Hlučnost jako nikdy předtím: srovnání 10 karet

Co a jak v grafech najdete

S naší speciální testovací sestavou a koutkem pro měření hlučnosti jste se už možná důvěrně seznámili v článku Ze zákulisí: nové sestavy pro měření grafik a hlučnosti.

Využíváme ji k tomu, abychom změřili hlučnost chladiče grafické karty s minimálním vlivem okolí. V sestavě samotné jsou jen dva ventilátory – 120mm ventilátor ve zdroji Enermax Modu 87+ (při měření běží na cca 350 ot./min) a velmi tichá NF-S12-800 z první generace tichých 120mm ventilátorů Noctua. Na chladiči je spíše pro případ potřeby, pasiv z NH-C14 stačí na to, aby při měření hlučnosti uchladil osazený Athlon II X2 250 i pasivně.

U všech chladičů grafických karet, které jsem na této sestavě zatím stihl potrápit, jsem měřil hlučnost chladičů v celém rozsahu, který lze ručně nastavit pomocí známých utilit jako je MSI Afterburner či v případě Radeonů přímo přes Catalyst Control Center a záložku Overdrive.

Nabízím vám první várku výsledků, ve které jsou zastoupené některé referenční modely grafických karet i nereferenční modely, které jste mohli v posledních týdnech potkat v samostatných recenzích. Další modely budou postupně přibývat, měření bohužel není otázkou několika minut a musím se s ním vejít do několikahodinového „okna“ přibližně od půlnoci do páté hodiny ranní, kdy je v okolí relativní klid.

Grafy jsou na první pohled komplikovanější, ale pokud se v nich vyznáte, vyčtete z nich docela dost informací.

Co v grafech najdete

Na vodorovné ose v rozsahu 0–100 % je „výkon ventilátoru“ – klíčová hodnota, která se v aplikacích používá u táhel s manuálním ovládáním otáček. Prakticky žádná karta vám nedovolí nastavit hodnotu v celém rozsahu stupnice 0–100 %. Nejčastější minimální hodnota, kterou vám v současnosti regulace dovolí nastavit, je 25 % u grafických karet postavených na čipech AMD a 40 % u grafických karet s čipy Nvidia. Pod tuto hodnotu se v běžně používaných aplikacích nedostanete. Automatická regulace ale v některých případech dokáže nastavit i hodnotu nižší – platí to zejména u Radeonů. V takovém případě znamená přechod na manuální regulaci otáček vyšší hlučnost karty bez zátěže.

Minimální hodnota, na kterou se mi při měření povedlo kartu dostat, je znázorněná zelenou tečkou s popiskem naměřené hlučnosti. Pokud je mimo křivku s hlučností (např. referenční Radeon HD 6850), znamená to, že automatická regulace dokáže nastavit otáčky ventilátoru níž (u HD 6850 to bylo 22 %), než je tomu při manuální regulaci (u HD 6850 min. 25 %).

Obdobně to platí i pro maximální hodnoty – některé karty nedovolily nastavit maximální hodnotu 100 % (např. hned první graf s referenční GeForce GTX 460). To poznáte jednoduše – křivky končí na 70 % výkonu.

Další možností je, že karta dovolí nastavit maximum, ale od určité hodnoty už zůstává rychlost ventilátoru a s tím i hlučnost karty stejná. Za příklad si můžete vzít třeba Radeon HD 6870 od MSI v provedení Hawk s chladičem Twin Frozr III. U něj už při nastavení 86 % a vyšším zůstával výkon ventilátoru stejný.

V grafech najdete dvě křivky. Body odpovídají diskrétním hodnotám, které jsem naměřil při daném nastavení výkonu ventilátoru. Hodnoty volím tak, aby krok odpovídal zhruba 100-150 ot./min, což je rozdíl, který už je po sluchu pozorovatelný.

