Odpověď na názor

Zatím je to u těch procesorů stejné, jako ve všech ostatních oblastech. Jde se cestou nejmenšího odporu. Dokud bude nejlevnější cesta dávat více a více tranzistorů do čipu, půjde se po ní. V okamžiku, kdy to už nebude ta nejlevnějí volba, půjde se jinou cestou.
Tohle všechno známe už z minulosti. Když se některé funkce do procesoru nevešly, přišel jiný čip a je jedno, jestli to byl koprocesor 8087 nebo ULA u ZX Spectra. Když přestalo být efektivní navyšování frekvence, šlo se cestou navyšování počtu jader. Když se ukazuje, že nejde výkon hnát do nebes klasicky, tak Apple u svého A14 navyšuje výkon AI bloku, který na to jde jinak.
Z mého pohledu tedy nejde o nějaké navyšování IPC o stovky procent. Ten reálný výkon se nechá nahnat i jinak. Osobně si myslím, že největší vliv bude mít ta hardwarová implementace neuronových sítí. Neuronová síť je hrozně jednoduchá, počítání nemusí být bůhvíjak přesné a navíc je to počítání možné realizovat extrémně paralelně, protože naprostá většina výpočtů je na sobě nezávislá. A nové funkce lze snadno natrénovat na nějakém superpočítači a jen je pak přenést do běžných čipů. V tomhle duchu mě úplně fascinuje nové DLSS od nVidie. To je přesně ta cesta, která podle mě má zářnou budoucnost.