Názory k článku Historické okénko: Historie československých mikropočítačů – první krůčky v době totality [retro]

Jen doplním pár detailů.
Není pravda že ty "školní počítače" nešly koupit. Pamatuji si minimálně o jednom případě kdy je prodávaly v jednom obchodě v Brně co si vpomínám bylo to něco jako obchůdek pro kutily. Měli tam věci od součástek až po třeba věci do zahrádky. Pmd 85 tam v druhé polovině 80tých let nabízeli za snad 25 000 kč. Díky tomu tam byl k vidění hodně dlouho a netuším jestli se nakonec našel blázen co to koupil. (za 50 000 by starší barák).
Svazarm byl super organizace, kde existopvaly počítačové kluby s armádou to mělo společný jen název. Byl tam zx spectrum klub, atari klub commodore club atd. Nejen že se tam zhruba jednou za 14 dní scházeli počítačoví nadšenci vyměňovali si zkušenosti programy navzájem si pomáhali se stavbou HW a swazarm dokonce financoval vydávání odborné literatury, často pocházející pravě z oněch klubů! Mimochodem to pmd 85 nemělo smysl kupovat, protože levněji šlo sehnat lepší počítač z druhé ruky, bazaru či přes tuzex a dokonce i přímo v našich obchodech. Já sve atari 800xe koupil v elektru kde je prodávali řadu měsíců spolu s ledničkami a pračkami. Stálo (na rozdíl od toho pmd) 7500kčs. kamarádovi ho dovezl táta ze služebky v nsr.

Jo, to byly doby...
Kromě SAPI a PMI, které jsem nikdy nepotkal (nebo si to nepamatuju), jsem měl tu "čest" vidět a ošahat si všechno, včetně poměrně raritních PPček (jednu PP-06 jsem dokonce objevil kolem roku 92 jako dožívající stroj v jedné firmě).

Jinak mi nejvíce k srdci přirostl Ondra a PMD - nejenom že jsem na nich strávil nejvíce času, ale připadli mi oba tak trochu jako počítače připomínající tehdejší západní provenienci. Ondra jako ideová kopie ZX, PMD jako ideová kopie Sordu (moduly, klávesnice).

Ještě dodatek ke Zbrojováčkům - ty jsem potkal snad jen jednou, v roce 1989, a kromě opravdu kvalitní klávesnice, která byla jak z elektrického psacího stroje, a rozhodně lepší než třeba u TNS (který v článku btw zcela chybí), bych vzpomenul i třeba takovou "featuru" jako byl kvazi-filtr nalepený na obrazovce z TV Merkur. :-)

Z článku bych vyzdvihl informaci o nedostatku literatury. Podle mě si dnešní mládež dokáže představit, že byl nedostupný hardware, ale že by byl problém zjistit něco tak obyčejného jako příkazy jazyka Basic pro ten konkrétní počítač, to už ne. Když jsem začínal s počítači, půjčovala mi maminka na prázdniny ze školy PMD-85. Podařilo se mi sehnat knížku na Basic pro IQ 151. Sice to bylo nekompatibilní a spousta věcí nefungovala, ale lepší než nic. Pak jsem si taky kupoval časopis ATOM, což byl časopis o amrádě, v kterém byla jedna strana či dvoustrana věnována počítačům. Všem možným, jen samozřejmě ne tomu PMDčku. Více než z nějaké literatury se člověk naučil analyzováním existujících programů. Tím se dalo alespoň zjistit, jaké příkazy to vlastně umí.
Jako zjevení působila na socialistickém trhu kniha Bity do bytu od Zajíčka. V kombinaci s nákupem Didaktiku Gama to byla poslední kapka, která u mě určila to, že se celý život živím počítači. Kdybych byl o trochu mladší, tak bych asi skončil spíše u ekonomiky. Ale o té se za socialismu nedalo sehnat už vůbec nic, takže to, že mě baví, jsem se dozvěděl až pár let po revoluci, když už jsem propadl počítačům.

