtvrtkilowattové TDP dnešních highendových grafik se nelíbí asi nikomu.
Z pohledu zákazníka mě dokázalo od koupě spolehlivě odradit vedení Nokie. Nemíním se přeci společně s nějakou firmou vrhat do slepých uliček.
Peter Vavro: Priznám sa, že ako každého technologického geeka, aj mňa zaujali dvojjadrové procesory či kvalitné a veľké displeje v najnovších smartfónoch. Čo ma ale stále odrádza od opustenia môjho „dumbphone“ je práve slabá výdrž týchto zariadení na batériu, ako spomína kolega v príspevku. Svoj dvojročný telefón nabíjam raz za týždeň a toto stále vyhráva nad tisíckami (užitočných?) aplikácií či pohodlným mobilným surfovaním.
Tento rok ma ale celkom zaujala platforma Windows Phone. Imponuje mi hlavne výrazne odlišný prístup k užívateľskému rozhraniu. Microsoft si síce politikou trocha zahatal cestu k rýchlemu rozšíreniu (viď úspech (prehnane) voľného Androidu), v budúcnosti sa to však možno vyplatí. Nasledujúci rok mám určite WP v hľadáčiku…
„Čo ma ale stále odrádza od opustenia môjho „dumbphone“ je práve slabá výdrž týchto zariadení na batériu…“
Lukáš Fiala: Využiji tohoto tématu k tomu, abych si postěžoval na Nokii a její přístup k rozvoji systému Symbian. Nokii E7 jsem kupoval s příslibem, že snad do konce roku by mohl být k dispozici Symbian Belle s mnoha vylepšeními a také Office balík přímo od Microsoftu.
Současný stav je takový, že Belle není (navzdory tomu, že beta je pro odvážlivce ochotné flashovat ROM neoficiálně k mání už asi od srpna a na E7 údajně funguje všechno kromě podsvícení klávesnice), Office také není. Jako bonus dokázala Nokia vykastrovat GPS navigaci o plánování trasy pomocí průjezdných bodů a navíc zneprovoznit aplikaci, skrze kterou se do telefonu stahují balíčky hlasových pokynů (přičemž již stažený hlas začal po updatu Nokia Maps na verzi 3.08 plácat nesmysly). K tomu narážím na takové věci, jako že nějaká aplikace je z Ovi Store dostupná pro prakticky shodné telefony, jenom ne ten můj. Možná tedy přechod Nokie na Windows Phone není zas tak špatným krokem, bude-li ve výsledku uživatel méně závislý na nekompetentním finském výrobci.
David Ježek: Ke smartphonům za mě pouze tolik, že jsem moc rád za možnost stále (vedle té přehršle obrovských placek s HD displejem a výdrží baterie s bídou den–dva) koupit relativně obyčejný telefon výsuvné konstrukce, který je malý, lehký a stačí ho strčit do nabíječky jednou za 10 dní. Všechny ty smartphony jsou mi tak nějak ukradené, jakkoli oceňuji stále se zlepšující kvalitu fotografií z nich vypadávajících a možnost točit 1080p video.
Tablety
Tablety: iPad konkurenci stále nenašel
Lukáš Václavík: Mám-li pochválit pouze jeden tablet, je to iPad 2. Apple novou generaci zmenšil, přidal výkon i funkce nehledě na konkurenci. Stále je dominantní, protože sám vytvořil nový trh a nejlépe chápe, jak má takové zařízení vypadat. Není to jen hardware, ale především systém a služby okolo. Apple neprodává iPad, protože má dvoujádrový procesor a bambilion pixelů. Síla tkví v tom, že má iTunes a App Store. Lidé (a už i našinci) si v těchto obchodech mohou na pár kliknutí koupit hru, aplikaci, filmy, hudbu i knihy a časopisy. Má displej, na který se příjemně kouká. Má příslušenství, kterým iPadem propojíte se zbytkem domácnosti. A má systém, který se ze všech tabletů ovládá nejpřirozeněji. Co na tom, že jej svazuje několik omezení, když to co funguje, je na jedničku (nebo dvojku).
