Instagram oslavil 10. narozeniny. Je veleúspěšný a ničí mladé lidi

8. 10. 2020

Dnes už Instagram není ta malá a úzce vyprofilovaná sociální síť, jež svou kariéru rozjela striktně na mobilech s iOS. Vytvořili ji Kevin Systrom a Mike Krieger a spustili 6. října 2010. Na Android se dostala až o dva a půl roku později. Dnes „Insta“ funguje také na osobních počítačích, byť na něm poznáte, že je šitý na míru mobilním zařízením. Klient totiž představuje jen roztaženou verzi mobilního prostředí, jež počítá s vysokým, nikoli širokým displejem.

V prvních letech se Instagram proslavil fotkami čtvercového formátu a překryté opravdu výraznými filtry a rámečky. Mnohé se od té doby změnilo – filtry zůstaly, ale ty umírněnější. Z tohoto pohledu přeplácané až zkažené fotky zůstávají jakýmsi mementem doby. (Zkuste projet vlastní časovou osu a srovnejte snímky z poslední doby a ze začátků svého účtu, pokud se neřadíte k nováčkům.)

Filtry nezmizely úplně, více se s nimi pracuje ve Stories, nápodobě krátkých příspěvků známých ze Snapchatu, jež mají předem omezenou životnost. Instagram na sebe za roky fungování nabalil nemálo funkcí. Podporuje živé přenosy. Zavedl krátká videa a fotoalba a s IGTV se pokusil konkurovat YouTubu, když vytvořil prostor pro delší videa (původně jen orientovaná na výšku). Oproti svým začátkům zrušil chronologické řazení příspěvků a umožnil sledovat hashtagy.

Z Instagramu se stal rovněž svébytný komunikátor, v němž lze chatovat nebo videotelefonovat. Chvíli se uvažovalo, zda by se chat nemohl oddělit do samostatného klienta, po testování však z návrhu sešlo. K posledním novinkám fotosítě patří snaha okopírovat pro změnu TikTok. Instagram dávno neplatí za jednoduchou a relativně úzce zaměřenou sítí, přesto je stále poměrně přístupný. K tomu všemu se z něj stává platforma pro prodej produktů a tento trend pokračuje.

Růst a tlaky pod křídly Facebooku

V dubnu 2012 byla sociální síť za zhruba 700 milionů dolarů odkoupena Facebookem (v tu dobu ji používalo nejméně 30 milionů lidí) a s tím začaly nastupovat změny. Dlouhé roky byl Instagram relativně nezávislý. Přestalo to platit před dvěma roky, když z něj odešli výše zmínění původní autoři. Nelze říct, že by všechny inovace vzešly od mateřské firmy, např. nápad na IGTV vzešel od původních tvůrců a Mark Zuckerberg, ředitel Facebooku, z něj nebyl nadšený. Nebo aspoň z jeho loga.

Reklamy v produktu naopak prosazoval Facebook a měl k tomu důvod. Každá služba potřebuje životaschopný obchodní model, fotosíť žádný neměla. Reklamy se na Instagramu začaly objevovat až od konce roku 2013. Jeho relativní nezávislost začala být obtížná zejména ve chvíli, kdy se Zuckerberg začal obávat, že by fotosíť mohla zastínit jeho vlastní dítě jménem Facebook. Na jaře 2018 světem otřásla kauza známá jako Cambridge Analytica a Systrom a Mike Krieger viděli, že tlak ze strany Zuckerberga se stupňuje.

https://twitter.com/instagram/status/1313589679489347584

Facebook pomáhal Instagramu růst, poškozená značka ale najednou potřebovala pomoc Instagramu. Pro kontext je dobré zmínit, že v té době firmu opustili rovněž původní autoři WhatsAppu, jenž se snad ještě více dlouhé roky tvářil, že s Facebookem nemá nic společného. Vize Marka Zuckerberga je poměrně dobře známá – chce, aby se jeho platformy propojily, což se v těchto dnech reálně postupně stává realitou.

Původní autory Instagramu ovšem netěšily ani změny jako hamburgerové tlačítko nebo prototypování služby pro sledování polohy, čemuž se do té doby bránili. Systrom cítil, že Zuckerberg záměrně vytváří nepřátelské prostředí (např. nedovolil, aby se adekvátně rozrůstal vývojový tým), až ho donutil odejít.

Výhodná investice pro Facebook

Dnes má Instagram hodnotu sto miliard dolarů. Facebooku se investice, jež byla svého času považována za přemrštěnou, vrátila bohatě. Nic netrvá věčně a zatímco pověst modré sociální sítě byla roky setrvale poškozována různými skandály a ztratila důvěru v otázkách spojených se soukromím uživatelů a uživatelek, Instagram může (i když nemusí) být produktem, který může sloužit jako alternativa a může být pro Facebook jednoho dne důležitějším produktem.

Buď mu pomůže postavit se na nohy, nebo jej časem zastíní a částečně nahradí – důležité je, aby profity zůstaly doma. V roce 2019 byl Instagram zodpovědný za téměř 30 % z příjmů z reklamy Facebooku a vygeneroval příjmy ve výši 20 mld. dolarů. Dnes si však nejsme zcela jistí velikostí Instagramu. Dříve se Facebook jeho růstem chlubil. V roce 2018 jej používala miliarda lidí. Při příležitosti desátých narozenin výrobce pouze krátce a nenápadně konstatuje, že službu používá více než miliarda lidí globálně.

