HD 6970 a GTX 580: dva Lightningy od MSI v testu

Blesk udeřil dvakrát

MSI koncem března představilo nové zástupce ze své špičkové modelové řady Lightning. Jde již o třetí generaci karet s maskotem F-35 se stejnojmenným kódovým značením, jejíž počátky se datují někdy do roku 2009, kdy se poprvé objevily GeForce GTX 260 s tímto označením a první generací chladiče Twin Frozr. Tehdy ještě Lightningy i přes posílené napájení, možnost navyšování napájecího napětí a výkonnější chlazení tolik nezaujaly – šlo přece jen o karty pro vyšší střední třídu, a u té ještě řada lidí dá přednost obyčejnější kartě za přívětivější cenu.

O něco později řadu doplnil už nápadnější model GeForce GTX 275 osazený rozměrnější druhou generací chladiče Twin Frozr II. A pak už následoval Radeon R5870 Lightning, který řadu Lightning posunul na vrchol nabídky MSI. S referenčním modelem toho už neměl moc společného, vedle netradičně řešeného tištěného spoje, který narostl do šířky, přibyla řada funkcí a technologií pro nadšence a přívržence extrémního přetaktování. I tak byla tato karta stále ještě v některých ohledech kontroverzní – bylo znát, že při jejím vývoji výrobce myslel především na vyznavače extrémního přetaktování (tento model se stal držitelem řady rekordů), ale obyčejný zákazník nemohl být nadšený ani z ceny, která byla tehdy opravdu extrémní (o více než dva tisíce vyšší než u nejlevnějších modelů HD 5870) a s ohledem na v zátěži velmi hlučné chlazení ani z provozních vlastností.

Následující model založený na GTX 480 už byl odladěný lépe, ale bohužel se jej podařilo dotáhnout až příliš pozdě. Na vině nebylo ani tak MSI, jako spíše Nvidia, která nečekaně rychle a jen pár dní po uvedení N480GTX Lightning vypustila notně vylepšenou a zajímavější řadu GeForce 500 s prvním zástupcem GTX 580. A konečně je tu zatím asi nejzajímavější verze Lightningů, u které už můžeme s klidným svědomím říct, že kromě experimentátorů potěší už i normální uživatele.

Uvedení posledních modelů z řady Lightning MSI naplánovalo dost netradičně a potěšilo tím příznivce AMD i Nvidie – karty postavené na nejvýkonnějších grafických čipech obou znesvářených výrobců uvedlo totiž najednou. Oba modely se od referenčních karet změnily k nepoznání, a to natolik, že když je postavíte vedle sebe, jen stěží poznáte, která karta je která.

Co mají obě karty společné? Zvenčí si všimnete už samotného výkonného chladiče Twin Frozr III. Obě karty mají přepracovaný tištěný spoj a řadu funkcí a vlastností, které ocení zejména příznivci přetaktování – možnost nastavit samostatně napájecí napětí jádra, pamětí a PLL/VDDCI či měřící body. A obě karty jsou už v základu přetaktované, a nikoliv bezvýznamně.

 

 

N580GTX je na tom s přetaktováním o něco lépe – jádro je z referenčních 772 MHz přetaktované o 60 MHz nahoru na 832 MHz (+8 %, stream procesory běží na dvojnásobných 1664 MHz). Takt pamětí typu GDDR5 se zvedl z původních 4008 na 4200 MHz (+5 %). Jde tak o jednu z nejvýše taktovaných GTX 580 vůbec.

Model R6970 je na tom v tomto ohledu o něco hůře – přetaktované má jen jádro. Přesto ani on není přetaktovaný o pár kosmetických megahertz, jak tomu v poslední době často bývá, ale se svými 940 MHz (+7 %, 60 MHz navíc) patří k nejvýše taktovaným Radeonům HD 6970.

Pojďme se podívat blíže, čím se obě karty od referenčních modelů liší a jaké funkce a možnosti navíc nabízejí.

