Intel Burrage: neotřelá deska pro Sandy Bridge

Intel DP67BG Burrage - bojovník od Intelu

Intel DP67BG Burrage - představení, popis

Po třech základních deskách v ceně okolo 4000 Kč se k nám do redakce dostal
model i od společnosti Intel, konkrétně DP67BG Burrage, jehož cena se pohybuje
také okolo 4000 Kč. Dlouhou dobu neměly základní desky společnosti Intel možnost
přetaktování, což se změnilo s příchodem modelu Intel DX58SO Smackover a později mainstreamového Intel DP55KG Kingsberg. Někteří
z vás si teď možná říkají, že základní desky přímo od výrobce procesorů budou
vždy lepší. O tom se v testu přesvědčíme, respektive uvidíme, zda nás o tom DP67BG
Burrage přesvědčí.

Jak jste již jistě odhadli podle názvu modelu, jedná se o základní desku s
nejnovější čipovou sadou Intel P67 pro procesory Intel architektury Sandy Bridge
do patice LGA 1155. Bohužel nám přišla v press kitu společně s procesory Intel
Core i5-2500K, Core i7-2600K a základní deskou Intel DH67, a kvůli tomu nemáme k
dispozici jak její originální balení, tak i kompletní příslušenství. Proto se
hned vrhneme na její popis.

 

Rozložení součástek

Na první pohled vypadá DP67BG Burrage celkem povedeně, co se týče rozložení
součástek. Ihned mě zaujala spodní část, která už u DP55KG Kingsberg byla tak
trochu rozdílná oproti jiným deskám. U nejnovějšího modelu tam nalezneme sadu
osmi SMD LED diod, které indikují funkčnost komponent a průběh nabíhání
počítače. Doplňuje ji podsvícená lebka, které červeně blikají oči podle práce
pevného disku. Pokud porovnáme Intel základní desku s námi již testovanou Gigabyte
P67A-UD4, jsou na tom velikostně naprosto stejně. SATA portů je také šest, z
toho dva vrchní jsou SATA 6 Gb/s a zbývající SATA 3 Gb/s.

Pasivy na mosfetech nejsou nijak extrémně vysoké a vadit budou snad jen při
osazení velmi nízkého a rozměrného chladiče procesoru. Celkově není prostor
okolo procesorové patice nijak výrazně omezen. Co je však neduh asi všech
základních desek pro procesory Sandy Bridge, je umístění paměťových slotů velmi
blízko právě patici. To by v případě vysokých paměťových modulů mohlo dělat
problémy. Když se ještě vrátím ke chlazení, tak na můstku Intel P67 sedí poměrně
malý hliníkový pasiv s logem.

Intel je prvním výrobcem ATX základních desek s paticí LGA 1155, který
neumístil baterii BIOSu do oblasti rozšiřujících slotů a za to si u mě vysloužil
pochvalu. Co by mi však, v dnešní době stále více se rozšiřujícího USB 3.0,
chybělo, je konektor pro připojení externích USB 3.0 portů, například na předním
panelu skříně.

Pro rozšiřující karty je připraveno celkem pět PCI-Express slotů, z toho tři
×1 a dva ×16, a dva staré PCI sloty.

Zadní I/O panel je uspořádán trochu netradičně. Na místě, kde
bývaly PS2 konektory pro myš a klávesnici, se usadil eSATA konektor. Zbytek je
již však na svých místech. Součástí I/O panelu je osm USB 2.0, dva USB 3.0,
jeden Firewire a jeden Ethernet port. Naleznete na něm samozřejmě také výstupy
zvukového kodeku. Přídavkem je tlačítko pro resetování nastavení BIOSu.

Kolem patice procesoru byla rozmístěna šestifázová napájecí
kaskáda.

Co mne u této základní desky překvapilo, byl osazený post display a tlačítka
power a reset. Výrobce ještě také vybavil DP67BG Burrage vlastním speakerem,
který slouží výhradně pro detekci problémů (což mi však v kombinaci s post displayem
připadá zbytečné) a informaci o zapnutí počítače.

Burrage pod lupou: osazené čipy

Čipy

Texas Instruments TSB43AB22A - Firewire řadič.

Realtek ALC892 - 7.1 kanálový zvukový kodek.

NEC D720200F1 - USB 3.0 řadič.

IDT 89HMPEB383ZA - převodník PCI-Express na PCI.

Intel WG82579V - čip 1 Gbit síťové karty.

Winbond W83677HG-i - tento čip se stará o monitoring teplot a
napětí, regulaci a sledování otáček ventilátorů.

 Marvell 8SE6111-NAA - eSATA 3 Gb/s řadič.

Posledním čipem je napěťový regulátor CHiL CHL8326, který řídí
napájecí kaskádu procesoru.

