Před nějakou dobou jste si tu mohli přečíst o tom, jak se Intel zapojuje do vývoje kvantových počítačů. Není ale jediným hráčem, který se na toto nové výpočetní pole předběžně pouští orat. Už delší dobu ho má v hledáčku také „velká modrá“, tedy IBM. Tato společnost chce kvantové výpočetní stroje nabízet k použití přes cloud a pilotní veřejný přístup už u ní běží. Nyní oznámila důležitý průlom v tomto programu.
IBM oznámilo, že úspěšně vybudovalo prototyp kvantového počítače s 50 qubity, tedy základními jednotkami. Jeden qubit je zařízení uchovávající jeden kvantový stav, obyčejně pomocí nějaké částice. Spojením více qubitů se zvyšují možnosti toho, co se se s tímto počítačem dá dělat. Číslo 50 je signifikantní tím, že podle obvykle uváděných odhadů se právě někde v této oblasti stává kvantová výpočetní technika skutečně zajímavá a může svými schopnostmi v určitých úlohách překonat klasické počítače – nebo vyřešit určité počítačové (ale i vědecké problémy), které normálně nejsou reálně vypočitatelné.
Funkční počítač s 50 qubity je tedy momentálně jakýmsi „grálem“ ve vývoji této technologie. IBM už údajně prototyp v této konfiguraci otestovalo, takže pokud (či až) by se mu ho podařilo dovést do prakticky využitelného stavu, mohlo by se jednat o takovou malou revoluci. Finální podoba bude komerčně nabízena jako IBM Q System a je založená na supravodivé technologii. Základem systému jsou transmony, což jsou qubity používající tzv. Cooperův pár elektronů v supravodičích – kvantová informace je vyjádřená jejich přítomností nebo nepřítomností.
20 qubitů pro masy
Zatímco tento 50qubitový stroj je zatím jen laboratorním pokusem, IBM učinilo pokrok i „v poli“. Jak již bylo řečeno, firma nabízí cloudový přístup k již dříve dotaženým kvantovým počítačům s nižším počtem qubitů (jde o program pojmenovaný IBM Q Experience). Skrze tento program byl dostupný stroj s 5 a poté 16 qubity, nyní se k nim ale přidá silnější alternativa s 20 supravodivými qubity. Ta má být uživatelům k dispozici do konce letošního toku, čili během pár týdnů.
Kromě zvýšení počtu jednotek dostupných pro veřejnost tato poslední generace ale přináší ještě jedno důležité zlepšení. Její qubity dokáží pracovat podstatně déle. Jakýkoli qubit je extrémně choulostivé zařízení a z podstaty kvantové mechaniky je velmi náročné jej v kvantovém stavu udržet a nějak zapřáhnout do „pracovního procesu“. I při udržování extrémně nízkých teplot a důmyslné izolaci od okolí dochází velmi rychle k tzv. dekoherenci, kdy systém ztratí potřebné kvantové chování. Důležitým aspektem vývoje kvantových počítačů je proto i zdokonalování jejich schopnosti se v kvantovém stavu (koherenci) udržet déle. 20qubitový systém má vydržet až 90 μs (0,09 milisekundy), což je stále velmi krátký čas, ale dvakrát delší, než co dokázaly předchozí generace s 5 a 16 qubity.
50qubitová verze má přitom zřejmě tyto pokroky ve vlastnostech už také využívat a měla by být dostupná údajně v rámci příští generace IBM Q System, ovšem není konkrétně řečeno, kdy by to reálně mělo nastat.