MSI N580GTX Lightning a příslušenství

Nové Lightningy vás na pohled překvapí svými rozměry. Z fotografií se to především díky proporcím karty nezdá. Že je karta větší si uvědomíte až při pohledu na záslepku. Na rozdíl od karet Asusu se ale MSI podařilo chladič udržet v prostoru dvou slotů.

Oproti
referenčnímu modelu karta nabobtnala nejen do délky, ale i do šířky. O nějaké dva centimetry širší tištěný spoj je ale schovaný pod krytem chladiče.

V místě konektorů SLI je nejlépe patrné, o kolik jsou Lightningy širší. Konektory jsou kvůli kompatibilitě s ostatními GeForce zapuštěné. Kvůli rámečku rozvaděče tepla pak nelze v některých konfiguracích (ve kterých je Lightning nahoře nebo uprostřed) zapojit klasický pevný SLI můstek, ale je zapotřebí použít méně odolné pružné můstky, které dodává MSI s kartou.

Pro přídavné napájení slouží dvojice osmipinových konektorů.

Na záslepce je sice na GeForce nezvykle mnoho výstupních konektorů (vedle klasického HDMI je to ještě DisplayPort), aktivní mohou být najednou ale stejně nejvýše dva.

Příslušenství se už dá na dnešní poměry pomalu označit za bohaté. Najdete v něm kormě obligátního CD a rychlých instalačních příruček redukci z DVI-I na analogový D-sub, dvě redukce pro přídavné napájení (ze šestipinové samice na osmipin), dva pružné můstky pro SLI (delší využijete i při zapojení do 3-way SLI), a trojici malých redukcí pro kontrolní měření napětí na konektorech v-check.

MSI R6970 Lightning a příslušenství

Radeon HD 6970 v provedení Lightning už vezmeme spíše telegraficky. Karta je zvenčí hodně podobná GeForce, kromě o malinko větší délky už se liší spíše v detailech.

Kromě mírně uskočeného chladiče jsou právě konektory jedním z lépe viditelných prvků, podle kterých obě karty bezpečně rozenáte. Radeon má standardní rozložení výstupů, což znamená dva mini DisplayPorty, dva DVI, jeden HDMI a možnost připojení (s rozbočovači) až šesti monitorů.

Přídavné napájení tvoří opět dva osmipiny.

Příslušenství je podobné jako u GeForce. Navíc je redukce z mini DP na klasický DisplayPort, pro CrossFireX stačí u karty jen jedinný můstek, protože v této konfiguraci je propojená vždy jen dvojice karet.

Rozborka obou karet

Obě karty mají výrazně posílené napájecí obvody. Začíná to už přídavným napájením – namísto pro jednoprocesorové karty standardní highendové kombinace šestipinového a osmipinového konektoru jsou na obou kartách dva osmipiny.

N580GTX má šestnáctifázové napájení. Dvanáct fází patří procesoru, tři pamětem a jedna fáze je pro PLL. Referenční GTX 580 má přitom jen polovinu – šest pro procesor a dvě pro paměti.

Lightning má těch fází ještě víc – celkově osmnáct. Čtrnáct z nich připadá na grafický čip (u referenční karty šest), tři pamětem (u referenční karty jedna) a jedna pro PLL/VDDCI (u obou provedení).

Součástí napájení jsou i proadlizery (vzniklo z prompt, broadband a stabilizer) NEC/Tokin, které nahrazují pole z desítek miniaturních kondenzátoru.

O to, aby přidané napájecí obvody zbytečně nezvyšovaly spotřebu, se stará technologie APS – active phase switching. K tomu, aby napájecí obvody vypínala, je zapotřebí nainstalovat příslušnou utilitu. Nečekejte zázraky, při plné zátěži běží všechny fáze, bez zátěže nepotřebné fáze vypíná, ušetříte tím kolem 5 W a spotřeba je pak podobná jako u referenčních karet.