Dramatický růst se tak za poslední dva roky zřejmě neodehrál. Nebo spíše má Facebook důvod, proč novější informace nesdělovat? Bloomberg se domnívá, že netransparentnost a neochota odpovědět na otázky pramení z pravděpodobného budoucího antimonopolního šetření. V posledních letech rostou názory, že by antimonopolní úřad měl Facebook rozdělit, protože je příliš velký. Myslí si to např. i spoluautor Facebooku. Je proto možné, že se ve druhé desetiletce dočkáme toho, jak fotosíť Facebook naopak opustí. Firma se zatajováním informací, ale také propojením platforem dost možná snaží vyhnout případnému nepříjemnému verdiktu. Rozdělení by ji bolelo.

Urážky, influencing a deprese

Spíše politické souboje na pozadí ovšem interesují malou skupinu přihlížejících. Uživatele a uživatelky zajímá, jak síť funguje v praxi. Jak jsem už naznačil, oproti Facebooku si fotosíť drží pozitivnější image. Jenže ani zde pochopitelně není všechno růžové. Za roky existence se Instagram potýkal s různými negativními typy obsahu, např. s urážlivými komentáři. Dodnes ho trápí spam. S rostoucí oblibou platformy se nepřekvapivě začalo obchodovat se sledujícími, lajky a komentáři.

S tím je spojený výrazný trend. Influencing se neomezuje na jedinou sociální síť, Instagram však představuje ideální médium pro tvorbu obsahu i jeho příjem. Fotky se konzumují snáze než text, ale také lépe než video, jemuž musíte věnovat více času (a někdy vás ve sledování omezují data). Tzv. influenceři a influencerky jsou lidé, kterým se podařilo díky dobrému obsahu nashromáždit významnou skupinu sledujících.

Tu pak běžně monetizují reklamou. Dlouhodobým problémem je nepřiznání reklamy, kterou zejména děti nerozpoznají. V USA se za to už rozdělilo několik pokut, v Česku nedávno vznikl kodex. Instagram se přiznaně mění na obchodní platformu, když zavádí nové možnosti prodeje produktů a připomíná běžný e‑shop. Neznamená to nutně, že se zbavíme dosavadních reklamních příspěvků na influencerských profilech. Více v dřívějším komentáři Vznikl influencerský kodex pro potlačení nepřiznané reklamy. Díky za něj.

Cenzurování některých těl

K výrazným kontroverzím patřilo mazání příspěvků obsahujících aspoň malé části ženských partií. Kritika poukázala, že cenzurování lidských těl není pevně ohraničené a že Instagram je benevolentnější u příspěvků s těly mužskými. Nedávno pro změnu vyšlo najevo, že maže umělecké odvážnější fotky Afroameričanek, které nespadají do umělého soudobého západního ideálu krásy.

Co se těl týče, je Instagram vůbec problematický. Ačkoli znovu platí, že není jediný postižený daným problémem, platí za nejhorší platformu v otázce vlivu na sebevědomí. Zejména mladé ženy a dospívající dívky trpí konstantním veřejným hodnocením nejen v podobě komentářů, ale především lajků. Studie z roku 2017 ukázala, že ze sociálních sítí Instagram ničí sebevědomí žen zdaleka nejvíce, respektive se nejvíce negativně podepisuje na jejich mentálním zdraví.

Mladé ženy jsou nuceny se na síti srovnávat s vyretušovanými fotografiemi jiných žen, čímž je realita deformována ve fikci, jež získává více lajků. Více žen je pak pro zlepšení vlastního sebevědomí nuceno do retušování vlastních fotek a tím se vytváří cyklus, z něhož se obtížně vystupuje. Instagram nejen jim říká, že jejich těla nejsou dostatečně dobrá, aby mohla být vyfotografována a snímky rovnou publikovány. V USA se v éře sociálních sítí např. zvedl počet plastických operací obličeje ve skupině lidí do 30 let. Nejsou to ale nutně jen fotky ženských těl, jež někoho poškozují.

Tohle není realita

Zejména influencerská sféra vytváří mylný dojem, že člověk může každý den odpočívat na pláži a že každá snídaně připomíná scénu z načančaného hollywoodského filmu. Jenže nahrané a vyumělkované snímky realitu neodráží, přitom negativně ovlivňuje na naši náladu, když se s prezentovanou realitou v praxi nesetkáváme. S tím souvisí počty lajků, které když nezískáváme, necítíme se dobře. Výzkum doložil nárůst počtu sebevražd a depresí u mladistvých v USA po nástupu sociálních médií.

Paradoxně se kvůli nim rovněž cítíme osamělejší. Sociální média obsah a zážitky kvantifikují. Tvoří v nás závislé jedince, to už ale znovu jdeme za hranice Instagramu. Někteří lidé popisují, že se cítí svobodněji poté, co specificky Instagram opustili. Před populární fotosítí tak leží výzvy, jako jak se vypořádat s rostoucím počtem funkcí, aby zůstala srozumitelná a snadno použitelná. Hlavní výzva pak spočívá v tom, jak vytvořit bezpečné inkluzívní prostředí.