HP Pavilion dv6-6130ec: od AMD v plné palbě

HP Pavilion dv6: elegantní levný patnáctipalec s výkonem od AMD

Pavilion představuje řadu spotřebitelských notebooků od HP. Takže obyčejné domácí notebooky, nic firemního. Dnešní Pavilion dv6-6130ec je elegantně zakulacený 15,6" notebook s hardwarem, za který by se nemusel stydět ani mnohem dražší stroj. Za ani ne 16 tis. Kč tu máme plnohodnotný čtyřjádrový procesor a dost silnou grafickou kartu, která je navíc párována s integrovanou grafikou do asymetrického zapojení CrossFireX. Sečteno a podtrženo, výkon bude velmi vysoký za málo peněz.

Rovnou v úvodu zmíním, že to není tak dávno, co na Extranotebooku vyšla recenze Pavilionu dv6-6030ec. V čem se oba notebooky liší? Co se vnějšku týče, jsou identické, proto mě omluvte, když se v kapitolách o zpracování a vnějších vlastnostech budu opakovat.

Liší se pouze osazeným hardwarem. Zatímco starší model zde měl starý dvoujádrový Turion a Radeon HD 6650M, u novějšího kousku HP sáhlo po platformě AMD Sabine, tedy čtyřjádrovém procesoru Llano a silnější grafické kartě. Nejen, že výsledek je rozhodně zajímavým kandidátem ke koupi do vaší domácnosti, ale použitý procesor A6-3410MX jsme na Extranotebooku nikdy neměli, testovali jsme jen jediný procesor z řady AMD A6, a to slabší model 3400M, proto jsem požádal o zápůjčku.

Jedno je jasné už jen ze specifikací - tenhle notebook bude mít určitě pěkný poměr výkon/cena. Teď už záleží jen na všem ostatním.

První dojmy

Pavilion dv6 je zpracován z kovu a plastu. Jelikož jsem notebook už recenzoval, žádné překvapení se nekonalo, ale přece jen jsem si od minulého Samsungu užil ohmatání krásného notebooku s prohnutými zády, elegantně zkosenými hranami, zakulacenými hranami a tak podobně. Notebook není nijak zbytečně překrášlen, i když mám radši jednodušší styl, zde se poměrně vkusně pojí tři barvy: hnědý kartáčovaný hliník na svrchní straně základny a na víku, leskle černý rámeček displeje a stříbrný lem základny. Na víku září podsvícené logo HP a zejména směrem k zádům se notebook pěkně prohýbá.

Z druhé strany je zde hliník trochu kontraproduktivní. Kov je určitě dobrý prvek na většině notebooků, ale silný plát hliníku tady musí být lícován s plasty a zvyšuje hmotnost na nehezkých 2,9 kg. Rozhodně ale notebook zkrášluje.

 

Zpracování

Jak už jsem řekl, notebook je plastový, s tenkou vrstvou kovu na víku a na opěrkách. S hmotností 2,9 kg už nejde zrovna o pírko, pokud chcete notebook na každodenní přenášení a tvrdší zacházení, rovnou se poohlédněte jinde. Je zcela očividné, že Pavilion dv6 je zkrátka domácí patnáctka na občasné přenesení či převoz, čemuž odpovídá i výbava. Čtečka otisků prstů by napovídala, že se notebook může hodit studentům.

Notebook se tu a tam prohýbá, nejde o nic extrémního, ale víko se klidně o centimetr sníží, prohýbá se také oblast pod displejem. Opěrky zápěstí drží trochu lépe, i když žádná sláva. Zrovna v nich se při stisku ozývá výrazné zapraštění. Co přineslo hliníkové zpracování? Notebook se snadno umaže a navíc jsem měl pocit, jakoby na sebe přímo přitahoval prach. Je pravda, že velký lesklý displej s lesklým rámečkem ukáže každé smítko. Stejný podklad má klávesnice a i na hnědém kovovém povrchu zůstanou vaše otisky.

Slícování by mohlo být o hodně lepší, kov se s plastem zkrátka nemá rád. Například slícování na čele notebooku lze snadno rozpojit nehtem. O notebook se sice nepořežete, tu a tam ale vyčnívají ostré hrany, ať už na kraji víka či právě na opěrkách, nebo i pod nimi. Při zatřesení slyšíme ne zcela perfektně ukotvenou mechaniku.

