HP Folio 13: Ultrabook na práci se skvělou výdrží (recenze)

Dnes recenzovaný Ultrabook byl ohlášen koncem minulého roku a na českém trhu se objevil vcelku brzo, již někdy koncem ledna. Pohled na parametry naznačuje, že se bude jednat o úplně klasický Ultrabook s výbavou vcelku obvyklou v této cenové a váhové kategorii – asi jedinou očividnou zvláštností je neobvykle velká, téměř šedesátiwattová baterie a přítomnost velkého RJ45 (Ethernet/LAN) konektoru. Notebooku nic důležitého nechybí a jeho cena je přitom nastavená dost rozumně, dá se pořídit za méně než 25 tisíc korun, takže jej v tomto ohledu alespoň ve chvíli, kdy tyto řádky píšu, v poměru výkon/cena poráží pouze Lenovo U300s. Acer Aspire S3 podobnou konfiguraci nemá (buď má dvojnásobně velké SSD, nebo naopak malé a klasický pevný disk) a Asus Zenbook UX31E je v úplně jiné cenové (ale i parametrové) kategorii.

Momentálně je u Folia 13 dostupná pouze verze s anglickým operačním systémem (64bitová Windows 7 Professional SP1) a s klávesnicí bez českých popisků; podle informací od HP by se to však mělo brzy změnit a do českých obchodů by měla zamířit počeštěná verze.

Pohled na fyzické parametry (rozměry a hmotnost) odhalí, že se jedná ve srovnání s některými konkurenty o docela slušného cvalíka. Hmotnost 1,5 kg a tloušťka 18 mm jsou u Ultrabooků skutečně mezní; to ale neznamená, že je to nějaká těžká cihla. Rozdíl v hmotnosti oproti třeba Zenbooku UX31E je sice patrný, je však jasné, že velký akumulátor se musel někde projevit. Vzhledem k naměřené výdrži Foliu těch pár set gramů navíc rád odpustím – ale nepředbíhejme.

Stříbrnočerná elegance

Nemůžu si pomoct, Folio 13 vypadá skvěle. Jak jsem psal již před pár dny v prvním pohledu, kombinace černých a kovově stříbrných povrchů působí jako příjemné osvěžení oproti ostatním, kompletně stříbrnošedým Ultrabookům, které jsem měl příležitost testovat. Černá klávesnice a touchpad povrch příjemně oživují a přitom nepůsobí křečovitě.

Strukturální pevnost základny je skvělá, jediné místo, kde lze docílit nějakého kroucení (či spíše prohýbání) je, jak je u notebooků HP poměrně obvyklé, klávesnice. Ta má tradičně lesklý podklad ze zřejmě docela tenkého plastu a při tlaku na prostředek se slušně prohýbá, i když zdaleka ne tolik, jako velmi podobná klávesnice u Pavilionu dm4. Víko je jako obvykle dost tenké a kvůli použití dvou poměrně malých kloubů na krajích se kroutí docela silně, a to nejen dole/vzadu mezi klouby, ale i v horních rozích. Promáčknout víko natolik, aby se začal měnit obraz na displeji, není bohužel žádný problém. Třeba Asus to u Zenbooků vyřešil výrazně lépe, použil jeden masivní kloub, který zabírá téměř celou zadní část základny a spodek víka, a tím do značné míry kroucení eliminoval – tady by se podobné řešení hodilo taky.

 

Povrch notebooku je napůl kovový (zadní strana víka a vršek základny jsou z kartáčovaného hliníku), napůl plastový. Plastové části jsou naštěstí perfektně matné a mají velmi příjemný, lehce pogumovaný povrch. Nemám bohužel notebook k dispozici na dostatečně dlouhou dobu k tomu, abych mohl posoudit odolnost této povrchové úpravy, a popravdě se trochu bojím, že se základna zespoda časem poškrábe, protože působí docela měkce, ale finální verdikt by přineslo až nějaké dlouhodobější testování, na které teď není vhodná příležitost. Otisky prstů nejsou problémem ani na jednom z povrchů – na hliníku sice sem tam nějaká šmouha ulpí, ale díky jeho světlé barvě většinou ani není vidět, a plasty jsou vůči otiskům zdá se imunní.

