Windows NT – systém pro elitu
Operační systém Windows není jediným, na kterém Microsoft v dobách po Windows 3.x pracoval. Spolu s firmou IBM se podílel na vývoji systému zvaném OS/2, který tehdy sám Microsoft díky jeho technologické pokročilosti nazýval budoucností počítačů. Když si však systém Windows 3.0 po vydání získal nečekanou popularitu, rozhodl se Microsoft přenést jeho část do nové verze OS/2, což se však nelíbilo firmě IBM a spolupráce skončila. IBM pak samo pokračovalo ve vývoji OS/2, Microsoft produkt přejmenoval na Windows NT, čímž vznikla nová větev systémů Windows. První vydání Windows NT označkované jako Windows NT 3.1 se na trhu objevilo v roce 1993 s dříve vydanými Windows 3.1 (proto stejné číslo verze).
Na rozdíl od první větve systému Windows byla NT větev určena pro náročné použití ve firmách či na serverech, kde byla vyžadována vysoká spolehlivost. Systém rovněž obsahoval řadu pokročilých technologií, jako víceuživatelské prostředí nebo podporu více procesorů. Windows NT byla rovněž vytvořena jako čistě 32bitový systém bez minulosti „pošpiněné“ starým systémem MS-DOS. Windows 3.1 a předchozí verze byly totiž stále založeny na starém systému MS-DOS, což s sebou neslo výrazná technologická omezení. Microsoft proto na MS-DOSu založené systémy propagoval a prodával jako cenově dostupný systém pro běžné domácí uživatele, zatímco Windows NT byl nasazován ve firemních prostředích, kde od systému byla vyžadována vysoká spolehlivost a podpora moderních technologií.
Windows 95 – Start nové série
Zatímco podoba mezi současnými verzemi systému Windows a systémem Windows 3.1 se hledá poměrně obtížně, s Windows 95 v roce 1995 přišel velký skok. Výrazného vylepšení se dočkalo uživatelské rozhraní, neboť se objevily ovládací prvky, jež používáme dodnes – revoluční novinkou byla tehdy např. nabídka Start, hlavní panel pro přepínání spuštěných aplikací a plocha s ikonami včetně složky Tento počítač. Všechny tyto položky jsou v podstatě součástí Průzkumníka Windows, který se stal základní aplikací pro práci se soubory a spouštění aplikací. Ten také v kombinaci s ostatními technologickými vylepšeními umožnil použít až 255 znaků pro pojmenování souboru nebo složky, na rozdíl od předchozího maxima osmi znaků.
Microsoft rovněž přenesl některé z moderních technologií z Windows NT do tohoto systému určeného běžným uživatelům. Využitím technologií 32bitových procesorů systém lépe izoloval jednotlivé spuštěné aplikace a došlo tak ke zvýšení stability, kdy chyba v jednom programu neovlivní ostatní. Lepší stabilitu přinesla i podpora takzvaného preemptivního multitaskingu (běhu více aplikací) – předchozí systémy používaly kooperativní, což znamená, že jednotlivé programy samy oznamovaly systému, že jsou se svou prací hotovy a může tak začít pracovat další aplikace. Jestliže v takové aplikaci ale došlo k chybě, nikdy systém o dokončení své práce neuvědomila a celý počítač se zasekl, takže jej bylo nutné restartovat. Windows 95 však aplikaci po určitém intervalu přeruší sám, namísto aby čekal na signál.
I přes řadu moderních technologií však Windows 95 obsahovaly stále staré jádro založené na MS-DOSu omezující celý systém. „Čistá“ rodina Windows NT tento systém hravě překonala ve stabilitě, výkonu a spolehlivosti, přesto se Windows 95 staly hitem trhu a překonaly všechny tehdejší systémy na trhu. Jak historie nejúspěšnějšího operačního systému pokračovala, se dozvíte v příštím čísle.
Windows 98 – úspěch pokračuje
Už název samotného systému napovídá, že byl vydán v roce 1998 (na trh se dostal 25. června 1998) a stal se tak pokračovatelem Windows 95, tedy větve pro domácí uživatele (firemní, serverová a další náročná prostředí mohla používat o dva roky starší Windows NT 4.0).
Windows 98 oproti Windows 95 přinesl několik vylepšení. Poněkud kontroverzní bylo začlenění prohlížeče Internet Explorer 4 přímo do systému, což mu přineslo velkou strategickou výhodu v boji oproti tehdejšímu velmi oblíbenému konkurentovi Netscape, ale Microsoftu zároveň i nepříjemné soudní tahanice. Kromě prohlížeče byly do systému začleněny i další aplikace, kupříkladu e-mailový klient Outlook Express nebo rozhraní DirectX využívané řadou multimediálních aplikací a počítačových her. Rovněž Průzkumník Windows pro práci se soubory byl významně vylepšen – převzal některé z vlastností Internet Exploreru, jako je adresní řádek či tlačítka Zpět a Vpřed.
Přibyla i podpora nových technologií, které dnes bereme jako samozřejmost, jako jsou porty USB, rozhraní FireWire, podpora grafických karet do portu AGP, podpora disků DVD, větších pevných disků nebo až osmi monitorů najednou. Podpora některých těchto technologií sice byla různými aktualizacemi a upgrady zpětně přidána i do Windows 95, často se ale podpoře, která je ve Windows 98 již od první verze, nevyrovná.
Windows 2000 – předzvěst spojení
Microsoft brzy přišel na to, že vyvíjet dvě poměrně samostatné větve není příliš ekonomicky výhodné. Navíc když větev systému Windows pro domácí uživatele byla tížena počátky v systému MS-DOS, omezujícím vývoj, adaptaci novinek i stabilitu a spolehlivost tohoto systému. Ačkoli k tomu může název trochu svádět, není Windows 2000 vydaný 17. února 2000 nástupcem Windows 98, nýbrž Windows NT 4.0 a nebyl proto určen běžným domácím uživatelům – byl nasazován zejména na pracovních stanicích ve firmách a na serverech, kde byla vyžadována vysoká spolehlivost a rychlost. Přesto byly do tohoto systému přidány některé komponenty, které se s firemním prostředím spojují poměrně těžko, zejména DirectX, využívaný zejména počítačovými hrami. Spolu s DirectX byly z Windows 98 převzaty další funkce a aplikace, jmenovitě Internet Explorer 5, Outlook Express a Windows Media Player.
Z tohoto je patrné, že se obě větve navzájem ovlivňovaly a Microsoft přenášel programy a technologie tam a zpět mezi jednotlivými verzemi. Jak už bylo řečeno, vyvíjet dvě oddělené verze (jednu pro domácí uživatele a druhou pro firemní sféru) není příliš výhodné, a proto v Microsoftu již delší dobu existovala snaha obě větve spojit do jediné.
V příštím a zatím posledním pokračování se podíváme na systémy Windows, které jsme používali po přelomu milénia – od Windows ME až po současná Windows 7.