BIOS a jeho možnosti

Intel DP67BG Burrage - BIOS

Intel se jako jeden z mála výrobců rozhodl zůstat u starého textového rozhraní. Ti z vás, co dostali nějaké obavy kvůli diskům s kapacitou větší než 2,2 TB mohou zůstat klidní, EFI boot je podporovaný.

Vraťme se ale k BIOSu Intel
desky. Při prvním nahlédnutí na něm není nic zvláštního a naopak působí naprosto
obyčejně. V čem se však razantně lišil od základních desek jiných výrobců, byla
jeho funkčnost. Při práci s ním jsem nezaznamenal jediný problém s nefunkčním
nastavením, velkým zpožděním, apod. Pravda, díky barevné kombinaci jsou některé
položky, hlavně v menu přetaktování, méně viditelné, ale k tomu se ještě
dostaneme.

Úvodní obrazovka a její podvolby nám neukazují nic jiného než
globální informace o osazeném procesoru, operačních pamětech, základních
frekvencích a aktuální datum a čas.

Deaktivovat můžete jakýkoliv USB konektor na základní desce.
Sice netuším, k čemu až tak podrobné nastavení, ale budiž. Všimnout si můžete,
jak Intel (vtipně) vyřešil náčrt zadního I/O panelu s popisem jednotlivých
konektorů.

Klasické nastavení SATA zařízení.

Dostáváme se k monitorování teplot, otáček ventilátorů a všech
důležitých napětí. Regulace ventilátorů je celkem primitivní a funkční. Otáčky
chladiče procesoru však nikdy neklesly na „tichou“ úroveň. A již zde jsou ony
„neviditelné“ detailní položky. Pokud se podíváte na první fotku menu
monitorování, tak nastavení regulace chladiče procesoru se nachází pod modře
podbarvenou položkou, která informuje o aktuálních otáčkách onoho ventilátoru.

Informace o osazených/neosazených slotech pro rozšiřující karty.

Menu přetaktování je jednoduché, což jistě přivítá mnoho méně
zkušených uživatelů.

Výše uvedené tři fotografie zachycují, jaké hodnoty napětí lze
nastavit pro jednotlivé položky. Podle nich to vypadá, jako by Intel počítal s
nasazením v extrémním přetaktování.

Poslední dvě fotografie ukazují Power menu a nastavení
bootování.

Dodávaný software, Intel Extreme Tuning Utility

Intel DP67BG Burrage - dodávaný software

Intel Extreme Tuning Utility

Nově se společnost Intel pustila i do vývoje taktovací utility přímo z
prostředí operačního systému. Po jejím prvním spuštění jsem byl doslova uchvácen
možnostmi, které nabízí a jak je prostředí celkově zpracované. Úvodní obrazovka
zobrazuje, jaké základní komponenty jsou osazeny (v případě procesoru ještě také
informace o cache pamětech), informace o operačním systému a také BIOSu.

Hned druhou položkou je menu taktování. To mě překvapilo asi ze všeho nejvíc,
jelikož jsou v něm obsaženy snad všechny důležité nastavení, které naleznete i v
BIOSu. Relativně detailní nastavení časování pamětí, nastavení proudového limitu
a mnoho dalšího. Co mi však, například oproti Asus AI Suite II, vadilo, byla
nutnost restartovat i při změně méně důležitých věcí, kvůli kterým se v softwaru
od Asusu restartovat nemusí. Toho si ostatně můžete všimnout na následujících
dvou screenshotech, přesněji můžete vidět žlutě zvýrazněné položky.

Zde ta samá obrazovka, avšak posunuta trochu dolů na nastavení napájení. Již
na prvním screenshotu jste si mohli všimnout monitorovacího panelu v pravém
spodním rohu. Obsahuje všechny nejdůležitější položky, dokonce i detekci
throttlování procesoru například při přehřívání. Vedle něho lze v grafu sledovat
průběh teploty, otáčky CPU chladiče, vytížení a frekvenci.

Součástí Intel Extreme Tuning Utility jsou i dva zátěžové testy, jeden pro
procesor a druhý pro paměti. Délka obou testů lze nastavit v minutách, hodinách,
ale pro extrémní případy i ve dnech. Z časových důvodů jsem bohužel tuto funkci
nestihl pořádně prověřit. Mohu však říct, že vytížení procesoru bylo podobné
jako v zátěžových testech, založených na Linpacku (LinX, OCCT, apod.).

Stejně jako BIOS, tak i ETU disponuje profily pro uložení různých nastavení.

Intel Desktop Utilities

Jedná se vesměs o monitorovací utilitu, která sleduje všechny možné provozní
vlastnosti. Co mne osobně však překvapilo, byla položka Memory DIMM Temperature
v menu sledování teplot. Netuším, odkud deska tuto teplotu bere, každopádně
testovací paměťové moduly teplotní čidlo nemají. Myslím, že žádný další komentář
k této utilitě není potřeba a screenshoty mluví za vše.

