HP Pavilion dv6-6c60ec: multimediál s terabajtovým diskem (recenze)

HP Pavilion dv6-6c60ec jsem vám krátce představil už v prvním pohledu. Paviliony jsou spotřební třída notebooků od Hewlett-Packard, dv6-6c60ec je jeden z dražších 15,6" modelů. Jde o Pavilion s kovovou konstrukcí, prodávají se ještě bílé plastové varianty. Jelikož už jsme takový Pavilion dv6 na XNTB už testovali minimálně dvakrát, galerie patří modelu dv6-6130ec, který je navenek až na nálepky naprosto identický.

 

 

Dnešní kousek testujeme hlavně kvůli jeho vnitřnostem - 1TB disk se na téhle cenovce jen tak nevidí, dále tu je poměrně slušné Core i5 s 6 GB RAM a výkonný přepínatelný Radeon z nové řady HD 7000M (tedy alespoň svým značením).

Design

Paviliony mají takový dost osobitý design, který se vám může a nemusí líbit. Na rozdíl od ProBooků či EliteBooků rozhodně nejsou hranaté, ale silně zakulacené a zprohýbané, kde to jen jde. To působí celkem extravagantně a elegantně. Ani víko není stoprocentně rovné, ale vzadu se mírně zvedá, stejně jako v podstatě celě tělo notebooku. Ladné křivky najdete všude.

Co do barev - tyhle kovové modely se prodávají pouze v jedné, a sice hnědé. Jde o takovou tmavou kávově hnědou, která je na hliníkových plátech na víku a na většině základny. Rámeček displeje je leskle pianově černý, lem základny pro změnu matně stříbrný a spodní strana jako vždy matně černá.

Zpracování

Notebook sice stojí přes 20 tis. Kč, bohužel jde zpracováním stále o ten stejný Pavilion, jaký najdete za i mnohem nižší cenovky. Tedy nic moc. Kovové zpracování mu propůjčuje odolnost, pevnost a trvanlivost, vše tedy samozřejmě jen do jisté míry. Jako vždy se mi moc nelíbí slícování, kde do jakékoli spáry můžete pohodlně strčit nehet nebo potažmo smetí. Prohýbání díky kovu nebylo tak hrozné a notebook takřka vůbec nevrzal, ovšem zase o tolik to nejnižší plastové řady nepřekonává. To už je daň, se kterou u takto vybaveného počítače musíte počítat.

Otisky prstů sice na kartáčovaném kovu nezůstávají, ale upatlané jsou opěrky hned, víko jakbysmet. Pořád ale lepší než skutečně lesklý plast.

Víko se otevírá docela ztuha, jednou rukou to nejde. Mechanismus je ale rovnoměrný a víko ve své poloze drží pevně, při pohybu nevrže a musím pochválit i veliký maximální úhel otevření - zhruba 175 °.

Klávesnice, touchpad, displej a konektivita

Porty, konektivita, a notebook ze stran

Začněme na levé straně notebooku - zleva doprava je tu výdech chlazení, poté konektory D-Sub (VGA) a HDMI pro analogové i digitální připojení monitoru či projektoru. Samozřejmostí je síťový konektor RJ-45 od Ethernetu v rychlosti 1 Gb/s (od Realteku), dále pokračujeme dvěma porty USB 3.0 a třemi 3,5mm audio konektory, jedním z nich je vstup z mikrofonu, dva další slouží jako výstup až na čtyři reproduktory.

Vepředu je čtečka karet SD a MMC a pak dvě malinké mřížky předních reproduktorů. Na pravé straně najdete DVD±RW mechaniku, která podporuje LightScribe. Za ní tu najdeme dva porty USB 2.0 (celkem čtyři - musím pochválit), otvor pro zámek Kensington a zdířku pro napájecí adaptér. Na zadní straně kromě šikmé příčky s logem Hewlett-Packard není nic.

Kontrolky jsou zde umístěny poněkud nešikovně. Kontrolka aktivity disku, kontrolka dobíjení a stavová kontrolka počítače jsou všechny jen droboučké a posazené na pravou stranu notebooku kolem mechaniky a zdířky pro adaptér. Pokud chcete za chodu notebooku kouknout, co se děje a jestli úloha visí na disku nebo na něčem jiném, vadí to především. Musíte hlavu sklonit doprava a koukat k mechanice, a i tehdy si nebudete zcela jistí, protože jedna kontrolka prosvítá do druhé.