Maximální úhel otevření displeje mě příliš nepotěšil, u notebooku mířícího do pracovního segmentu tak nějak podvědomě očekávám více než klasických plusmínus 135 º. Tuhost kloubů je ovšem příkladná, displej drží ve zvolené poloze skutečně perfektně a otevírání jednou rukou je tentokrát opravdu dokonale jednoduché – základna celou dobu zůstane na stole, nezvedne se ani o milimetr. Otevírání navíc usnadňuje výstupek v prostředku horní hrany víka, který narozdíl od Zenbooku UX21E opravdu pomáhá a není jej třeba podebírat nehtem.

Rozhraní, klávesnice a touchpad, multimédia

Všechny porty, které potřebujete

Výbava datovými rozhraními je na Ultrabook vcelku nadstandardní. Všechny konektory nalezneme na bocích v zadní polovině základny, vepředu tentokrát není ani čtečka paměťových karet. To proto, že pod opěrkami zápěstí se skrývá velká baterie a tahat tam konektory by bylo poněkud nepraktické. V seznamu rozhraní najdeme dvojici USB (jednou 2.0, jednou 3.0). Jejich problémem je, že nejsou barevně rozlišená (rychlejší 3.0 se často značí modře) a jediný způsob, jak je rozlišit, představují miniaturní popisky na spodní straně, které neuvidíte, pokud notebook nezvednete. Nicméně zapamatovat si, že vpravo je pomalejší a vlevo rychlejší, snad nebude až takový problém.

Levá strana jinak skrývá většinu konektorů. Odzadu to je napájení i s klasickou dvojbarevnou indikační diodou, velký síťový konektor (kterým se tento Ultrabook spolu s Toshibou Portégé Z830 odlišuje od většiny konkurentů, kteří potřebují pro připojení k síťovému kabelu redukci), HDMI (také v nezmenšeném provedení), zmíněné USB 3.0, čtečku SD/MMC karet a dvojici indikačních diod. Ty jsou poněkud zbytečné, protože indikovat aktivitu pevného disku nemá u SSD příliš smysl a indikace zapnutí je i na vypínači. Pravá strana skrývá pouze druhé USB a jediný 3,5mm audio jack.

Bezdrátové sítě zajišťuje klasický Wi-Fi b/g/n + Bluetooth 3.0 modul od Intelu, který najdeme ve většině dnešních notebooků. K tomu se hodí ještě zmínit podporu bezdrátového přenosu obrazu Intel WiDi (Wireless Display) a zabezpečovací čip TPM (Trusted Platform Module) 1.2. Vzhledem k určení pro firmy by se možná hodila ještě čtečka otisků prstů, ta se bohužel již nevešla.

Chytrá dioda chrání soukromí

Když už jsem o kousek výše nakousnul indikační diody, ještě se k nim vrátím. Dvojice na levém boku základny je poměrně zbytečná, minimálně u konfigurací s SSD úložištěm. Caps Lock je indikován přímo na příslušné klávese, stejně jako povolení bezdrátových sítí (na klávese F12) a případné vypnutí zvuku (F11). Další diodu najdeme na vypínači, umístěném pod levým kloubem víka; vypínač je mimochodem miniaturní a poměrně nepohodlný, bříškem prstu jej téměř nejde stisknout.

Zajímavým prvkem je ovšem o kousek vedle umístěná dioda s trochu záhadným označením, které mi připomnělo jeden z piktogramů u štelování světlé výšky u automobilů Citroen vybavených hydropneumatickým odpružením. Rychlý pohled do uživatelské příručky ovšem odhalí, že se jedná o indikaci zapnuté webkamery, což je výborný nápad – osobně si sice ani nevzpomínám, kdy jsem naposledy webkameru použil, ale pokud nejste jako já, dioda vás jednoduše a nenápadně upozorní, že jste třeba zapomněli vypnout videohovor ve Skypu a někdo vás stále vidí, což vám může ušetřit nějaký ten trapas, případně ochránit vaše soukromí. Jednoduché a funkční, tak se mi to líbí.

Standardní klávesnice

Pokud jste za poslední přibližně rok četli nějakou recenzi na notebook od HP, tuto klávesnici již znáte. Je černá, chicletová, má kurzorové šipky zarovnané do jedné řady a její podklad tvoří lesklý plast. U většiny ostatních notebooků HP ten leskl až tak nevadí, protože se jim toho obvykle leskne víc; tady mi to ale připadalo poněkud rušivé a matnou povrchovou úpravu bych ocenil spíš.

Kromě jednořádkového Enteru a zmíněných šipek se tady žádné záludnosti neskrývají, psát tiše není problém a oceňuji také rozměrné Shifty na obou stranách. Stisk kláves je tradičně "tak akorát" a asi nikdo proti němu nebude mít výhrady. Funkční klávesy F1 až F12 jsou od výroby nastaveny na multimediální funkce, což mi u pracovního nástroje nepřijde příliš chytré, nicméně náprava je otázkou přepnutí jedné volby v BIOSu, stejně jako u ostatních současných modelů HP.