Samsung, HTC, Motorola nebo Asus chtějí z tabletů dělat dotykové notebooky. Kopírují funkce a vzhled iPadu, nikoliv podstatu, proč jej masy chtějí. Nedávno ukázal Amazon svůj sedmipalcový Kindle Fire. Při jeho oznamování připomínal šéf firmy Jeff Bezos nadšeného Steva Jobse. Neukazoval parametry, ale co všechno s tabletem můžete dělat. Amazon má svůj knižní a hudební obchod, půjčuje filmy, prodává i hry a aplikace. V tom se může iPadu rovnat. Navíc v polovičním balení. Amazon svému tabletu tolik věří, že jej prodává pod cenou, neboť jej mají zaplatit služby podobně jako u herních konzolí, jež od začátku prodeje dotují výrobci, neboť vydělají na hrách.
Největší přehmaty dělali v HP. Loni draze koupili slavný Palm, vzkřísit jej ale nedokázali. Povedený webOS zahubil neschopný marketing, spolu s dalšími kiksy (předražený nákup Autonomy, zbavení se divize PC…) to nakonec stálo hlavu šéfa firmy Léa Apothekera. Nakonec webOS vydají jako open source a ostatní, nechť s ním něco vymyslí. Přitom HP letos uvedlo tablet Touchpad, který technologicky nezaostával za těmi s Androidem. Naopak, měl subjektivně lepší ovládání a velkou přízeň komunity. Zabila jej cena shodná iPadem, protože ten zkrátka nabízel mnohem více. Jenže když HP svůj Touchpad vyprodávalo za 100 dolarů (16GB verze) a 149 dolarů (32GB verze), na skladech se po něm jen zaprášilo. Kdyby od začátku zkusili nasadit podobný obchodní model jako Amazon…Možná rozhodlo, že i tak utratili nákupem, vývojem a obchodem několik miliard dolarů, které se nikdy nevrátí.
„Není to jen hardware, ale především systém a služby okolo.“
David Ježek: Musím přiznat, že Lukášovo nadšení z Applu, resp. iPadu 2 tak moc nesdílím. Ano, Apple byl první, Apple má skvělý „ekosystém“ (odporné užití tohoto slova , ale způsob, jakým kolem sebe kope jako malé vzteklé děcko a žaluje firmy jako Samsung, jasně ukazuje, že jeho pozice ani v nejmenším není tak jistá, jak Lukáš naznačuje. Naopak, pozice iPadu není vůbec neotřesitelná, stále sílící Android bude tím hlavním soupeřem, s nímž Apple bude svádět boj.
Rok 2011 byl taková malá bitvička na úvod, teprve letošek ukáže, co opravdu zákazníci chtějí. Spokojí se s iPadem 3 s rozlišením 2048 × 1536, nebo budou spíše slintat v očekávání displejů s rozlišením 2560 × 1600 a SoC formátu Nvidia Tegra 3? Tyto parametry zatím nejsou oficiálně potvrzené, ale co se mě týče, tak mizerné rozlišení 1024 × 768 u iPadu 2 je hlavní faktor, pro který bych ten přístroj nikdy nekoupil.
Lukáš Václavík: Nejsem tak nadšený, jak to vypadá. Ale chtěl jsem komentovat letošní rok. A letos to byla fakt bída. Zaujal mně Asus Transformer (kvůli novému modelu Prime ale dost ztratil hodnotu). Samsung Galaxy Tab 10.1 zase okopíroval dobré věci z iPadu (hardwarová část), ale celek zatím kazí Android. Honeycomb má stále špatně vyřešenu podporu aplikací pro mobily. Buď je ošklivě roztáhne, nebo zobrazí 1:1 s černou plochou okolo, což je při HD rozlišení fakt „nádhera“. A až nedávno napadlo Google udělat něco jako sekci pro tabletové aplikace v Marketu.
Apple měl plus i díky rozšíření iTunes Store, takže kromě seriálů si už můžeme užívat vše co v USA. Google nám stále neprodá knihy, hudbu ani filmy, čeští vývojáři nemohou prodávat aplikace. To je ale problém Googlu, ne tabletů obecně. Jenže software a hardware je u takových konzumních zařízení natolik propojen, že to z uživatelského hlediska hraje velkou roli. V tomto ohledu je iPad velmi pohodlný.