O bezdrátové připojení se starají čipy Broadcom. Je tu Wi-Fi 802.11n a Bluetooth 3.0 + HS. Notebook podporuje i Intel WiDi - Wireless Display - pokud to vaše TV podporuje, není problém ji bezdrátově připojit.

Klávesnice

Osazené chiclet klávesnici není asi co vytknout, docela se mi líbila. Jde o plnohodnotnou klávesnici včetně numerického bloku, trable s Fn-blokem tak odpadají. Klávesy F1-F12 jsou implicitně zpřístupněné přes Fn a jejich primární funkce je multimediální. To vás bude zezačátku mást, ale zvyknete si (jde to v BIOSu přepnout). Přímo v klávesách často najdete kontrolku, například u F12/Wi-Fi bílou či oranžovou. Blok šipek je realizován jako veliký obdélník (nahoru a dolů zabírají prostor jedné klávesy). Nechybí kontextové tlačítko.

Mezery mezi klávesami jsou dostatečné a přitom jsou hranaté knoflíky dost velké. Klávesy mají jemně zmatněný povrch a generovaný hluk závisí na síle úderu. Pokud klávesu pouze normálně stisknete, je klávesnice neslyšná. Při švihovém úderu se otřes přenese na základnu notebooku a to je slyšet, na rozdíl od jiných kousků Pavilionů ale naštěstí mřížka nevibruje a jen uslyšíte dunění, jak praštíte do základny. Celá klávesnice je mírně zapuštěná do vaničky.

Nad klávesnicí tu je malinké tlačítko s kontrolkou pro zapnutí notebooku. Je naštěstí tenké, tuhé a nízké. Vedle něj je podobný knoflík pro spuštění webového prohlížeče.

Touchpad

Touchpad se mi líbil tak napůl. Dotyková plocha byla docela dobrá, sice mám radši matnější touchpady, ale velké výtky jsem neměl, pohyb byl relativně přesný, s průměrným zpožděním a vcelku rovnoměrně akcelerovaný ve všech směrech. V jeho rohu je obdélníček, dvojklikem na který lze touchpad vypnout, bíle svítící rámeček zhasne a rozsvítí se jen nahoře oranžově. Samozřejmě se touchpad ovládá multidotykově, rolujete dvěma prsty.

Tlačítka byla o poznání horší, příjemný a nepříliš hlasitý stisk měla uprostřed, i když cvaknutí se ozvalo všude. Na stranách ovšem byla dost vyviklaná, jedno nešlo úplně na kraji stisknout prakticky vůbec, se druhým jste se jak s kolíbkou zhoupli hluboko dolů.

Displej

Displej mě trochu zklamal, i když tentokrát nijak hrozně. Byl lesklý, což je jeden zápor, to by se dalo ovšem překousnout, vzhledem k tomu, že notebook je určen převážně na domácí použití. Na 15,6" úhlopříčce tu máte rozlišení jen 1366 × 768 px, což je sice časté, ale rozhodně ne dobré. O něco dražší konfigurace Pavilionu dv6 má Full HD.

Co se barev týče, je to trochu neurčité. Displej měl poměrně přesné barvy, maximální barevná odchylka dE94 bývá leckdy u modré přes 15, zde to bylo jen 6,8, další barvy byly ještě přesnější, což chválím, obvykle to bývá o dost horší. Gamma a teplota barev ovšem neseděly. Kontrast také nebyl nejlepší - statický 1:89 ovšem není zdaleka nejhorší, co jsem kdy naměřil.

Svítivost: 14-192 cd/m²
Kontrast: 1:89

Podsvícení bylo ale dalším hřebíkem do rakve - maximálních 192 cd/m² opravdu není moc, naměřil jsem i přes 400. Navíc je regulované trochu skokově, například když jsem se snažil nastavit 120 cd/m², měl jsem na výběr 96 a potom hned 126, přitom kroků je docela dost, jen nejsou postupné.

Hardware, výkon, HD Tune, CrystalDiskMark

Hardware - vnitřnosti

Vnitřní výbava notebooku je celkem slušná. Procesor, RAM a velikost disku vás určitě potěší a grafika taky není zlá. Je tu Intel Core i5-2450M, dvoujádro Sandy Bridge na už dost vysokých 2,5-3,1 GHz, výpočetní výkon je tak docela slušný. K němu tu je hned 6 GB pamětí DDR3 (4+2 GB), mnoho z vás tak sáhne po vypnutí stránkovacího souboru, čímž mohutně přispějete k celkové rychlosti systému.