Jelikož se vzájemně závislé hodnoty naměřené hlučnosti a otáček ventilátoru řádově liší, každá z křivek má vlastní osu Y. Pro snazší orientaci jsou barevně odlišené – modré křivce s otáčkami ventilátoru odpovídá modrá osa napravo, červené křivce s naměřenou hlučností odpovídá osa nalevo. Prakticky je to znázorněno v následujícím obrázku

K čemu je to dobré?

Rozsah os u všech grafů je napevno nastavený tak, aby se všechny karty vešly do zobrazeného rozsahu. Grafy mají stejnou velikost. Pokud je tedy otevřete v prohlížeči v samostatných záložkách, můžete se mezi nimi přepínat a vzájemně rychle porovnat více karet.

Při přímém porovnání grafů okamžitě zjistíte, v jakém rozsahu se může pohybovat hlučnost té které karty a v jakém rozsahu můžete kartu nastavit. Hlučnost karty ve kterémkoliv režimu můžete odvodit buď podle nastaveného výkonu ventilátoru, nebo přímo podle jeho otáček.

Maximum je většinou teoretické

Některé hodnoty otáček i hlučnosti vypadají až děsivě, většinou jde ale jen o teoretické maximum, kterého karta za běžné zátěže nedosahuje. Samozřejmě to neznamená, že se na něj nemůže dostat – je to třeba případ Radeonu HD 6970, který se už v Crysis občas roztáčel naplno.

Dost bylo teoretizování, na další straně už se podíváme na samotné karty.

Měření grafických karet

GeForce GTX 460, 1 GB, referenční provedení

	Referenční model GeForce GTX 460 je osazený jednoduchým chladičem s axiálním ventilátorem. Překvapivý je malý rozsah, který regulace dovoluje nastavit. Potěší naopak nízké maximum, přes které už karta nejde – 3000 ot./min není na axiální ventilátor žádný extrémní hluk.
	Recenze karty: Nvidia chce hráče zpět: recenze GeForce GTX 460

GeForce GTX 560, 1 GB, referenční provedení

	Referenční model GeForce GTX 560 má podobné chlazení jako GTX 460. Mírně odlíšné jsou lopatky ventilátoru – jsou o něco větší – a přibylo i pár plechových žeber a jedna heatpipe. Ventilátor může běžet až o 1000 ot./min rychleji, také minimum je o něco výš (1800 ot./min proti 1600 ot./min u GTX 460)
	Recenze karty: GeForce GTX 560 Ti: v plné síle proti HD 6870 a 6950

GeForce GTX 580, referenční provedení

	GeForce GTX 580 má stejně jako prakticky všechny karty z highendu radiální ventilátor. Znamená to mírně odlišný zvukový projev bez zátěže a především vyšší hlučnost v zátěži. Zejména bez zátěže jsou na tom poslední highendové GeForce ve srovnání s chladiči Radeonů o poznání líp, netrpí tolik na parazitní zvuky jako je vrčení motorku či pískání ložisek.
	Recenze karty: GeForce GTX 580 v testu: Fermi podruhé a mnohem lépe

Radeon HD 5970, referenční provedení

	Dvouprocesorový Radeon HD 5970 v referenčním provedení je jednou z nejhlučnějších karet vůbec. I když bez zátěže není hlučnost zase tak tragická (ve velmi tichých sestavách možná uslyšíte jen slabé vrčení motorku), s mírným zatížením jdou otáčky ventilátoru a spolu i s tím hlučnost strmě nahoru.
	Recenze karty: Radeon HD 5970 v recenzi: dva Cypressy v CrossFire

Radeon HD 6850, referenční provedení

Tato karta mě pořádně potrápila, přiznám se, že nevím, jestli jde o standardní chování, nebo je to záležitost konkrétního kusu. V rukou jsem měl několik Radeonů HD 6850 a 6870, ale jen jeden s referenčním chladičem. U karty bylo při některém nastavení znát zřetelné vrčení regulace motorku ventilátoru, které přehlušilo i aerodynamický hluk. Kvůli němu se v některých místech grafu vyskytovaly špičky, po jejichž překročení šla hlučnost zase dolů a právě kvůli nim jsem někde musel měřit po 1% krocích. Jakoby to nebylo všechno, kousek pod čtyřtisícovou hranicí se projevilo i špatné vyvážení ventilátoru, který dokázal rozvibrovat celou sestavu i stůl pod ní i přes to, že sedí na velkých měkkých gumových nožkách, které jsou navíc vypodložené centimetrovými silikonovými podložkami.

