Už se blíží vydání procesorů Intel Alder Lake a je to znát: nedávno unikly specifikace 125W odemčených modelů (které vás asi nejvíc budou zajímat) a také docela pozoruhodná tvrzení o výkonu. Ta nyní pokračují: objevila se údajná skóre v benchmarku Cinebench, která jednak opět přiklepávají Alder Lake výkonnostní prvenství ve vícevláknových úlohách, ale ukazují i něco ještě zajímavějšího: obrovský nárůst jednovláknového výkonu.
Možná je dobré hned připomenout často opakovanou mantru: bavíme se zde o předběžných a nepotvrzených zprávách o ještě nevydaném hardwaru. Někdy se stane, že se tyto informace nepotvrdí, ukáže se, že byly chybné a tak podobně. Tudíž je musíte brát s rezervou a počítat s tím, že to může dopadnout i trochu jinak.
Jak jsme se nedávno dozvěděli, nejvýkonnější Alder lake pro desktopovou platformu (socket LGA 1700/čipset Z690) má být Core i9-12900K. Pro ten se objevil i odhad výkonu v Cinebench. Nicméně teď se na Twitteru vynořily už i údajně reálně naměřené výsledky pro tento procesor – přesněji pro jeho kvalifikační vzorek. Ale vzorky QS mají stejné parametry jako finální CPU. Výsledky jsou údajně změřené na procesoru s vodním chlazením, ale nepřetaktovaném, tedy na výchozích frekvencích.
Mnohovláknový výkon
Podle těchto informací má být mnohovláknové skóre v Cinebench R20 přes 11 600 bodů, tedy ještě o kousek více, než říkal odhad. Core i9-12900K má osm velkých jader (s celkem 16 vlákny) s taktem all-core boostu až 5,0 GHz a navíc osm malých jader (bez HT, takže jen osm vláken) s maximálním all-core boostem 3,7 GHz. V naší recenzi vycházel v Cinebench R20 mnohovláknový výkon nejvýkonnějšího Ryzenu s 16 jádry/32 vlákny Zen 3 (Ryzen 9 5950X) 10 022 bodů, takže pokud se potvrdí tato čísla, Core i9-12900K by v tomto benchmarku vyhrávalo až o 16 %. Toto by Ryzen možná nedohnal ani zvýšením limitu spotřeby, protože by bylo třeba dostat takty boostu až někam k 4500–4600 MHz na všech jádrech, což asi není s nynějším křemíkem Vermeer tak snadné.
Proti Core i9-11900K (Rocket Lake) je navýšení výkonu o 95,8 %.
Vítězství Alder Lake ale pravděpodobně může být při vyšší spotřebě, protože maximální spotřeba Ryzenu 5950X v boostu je 142 W, kdežto Core i9-12900K má údajně připouštět až 228 W, což je o 60 % více – reálná spotřeba nicméně asi bude o něco nižší, ne až zcela na tomto maximu.
Údajné parametry 125W desktopových procesorů Intel Alder Lake (Zdroj: Zhihu)Tip: Máme specifikace 125W procesorů Intel Alder Lake pro desktop, mají „P-jádra“ a „E-jádra“, 228W PL2
Jednovláknový výkon: překvapení
Možná ještě zajímavější je ale údaj o jednojádrovém (přesněji jednovláknovém) skóre Core i9-12900K. Pro připomenutí – maximální jednovláknový boost (přesněji, má být dostupný pro nejvýše dvě jádra najednou) je 5,3 GHz, což je stejné jako u předchozích dvou generací desktopových procesorů Intel (i9-10900K Comet Lake, i9-11900K Rocket Lake). To znamená, že jednovláknový výkon by měl narůst jen o to, o kolik se zvýší výkon na 1 MHz neboli IPC (pokud nemají nečekaný vliv paměti DDR5). Únik ale tvrdí, že Core i9-12900K dosáhne v Cinebench R20 víc jak 810 bodů.
Pokud to srovnáme, znamenalo by to, že by jádro Golden Cove v procesoru Alder Lake mělo jednovláknové IPC o 30 % lepší proti procesorům Rocket Lake (i9-11900K). V našem testu dosahovalo Core i9-11900K 598 bodů (ale zřejmě při tom neběželo permanentně frekvence 5,3 GHz, jiné recenze totiž dostaly až nějakých 623 bodů).
Skóre Alder Lake 810 bodů také znamená, že tento procesor v jednovláknovém výkonu poráží o 27,6 % Ryzen 9 5950X (635 bodů), což je velmi vysoký rozdíl. Pravda, Ryzen 9 5950X bude v době vydání Alder Lake již rok staré CPU, ale rozdíl ve výkonu je hodně velký.
Galerie: Úniky a informace k procesorům Intel Alder Lake
Zatím nevíme, zda takto vysoké nárůsty výkonu proti procesorům s jádry Zen 3 od AMD (a takto vysoké IPC) bude platit i pro ostatní programy. Teoreticky by se mohlo stát, že Cinebench R20 bude výjimka a architektura Alder Lake v něm má nadprůměrně dobré výsledky, zatímco většina aplikací v průměru bude dopadat o něco hůře. Tato možnost asi není úplně vyloučena, protože oněch 27–30 % jednovláknového výkonu navíc je o dost víc, než Intel v uniklých materiálech sliboval (tyto slajdy například slibovaly navýšení jednovláknového výkonu jen o 20 %).
IPC procesorů se liší úlohu od úlohy a totéž pak může platit i o mezigeneračních rozdílech IPC. Procesory se v některých úlohách mohou zlepšit tu o menší procento, v jiných zase o vyšší, z čehož se až v průměru pak dá udělat nějaká spolehlivější hodnota. Je proto možné, že Cinebench R20 se na Alder Lake nebude strefovat zrovna do onoho reprezentativního průměru.
I kdyby ale nárůst IPC a jednovláknového výkonu byl jen 20 % dle skromnějších odhadů, bude Alder Lake v této disciplíně představovat velmi dobrý pokrok. Intel by si tím urval velký náskok ve výkonu jednoho jádra nejen před AMD (kde by ho mohl mít minimálně rok, do vydání Zenu 4 v druhé polovině roku 2022 – Alder Lake má vyjít letos v říjnu, prý možná 25. 10.), ale také třeba proti loňským a hojně oslavovaným procesorům Apple M1. Tudíž by Alder Lake mohlo trochu vzít vítr z plachet propagátorům myšlenek ve smyslu, že architektura x86 je přežitek, který nemá budoucnost a je technicky méněcenný.
Galerie: Socket LGA 1700 pro procesory Intel Alder Lake
Zdroje: VideoCardz, OneRaichu
