Huawei P9: Nejpříjemnější smartphone boduje foťákem i 3D čtečkou (recenze)

Superlativ o kráse P9 v nadpisu není samoúčelný, P9 je skutečně
velmi pěkný i podle evropských měřítek. Huawei sám sebe srovnává pouze s iPhonem 6S a Samsungem
Galaxy S7. První srovnání velikosti displeje dost pokulhává, P9 rozhodně není
lepší proto, že má větší úhlopříčku, ale ta další už ale něco znamenají.

A hned na začátku
se potvrdilo, že na fotoaparátu Huawei spolupracoval s německou Leicou, což je sám
o sobě pojem. Dva senzory, jeden barevný, druhý monochromatický, světelnost
f/2.2 a slibované perfektní fotky.

 

 

Huawei P9 má kovové tělo (z leteckého hliníku), displej o
velikosti 5,2" a rozlišení Full HD. Hrany telefonu
jsou zabroušené až do téměř dokonalých tvarů. Telefon je tenčí než zmíněný iPhone a Galaxy S7, ale tlustší než jeho
předchůdci (P8 měl 6,4 mm). Dělat tenčí smartphone už nemá moc smysl, ať už kvůli
ergonomii nebo možnosti větší baterie. Oboje Huawei P9 proti předchůdci vylepšil.

V prodeji bude v šesti barvách: Titanium Grey,
Mystic Silvec, Prestige Gold a Rose Gold, dále Ceramic White a Haze Gold. Zda budou všechny dostupné i u nás není jisté. Určitě se ale brzy objeví i jako Dual SIM, což bude pravděpodobně slíbená 64GB varianta se 4 GB operační paměti. Česko je každopádně v první vlně zemí, kde bude Huawei P9 v prodeji.

Doplněno: Dual SIM varianta (EVA-L19) nebude mít NFC a nebude podporovat LTE na frekvenci 900 MHz (tu využívá jen Vodafone)

 

 

V ruce se drží velmi dobře, umístění čtečky otisků prstů na zadní straně výborně padne akorát na ukazováček; toto řešení již Huawei i Honor použil v dřívějších telefonech. P9 má ale čtečku vylepšenou a dokáže rozpozant i hloubku papilároních linií. Je tak bezpečnější.

Správa otisků prstů dovoluje uložit celkem pět prstů. Můžete nastavit i nějaká gesta, třeba spuštění fotoaparátu,
prohlížení fotek… ale prosté odemčení telefonu je komfortní a ostatní
funkce mi nepřijdou užitečné.

Jeidný reproduktor na spodní straně se může zdát málo, stereo nabídne až verze P9 Plus, na druhou stranu – o to méně mladíků používající smartphone jako přenosný boombox :)

 

 

Displej

Tělo telefonu má 6,4" a displej zabírá nadprůměrných 71,4 % (měřeno naší metodikou). P9 se chlubí velmi tenkými rámečky, prý mají 1,7 mm
oproti 3,07 mm u Galaxy S7. Huawei si však trochu pomohl trikem, kdy kovové rámečky
jsou skutečně velmi tenké, ale aktivní displej začíná přeci jen o kousek dále a
od něj k okraji je to stále zhruba 3 mm. Konstrukčně to na pohled vypadá pěkně. Huawei podporuje i režim ovládání v rukavicích.

Rozsah jasu Huawei uváděl 500 cd/m², já jsem naměřil od 6 do 435 cd/m², což je jen o něco málo více, než měl Huawei P8. I tak jde o nadprůměrné výsledky. Střední hodnotu svítivosti 200 cd/m² dosahuje přibližně na 70 % posuvníku (dostupný z horní lišty) a samozřejmě zde nechybí ani automatický jas podle senzoru. Kontrast IPS displeje činí krásných 1193:1, úroveň svítivosti černé je na průměru (není to AMOLED).

 Displej zobrazí barvy z rozsahu blížícímu se AdobeRGB. Všechny se drží do hraničních 5 dE až na bílou, která je posunutá více do modrozelené. V nastavení Androidu si můžete upravit teplotu barev, ale jt o spíše o pocitu, objektivně lepší barvy nezískáte.Indikační dioda je umístěna v reproduktoru sluchátka, takže designově nijak neruší. Celkově je displej Huawei P9 nadprůměrný.