Klávesnice, touchpad, displej a konektivita

Porty, konektivita a notebook ze stran

Začněme na levé straně notebooku - zleva doprava je tu výdech chlazení, poté konektory D-Sub (VGA) a HDMI pro analogové i digitální připojení monitoru či projektoru. Samozřejmostí je síťový konektor RJ-45 od Ethernetu v rychlosti 1 Gb/s (od Realteku), dále pokračujeme dvěma porty USB 3.0 a třemi 3,5mm audio konektory, jedním z nich je vstup z mikrofonu, dva další slouží jako výstup až na čtyři reproduktory.

Vepředu je čtečka karet SD a MMC a pak dvě malinké mřížky předních reproduktorů. Na pravé straně najdete DVD¬±RW mechaniku, která umí i vykreslovat černozlaté obrázky na disky LightScribe. Za ní tu najdeme dva porty USB 2.0, otvor pro zámek Kensington a zdířku pro napájecí adaptér. Na zadní straně kromě šikmé příčky s logem Hewlett-Packard není nic.

Kontrolky jsou zde stejně jako na starším Pavilionu umístěny poněkud nešikovně. Kontrolka aktivity disku, kontrolka dobíjení a stavová kontrolka počítače jsou všechny jen droboučké a posazené na pravou stranu notebooku kolem mechaniky a zdířky pro adaptér. Pokud chcete za chodu notebooku kouknout, co se děje a jestli úloha visí na disku nebo na něčem jiném, vadí to především. Musíte hlavu sklonit doprava a koukat k mechanice.

O bezdrátové připojení se starají čipy Broadcom. Je tu Wi-Fi 802.11n a Bluetooth 3.0 + HS.

Klávesnice

Ostrůvkové/chiclet klávesnici není moc co vytknout. Jde o plnohodnotnou klávesnici včetně numerického bloku, trable s Fn-blokem tak odpadají. Klávesy F1-F12 jsou implicitně zpřístupněné přes Fn a jejich primární funkce je multimediální. To vás bude zezačátku mást, ale zvyknete si. Přímo v klávesách často najdete kontrolku, například u F12/Wi-Fi bílou či oranžovou. Někoho může překvapit blok šipek, který je realizován jako veliký obdélník (nahoru a dolů zabírají prostor jedné klávesy). Nechybí tu kontextové tlačítko.

Mezery mezi klávesami jsou dostatečné a přitom jsou hranaté knoflíky dost velké. Klávesy mají jemně zmatněný povrch a generovaný hluk silně závisí na síle úderu. Pokud klávesu pouze normálně stisknete, je klávesnice neslyšná. Při švihovém úderu se ale otřes přenese na základnu notebooku a to JE slyšet. Celá klávesnice je mírně zapuštěná do vaničky.

Nad klávesnicí tu je malinké tlačítko s kontrolkou pro zapnutí notebooku. Je naštěstí tenké, tuhé a nízké. Vedle něj je podobný knoflík pro spuštění webového prohlížeče.

Touchpad

Dotyková plocha notebooku je poměrně rozměrná a příjemně citlivá. Touchpad je trochu zapuštěn pod opěrky, ale nijak strašně. Při zapnutém stavu je celá plocha bíle orámovaná, pokud touchpad vypnete (dvojklik na obdélníček v jeho rohu) rozsvítí se jen vršek, a to oranžově.

Tlačítka nebyla zrovna nejlepší, poměrně hlasitě cvakala a nebyla stavěná na jemný dotyk. Mimoto se po krajích mačkala trochu hůře. Stejně jako u všech moderních notebooků už nerolujete jedním prstem po straně touchpadu, ale dvěma nedotýkajícími se prsty po středu, zrovna u Pavilionu to možná chce trochu cvik, ale po dvou dnech jsem si nestěžoval. Podpora multidotykových gest jako je přiblížení atp. tu je samozřejmě také.

Displej - smutná, ale zářící klasika

Zde se asi moc převratného nedozvíte, jak bývá u 15,6" panelů špatným zvykem, na 40cm úhlopříčce tu stále máme hrubé rozlišení 1366 × 768 px. Povrchová úprava je navíc lesklá, ne úplně zrcadlově, přesto dosti nepříjemně. Barvy byly ale dost pěkné a displej ukazuje hezkou bílou. Odezva mě nikde nezklamala, podsvícení bylo naprosto dostatečné a přesto šlo slušně ztlumit.

Špatný není ani maximální úhel sklopení, ač bych to od tohoto notebooku nečekal, rozevřete jej na poctivých
170 °.