Testy výkonu a provozních vlastností

Intel DP67BG Burrage - testy výkonu a provozních vlastností

Jak jsme si ukázali již v první recenzi základních desek pro procesory Intel
Sandy Bridge, mezi různými modely od různých výrobců nejsou žádné razantní
výkonové rozdíly. Teď se možná zeptáte, proč tedy tuhle kapitolu nevypustíme. Je
to z toho důvodu, že chceme ověřit bezproblémovou funkčnost a zjistit, jestli
náhodou v některých aplikacích nezaznamenáme propady výkonu.

Ilustrační foto

Testy výkonu

Zde však žádné propady nenastaly a deska fungovala naprosto bezproblémově.

Provozní vlastnosti a přetaktování

Provozní vlastnosti

Už v úvodu jsem zmiňoval velmi malý pasiv na můstku Intel P67.
Ten se podepsal na výsledné teplotě, která se vyhoupla nad první tři testované
základní desky. Ve spotřebě si Intel DP67BG Burrage nevedla špatně. Jen je
škoda, že nedisponuje žádnými přídavnými šetřícími funkcemi, takže to zůstává
pouze na EIST a C1E.

Intel DP67BG Burrage - přetaktování

Pro test maximální možné a stabilní frekvence BCLK jsme použili procesor
Intel Core i5-2300 a pro zjištění maximální stabilní frekvence jsme použili
procesor Intel Core i7-2600K. Vzhledem k mým zkušenostem z předchozích tří
desek, nebyly pro mne výsledky nijak překvapivé. Intel DP67BG Burrage je
základní deska stejné cenové kategorie a výsledky jsou rovněž velmi podobné.

Maximální stabilní frekvence BCLK se nakonec zastavila na hodnotě 105 MHz. To
je o 1 MHz více než u trojice základních desek z minulého testu. U procesorů s přídomkem K to může přinést například 50
MHz navíc (ve většině případů to však bude nejspíš maximálně 47 MHz, záleží na
zvoleném násobiči). Celkem můžete u takového na procesoru Sandy Bridge s násobičem na 47× počítat díky zvednutí BCLK tedy s 235 MHz navrch.

Maximální stabilní frekvence procesoru se zastavila opět na hranici 4900 MHz
při napětí 1,448 V. Základní deska od Intelu bohužel nenabízí žádnou formu
automatického přetaktování, tudíž se buď spokojíte s Turbem a nebo procesor
přetaktujete ručně.

Jak vidno, základní desky v cenové kategorii okolo 4000 Kč se od sebe v
přetaktování prakticky neliší a je tedy jedno, jakou koupíte. Druhá věc jsou
provozní vlastnosti, funkčnost, apod.

Verdikt

Intel DP67BG Burrage - verdikt

Jsme na konci dnešní recenze a u konečného verdiktu. Intel na této základní
desce celkem zapracoval a musím říct, že se mu povedla. Menší výtku bych měl
možná k méně přehlednému BIOSu, kdy mi chvíli trvalo, než jsem objevil všechny
položky pro přetaktování, které jsou záludně skryty. Naopak je přetaktování
jednoduché jako u jiných desek, nenarazil jsem na žádné problémy ohledně
ukládání nastavení, rychlosti/odezvy, ani na jakékoliv jiné chyby. Co se týče
chlazení, nejsou na tom sice teploty úplně nejlépe, není to však nic strašného,
co by mělo způsobovat přehřívání. Moc se mi také líbil software od Intelu, který
je velmi povedený a pěkně zpracovaný. To vše podtrhuje stavový post display,
tlačítka a detekce funkčnosti zařízení pomocí SMD LED diod. Moc pěkným doplňkem
je ještě podsvícená lebka, jejíž oči svítí červeně podle činnosti disku. Asi
poslední výtku bych měl k absenci funkce pro automatické přetaktování a
doplňujících šetřících funkcí. Celkově
hodnotím tuto základní desku velmi kladně a mohu říct, že z desek pro procesory Sandy Bridge,
se kterými jsem se dosud setkal, jsem s touhle neměl žádné problémy v průběhu
testování.

+ plně funkční BIOS
+ dobré přetaktování
+ v případě problému jednoduchá detekce
+ propracovaný a kvalitní software
- málo účinné chlazení můstku Intel P67
- patice velmi blízko paměťovým slotům (všeobecný problém desek s LGA 1155)
- méně přehledný BIOS, absence automatického přetaktování

Cena: 3 959 Kč

Za zapůjčení procesoru Intel Core i5-2300 děkujeme společnosti Asus.

Za zapůjčení základní desky a procesoru Intel Core i7-2600K děkujeme společnosti Intel.

Za poskytnutí teplovodivé pasty Noctua NT-H1 děkujeme
rakouské společnosti RASCOM
Computerdistribution