 

Žádnému správnému pracovnímu notebooku by nemělo chybět podsvícení kláves a ani Folio 13 není výjimkou. Podsvícení se aktivuje klávesovou zkratkou Fn+F5 (nebo pouze F5, záleží na nastavení). Špatná zpráva je, že intenzita podsvícení je neregulovatelná; klávesy buď svítí, nebo nesvítí. Naštěstí je ona jediná hodnota nastavená docela rozumně, takže v noci vidíte co mačkáte, ale nesvítí vám to do očí. Přesto bych ale ocenil možnost regulovat podsvícení alespoň ve třech úrovních.

Zázračný touchpad

Možná jste si v některé mé recenzi všimli, že trpím odporem k clickpadům – takovým těm polohovadlům, která mají dotykovou plochu i na tlačítkách. Všechny, které jsem doposud potkal, mi nevyhovovaly, měl jsem pocit, že reagují podivně, občas moje pohyby prsty ignorují a moje pokusy o stisk pravého tlačítka si vykládají jako nějaké gesto, což mě nebetyčně vytáčelo. Folio 13 je ale úplně jiné a jeho touchpad mi okamžitě přirostl k srdci. Dělá totiž přesně to, co po něm chci, reaguje okamžitě a neobvykle přesně, čemuž napomáhá i velmi příjemná povrchová úprava, po které krásně kloužou prsty. Výrobcem touchpadu je Synaptics.

Celkový dojem mi ovšem zkazila tlačítka, která mi připadala strašlivě tuhá. Kdybych na Foliu měl bez myši pracovat delší dobu a provádět nějakou "klikací" činnost, dovolím si tvrdit, že by mě kvůli tomuto začaly bolet ruce. Na tlačítka, která jsou samozřejmě pouze naznačená, je třeba vyvinout opravdu silný tlak; myslím, že kladou největší odpor, jaký jsem kdy u notebooku zažil. U levého tlačítka je to samozřejmě celkem jedno, protože místo jeho používání stačí prostě klepnout kamkoliv na dotykovou plochu, u pravého je to ale o dost horší. Pokud ovšem hledáte něco, co vás přinutí důsledně využívat klávesové zkratky, tohle je výborný kandidát...

Displej působí větší

Když poprvé otevřete víko a podíváte se na displej, budete mít pocit, že je opravdu velký. Po jeho aktivaci vás to ovšem přejde. Vtip je v tom, že krycí sklo je větší než samotný panel a pokud je displej vypnutý, nelze to poznat. Rámeček displeje je tak v podstatě dvojitý a jediné, co vás na to upozorní, je čočka webkamery, která je po sklem schovaná také.

Povrchová úprava je bohužel lesklá, což u Ultrabooků, které jsou určeny k častému přenášení, příliš nechápu, a u takového, který podle slov výrobce míří do byznysové sféry, už vůbec ne. Vím, že HP umí udělat parádní matný displej, a prostě mi nejde do hlavy, proč není i tady. Odlesky jsou v tomto případě opravdu dost silné a rušivé. Rozlišení 1366 × 768 je jinak standardní, u pracovního notebooku bych sice ocenil poměr stran 16:10 namísto 16:9 kvůli většímu prostoru ve svislé ose, ale chápu, že panel s jiným poměrem stran by notebook pořádně prodražil. To stejné se dá říci i o případném displeji s rozlišením 1600 × 900, který by také byl nepochybně příjemný, ale cenu notebooku by nakopnul nahoru o pár tisíc.

Parametrově displej dopadl podle očekávání – chválit opět nebudeme, ale to jsme ani nečekali. Teplota barev je zvýšená (6 987 K namísto 6 500 K), největší barevná odchylka je jako téměř vždy u modré barvy kvůli LED podsvícení (naměřeno delta E 25,6), průměrná odchylka je dE 11,6 a nejvěrnějšími barvami jsou červená (dE 4,9), akvamarínová (dE 5,3) a žlutá (dE 6,4). Rozsah podsvícení je od 15 do 210 Cd/m²; spodní hodnota je možná až zbytečně nízko, při této úrovni toho příliš neuvidíte ani v úplné tmě. Černý bod má jas 0,58 Cd/m², což je u notebooků veskrze průměrná hodnota; měli jsme v rukou i výrazně horší displeje. Naměřený statický kontrast 198:1 patří mezi notebooky k těm lepším.