Vidět je to pak nejen ovládací aplikaci, ale i na diagnostických LED na spodní straně tištěného spoje karty. V případě GeForce dorazila aplikace na DVD a lze ji stáhnout i ze stránek výrobce, pro Radeon nebyla v době testování dostupná, protože se na ní zatím pracuje.

Obě karty mají dva odlišné BIOSy, které lze využít jako záložní – v případě AMD je jeden s profilem „performance“ s výkonnějším chlazením a větším rozsahem hodnot pro PowerTune a limit v CCC a konzervativnější „silent“.

U GeForce GTX 580 je to základní profil s udávanými taktovacími frekvencemi a druhý, který běží na referenčních taktech. Nemá ale primárně fungovat jako záložní, je totiž určený pro přetaktování s tekutým dusíkem a řeší cold slow bug. Ostatně v případě Lightningů není celkem důvod bios flashovat, možnosti nastavení v MSI Afterburner mají více než dostatečnou rezervu.

Další pomůckou při přetaktování je trojice vývodů „V-check Points“, na které lze připojit voltmetr a ověřit tak, zda navyšování napájecího napětí jednotlivých obvodů skutečně funguje. Při přetaktování také díky němu i bez vyskakování ze hry poznáte, jestli nedošlo k resetu ovladačů či nastavení a zvednutné napětí není na původních hodnotách.

Na spodní straně obou karet je ještě několik přelepených DIP přepínačů – PWM clock tuner slouží pro omezení zvlnění, V-switch pro okamžitou změnu napájecích napětí GPU, pamětí a PLL (VDDCI). OCP (Over Current Protection) vypíná ochranu proti přetížení napájení. Čarováním s těmito přepínači se už ale můžete připravit o záruku a při běžném taktování je k ničemu potřebovat nebudete.

Obě karty jsou osazené poslední generací chladiče Twin Frozr. I když je na fotkách dost podobný chlazení, které jste mohli vidět na N560GTX Ti Hawk, u highendových modelů je podstatně větší a výkonnější.

Větší jsou už samotné ventilátory s podporou regulace PWM – v průměru mají 90 mm a jsou zapuštěné do žebrování. Mají nezvykle tvarované lopatky s rovnou náběžnou hranou – MSI této technologii říká „Propeller Blade“.

Ventilátory jsou zapuštěné do žebrování.

Nádech luxusu má už samotný kryt chladiče – není z plastu, jako tomu bývá obvykle, ale z hliníku, který z vnější strany lakovaný.

Shora ofukují nejen žebrování, ale skrz žebra i tištěný spoj karty a masivní černý hliníkový rozvaděč tepla vložený mezi pasiv a tištěný spoj karty – ten slouží k účinnějšímu chlazení paměťových čipů a dalších součástek.

Samotný pasiv je ke grafickému jádru „přilepený“ vrstvou husté pasty. V případě Radeonu R6970 je jádro a s ním i pasiv posunutý o kousek dozadu, to je také důvod, proč je celá karta o něco delší než GeForce.

Teplo z poniklované měděné základny odvádí do hustého žebrování pasivu hned pět heatpipe. Dvě z nich mají větší průměr 8 mm (MSI je označuje jako „Superpipe“), tři prostřední jsou šestimilimetrové. Celé žebrování je orientováno podélně. Teoreticky se teda trocha horkého vzduchu od karty může dostat ven skrz záslepku, prakticky u takto koncipovaných chladičů ale stejně končí většina (často i všechen) ohřátý vzduch ve skříni.

Grafickému čipu asistují paměti GDDR5 s označením K4G10325FE-HC04 (0,4 ns, 1250 MHz, 5000 MHz efektivně) od Samsungu.

Pozlacené digitální konektory při rozebrání nápadně září.