Core i5-2450M a i5-2520M jsou v mnohem stejné, ani CPU-Z nebo Speccy je korektně nepozná

Grafické karty jsou tu tradičně dvě. Tou výkonnější je AMD Radeon HD 7690M XT. Jestli jste četli náš článek o Radeonech HD 7000M, víte, že jde o přesně přeznačený Radeon HD 6770M, výkon je tak docela slušný, grafika se 2 GB rychlých pamětí GDDR5 je, jak název naznačuje, nejsilnější z nové střední třídy (HD 7600M) od AMD.

Na screenshot z GPU-Z moc nekoukejte, ani aktuální verze není schopná odečíst parametry staronových Radeonů správně. Jádro Thames (přeznačený Whistler) tu má 480 Stream procesorů a pracuje na 725 MHz. Na 128bitové sběrnici má potom připojeny 2 GB pamětí GDDR5 na 3200 MHz efektivně.

Druhou grafikou je tradičně Intel HD Graphics 3000 a s trochou trpělivosti si můžete v ovladačích AMD nastavit přepínání podle vašich představ.

Diskem je tu Toshiba MK1059GSMP, 2,5" 5400otáčkový 1TB pevný disk. Vyšší hustota zápisu na plotnu by mu měla propůjčit trochu vyšší rychlost.

 

Výkon

Jak jsem zmínil, procesor je rychlý. Intel má sice i mnohem rychlejší čtyřjádrové čipy a nová generace Core s architekturou Ivy Bridge brzy zvedne laťku ještě výše, ale přinejmenším ve srovnání s jakýkoli procesorem od AMD či kterýmkoli čipem Core 2 Duo nebo dvoujádrem Westmere je Core i5-2450M jednička.

Grafická karta komplikovaného jména - Radeon HD 7690M XT. Přeznačený Radeon HD 6770M je rychlý, o tom žádná, a když si snížíte detaily, zahrajete si s nádhernou plynulostí libovolnou moderní hru. Jde o přeznačenou vyšší střední třídu minulé generace. Nízké rozlišení displeje Pavilionu k hraní ostatně přímo vybízí. Skyrim, Mass Effect 3 a spoustu jiných v nativním rozlišení na plné detaily nedělá notebooku problémy.

Na druhou stranu - a tady mě trochu rozmazlil Acer Aspire TimelineU M3 s novou GeForce GT 640M - Nvidia se tento rok vzchopila a na trh už míří nové 28nm grafiky s architekturou Fermi, a jmenovitě třeba ona GeForce GT 640M náš Radeon HD 7690M XT pokoří o 15-20 % procent, a to by mělo jít o grafiku z velmi podobné cenové hladiny. 15-20 % není moc, ale řeknu to jinak - na GeForce GT 640M jsem hrál Skyrim v 1600 × 900 px na Ultra detaily nad 35-40 FPS, u Radeonu HD 7690M XT v tomto nastavení FPS padaly i pod 30.

HP ale hodlá grafiky Fermi do Pavilionů osazovat také, tak je toto spíše zamyšlení nad konfigurací, ne nad Pavilionem dv6 jako takovým.

Disk se ukázal být spíše jen mírně nadprůměrným oproti jiným 5400otáčkovým modelům.

Grafy: Cinebench R11.5, x264 BenchMark HD v3.0 a FHD, PCMark Vantage

Poznámka: Procesory a grafické karty nebyly měřeny na přesně srovnatelných konfiguracích.

Cinebench R11.5 prověří výkon procesoru pro rendering náročných grafických scén. Měří se výkon jednoho jádra (vlákna) a celého procesoru. Naše Core i5 tu podává sice obstojný výkon, ovšem podivně nízký oproti svým níže taktovaným kolegům v jiných noteboocích. To můžeme do jisté míry přičíst horšímu chlazení, které se promítlo do nedokonalého Turba, a částečně taky technologii HP CoolSense, která zřejmě chtěla snížit teplotu na povrchu notebooku.

Cinebench R11.5
[body, vyšší je lepší]

x264 BenchMark HD testuje výkon procesoru při převádení 720p videoklipu při použití kodeku H.264. Zaznamenáváme výsledky z náročnějšího druhého průchodu. x264 BenchMark FHD funguje podobně, jen pracuje s 1080p videem a je trochu modernější, proto na něj postupně budeme přecházet.