 

 

Výkon, výdrž

Výkon má na starosti chipset z vlastní stáje Kirin 955.
Obsahuje čtyři 2,5GHz procesory Cortex A72 a čtyři 1,8GHz Cortex A53 spolu s grafikou MALI T880. V Antutu dosáhne na 100 000 bodů, což z něj nedělá nejrychlejší současný telefon, ale to vůbec nevadí. Zato výsledek v PCMarku přesáhl 7000 bodů, což je opravdu hodně.

 

 

Důležitější je ale výdrž. Kapacita akumulátoru činí 3000 mAh, v těle je napevno a nabíjení probíhá prostřednictvím nového USB-C přes 2A nabíječku. Huawei tvrdí, že při rychlonabíjení zvládne 83 % za hodinu, já naměřil jen 66 %, ale i to je nadprůměrná hodnota. Na 100 % jste přesně za dvě hodiny.

Výdrž má být 12 hodin přehrávání HD videa, já testuji více odpovídající Full HD, které zvládne přehrávat lehce nadprůměrných 8:45 h. Výdrž při běžném provozu znamená jeden a půl až dva dny podle vytížení.

 

 

Fotoaparát, video

Fotoaparát dodala německá Leica, a to rovnou dva. RGB senzor má do páru ještě
monochromatický senzor, což je ta druhá čočka. Oproti RGB propouští 3× více
světla a když to dá Huawei dohromady, jsou z toho nadprůměrně dobré snímky.

Co se Huawei povedlo je zarovnání čočky fotoaparátu.
Vystouplé kamery iPhonu i Samsungu vypadají, jako když čeští silničáři zarovnávají
víko kanálu s vozovkou, ale Huawei má záda pěkně rovná.

Pokud budete fotit přímo černobílé fotky, máte k dispozici přímo výbornou světelnost. Barevné vycházejí také dobře, Galaxy S7 Edge ovšem podává za horších světelných podmínek přeci jen lepší výsledky. Ale je také o několik tisíc dražší.

Prostředí fotoaparátu:

 
 

Aplikace fotoaparátu nabízí několik režimů, kromě černobílé můžete fotit s vodoznakem, HDR, ale hlavně v plně manuálním režimu, kde si nastavíte ISO, mód ostření, délku expozice, výstup do RAWu, rychlost
závěrky, vyvážení bílé nebo manuální ostření.

 
 

Ostření probíhá pomocího hybridního autofokusu. Laser na krátkou
vzdálenost, duální senzor na větší. V případě využití bokehu dostanete možnost zaostřovat až po vyfocení snímku. Přední fotoaparát má také dobré parametry a s 8Mpx snímačem
se už dají pořídit pěkné fotky. Automatické ostření předního fotoaparátu má ale až P9 Plus.

Ve dne jsou fotografie (hlavně černobílé) nádherné, za horších světelných podmínekpodává také dobré výsledky, ale už se najde několik telefonů, které fotí lépe.

Fotografie:

 

 
 
 
 

Srovnání: Jak fotí pět různých telefonů zblízka

 Honor 5X | Huawei P9 | iPhone 5S

 
Samsung Galaxy S7 Edge | Sony Xperia Z3 Compact

 

 

Video (Huawei P9 točí v rozlišení Full HD při 60 snímcích):

 

 

Konektivita, LTE, Android

Huawei P9 má v těle trojici antén. Jedna je v horní části a dvě v dolní části telefonu.Tato sestava by měla zabránit možnému kolísání signálu při „nevhodném“ držení kovového těla telefonu, které je samo prodloužením antény.

NanoSIM se vkládá do šuplíku společného i pro microSD. V prodeji bude i verze pro dvě SIM karty (Huawei P9 má slot na nanoSIM), kdy druhou SIM půjde osadit jen místo microSD. Modul LTE podporuje všechny české frekvence (800, 900, 1800, 2100 a 2600
MHz), což u mnoha jiných výrobců nebývá pravidlem. Dále má rychlou
Wi-Fi standardu 802.11ac, Bluetooth 4.2 a NFC. Kromě GPS podporuje i Glonass.