Konstrukce Radeonu R6970 je obdobná jako u N580 GTX, proto jsem Radeon už ani nerozebíral a vezmeme zavděk obrázky přímo od MSI. Dost podobný je kupodivu i tištěný spoj, v některých částech je dokonce shodný s GeForce. Liší se hlavně kolem konektorů, částečně se liší u napájecích fází, a odlišné je uspořádání komponent a přepínačů na spodní straně. Osazené jsou také výkonnější paměti – Hynix H5GQ 2H24MPR RoC 047A s efektivní frekvencí až 6 GHz.

 

Testovací sestava

Testovací konfigurace

Podrobný popis testovací sestavy najdete v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti. Většina karet AMD je testovaná na hotfix verzi ovladačů AMD Catalyst 11.1a, klíčová řešení pro tento test (CrossFireX HD 6970, HD 6990) jsou testované na Catalyst 11.4. U GeForce GTX 580 jsem testoval na teď již předposlední WHQL verzi ovladačů 270.61.

Základní deska Gigabyte EX58-UD5 je osazená „extrémním“ šestijádrovým Core i7-980X. Procesor je přetaktovaný na 3,8 GHz při napětí zvýšeném na 1,344 V (podle CPU-Z).

V BIOSu jsou vypnuté úsporné technologie. Důvod je opět jednoduchý – co nejvíce omezit vliv procesoru při měření spotřeby grafické karty. Kvůli snížení chyby při měření, ke kterým by jinak docházelo kvůli automatickým a nevyzpytatelným změnám taktovací frekvence, je vypnutý Turbo Boost.

Paměti DDR3-1600 běží na 1360 MHz při časování 8-8-8-22-1T a 1,64 V.

Procesor chladí výkonný Coolink Corator DS, který můžete znát z testu zveřejněného na ExtraHardware.

„Levný“ Centurion od Cooler Master se k podobné sestavě na pohled ani trochu nehodí, ale jde o skříň s typickou (a stále ještě nejčastěji používanou) koncepcí a konfigurací chlazení. V bočnici jsem zalepil otvor v místě chladiče procesoru – při použitém chladiči procesoru a daném uspořádání systémového chlazení nadělal víc škody než užitku.

Vepředu je 1000otáčkový Cooler Master dodávaný se skříní. Zadní systémový ventilátor Nanoxia FX12 (možná si jej ještě pamatujete z naší recenze) může v případě potřeby běžet až na 2000 ot./min, pomocí panelu je zregulovaný na 1500 ot./min, při kterých je aerodynamický hluk ještě únosný.

O napájení se stará 920W Enermax Revolution 85+ má vysokou účinnost, nabízí vysoký výkon a umožňuje i bezproblémový provoz řešení postavených na 3-way SLI či CrossFireX ze tří karet. Při časté manipulaci se náramně hodí odpojitelná kabeláž, která ve skříni zbytečně nepřekáží. K samotnému průvanu ve skříni zase tolik nepřispívá, ventilátor obvykle běží v rozmezí 800-900 ot./min.

Pevný disk VelociRaptor VR150 (WD3000GLFS) s kapacitou 300 GB používáme především kvůli rychlejšímu načítání her.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Operační systém, nastavení a ovladače

• Microsoft Windows 7 Ultimate (64bitová verze)
• vypnuta automatické defragmentace, aktualizace i swap file na
  všech jednotkách
• DirectX redist August 2010
• Intel INF
  9.1.1.1
• ATI Catalyst 11.4 pro CrossFireX Radeonu HD6970
• ATI Catalyst 11.4 preview pro Radeon HD 6990
• Nvidia GeForce 266.58 pro GeForce GTX 580, GTX 570, GTX 460
• Nvidia GeForce 266.71 pro GTX 590
• Nvidia Geforce 270.61 pro SLI GTX 580

Grafické karty testujeme na 30" LCD panelu HP LP3065

Za

poskytnutí hry Battlefield Bad Company 2 děkujeme
společnosti Electronic Arts Czech Republic.