Příští rok snad Applu vyroste větší konkurence. Už teď k tomu mají stejně dobré ingredience, ale výsledek chutná jinak. Takže to chce jen lepšího šéfkuchaře. Nebo jiný recept.
„Zaujal mně Asus Transformer (kvůli novému modelu Prime ale dost ztratil hodnotu).“. Zdroj obrázku: Facebook Asus
Peter Vavro: Lukáš to myslím vystihol výborne - úspech tabletov netkvie v super špecifikáciách, ale vo veľkej miere v službách okolo nich. Má ich Apple, je jednotkou. Má ich Amazon, a za pár týždňov valcuje všetkých ostatných. Niečo na tom bude. Nehovoriac o tom, že výrobcovia tabletov, ktorí predávajú len hardvér, utržia len zaň, kým Aplle a Amazon ryžujú aj neskôr. Pochybujem ale, že sa do tohto biznis modelu pridá niekto ďalší. Aspoň v najbližšej dobe nie.
Hry a hraní počítačových redaktorů, outro
Hry a hraní počítačových redaktorů
Mirek Jahoda: Léta páně 2011 si zapamatuji jako jedny z nejlepších žní pro fandy kvalitních PC her. A nebude to jen kvůli 11. 11. 2011, kdy vyšel pátý díl skvělé série Elder Scrolls – Skyrim. Objevování zapadlých ruin, překrásných smíšených lesů i zasněžených planin jsem si nechal na vánoční svátky a nevypadá to, že bych byl blízko konce hry. Možná proto, že po hlavní dějové linii jdu jen nenásilněji, přistihuji se, jak s Frapsem típám screenshoty nejhezčích míst (a tvořím si na disku „pohlednice“) a samozřejmě proto, že bohužel nemám třeba pět hodin denně na hraní.
Mrzí mě, že jsem se letos vůbec nedostal k Heroes of Might an Magic VI a především druhému Zaklínači. Kolegové z redakce mě totiž nakazili virem jménem Company of Heroes. Jak jsem se od dob Dune II vyhýbal RTS, tak CoHu jsem po prvních nedůvěřivých krůčcích propadl. Když si člověk osvojí ovládání, jsou z toho nakonec jen bleskové šachy, jen mnohem komplexnější a okořeněné atraktivním prostředím druhé světové války. A ten fakt, že si můžete najít neskutečně podrobné statistiky a podle nich řídit vaše jednotky… raději ať nenakazím další.
Pár hodin mi stačilo k tomu, abych se nabažil Battlefieldu 3 – po hraní 1942 a 2142 je to prostě jen nová grafika a stále to samé učení se map a „trefování pixelů“ ve zlomcích sekundy. Call of Duty MW3 mě nepřilákalo ani ke spuštění.
Ani příští rok se myslím nevyhneme ďáblovým svodům kvalitních her pro PC. Jeden velmi očekávaný třetí díl to má vlastně přímo ve svém názvu – kdo by neodpočítával k Diablu III? Doufám, že Blizzard zase nechá mezeru pro nepříliš šikovné hráče, jako jsem já (v Diablu II to byl rozběh s paladinem, už nevím, jak se ta schopnost přesně jmenovala). Rád bych si jen vychutnal příběh, video-intermezza, sestavil unikátní sety a hrou odpočinkově prošel.
Nakonec jsem se rozhodl do této části skrýt jeden takový vzkaz pro diskutující na AbcLinuxu. Skoro každý rok se tam objeví jedinci (věřím, že jsou to výjimky, ale jinde by jim ostatní čtenáři asi více odporovali), kteří článek typu shrnutí roku očima redaktorů nebo třeba cokoli, co se týká výkonných grafik anebo dokonce přímo her shodí s průpovídkami, že jde o bulvár a že zúčastnění jsou (mezi řádky proti nim) naprostí neodborníci. Nepříjemnost a farizejství některých zastánců Linuxu (či *nixů obecně) bylo společně právě s absencí her největšími překážkami v šíření těchto operačních systémů na desktopy nás, obyčejných lidí. Doufám, že se oboje mění k lepšímu a je to takové softwarové přání do roku 2012.