Opět se ukázalo, že s procesorem není vše zcela v pořádku.

x264 BenchMark HD v3.0
2nd pass
[FPS, vyšší je lepší]

x264 BenchMark FHD
[FPS, vyšší je lepší]

PCMark Vantage měří výkon počítače jako celku. Celkové skóre přibližně odpovídá celkové rychlosti typické práce na PC, je značně ovlivněno reálnou rychlostí disku a také procesoru, promítá se do něj ale vše, včetně třeba grafické karty. Uvádíme i HDD Score, resp. Storage Score, kde se zkoumá rychlost jednotlivých úkonů náročných na disk.

Syntetické testy ukázaly mírně nadprůměrné hodnoty, to samé PCMark. Notebook se subjektivně choval o trochu rychleji než běžný model s 5400otáčkovým diskem, což je dáno především vysokou hustotou zápisu na plotnu u 1TB disku.

PCMark Vantage
celkové body a HDD Score
[body, vyšší je lepší]

Grafy: 3DMark 06, 3DMark Vantage + GPU Score

Poznámka: Procesory a grafické karty nebyly měřeny na přesně srovnatelných konfiguracích.

3DMark 06 je starším herním benchmarkem, dobře ukazuje na výkon ve starších hrách z doby kolem roku 2006-2007. Testujeme ve standardním nastavení, tedy v rozlišení 1280 × 1024 px.

Výkonná grafika a silný procesor jsou tu zárukou dobrého skóre a Pavilion je tu tak bok po boku s Aspirem TimelineU M3.

3DMark 06
[body, vyšší je lepší]

3DMark Vantage je podobným nástrojem od Futuremarku, jen o dva roky novějším, používá DirectX 10 a už se tu pracuje s fyzikálními výpočty. Testujeme v základním nastavení, tzn. v rozlišení 1280 × 1024 px v profilu Performance, výsledky jsou tak ve tvaru Pxxxx.Níže najdete i graf GPU Score.

Díky rychlým pamětem a vysokému taktu na jádře grafika poráží zbytek řady HD 7600M a HD 6600M rozdílem třídy.

3DMark Vantage
[body, vyšší je lepší]

3DMark Vantage - GPU Score
[body, vyšší je lepší]

Grafy: 3DMark 11 + Graphics Score, Far Cry 2, World in Conflict

Poznámka: Procesory a grafické karty nebyly měřeny na přesně srovnatelných konfiguracích.

3DMark 11 je nejnovějším benchmarkem od Futuremarku, pracuje s DirectX 11 a pokročilou fyzikou i trochou teselace. Testujeme v základním nastavení v profilu Performance, výsledky jsou tedy ve tvaru Pxxxx.

V obou testech to vypadá jako v těch předchozích, i tady grafika poráží i dost silnou GeForce GT 555M, GeForce GT 640M ovšem ne.

3DMark 11
[body, vyšší je lepší]

3DMark 11 - Graphics Score
[body, vyšší je lepší]

Far Cry 2 je starší, nicméně náročnou a technologicky poměrně pokrokovou hrou (na svou dobu). Notebookům dává i dnes pěkně na frak. Testujeme v rozlišení 1366 × 768 px, v DirectX 10, na maximální možné detaily s 4× MSAA, Small ranch, dva průchody - zaznamenáváme průměr.

Opět platí, že jediná výkonnější grafika moderní střední třídy je GeForce GT 640M, zde je ovšem rozdíl docela markantní.

Far Cry 2
1366 × 768 px, 4× MSAA, Ultra high, DirectX 10
[FPS, vyšší je lepší]

World in Conflict testujeme opět v 1366 × 768 px, s 4× MSAA, na detaily very high při DirectX 10, ručně ještě přenastavím AF na hodnotu 16×.

World in Conflict
1366 × 768 px, 4× MSAA, very high, DirectX 10
[FPS, vyšší je lepší]

 

Výdrž, provozní vlastnosti, software

Výdrž, hluk a zahřívání

Výdrž mě trochu zklamala. Vím, že naše testy jsou docela náročné, a že se při nich procesor docela zapotí, ale že jsme se u Sandy Bridge na webu dostali stěží přes 4 h? Notebook má 62Wh baterku, takže je to celkem s podivem.

Dá se čekat, že při nějakém shovívavějším testu bychom mohli překonat i 5 a dost možná i 6 h, procesor na to má, ale počítejte s tím, že při trochu náročnějším surfování vám baterka na moderní notebook opadně docela rychle. To by se mělo zlepšit s příchodem Ivy Bridge.