Za
poskytnutí hry Aliens vs. Predator děkujeme společnosti CD Projekt.

Za
poskytnutí hry Anno 1404 děkujeme společnosti Playman.

 

Anno 1404 (DX10), Battlefield Bad Company 2 (DX11), Call of Duty: Black Ops, Call of Duty 5: World at War (DX9)

 

Anno 1404

U této překrásně vypadající strategie (schválně zkuste kliknout na náhledový obrázek nad tímto odstavcem anebo tento přímo z testovací sekvence) jsem se nechal podobně jako u Call of Duty World at War inspirovat metodikou PC Games Hardware a tu tedy máme plně srovnatelnou. Postup je takovýto: Stáhněte si uloženou pozici PCGH, uložte ji do C:\Users\xyz\Documents\Anno 1404\Savegames. Nastavte všechny grafické detaily ve hře na maximum, vypněte vertikální synchronizaci a MSAA i anizotropní filtrování aktivujte také skrze hru.

Po načtení uložené pozice pomocí kurzorových kláves několikrát přelétněte přes ostrov a pak pozici znovu nahrajte. Zafunguje to jako cache proti vlivu pevného disku. FRAPS nastavte na 20 sekund a měřte vždy od doby, kdy začne v pravém horním rohu mluvit Zahir.

Za poskytnutí hry Anno 1404 děkujeme společnosti Playman.

 

Battlefield Bad Company 2

Hned v úvodní misi se po probití zákopy dostanete po louku. Zde se po střetu s Japonci hra uloží. Nastavím FRAPS na 45 sekund a z tohoto checkpointu jdu kolem hořícího zera a dále pralesem až k můstku u vodopádu. Karty jsou otestovány v režimu DirectX 10 i novějším DirectX 11. Ten u DX11 GPU vynutíte v souboru C:\Users\xyz\Documents\BFBC2\settings.ini. Nastavení společně s uloženou pozicí si můžete stáhnout zde.

Za poskytnutí hry Battlefield Bad Company 2 děkujeme společnosti Electronic Arts Czech Republic.

Call of Duty: Black Ops

Zatím poslední díl populární série je méně náročný než jeho starší předchůdce Call of Duty: World at War. Testuji pomocí Fraps prvních devadesát sekund z úvodní animace k misím U.S.D.D., která začíná cestou do Pentagonu a v S.O.G. odehrávající se ve Vietnamu.

nastavená úroveň vyhlazování. I na průměrné moderní grafice, jakou je GeForce GTX 460, při vysoké úrovni vyhlazování se snímková frekvence jen výjimečně dostala pod šedesát snímků za sekundu.

 

 

Call of Duty 5: World at War

Benchmark probíhá pomocí FRAPSu. Ten nastavte na 35 sekund. V
možnostech hry aktivujte konzoli a do ní vepište devmap pel1b. Tím se
dostanete na začátek mise Houževnatý (Relentless). Jakmile se tak stane,
spusťte FRAPS. Nově už nemusíte pro srovnatelnost výsledků s EHW držet klávesu pro pohyb vpřed, nechte jen doběhnout oněch 35 sekund a nic nedělejte.

 

Colin McRae: DiRT 2 (DX11, DX9)

Colin McRae: DiRT 2

Pro testování DiRT 2 používám velký dávkový soubor, který umožňuje otestovat bez nějakého zasahování čtyři různé tratě ve čtyřech nastaveních. Pro srovnatelnost výsledků s DirectX 10 a 10.1 kartami mám sadu konfiguračních XML s vynuceným DirectX 9, další sada XML zapíná DirectX 11 (na GPU, jež ho umí), teselaci i nejvyšší úroveň detailů postprocessingu.

Měří se na čtyřech tratích: Maroko (méně náročná, ale výsledky srovnatelné s volně stažitelným demem), L.A. (noční, stadión dělá některým kartám problémy), Malajsie (na některých GPU nejnáročnější) a Londýn (ten je v plné hře jako základní benchmark). Veškeré použité XML a dávky pro testování najdete v tomto ZIPu.

