Názory k článku 18TB pevné disky WD jsou první s technologií EAMR či ePMR. V čem to spočívá?

jak to je s těmi aktuátory, jsou nezávisle pohybující se nebo jen maličko? Protože co se tehdy psalo mělo jít o rychlostní průlom, tohle je zřejmě takový "mírný pokrok v mezích zákona" - rychlost 250MB/s tomu odpovídá. Kapacity jdou nahoru ale rychlosti se od doby prvních 3TB 7200ot HDD moc nehýbou, přitom na obsloužení 16TB+ je to už velice nízká rychlost. Nějakých 200MB/s mohlo být ucházející u těch 3-6TB, ale výš už je to jen pro velmi trpělivé, nebo naložit práci a jít si zdřímnout...

Tak jsem to nevydržel a dva 18TB WD Gold do RAID1 jsem koupil. Sekvenční čtení 230-260 MB/s ale zápis kolem 70MB/s. U velkých souborů 20+ GB začátek zápisu 500MB/s , pak po ca 1GB (asi vyčerpání bufferu) zápis 70.
Předtím jsem měl v identické konfiguraci Seagate Exos 10TB a tam čtení/zápis 220-250 MB/s pořád.
Tak nevím co je špatně :(
Na druhou stranu hlučnost 20dBa v idle je znát, Seagate měl 30dBa, tj 10x tolik :)

na co zvyšovat rychlost zápisu na úkor kvality a spolehlivosti. Už tyhle kraviny dostatečně zvýší havarijnost disků, bůh ví co by se stalo při implementaci nezávislých hlaviček.

Měly by jenom zkorigovat trošku vychýlení. Většinu doby potřebné k seeku to asi eliminovat nemůže a to zpřesnění je možná spíš využité k tomu, aby se vůbec dala zvýšit hustota dat na plotnách.
Ta sekvenční rychlost jinak není ovlivněná rychlostí seeku, protože se při ní počítá s tím, že hlava se téměř nehýbá, jen skáče z jedné stopy na hned tu vedlejší. Tudíž tohle číslo závisí v podstatě jenom na hustotě dat na plotně a pak na rychlosti rotace - je to množství dat na jedné stopě krát kolik celých otoček (stop) se dá přečíst za sekundu.

nesmysl, už to funguje u Seagate - MS se dokonce spolupodílel a odebírá Exos s tou technologií Mach.2. Otázka je jestli to vůbec probublá do retail trhu se SATA rozhraním.

Seek je závislý pouze na vystavovacím rameni. Tyto dva dolaďovače polohy č/z hlavy na seek mají z celkového času vyhledávání stopy mizivý vliv.
Ano, máte správný odhad, že tyto dva dolaďovače polohy hlavy, slouží k doladění polohy hlavy jednak při té hustotě stop nad správnou stopu, druhak i když je nad správnou stopou, tak ještě i na té stopě musí dohledat nejlepší sílu odpovídajícího magnetického pole.
V disku nikdy nedostanete hlavičku přesně do té polohy, v které data zapisovala. Ani házení plotny nedostanete do polohy tam, jak to bylo v době zápisu.
Totiž, když se ve výrobě čárují stopy na plotnu, tak se to dělá násobně přesnějším kombajnem, než je možné narvat do disku. Jak z hlediska velikosti, tak mechanické přesnosti, tak výrobní ceny.
Pokud jsou tu pamětníci vystavovacích krokových motorů s ozubeným segmentem, později s kovovými pásky, tak budou mít představu, proč uživatel musel mít možnost udělat LLF. Hlavním účelem LLF bylo překalibrovat opotřebení mechaniky s polohou stop na plotně. S tím se zároveň svezlo prokládání sektorů a obnovení polarizace magnetů.
U plotnového magnetického záznamu byl problém odjakživa dostat hlavu nad stopu.
Co se chce po mechanickém vystavování hlavy nad stopu? Lehké raménko, s kterým se dá švihat co nejrychleji nad plotnou a co nejpřesněji a zároveň natolik tuhé, aby se na něj nepřenášely vibrace od motoru. Haha, z hlediska mechaniky tyto dva požadavky jdou proti sobě. Buď bude raménko něco vážit, aby bylo tuhé a pohlcovalo vibrace a zároveň zase bude mít velkou setrvačnost a stopu trefit nebude jen tak. Nebo bude lehké, s mimimální setrvačností a snáz se našteluje nad stopu, ale zase vlivem vibrací se hlavička bude klepat jako hodně drahý pes. Jak do stran, tak ještě hůře nahoru/dolů.
Tak to uděláme něco mezi tím. Dokud budou stopy dost daleko od sebe, tak to doladíme raménkem. To půjde. Jenže raménko je dvojzvratná páka, takže zase je tu omezení, že delší páka při nepatrném posunutí kratší páky cívkou, s hlavičkou urazí delší dráhu. Což u moc nahňácaných stop je problém.
Pak je tu ještě omezení možností regulace velikosti proudu v cívce, mechanický odpor ložisek, tak horní mez přesnosti vystavení hlavy nad stopu je skoro pevně daná.
Pak se tomu dá pomoci tady těma dolaďovacíma čuramentama.
Raménkem se hlava baj voko flákne na stopu, doladí se, a to co nezvládne vystavovací mechanizmus, tak se jen hlava dolaďovačem přišoupne nad stopu a snaží se ji udržet nad stopou a vexluje s ní do stran, jestli někde by magnetické pole nebylo silnější.
A ten prostřední dolaďovač je tam skrz to, že je snazší štelovat přesněji na stopu jen půl raménka, tj. kratší páka má jemnější pohybem do stan.
Při té hustotě stop už to nejde doladit jen celým raménkem baj voko nad stopu a hlavu dovexlovat čuramentem. V podstatě si pomůžeme "zlomením" raménka pro větší přesnost vystavení nad stopu.
Nakonec si práci vystavovacího mechanizmu vyzkoušejte doma. Doprostřed stolu dejte malou papírovou kuličku. Do natažené ruky vemte smeták za to chlupatý, držte ho nad boční hranou stolu a co nejrychleji s ním švihněte nad papírovou kuličku. Tak, přesně na první dobrou, aby se horní konec smetáku@ č/z hlava přesně zastavila nad kuličkou@ stopou. A ještě ji přesně nad kuličkou držte, než "přečtete" stopu. Tohle zvěrstvo se chce po vystavovacím mechanizmu disku.
Redakce je vybavená, aby si změřila své smetákové přístupové doby a pochlubila se :-).
Grammar nazi:
R/W head= č/z hlava (č/z= čtecí/záznamová hlava)
seek = vystavení č/z hlavy nad stopu
actuator = vystavovací mechanizmus
HW nazi:
dva motory = vychylovací cívka