Nostalgie je sviňa... ;) Za vším, co umím a co mne nakoplo na cestu počítačovými luhy a háji, je sapíčko (SAPI-1). Na tom jsme u mého prvního zaměstnavatele postavili řadu specializovaných měřících pracovišť, zvl. pro nf techniku. Ostatní tuzemské výtvory mne míjeli - "na doma" jsem začínal s pokoutně dovezenými ZX-81, Spektrum a IBM PC-XT. První PC-AT jsem si pořídil v r. 92 ve Vikomtu, kde je mu konec... Jinak jak píše RH, železo až tak problém nebyl, ale literatura... něco se dalo sehnat přes Svazarm, nárazově něco prohnilých západních časáků v té specializované prodejně tiskovin tuším v Jungmance?, zmiňovaný ATOM nebo Amatérské Radio, nebo opět pašung přes čáru. Kdo měl známé "s kopírkou", byl ve výhodě. Ta doba byla i ekonomicky poučná (mrk mrk RH...), plně jsem pochopil, co je to plánované hospodářství - v mém případě plánovat vývoj na několik let dopředu s aditivní konstantou 1-2 roky (tolik obvykle trvalo pézetkám, než se po nezbytném a správně politicky zdůvodněném schvalovacím procesu rozhoupaly dovézt nezbytný materiál/vybavení ze zahraničí). A ty ruské epromky taky pamatuju, ke smazání je stačilo dát na týden na parapet ;)

Před nějakou dobou jsem se pokusil i vytvořit timeline ČSSR mikropočítačů....je jich opravdu dost, s tou kompatibilitou to soudruzi opravdu nepřeháněli.
http://vgamuseum.info/images/doc/cssrmicrocomputer.jpeg

Není pravda že pingpongový míček v té myší se musel něčím plnit (zdroj informace = moje vlastní zkušenost, měl jsem ji). Přímo v manuálu byl popsán rozdíl mezi mechanismy myší s těžkou a lehkou (=pingpongáč) kuličkou. Mnohem zajímavější bylo, že kvůli nedostatku takové, z dnešního pohledu, prkotiny, jako byl nedostatek vícežilových kabelů tam byl návod na - pletení pomlázky! Jak si uplést vícežilový kabel z jednoho kablíku (ten byl přiložen). A tlačítka byla ze "sichrhajsek"...

Ucebnu s niekolkymi PP-06 som videl okolo roku 1996 na Technickej Univerzite v Kosiciach, ale neviem, co tam s nimi robili :-)

Chtěl bych doplnit zmínku Goga nade mnou o čs. počítačích SAPO a EPOS. Doporučuji k přečtení článek o dr. Svobodovi https://www.root.cz/clanky/prichod-hackeru-pribeh-profesora-svobody/, který za tím stál. Pěkné stránky jsou i tyto - https://www.historiepocitacu.cz/. Ilustruje to nejen to, že máme být na co hrdí, že i v tehdejších podmínkách u nás vznikala výpočetní technika na světové úrovni, ale současně i to, jak nekompetentní, nepružný a zrůdný byl systém, který našim špičkovým odborníkům neustále házel klacky pod nohy a nakonec je rozprášil do světa. Nařídil bych to jako povinnou četbu těm, kteří stále adorují předlistopadový systém, jehož teplíčko a smrádeček pociťujeme stále i 30 let po převratu.

Kdyby na BTčku trvala stránka JEN 10 minut, co si pamatuji tak to bylo spíše půl hodiny, ale bylo možné dýt dva-tři listy i s kopíráky, takže se dalo tisknout víc kopií. Kopírák se také využíval několikrát, podle toho co se tisklo. U tisku vydržel déle, u obrázků to bylo tam na 2-3 použití max Ta třetí kopie už nebyla ideální, ale dvě problém nebyl. Další výhoda byla že se teoreticky dalo tisknou na nekonečný papír, buď tam byl už integrovaný kopírák nebo ho tam člověk průběžně dával.

Jo to bývaly doby :)

jj, TNSka... mně se tehdy strašně líbila modelová řada HC. Tehdy to byl snad jediný počítač domácí provenience, který vypadal k světu, měl domyšlené věci jako síť (byť z anténních kabelů) a hlavně poměrně dobrou SW výbavu. V 16-bit verzi (i8088) dokonce normálně použitelný.

Chybí ti tam PP-06

https://www.retrobajty.cz/osobni-pocitac-pp-06-cm-1912/

Já měl v kroužku PMD-85 a ročiče mi koupili Didaktik Gama, já celý nadšený to zapnul a nevěděl jsem která bije, byl jsem zvyklý příkazy do řádku vypisovat po písmenech a siclairy vypisovaly celé příkazy.. Ale pak už ta literatura “relativně” byla. Pamatuju že jsem se z česky psaných knížek učil programovat v assembleru. Tehdy mi nikdo neřekl že existuje překladač, tak jsem se učil kódy jednotlivých instrukcí, nejhorší bylo správně spočítat relativní skoky :D V hlavě mi zůstalo 62 jako LD A a 209 jako EXIT… tedy doufám že to tak bylo :)

Ja ho tam v roku 85 vidim