V malých grafech jsou výsledky dílčích testů z dávky.

 

Far Cry 2 (DX10.1), Just Cause 2 (DX10)

Far Cry 2

Pro testy jsem používal zabudovaný benchmark, test Ranch Medium. Výsledky v grafech jsou z plynulejšího ze dvou opakování. Používám režim DirectX 10 a maximální detaily. Anti-aliasing zapínám přes nabídku hry.

Více v článku Far Cry 2: výkon grafických karet a vliv nastavení.

Just Cause 2

Just Cause 2 bylo jedním z příjemných překvapení první čtvrtiny roku 2010 (alespoň po grafické stránce) a autoři mysleli i na integrovaný benchmark. Ty jsou ve hře hned tři, všechny vypadají velmi dobře, konec Desert Sunrise a hlavně nejnáročnější Concrete Jungle pak přímo parádně. Výsledky měření jsou z náročnějšího Dark Tower a Concrete Jungle, méně náročný Desert Sunrise už vynechávám.

Je trochu škoda, že Bokeh filtr a GPU simulace vody (která pak vypadá opravdu fantasticky) je realizována pouze přes Nvidia CUDA a nikoli třeba DirectCompute. V tomto max. nastavení by se tedy mohly srovnávat jen GeForce.

Metro 2033 (DX11), Napoleon: Total War (DX9)

Metro 2033

Z testovaných her největší zabiják grafických karet, který na trůnu
vystřídal Crysis a Stalkery: CS a CoP. V Game Options je položka Advanced PhysX vypnuta, na kartě Video je vybrána kvalita Very High, DX10 pro všechny karty a znovu navíc potom DX11 pro nejnovější GPU s jeho podporou, dále 4× MSAA a 16× AF. Používám uloženou hru takřka ze začátku hry (Chase), vozíkem jedete tunelem a než se vám ve snové vizi objeví příšera, logování FRAPSem ukončím (180 s). Benchmarkovací sekvence asi není nejtěžší možná, i tak ale současným kartám stačí a asi pár let ještě bude, výhodou je dobrá opakovatelnost.

 

Uloženou pozici před jízdou tunelem si můžete opět stáhnout, pro otestování používám uvedené nastavení. Kombinace MSAA, vysokého rozlišení a profilu very high u mnoha karet znemožňuje prakticky už pohyb v menu a přitom slevení z maximálních detailů hru vizuálně zřejmě až tolik nepokazí. Testuji pouze nižší rozlišení 1920 × 1200, vyšší rozlišení 2560×1600 už je na většině karet při stejném nastavení nehratelné.

Napoleon: Total War

V Napoleon:
Total War (demo, 1.0.0) používám pro testování bitvu u
Ligny. Fraps nastavuji na
62 sekund, jakmile získám kontrolu nad myší a klávesnicí, nastavím
pohled hned na zcela
nejnižší možný u země (náročná detailní animace vlnící se trávy či
obilí).

 

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat (DX11), World in Conflict (DX10), Unigine Heaven 2.1 (DX11)

S.T.A.L.K.E.R.: Call of Pripyat

Pro testování této moderními technologiemi nabité hry používám samostatný benchmark. V něm pak celkové nastavení Ultra, Enhan. full dynamic lighting (DX10 nebo DX11 podle toho, co GPU podporuje). Je-li DirectX10.1 podporován, je zatržen i v Advanced Options. DirectX 10 karty testuji pouze s 4× MSAA, DirectX 11 akcelerátory potom ještě navíc s MSAA for A-teste objects (anti-aliasing transparentních textur), SSAO Mode nastaveným na HDAO, kvalitou na Ultra (verze Compute Shader), zaplou teselací i CHS (Contact hardening shadows).