• Web (5 záložek v Chrome, obnovování každých 15-20 s, Wi-Fi, poloviční jas): 4:07 h
• Film (720p film ve smyčce v MPC-HC, Wi-Fi, poloviční jas): 3:50 h

Hluk byl vcelku průměrný. V klidu byl notebook dost tichý, ovšem v zátěži se uměl rozhlučet docela dost. Regulace otáček ventilátoru byla rozumná, pokud teploty rostly, při zátěži se otáčky zvedaly jen postupně, ovšem po skončení zátěže se z vrtulníkového řevu budete dostávat docela dlouho, třeba i pár minut. Po začátku webového testu výdrže se ventilátor rozjel na maximální otáčky a udržoval je skoro 20 minut. V zátěži záleží na době, jakou dobu ji provozujete, na nejvyšší úroveň hluku se někdy dostanete třeba až po půlhodině hraní.

Teploty byly nižší než je obvyklé, grafika ani procesor nepatří k nejžravějším a CoolSense je dovede zchladit na celkem průměrné teploty, grafiku kolem 85 °C a procesor zhruba na 75 °C v absolutní zátěži Prime95 a FurMarkem. A opěrky jsou vůbec vždy poměrně chladné (HP CoolSense).

Zvuk, webkamera a napájení

Notebook nese, stejně jako řada jeho stájových kolegů, logo Beats Audio, reproduktory téhle značky tu máte čtyři, dva v mřížce ned klávesnicí a dva pod předním okrajem základny. Zvuk je docela kvalitní, díky kvadrofonním reproduktorům hezky rozptýlený a hlasitý, a i při vyšších hlasitostech relativně kvalitní. Basy zde ovšem moc nečekejte.

Webkamera TrueVision HD má  rozlišení  320 × 240 px až 1280 × 800 px. HP k ní dodává software Youcam. Jinak je vcelkuprůměrná, odezva je celkem pomalá.

K notebooku se dodává větší a ne úplně lehký 120W adaptér, díky vysokému výkonu ale dovede notebook nabít za vcelku rozumných 1:30-1:40 h.

Software

S bloatwarem je to tu horší. Aktivace softwaru od HP se dá přežít, ale jako vždy je tu i zkušební verze Norton Internet Security, který na vás vyskakuje i po opětovném definitivním odmítnutí. V seznamu nainstalovaných programů jsem našel 18 položek, bez kterých se velmi pravděpodobně s radostí obejdete.

Operačním systémem je Windows 7 Home Premium s balíčkem SP1 v 64bitové edici, nezapomnělo se ani na Office v reklamní edici Starter.

Výsledky testů a screenshoty

Výsledky benchmarků

Závěr, plusy a mínusy

Závěr

HP Pavilion dv6-6c60ec je poměrně jasně mířeným modelem - na domácí a multimediální použití, a možná i pro nějaké studenty na kolej. Co je velmi charakteristické a v plusech a mínusech to nenajdete, je design, ten je u Pavilionu kulatý a velmi osobitý a každý zájemce by jej měl vidět na vlastní oči.

Co do plusů - notebook je dobře vybaven - papírově silný procesor má 6 GB RAM, je tu velmi silná grafika, alespoň na střední třídu, a obří disk. Čtečka otisků prstů je u HP obvyklým pěkným bonusem, dobré reproduktory a klávesnice se mi taky líbily. Nezapomínejte taky na to, že notebook podporuje Intel WiDi, což se vám zrovna doma může hodit.

 

 

A co se mi nelíbilo? Jako vždy u těchto drahých levných notebooků špatné zpracování, horší displej, tlačítka touchpadu nebo 5400otáčkový disk. Kvůli tomu všemu dávám do mínusu i cenu, která už může být dost nepříjemná. Trochu mě překvapil výkon procesoru, ač jsem jel na stejném nastavení jako vždy a vše jsem kontroloval, ve všech testech mu chybělo asi 10 % výkonu. Hmotnost přes 2,9 kg už se pronese.

Takovým mínusem pro tento model a plusem pro HP - existuje i Pavilion dv6-6b90ec, který nabídne čtyřjádrové Core i7, 8 GB RAM a hlavně Full HD displej, a přitom se dá sehnat i pod 23 tis. Kč - vezměte jej do úvahy, když budete vybírat notebook.

Zdroj některých obrázků: Alfa.cz.

Galerie fotografií