Názory k článku Nejvýkonnější mozek pro mobily má Huawei. Kirin 980 zboří benchmarky
-
ElPavel (neregistrovaný)
Taky mám S4 mini. Je lehčí než můj současný pracovní S7 a má delší výdrž baterie. Na S7 jsem přešel v únoru po havárii na dálnici v Maďarsku kdy S4 ve sněžení s deštěm odmítala fungovat..... S7 je výrazně odolnější než S4 mini. Vše má své plus a mínus. Můj soukromý mobil je totiž stále Nokia 6310, asi 15 let stará, plně funkčí a s delší výdrží baterie než mají S4 mini nebo S7....
-
Tak modely s menším diplejem a úsporným slabým CPU s 7nm procesem taky přijdou, byť nikdy né jako první s novým procesem. Jenže s tou výdrží baterky je to horší, protože když to má slabou spotřebu, tak se úměrně ošidí samotná baterka a OS škoda mluvit.
Jsem stejný typ uživatele, můj poždavek na výkon je alespoň 3GB RAM (aby se nesekal Chrome), jinak mi je to fuk a displej maximálně 4,5", větší ani náhodou, ale za velkou výdrž baterky bych si rád připlatil. -
Cena by mohla byt mirne pres 10000kc, kdyz za to umi Huawei M5 s Kirinem 960. Rozdil v cene SoCu nebude pres 100$.
Dle Alza jsou mezi deseti nejprodavanejsimi Android tablety tri >15kKc.
https://www.alza.cz/levne-google-android-tablety/18852425.htm -
Jenže ani to osmijádro nemá zrovna "raketoplánový" výkon, protože je to nízko taktované. Androidové appky jsou optimalizované pro dobré vícevlákonové škálování a u dražších verzích smartphonů nejde ani tak o "výrobní cena / výkon", ale spíš o "spotřeba / výkon", takže lepší udělat takovýto osmijádrový slepenec, protože na nižších taktech je daleko vyšší energetická efektivita. Na těch dvou jádrech to zvládne i trochu vyšší frekvenci, když je to potřeba, energii ušetří všude, kde stačí použít jen ta slabá jádra.
Kdyby udělali jen čtyřjádro ze čtyřech těch výkonných jader, tak by to taky mělo dobrý výkon v zátěži, ale horší výdrž baterky a nejspíš by to bylo horší i teplotně. -
Proč? Protože většině lidí dnes telefon slouží místo počítače, navigace, foťáku, komunikátoru, herního terminálu anevímcoještě…
A software je taky čím dál nenažranější, stejně jako web. Kde jsou doby, kdy mi na pohodový provoz stačilo jednojádro s 800 MHz a 256 MB RAM... to byly časy. Dnes je čtyřjádrový telefon, 2 GB RAM naprosté minimum... -
Zann (neregistrovaný)
Taaaak, teď jsi na to kápnul, takže proč neexistují chytré telefony s jednojádrem, protože to na to co píšeš stačí až nad hlavu? No protože by sice kdekomu stačil, ale stál by dvě stovky a to si žádný výrobce nemůže lajznout, že. Takže strkají do telefonů osmijádra, kde sedm jader 90% času chrápe, ale má to super benchmarky (to je vůbec to nejdůležitější) a dá se to draho prodat (obhájit proč je to tak drahé), to je celé, za vším hledej prachy a ne že by to už nestačilo :-D
-
Zann (neregistrovaný)