World in Conflict

Testuji s upraveným profilem very high details. Navíc jsem zapínám water reflects clouds (voda odráží oblaka) a anizotropní filtrování
navýšil na 16×. Používám vestavěný benchmark.

Unigine Heaven 2.1

V Unigine Heaven nastavuji DirectX 11, shaders na High, anti-aliasing na 4× a anizotropní filtrování 16×. Zkoušeno je nastavení teselace na off, normal a extreme.

 

Spotřeba, teploty, hlučnost

Bez zátěže je spotřeba o malinko vyšší než u referenční karty, s dalším několikawattovým nárůstem musíte počítat, pokud nenainstalujete utilitu na vypínání fází. Ta nebyla v době uvedení k dispozici (a stále se na ní pracuje), proto jsem spotřebu v grafu snížil o obdobnou hodnotu, o kterou po aktivaci APS poklesla u GTX 580.

U GeForce byla naměřená spotřeba s APS dokonce o něco nižší než u referenční karty.

V případě Radeonu byla naměřená spotřeba asi o 20 W vyšší. Do jisté míry na tom ale může mít vinu i to, že referenční karta už v tomto zátěžovém testu běží na hranici svých možností a začíná kvůli snížení spotřeby podtaktovávat, zatímco MSI běžela naplno.

Potěší ale spotřeba GTX 580, která má vedle jádra přetaktované i paměti a přesto dosahuje nižší spotřeby.

Jen málokterý výrobce si troufne u highendových karet nahradit referenční chlazení. MSI to dokázalo na výbornou. Výsledkem je chlazení, které je nejen podstatně výkonnější, ale v případě HD 6970 i výrazně tišší než referenční provedení.

Ke hlučnosti bez zátěže snad ani není co dodávat – jakákoliv pomaloběžná stodvacítka v sestavě s výjimkou nejdražších ventilátorů na 600 ot./min bude hlučnější než tyto výkonné karty.

V zátěži je na tom Radeon od MSI podstatně lépe – z highendových karet je suverénně nejtišší. GeForce je na tom podle naměřených výsledků o něco hůř, v praxi se vám ale bude spíš zdát tišší Lighting – axiální ventilátory vydávají jemnější a pravidelnější šum, zatímco pro radiální ventilátor referenčního chladiče je typické hlubší hučení. Pokud by vám ani to nevyhovovalo, podívejte se kousek níž na grafy s teplotou...

Bez zátěže jsou jádra chladná, jak jen mohou být – naměřené teploty patří k nejnižším, přestože ventilátory běží na minimálních otáčkách a karty jsou prakticky neslyšné (a nejen v porovnání s highendovými, ale se všemi kartami).

A v tomto grafu zjistíte, kde byl zakopaný pes. Jádro GeForce GTX 580 Lightning je totiž v maximální zátěži o 20 °C chladnější. Velká rezerva vám dovolí upravit si pomocí Afterburneru hlučnost chladiče podle toho, jak to bude vyhovovat vám.

V případě Radeonu HD 6970 mají nižší teploty další nezanedbatelnou výhodu – při výrazném vytížení čipu se jádro nepodtaktovává zdaleka tak často jako u referenční karty.

Celkový výkon, cena, poměr cena/výkon

Průměrný výkon

U každého testu v celkovém hodnocení pro každé řešení spočítáme, kolika procent z maximálního naměřeného výsledku od všech testovaných karet dosahuje. U každé hry pak spočítáme průměrný výsledek ze všech testovaných nastavení, v celkovém výsledku je tedy každá hra započtena jednou se stejnou vahou.

Sta procent by dosáhlo řešení, které by bylo ve všech testech nejvýkonnější. V současnosti je strop ve většině dílčích testů tvořen trojicí GTX 580 ve 3-way SLI.