Hardware, výdrž a chování: AMD A6 v akci

Hardwarová výbava (vnitřnosti)

Jak jsem říkal na začátku, je to právě výbava, a to zejména ta vnitřní, kterou se notebook může chlubit. Něco vám určitě napoví už nálepka "Quad Core and Radeon Dual Graphics" na pravé opěrce, kterou na noteboocích za 15 tis. Kč moc často nevídáme. A i když k obojímu musíme dodat velké ALE, ano, notebook opravdu disponuje čtyřjádrovým procesorem a dvěma Radeony v CrossFireX.

Procesorem je AMD A6-3410MX. Na Extranotebooku už jsme měli model A6-3400M. Oba čipy jsou APU rodiny Fusion, přesně řečeno jádra Llano se čtyřmi jádry procesoru a integrovaným Radeonem HD 6520G. Náš dnes testovaný model A6-3410MX se liší dvěma věcmi: jeho základní takt je 1,6 GHz a maximální takt 2,3 GHz, což je oproti 1,4-2,3 GHz přeci jen o poznání lepší. A jeho TDP není 35, ale 45 W. Do toho se samozřejmě počítá i grafika, a i když to není nijak růžové číslo, ve výsledku se spotřeba procesorů zase tak neliší.

Platformu AMD Sabine se čtyřjádrem doplňuje výkonná grafika Radeon HD 6750M, model se 480 Stream procesory v jádře a 1 GB vlastní paměti GDDR5 na 128bitové sběrnici. K ní je tu potom integrovaný Radeon HD 6520G, přičemž se obě karty mohou spojit do asymetrického multi-GPU zapojení CrossFireX - Radeon HD 6755G2. Funguje tu také přepínání grafik.

AMD má implicitně asymetrické CrossFireX zapnuté. Takto jsem také nakonec prováděl všechny testy. Teoreticky platí, že ve hrách s DirectX 9.0c a starším se CrossFireX tohoto typu nevyplatí a výkon může být oproti jediné kartě nižší. To jsem ověřoval například na 3DMarku 06, ale dospěl jsem k názoru, že se jedná o pouze kosmetickou ztrátu bodů. Zato u moderních her, nebo třeba v 3DMarku 11 je CrossFireX velkým přínosem. V 3DMarku 11 náš Pavilion překonal i Alienware M14x (Core i5-2540M + GeForce GT 555M).

3DMark 06
(body - více je lépe)

3DMark Vantage
(body - více je lépe)

Pevný disk od Toshiby má pěknou kapacitu 640 GB, jeho rychlost se ale chválit rozhodně nedá, dočkal jsem se jednoho z nejpomalejších disků, co jsem na recenzi kdy měl:

Solidní výkon

Windows Experience Index vám velmi zhruba nastíní celkovou situaci. Nejslabším článkem notebooku jsou dvě součásti, pevný disk a operační paměť. Procesor dostal hodně vysoké body díky svým čtyřem jádrům a grafika v obou případech napřáhla síly v CrossFireX a v klidu skóruje stejně jako v zátěži 6,5 b.

Jak se dalo očekávat, dobře dopadly především herní testy. Můžeme vidět, že v 3DMarcích předehnal náš Pavilion i přes handicap pomalého procesoru herní MSI GE620 s Core i7-2630QM a GeForce GT 540M.

Cinebench R11.5
(body - více je lépe)

x264 Benchmark HD v3.0
(fps - více je lépe)

Graf z renderovacího benchmarku Cinebench R11.5 je zde hlavně pro ukázání rozdílu mezi jednovláknovou a vícevláknovou prací.

Převody videa vám mohou ukázat, že ani v nich nemusí být situace růžová a pomalé čtyřjádro prohraje proti rychlému dvoujádru. Samozřejmě ne vždy a ne zákonitě.

Hluk, zahřívání, výdrž

Přemýšlím, jak hluk zhodnotit. Notebook v podstatě zapadal do své třídy určení, v klidu byl zřetelně slyšet, ale v rámci možností byl docela tichý. V zátěži se potom rozfoukal docela hlasitě, ale nešlo o extrém, jak jsme mohli být zvyklí třeba z Alienwaru M14x. Rozhodně jej nebudu chválit "za ticho", ale také nemůžu říct, že by byl moc hlučný, spíše na tom byl o trochu lépe než konkurence.

Zahříváním na tom notebook nebyl také příliš zle. Pravá opěrka zůstala i po delší zátěži studená, teplý vzduch se pohyboval hlavně v levé části notebooku, kde je ostatně i výdech. Opěrka i oblast kolem klávesnice se zahřála jen nepatrně, trochu teplejší pak bylo místo pod výdechem chlazení. Notebook ale ani v zátěži s 45W procesorem nevyfukoval příliš horký vzduch, spíš vlahý. Pokud intenzivně zatížíte grafiku, už na vás bude vyfukovat notebook litry krásně teplého vzduchu, ale opět nejde o nic strašného.