„Kolegové z redakce mě totiž nakazili virem jménem Company of Heroes.“
Lukáš Fiala: Mám rád strategie, ty budovatelské možná i víc než válečné. Proto mě z letošní úrody zaujaly Cities in Motion, kde je hráčovým úkolem budovat síť městské hromadné dopravy. Navzdory extrémně hloupým misím v kampani a bídnému framerate ve větších městech (prý je to obecný problém nízkého výkonu čtyřkových a starších Radeonů v OpenGL) mi Steam napočítal přes 120 hodin hraní, na pár hodin mě během čekání na vydání plné verze zabavilo i demo. S chutí jsem si zahrál také Anomaly: Warzone Earth a ze starších, ale dosud neobjevených, tahovku Greed Corp.
Nedostal jsem se naopak k Deus Ex: Human Revolution a Skyrimu, do kterého se mi upřímně ani moc nechce. Nekonečné bloudění a sbírání bezcenných trofejí za banální questy jsem si užil dosyta už v Oblivionu. Před žroutem času Skyrimem tak raději dám přednost „konzumnímu“ interaktivnímu filmu, jakým je třeba Mass Effect 2 nebo série Assassin's Creed.
David Ježek: Pokud pominu veškeré bugy, nelogičnosti a prasárny enginu, tak z hlediska velkých otevřených prostranství (která mám minimálně od dob Arény rád) bych asi vyzdvihnul Skyrim (a možná i Crysis 2, byť na něj zatím nebyl čas téměř vůbec). Vizuálně pak působí velmi poutavě Deus Ex Human Revolution, tak trochu mi ve vzpomínkách vytváří jakýsi mix mezi System Shockem a Johnny Mnemonicem, takže na tuhle hru jistě také dojde.
Jinak co se týče pavučinami opředených her, tak kromě obligátních občasné stálice HOMAM3 (která má u mě na HDD čestné místo někdy od března 1999) jsem velmi, velmi krátce oprášil v podstatě jen Civku IV, Fallout 3 a System Shock 2 (na HDD od října 1999).
Z her roku 2012 jsem hodně zvědav v podstatě jen na Diablo III, ale že bych se vysloveně nemohl dočkat, to ne. O žádných dalších hrách prakticky nevím, tuhle počítačovou sub-branži vlastně nesleduji, už mě to nebere tak jako třeba před 15 lety. Navíc není tolik času a když už, spíš sáhnu po nějaké knize nebo přelouskám pár kýblů textu z hlubin internetu.
Jinak kdyby se letos tohoto projektu zúčastnil WIFT, jistě by zmínil Angry Birds. Jejich výhoda je, že se dají hrát všude. Dále snad doufám nemusím zmiňovat "jednoodpolední oddychovky" jako OpenTTD či "Miny" (svých 102 vteřin na Experta z roku 2002 jsem ale stále nepokořil.
„z hlediska velkých otevřených prostranství (která mám minimálně od dob Arény rád) bych asi vyzdvihnul Skyrim“
Lukáš Václavík: Letošek pro mě byl herním rokem, i když jsem prakticky nehrál. Dělal jsem si velké plány, doplnil sbírku o Bioshock 2, Mafii II, Mass Effect, AvP. Nakonec ale opět nebyl čas ani chuť. Naděje jsem vkládal do Duke Nukem Forever, koupil jsem jej s nadšením, ale ani ta mě nezaujala, i když mám k sérii vřelý vztah. Z přibližně stovky her na Steamu mám položku „Naposledy hráno“ asi u pětiny titulů, zbytek jsem ani nespustil.
O to více jsem letos hrál smartphonech nebo tabletech. Povětšinou blbiny bez příběhu, ale na zabití času v čekárně nebo ve vaně se dobře osvědčily. Na iPodu Touch mám rozjetou sezónu ve FIFA 11, na tabletu s Androidem pařím Flick Golf a Reckless Racing a na Nexusu S mám rozdělanou adventuru Polda 2 (dost povedený port).