Pozorovací úhly displeje nám přišly lehce nadprůměrné, i když ve svislé ose se stále není čím chlubit – z TN panelu se ostatně dá něco lepšího dostat jen docela těžko. Odezva (měřená "od oka" programem PixPerAn, takže brát s rezervou) je přibližně 16 ms, což je pěkná hodnota.

Celkově u displeje platí to stejné, co píšu snad u každé recenze: na úpravu fotek si pořiďte externí monitor. Nejlevnější stolní IPS stojí asi čtyři tisíce a v tomto ohledu odvede stokrát lepší práci než jakýkoliv notebookový displej, alespoň dokud výrobci nezačnou hromadně montovat kvalitní IPS panely s vysokým rozlišením.

Ukřičený mrňous

Integrované reproduktory mě popravdě dost překvapily – od Ultrabooku jsem takovou maximální hlasitost nečekal. Kvalita je, jak už to u notebookových repráčků bývá, na dost nízké úrovni a stačí tak na zvuky ve Windows či mluvené slovo (volání přes Skype a tak dále), v případě nouze ale není problém zkouknout film s partou ukecaných kamarádů a při vyšší hlasitosti z filmu stále budete aspoň něco slyšet. Při nižší hlasitosti se hodnotím reproduktory vzhledem k rozměrům notebooku kladně, dokonce je z nich slyšet i drobný náznak basů.

Webkamera je v podstatě stejná, jako u včera recenzovaného Samsungu RF511. Maximální rozlišení 1280 × 1024 px, ovládací software CyberLink YouCam, kvalita obrazu přijatelná, ale nijak skvělá, a jako bonus je zde výše zmíněná indikační dioda.

Výkon, výdrž, provozní vlastnosti

Na práci i na zábavu (kromě her)

Jak jsem psal v úvodu, Folio 13 je klasický Ultrabook. To znamená, že výkonově bude celkem bohatě stačit na běžnou, méně náročnou činnost – klasickou triádu web, office, filmy – ale při náročnějších úkolech, jako jsou procesorově náročné činnosti (komprimace/dekomprimace velkých množství souborů, dávková úprava fotek či konverze videa se už docela zapotí. A na nové hry zapomeňte úplně, grafiku obstarává známá integrovaná Intel HD 3000, která je navíc limitována jednokanálovým zapojením operační paměti.

Největší rozdíly mezi jednotlivými Ultrabooky z hlediska hardwarových parametrů zpravidla představuje úložiště. V tomto případě je to 128GB SSD od Samsungu – stejný typ, který jsme měli třeba ve skoroUltrabooku Samsung 900X3A. Systému samozřejmě propůjčuje parádní rychlost a přestože to není nejrychlejší disk na trhu, nemá se za co stydět – asi jediné SSD osazované do Ultrabooků, u kterého jsme naměřili vyšší rychlosti, je ADATA XM11 v Asusu UX21E. Nutno ovšem uznat, že XM11 nechává Samsung hodně daleko za sebou ve všech ohledech. Při běžné činnosti to však těžko poznáte a ohledně plynulosti systému a rychlosti provádění obvyklých úkonů se Folio 13 nemá za co stydět.

Ze 128GB SSD je k dispozici jako obvykle 120 GB prostoru, z toho dalších necelých 10 GB zabírá oddíl pro obnovení systému a 4 GB oddíl pro hibernaci. Pro vaše programy a data tak zbývá oddíl C: s velikostí 105 GB; předinstalovaná Windows a dodávané aplikace vám samozřejmě ještě nějakých 20 GB ukousnou.

Excelentní výdrž

Několikrát zdůrazňovaná kapacita akumulátoru téměř 60 Wh je jedním z hlavních taháků tohoto notebooku. V našich standardizovaných testech jsme naměřili na takto malý a lehký notebook přímo výborné výsledky. Přehrávat HD video vydržel 5 hodin a 39 minut (jako obvykle 50% jas displeje, aktivní Wi-Fi, přehrávač Media Player Classic, akcelerace přes DirectShow); při rychloprohlížení webu (50% jas, pět tabů v Google Chrome obnovovaných po 15-20 s, připojení přes Wi-Fi) jsme naměřili opět velmi slušné 4 hodiny a 53 minut. Takových výsledků nedosahuje většina notebooků na trhu a HP tím získává velkou výhodu – třeba jedenáctipalcový Zenbook dosahuje zhruba polovičních výsledků, což jej jako supermobilní počítač silně degraduje. Folio 13 vám při správném nastavení a nenáročné činnosti vydrží celý pracovní den, což dokonale omlouvá vyšší hmotnost a tloušťku notebooku.