Recenze karty: Kompletní test Radeonu HD 6850 a 6870: hry a provoz

Sapphire Radeon HD 6970, referenční provedení

Už startovací hlučnost a rychlost je u HD 6970 poměrně vysoká. Nepomůžete si ani s manuální regulací, spíše naopak – nastavení vás nepustí pod hodnotu, kterou umí nastavit automatická regulace. Extrém je to pak při maximálních otáčkách, které končí těsně pod šestitisícovou hranicí. Smutné je, že v Crysis se občas zbytečně roztáčel krátkodobě na 3750 ot./min (spíše než vysoká teplota jádra byla ale na vině nevhodně nastavená regulace otáček)

Recenze karty: Radeon HD 6970: Nejvýkonnější Cayman v testu

Asus Radeon HD 6970 DirectCU III

Tuto kartu s monstrózním trojslotovým chladičem jste na Extrahardware zatím mohli potkat jen v recenzi CrossFireX se třemi Radeony HD 6970. Hlučnost mám ale už změřenou, tak proč se s ní také nepodělit. Jde o jednu z karet, u které se automatická regulace bez zátěže dostává o poznání níž, než lze nastavit manuálně. Ve srovnání s referenční kartou je podstatně tišší nejen v klidu, v náročné scéně v Crysis (kolem 2370 ot./min a 50,9 dBA), ale i v maximu, kde končí na 61 dBA, zatímco referenční chladič pokračuje až k 75 dBA.

MSI GeForce GTX 550 Ti OC

O GeForce GTX 550 Ti v referenčním provedení bude nejspíš podobně jako u GTX 460 Ti nouze. I když chladič od MSi u tohoto modelu vypadá na pohled odlišně, podle všeho se liší spíše krytem a uvnitř je přinejmenším podobný pasiv, jako u karty v referenčním provedení. Snad se dá totéž říci i o ventilátoru. Hlučnost karty v zátěži zrovna nepotěšila – i když je bez zátěže a při nízké zátěži chladič celkem tichý, i při běžném hraní už se dostává na dost vysoké otáčky. Hlučnost, která se při maximu může dostat až přes 55 dBA mluví za vše.

Recenze karty: Recenze GeForce GTX 550 Ti: Sniper znova zasahuje

Recenze karty: Recenze GeForce GTX 550 Ti: Sniper znova zasahuje

MSI N560GTX-Ti OC

Další karta od MSI v nereferenčním provedení je pravým opakem předcházejícího modelu. Bez zátěže dosahuje velmi nízkých 33,6 dBA a je jen obtížně rozlišitelná. V zátěži se karta může dostat až na velmi hlučných 60 dBA, ale při zátěžovém testu v Crysis se hodnota nepřehoupla přes 52 dBA, při běžném provozu je hlučnost ještě nižší. Zbytek do 60 dBA je spíš rezerva pro případné přetaktování se zvýšením napětí.

Recenze karty: MSI N560GTX-Ti OC: s GTX 560 Ti přes 1 GHz jako nic

MSI R6870 Hawk

	Nadpis recenze mluvil asi za vše. I když má karta dvojici ventilátorů, bez zátěže jsou extrémně tiché. Běží totiž na prakticky neslyšných 1000 ot./min. V maximu se sice může dostat až k 60 dBA, ani po týrání v Crysis se mi ale s hlučností nepovedlo dostat přes 42 dBA. Zvláštností karty jsou dva biosy, u kterých jsou odlišné profily pro nastavení ventilátoru.
	Recenze karty: MSI R6870 Hawk: supertichý Barts se dvěma BIOSy