K PC mě snad příští rok upoutá Half-Life 2: Episode 3. Valve už mě štve. Nechci další Portal nebo Left 4 Dead, i když to jsou fajn hry. Chci zpátky gravity gun a Gordona. Hned.
Zapomenout nesmím ani na zahraniční cloudovou službu OnLive. Herní pecky běží na vzdálených počítačích, směrem k uživateli míří pouze audiovizuální stream, pro který stačí tenký klient na méně výkonném počítači. Směrem od uživatele míří ovládací povely. Zkušenosti z rychlých linek jsou překvapivě pozitivní, odezvy nejsou tragické, jak byste čekali. Na profi hraní CS to pochopitelně není, ale vykouzlit na netbooku či tabletu Borderlands nebo nového Batmana stojí za hřích. Už aby to fungovalo i u nás.
Peter Hucík: Konečne rok plný podarených noviniek. A nemyslím len SKYRIM, ktorý je pre mňa po vlažnom Oblivione konečne podareným dielom The Elder Scrolls série a spolu s Portalom 2 kandidátom na herný zážitok roku. Nejdem vymenovávať ďalšie podarené herné tituly, to už za mňa urobili ostatní autori s výborným vkusom vyššie, ja radšej upozorním na bujnejúcu indie scénu.
Mám pocit, že „independent games“, teda nezávislé hry sú rok od roka lepšie, a špeciálne posledný rok sa im konečne dostáva zaslúžená pozornosť. Skvelé malé tituly ako Limbo, Amnesia, Magicka, či množstvo prepracovaných RPG s jednoduchou 2D grafikou mohli vzniknúť vďaka tomu, že sa otvára cesta k ich jednoduchej distribúcii napríklad pomocou Steamu a iných podobných kanálov. Štúdiá tým pádom nad sebou nemajú dohľad a prísne rozpočtové škrty veľkého vydavateľa, takže môžu popustiť uzdu svojej kreativite a vydať lacné malé hry, ktoré zábavnosťou často prekonajú veľké nudné AAA tituly ako Need For More And More Speed 37: Run Again.
A čo budúci rok? Kľúč k môjmu srdcu držia dve spoločnosti začínajúce na B: Blizzard a Bioware. Teším sa na Mass Effect 3, aj keď to bude RPG asi len z 10 %, teším sa, že si snáď konečne nájdem čas na Star Wars: The Old Republic. Ešte viac očakávam deň, kedy prvý krát spustím Diablo III a zrejme o mne ďalších pár dní nebude svet počuť. No najkľúčovejším titulom pre mňa bude datadisk Starcraft II: Heart of the Swarm. SC II je totiž titul, ktorý vo mne po rokoch znova rozdúchal záujem o e-šport a donútil ma počas skorých rán nadšene sledovať profesionálne zápasy z Južnej Kórey. S datadiskom dostane Starcraft do žíl novú krv a komplet nový balans hry.
„A nemyslím len SKYRIM, ktorý je pre mňa po vlažnom Oblivione konečne
podareným dielom The Elder Scrolls série a spolu
s Portalom 2 kandidátom
na herný zážitok roku.“
Peter Vavro: U mňa je to jednoduché – hodí sa tradičná formulka nemám čas. Na rozdiel od rokov minulých (študentských) som vynechal aj „povinné“ tituly ako Call Of Duty či Battlefield. Na čo si ale chystám vziať pár dní voľna je dlho očakávaný Diablo III. Dvojka ma dokázala baviť niekoľko rokov, uvidíme koľko života ukrojí jej pokračovanie.
Outro
Všem, kteří poctivě přelouskali stohy textu našich redaktorských mouder, děkujeme. Předem děkujeme také za konstruktivní a zajímavou diskuzi, jež by se na rozdíl od minulých ročníků mohla soustředit nikoli na autory či nadpis článku, ale na to, co bylo opravdu na IT roce 2011 dobré a co naopak špatné. A ještě jedno přání úplně nakonec: doufejme, že se v roce 2012 v těch našich oblíbených grafických kartách po odmlce zase rozhoří pořádný souboj.