Doplněno: Dual SIM varianta (EVA-L19) nebude mít NFC a nebude podporovat LTE na frekvenci 900 MHz (tu využívá jen Vodafone)

Android 6 / EMUI 4.1

Android verze 6 má u Huawei P9 nadstavbu EMUI 4.1, kterou výrobce poměrně často aktualizuje. Vyznačuje se mnoha rozdíly, které se pokusím shrnout bodově:

Zamykací obrazovka obsahuje ikonku pro rychlý přechod na fotoaparát. Po přejetí prstem ze spodu se pak objeví specialita EMUI – rychlý přístup ke kalkukačce, svítilně, fotoaparátu (opět) a záznamníku.

Přístup k rychlým přepínačům po stažení horní lišty není tak rychlý. Obrazvka je rozdělena na notifikace a teprve po dalším přejetí prstem se dostanete k rychlým volbám. Osobně mi vyhovuje společná obrazovka, ale pokud žádné notifikace nemáte, pustí vás Huawei rovnou k přepínačům. Položky zde si můžete upravit, Huawei dovolí 9 ikonek, ale vešlo by se i mnohem více. V nastavení se pak skrývá užitečná položka, která upraví chování horní lišty – kdhyž potáhnete prstem v levé části, zobrazí se notifikace, když v pravé, dostanete se k přepínačům.

Jednoduchým gestem se vám zmenší pro snadnější ovládání jednou rukou,
což má třeba i iPhone. Je to taková napůl pomůcka a napůl přiznání, že
dnešní telefony jsou zkrátka už moc velké.

 
 

Nikde nenajdete seznam aplikací, tato položka v EMUI neexistuje a všechny aplikace jsou na plochách jako ikonky či ve složkách. Nechtěné aplikace si schováte třeba do nějaké složky bokem. Tento systém mi poměrně vyhovuje, stejně to je i na iOS a Huawei tím trochu obchází omezení Androidu.

Huawei patří mezi minimum výrobců smartphonů s Androidem, který už v základním vlastním launcheru nabízí zvětšit mřížku ze základních 4×4 ikonek na 5×4, nebo 5×5. To je naprosto perfektní, prázdné místo na velkém displeji je jinak iritující a u jiných výrobců často nezbývá, než si stáhnout jiný launcher.

 
 

 

 

• EMUI podporuje u některých aplikací odznáček, tedy číslo v červeném kolečku s počtem notifikací.
• EMUI má integrovanou funkci nahrávání dění na displeji jako videoklip.
• V liště můžete vypnout zobrazení názvu operátora.
• Zobrazení procent baterie lze jednoduše přepnout tak, aby bylo viditelné přímo v ikonce baterie na liště.
• Hned od prvního spuštění měří počet vašich kroků v aplikaci Zdraví. Časem si nastavíte svou výšku a váhu pro přesnější měření, ale data máte k dispozici od prvního zapnutí.
• Místo režimu nerušit lze v noci využít naplánované zapnutí a vypnutí, nebo plánované ztišení podle denní doby.

 

Závěr

Nový Huawei P9 je vynikající telefon, na kterém se jen těžko hledají chyby. Navíc není ani tak moc předražený, jako tomu u vlajkových lodí jiných výrobců bývá a dostanete na něj tříletou záruku. Fotoaparát od Leicy je sice velmi dobrý, na ty nejlepší ale za horších světelných podmínek ještě nemá ani díky dvěma čočkám. Ovšem možnosti jeho nastavení to celkem vyvažují a díky profesionálnímu režimu si s P9 vyhrají i uživatelé, kteří jinak používají zrcadlovku.

Na P9 se mi líbí hlavně perfektní zpracování, velký poměr displeje k tělu, nabíjení přes USB-C a režimy fotoaparátu. Slabší je zvukové podání přes jediný reproduktor, stereo má až P9 Plus. Nadstavba Androidu má Huawei povedenou. Hodně návyková je také čtečka otisků prstů, narozdíl od jiných způsobů mě její umístění na zádech velmi vyhovuje.

Cena necelých 15 000 Kč je odpovídající. Už nejde o extrémně výhodný smartphone, pořád je ale ve srovnání s ostatními relativně nízká. Pé devítka bude mít určitě dobré prodeje.

 

 

 

​