Na konferenci Supercomputing 2020 (SC20) byla tento týden oznámená nová výpočetní GPU – už jsme psali o 80GB verzi Nvidia A100 s pamětí HBM2e a také o novém výpočetním počinu Instinct MI100 od AMD, což je GPU architektury CDNA, které ale už vůbec nemá žádnou grafickou „bagáž“.
Ale přišly i novinky ze světa CPU. Intel oznámil nové detaily o svých prvních 10nm Xeonech Ice Lake, které by mohly konečně překonat velký deficit, kterým je teď setrvávání serverových procesorů Intelu na zastaralém 14nm výrobním procesu. Bohužel také ale bylo potvrzeno, že jejich reálná dostupnost se opozdí až do příštího roku.
Xeony Ice Lake: masová produkce až v Q1 2021
Intel se konečně chystá vydat 10nm Xeony Ice Lake po poměrně velkém zpoždění (podle původních plánů nejspíš měly být venku už možná v roce 2018, než se provalila dnes už dobře známá blamáž s problémy 10nm výrobního procesu, vyřešená zřejmě až letos). Podle plánů již opravených o tento faktor měly být vydány zřejmě nyní v posledním kvartále roku 2020, ale nakonec se to pořád tak docela nepovede a 10nm Xeony Ice Lake-SP budou víceméně až produktem příštího roku.
Na SC20 teď Intel oficiálně potvrdil, že formální uvedení a masová produkce procesorů nastane až v Q1 2021, tedy lednu až březnu. Někteří velcí zákazníci už předběžně procesory nebo vzorky mají, protože Intel dlouhodobě velké serverové klienty zásobuje předem, aby jim usnadnil přechod (v nějaké míře by to měli dělat i ostatní výrobci včetně AMD, které už prý také neoficiálně dodává Epycy 7003 Milan). Ale na regulérní masové uvedení to zřejmě ještě není.
Serverové Ice Lake bude mít zdá se 32 jader (64 vláken). Zatímco současné Xeony mají šestikanálový řadič pamětí, Ice Lake-SP místo toho už poskytuje osmikanálový řadič DDR4 (stejně jako AMD Epyc), který bude oficiálně podporovat DDR4-3200 s ECC. S nevolatilními moduly Optane DC Persistent Memory bude možné mít až 6 TB paměťového prostoru, byť ne úplně standardního.
Také I/O konektivita bude vylepšená, procesory Ice Lake-SP již konečně umí PCI Express 4.0, takže vyrovnají nevýhodu, kterou teď Xeony s PCIe 3.0 mají proti ostatním serverovým platformám.
32jádro porazí 64jádrový Epyc (někdy)
Díky novější a lepší architektuře jádra (jde o derivát architektury Sunny Cove, ovšem s vyšším výkonem v AVX-512) plus vyšší efektivitě 10nm křemíku by měla absolutní výkon těchto CPU značně narůst.
Podle Intelu má 32jádrový model Ice Lake-SP běžící na 2,2GHz základní frekvenci (boost neznáme) být schopný porazit 64jádrový Epyc 7742 (nejvýkonnější model generace Rome,a le dlužno dodat, že AMD asi mezitím stihne vydat následující generaci Milan). Dvouprocesorový server (2×32 jader) má být schopen porazit 2S Epyc 7742 (2×64 jader) v LAMMPS nebo úloze NAMD STMV až o 20 % (jde o simulace molekulární dynamiky) a v numerických simulacích Monte Carlo až o 30 %.
Toto jsou pravděpodobně úlohy silně benefitující z instrukcí AVX-512. Ty mají totiž dvakrát širší SIMD vektor (512 bitů) než operace AVX/AVX2 (256 bitů), které používají procesory AMD. Takže toto při jejich ideálním vytěžení dokáže eliminovat nevýhodu polovičního počtu jader. V úlohách, kde se AVX-512 neuplatní, to Ice Lake jen s 32 jádry bude mít výrazně těžší.
Tip: Intel odhalil architekturu 10nm Xeonů: Ice Lake-SP řeší problém AVX-512 s podtakováním
Galerie: Prezentace architektury 10nm procesorů Intel Xeon Ice Lake SP na HotChips 32
Ice Lake bude nakonec spíš mezihra před dalším dějstvím
Posunutí Ice Lake o nějaké měsíce či týdny do roku 2021 opět zdůrazní to, že tato generace serverových CPU bude mít u Intelu poměrně krátkou životnost. Ještě stále v příštím roce je už totiž má nahrazovat následující generace Sapphire Rapids. Za předpokladu, že se neopozdí i ta (snad ne, Intel už nějakou dobu hlásá, že vzorky jsou již hotové a v rukou zákazníků), bude generace Ice Lake v serverech poměrně krátkodobým provizoriem.
Sapphire Rapids by měly být výrazně větší skok než Ice Lake-SP, protože budou mít nový výrobní proces 10nm SuperFin, jenž zdá se opravuje problémy původní verze 10nm technologie. Tyto procesory tedy nebudou zaostávat ve frekvencích a měly by mít i lepší energetickou efektivitu. Spolu s vyšším počtem jader by měly být výrazně konkurenceschopnější ve výkonu proti 7nm Epycům. Navíc už budou umět PCI Express 5.0, v tomto případě zřejmě dříve, než nabídne podporu AMD.
Zdroje: ServeTheHome, Intel, Tom's Hardware