Z vybitého stavu se akumulátor dostane na 80% stav za 1 hodinu a 35 minut; 90 % dosáhne za 1 hodinu a 55 minut a na 100 % se nabije za 2 hodiny a 40 minut. To není úplně málo, ale ani nijak extra moc; dvě hodiny na 90 % je celkem přijatelná hodnota. Nižší nabíjecí proudy navíc znamenají, že není potřeba velký a těžký síťový adaptér, což přispívá k dobré mobilitě.

  

Spotřeba měřená na zásuvkovém wattmetru byla následující: při nabíjení baterie z 5 % si řekne o 50 W, po dosažení 80 % klesá na 45 W, při posledních 10 % si bere 25 W. Plně nabitý notebook si v klidovém režimu řekne o zhruba 10 W a v maximální zátěži (FurMark + Prime95) o 36 W.

Hluk v normě

Jak je u HP zvykem, systém je standardně nastaven tak, aby se ventilátor neustále otáčel. To lze jednoduše vypnout v BIOSu, čímž zařídíte, že se ventilátor bude spouštět jen pokud je opravdu potřeba. Při normální, nepříliš náročné činnosti tak o notebooku nemusíte ani slyšet, pokud se větráček ozve, tak jen v nízkých otáčkách. V zátěži je to už horší, malý ventilátor se umí pořádně ozvat a má nepříliš příjemný, vysoký zvuk – nicméně tomu se u Ultrabooků nevyhnete, je to tím, že jsou výrobci kvůli ušetření prostoru nuceni používat miniaturní, vysokootáčkové větráčky.

Provozní teploty jsou na skvělé úrovni; v klidovém stavu má procesor okolo 45 °C a SSD se drží na 30 °C; po delší době velmi silné a umělé zátěže se nám nepodařilo procesor ani základní desku dostat na více než 83 °C a SSD se i po dlouhé aktivitě neohřeje na více než 36 °C. Chlazení tedy HP zvládlo na jedničku. Pocitově je situace taky dobrá, opěrky zápěstí i touchpad si drží konstantní teplotu a jediné místo, kde dochází ke znatelnému zahřívání, je spodek základny přesně v místě, kde jsou nasávací otvory pro ventilátor, a to bohužel docela silně. Ruka se tam sice udržet dá, ale nic příjemného to rozhodně není. Nicméně, naštěstí je horké místo vzadu uprostřed, takže pokud notebook máte na klíně, nejste úplně přímo v ohrožení.

Software, závěrečné shrnutí

Minimální bloatware

Díky pracovnímu zaměření notebooku je tentokrát zákazník ušetřen podstatné části obvyklého bloatwaru. Dodávané aplikace se omezují na Adobe Reader, ovládací software pro kameru (CyberLink YouCam), pád utilit od HP (nápověda, manuál a nástroj pro zálohování. Dále stojí za zmínku Skype a Evernote a Norton Online Security s šedesátidenní licencí – a to je asi vše. Dokonce jsme se tenkrát nedočkali ani hříček od WildTangentu. Systém je každopádně po instalaci poměrně čistý a až na zmíněný Norton vás nic moc nebude otravovat.

Za vyváženou kombinaci mobility, výdrže a ergonomie od nás HP Folio 13 dostává ocenění.

Nepopiratelně přitažlivý

První krok HP na poli Ultrabooků ve mně zanechal veskrze pozitivní dojem. Zacílení na firemní klientelu se sice povedlo jen tak napůl, ale možná je to i tak trochu dobře. Výsledkem je totiž velmi mobilní notebook se střízlivým vzhledem, výbornou výdrží, slušným hardwarem a také docela nízkou cenovkou. K tomu připočtěme výborný touchpad (tedy až na hrozně tuhá tlačítka) a příjemnou klávesnici (až na kurzorové šipky) a máme alespoň podle mého názoru zatím nejsympatičtější Ultrabook na trhu. Není nejvýkonnější, nejmenší ani nejlehčí a nemá ani nejlepší displej, ale je vyvážený, najde využití při práci i při zábavě a jsem si jistý, že se na trhu neztratí.

Za zapůjčení brašen, batohů a pouzder pro účely článku děkujeme společnosti Alza.cz a.s.

Výsledky testů a galerie

Galerie fotografií

Galerie screenshotů