R6970 Lightning je oproti běžným Radeonům v celkovém průměru rychlejší o 7,5 %. O něco menší nárůst je vidět u GeForce – 5,5 %. Logicky by to mělo být spíše naopak, přetaktování pamětí ale tolik na výkonu nepřidává a nárůst výkonu u podstatně rychlejší GeForce může být menší i kvůli většímu vlivu omezení ze strany procesoru v některých testech.

 

Ceny uváděných karet nemusí přesně odpovídat kartám uvedeným v testu. Platí to zejména pro levnější modely karet, u kterých výrobci používají nereferenční chladiče. V některých případech může jít i o o výše taktované modely (jsou–li podstatně levnější než karty s referenčními takty či v případě, že obdobně drahé karty s referenčními takty nejsou na skladech).
 Některé (staré) karty oproti minulým týdnům a měsícům výrazně utrpěly, neb levnější modely již beznadějně zmizely ze skladů – týká se to Radeonů HD 5870 a měsíce nedostupné HD 5970.

Poměr cena/výkon je o něco horší než u nejlevnějších karet, ale to není nic, co by se nedalo čekat. U Radeonu HD 6970 by to nebylo tak zlé, paseku dělá hlavně model (snad ještě v referenčním provedení) od MSI, který je podstatně levnější než ostatní HD 6970 a kupodivu se i dost často objevuje skladem. Výkon nahnaný přetaktováním na vyšší cenu nestačí. S ohledem na koncepci obou Lightningů je ale prakticky nemožné, aby to v tomto ohledu dopadlo jinak.

Přetaktování, závěrečné hodnocení

Přetaktování

Nejlepší je na obou kartách asi to, že přestože jsou přetaktované už v základu, nabízí ještě dostatečnou rezervu pro další přetaktování. Podobně jako u R6870 Hawk lze u obou taktovat se zvýšením napětí nejen u jádra, ale i u pamětí a VDDCI. GTX 580 se mi díky tomu podařilo dostat na stabilních 935 MHz u jádra (s napětím + 68 mV) a 4 700 MHz (+ 50 mV) u pamětí. Radeon se mi podařilo přetaktovat na stabilních 1 018 MHz u jádra (1,304 V) a 5 940 MHz (+50 mV) u pamětí.

Celkové hodnocení

Přímé srovnání výkonu by bylo logicky nesmyslné, GTX 580 je oproti HD 6970 výkonnější a ani u těchto modelů tomu jinak není. Také provozní vlastnosti obou karet jsou špičkové a až na o malinko vyšší spotřebu GTX 580 zcela srovnatelné. Záleží na tom, které řešení preferujete a kolik chcete do karty investovat.

U R6970 se na rozdíl od starší R6870 Hawk dá říci, že jde kartu zajímavou i pro běžné smrtelníky – ve srovnání s kartami v referenčním provedení je totiž jen jen o pár stovek dražší, a rozhodně to stojí za to. S ohledem na podstatně lepší chlazení a nesrovnatelně tišší chlazení je to investice, která má rozhodně smysl.

V případě N580GTX Lightning už je příplatek oproti nejlevnějším GTX 580 sice o něco větší, ale pořád je levnější než většina dalších modelů GTX 580 a přitom jde o jednu z nejvýše taktovaných GTX 580 a vůbec nejvýkonnějších jednočipových karet.

Ze seznamu plusů a mínusů je jasné, že můžete těmto modelům jen stěží něco vyčítat, proto jsem oběma bez rozdílu udělil ocenění We Want It! a můžem vám je s klidným svědomím doporučit.

MSI R6970 Lightning

+ přetaktování v základu
+ dva BIOSy
+ zvýšení napětí jádra, pamětí a VDDCI
+ tišší a přitom výkonnější chlazení
+ rezerva pro přetaktování
+ malý příplatek oproti HD 6970

− větší rozměry

MSI N580GTX Lightning

+ přetaktování v základu
+ dva BIOSy
+ zvýšení napětí jádra, pamětí a VDDCI
+ tiché a přitom výkonnější chlazení
+ rezerva pro přetaktování

− větší rozměry