Výdrž je trochu kontroverzní. Testovat notebook před rokem, tleskal bych AMD, po rozmachu procesorů Sandy Bridge je to ale nic moc. V klidu se zapnutou Wi-Fi a polovičním jasem displeje vydrží notebook na baterku přes
5 h. Jakmile se pustíte do surfování a trochu procesor probudíte, výdrž klesne na zhruba 3,5 h. To je stále pěkný výsledek, pravdou je, že s Intelem byste na tom byli lépe.

Zvuk, webkamera a napájení

Už na krabici notebooku se skví veliké logo Beats Audio. Pak máme tento nápis i na rohu víka displeje. Je vám tak asi jasné, že se zvukem na tom bude Pavilion výjimečně dobře. Trochu nezvykle tu máte kvadrofonní reproduktory, dva jsou v pásové mřížce pod displejem a další dva mají své malé mřížky na čele notebooku. Díky značce Beats Audio a podpoře Dolby Home Theater si jen s notebookem užijete poměrně kvalitního prostorového zvuku. Alespoň v rámci možností 15" notebooku.

Webkamera HP TrueVision HD disponuje rozlišením 320 × 240 až  1280 × 800 px. Je tu pochopitelně i mikrofon a notebook je tak připraven na videokonference.

K notebooku se dodává trochu větší a těžší 120W adaptér. Je pravda, že diskrétní grafika a čtyřjádro si v zátěži řeknou o docela dost energie. Nabíjení bylo relativně rychlé, 3-100 % mi zabralo zhruba 50 minut.

Software a zabezpečení

Notebook má předinstalovány Windows 7 Home Premium v 64bitové edici. Dále je tu software od HP nebo třeba zkušební verze Norton Internet Security.

Co do autentifikačních možností má notebook snímač otisků prstů, jak je u HP dobrou zvyklostí i u spotřebitelských notebooků. Jinak se můžete přihlásit přes rozpoznání tváře nebo klasicky přes heslo.

Závěr, zhodnocení

Pavilion: "výkon" na doma

Přijde mi, že dnes nemám moc co vysvětlovat ani popisovat. Pavilion dv6 ve variantě 6130ec je rozhodně velmi zajímavý notebook. Za nízkou cenu dostanete vysoký výkon, a to zejména grafický. Tedy spíše pouze grafický. I přes základní takt "celých" 1,6 GHz zůstává čtyřjádrový čip AMD A6 žalostně pozadu za konkurencí, na kterou se často nedotahuje ani při vícevláknových testech. Ve hrách to ale nijak zásadně nevadí a grafika je opravdu rychlá, v novějších hrách navíc funguje asymetrický režim CrossFireX.

Postěžovat si musím v první řadě asi na zpracování. Polohliníková kreace s sebou přináší sice stylový design, ale také vysokou hmotnost. Na touchpadu si v HP asi taky nedali moc záležet, tlačítka jsou dost hlasitá a trochu tuhá. A samozřejmě horší lícování i dobrou prohnutelnost. Procesor v Pavilionu je asi nejkontroverznější položkou. Při jednovláknových úkolech je žalostně pomalý. Při vícevláknových, zejména těch pro čtyři jádra a více, popadá dech a dovede i docela ukázat zuby, ovšem leckdy ani tehdy nestíhá konkurenčním dvoujádrům.

Výdrž na baterku radši nehodnotím - není špatná (na poměry AMD), ani dobrá (na poměry Intelu). Chcete nějaký multimediální notebook, na kterém se nejspíš bude občas hrát? Nevadí vám trochu nevyrovnaný výkon procesoru a pomalejší odezva disku? Pak bude Pavilion dv6-6130ec právě pro vás.

Plusy a mínusy:

  + nízká cena
  + výkonná přepínatelná grafická karta
  + velký disk
  + kvadrofonní reproduktory Beats Audio
  + čtečka otisků prstů
  + mechanika s podporou LightScribe
  + dobrá klávesnice

 - vyšší hmotnost
 - ne tak kvalitní zpracování
 - hlasitá a tuhá tlačítka touchpadu
 - pomalý procesor
 - pomalý disk

Výsledky testů, screenshoty

Výsledky benchmarků

• Testovali jsme podle této metodiky.

.