Dobře, tak jinak. Já to nevím jestli "většině", Ty možná jo, já si o tom prostě dovolím pochybovat na základě toho jak znám lidí ve svém okolí. Tam se prostě nenajde nikdo, kdo používal telefon jako "herní terminál a počítač", ale to asi proto že nechodím ani na základní, ani na střední, ani na vysokou školu a nejsem hipster. Uznávám ale, že jiní to mohou mít jinak. Dále ... pro "navigaci, foťák, komunikátor a mnoho dalších funkcí" prostě osmijádro nepotřebuješ. Měly snad telefony před deseti lety osm jader? A nebyla tam navigace foťák a nedalo se tím komunikovat? Samozřejmě že dalo. A teď šikulo trošku použijeme hlavu ano? Proč bys tak asi řekl, že je "software je taky čím dál nenažranější, stejně jako web" .... no protože kdyby to tak nepsali, tak by Ti stačilo "jednojádro s 800 MHz a 256 MB RAM" a to, jak jsem psal výše Gildorovi, kromě zákazníka, nikdo nechce, hádej proč? ;-) Je věděckotechnicky dokázáno, že na měsíc se dá pohodlně doletět a přistát v raketě s HW vybavením analogové meteostanice, takže néé, tenhle vývoj a osmi jádro v telefonu opravdu není potřeba, je to prostě jen práce pro práci a "dokud budu mět hlupi penize, budu mět kramáři rej" :-)
-
Zann (neregistrovaný)
jaká konspirace troubo, to jsou fakta. Že Ty víš prd, stal ses obětí bohapustého konzumu a věříš každé kravině kterou Ti v TV Nova a na komerčních webech nakukají, protože jsi líný si ty fakta ověřit, to je pubertální přístup ... ale vzhldem k věku (šacuju Tě tak pětadvacet) na to máš jistě ještě právo v tom věku byl každý chytrý jak opice a všechno "věděl" nejlíp :-D
-
Zann (neregistrovaný)
Dobře, tak jako s blbečkem. Cituji: Redundance bylo dosaženo propojením pěti nově postavených počítačů IBM 360 Model 75 s operačním systémem MVS. Na implementaci a testování systému se podílelo až 3500 zaměstnanců IBM. Šlo o dobu přechodu od elektronek k tranzistorům. IBM vyrobila svůj první tranzistorový počítač, IBM 7090 prakticky nedávno (1959). Počítače nasazované roku 1964 v NASA byly mezi prvními dodávanými IBM serie 360s. Serverovna IBM pro misi Apollo 11 byla plná těchto třistašedesátek a jejich celkový výpočetní výkon byl 1,7 MIPS (milionů pokynů za sekundu) a disponovala 1MB paměti, později rozšířenou na dva a pak čtyři MB pro každý počítač. Dnešní běžně dostupný procesor jako Intel Core i7 4770k má hodnotu MIPS 124.850-127.273, kde 8GB RAM je standard.
Teď běž, strč hlavu do záchodu a řekni taťkovi ať za Tebou spláchne troubo a jestli je Ti šestačtyřicet jako mě, nebo nedejbože víc, tak si dej ještě pořádnou facku a styď se :-D -
"Je věděckotechnicky dokázáno, že na měsíc se dá pohodlně doletět a přistát v raketě s HW vybavením analogové meteostanice"
A o kterou "raketu" se přesně jednalo? Protože Apollo používalo digitální procesor + spousta věcí byla řízena ze Země, vy meteostanice.
A pokud by jste náhodou myslel sovětské sondy Luna - tak ty byly komplet řízené ze země, kde byl sálový superpočítač větší než Váš dům (což je obecně známý fakt, že ze začátku průzkumu vesmíru nebylo možné vměstnat dostatek výpočetního výkonu na palubu - a tak bylo vše řízeno ze Země).
Takže by mě zajímalo, co za "raketu" jste teda měl na mysli. Protože řídit vesmírné těleso není vůbec jednoduché (musí se započítat gravitace obou těles - přičemž ta je proměná vzhledem k výšce od povrchu - u delších letů se počítá i s gravitací Slunce. Je nutné řídit rotaci, provádět korekci dráhy a rychlosti s vysokou přesností. Při přistávání je nezbytné držet správný úhel - jinak se těleso roztaví v atmosféře) a rozhodně by na to nestačilo vybavení vaší slavné meteostanice.
Návody a tipy
23. 10. 2024
| online
31. 7. 2024
| online
6. 7. 2024
| online
ČLÁNKY DO MAILU