Intel by rád zdvojnásobil rozlišení obrazovek osobních počítačů

13. 4. 2012

Nemilým důsledkem explozivního růstu trhu s mobilními zařízeními je určitá stagnace na poli klasického počítačového hardwaru. Snad o ničem to neplatí víc než o zobrazovacích zařízeních. Zatímco rozlišení displejů chytrých telefonů se přes minimální úhlopříčky již prakticky srovnalo s rozlišením obrazovek nejprodávanějších notebooků a v lepších modelech se místo stárnoucí a problémy soužené technologie LCD objevují organické diody, obrazovky osobních počítačů přešlapují na místě – růst rozlišení se zastavil a většinu trhu stále ovládají panely typu TN se špatnými pozorovacími úhly, barevným podáním a dalšími neduhy.

Alespoň co se týče rozlišení obrazovek se však možná blýská
na lepší časy. Na konferenci IDF 2012 se společnost Intel podělila o svou
představu budoucího vývoje displejů jak pro mobilní zařízení, tak pro notebooky
a stolní počítače. Podstatou plánu pak není nic jiného, než aby se vysoká
hustota obrazových bodů stala standardem nejen u chytrých mobilů a dražších
tabletů, ale i v říši osobních počítačů. Tento trend by se navíc měl začít
prosazovat už příští rok.

Představeny byly i navrhované parametry pro různé třídy
zařízení. Hustota bodů na obrazovkách by se měla odvíjet od vzdálenosti,
ze které je uživatel typicky sleduje. Zatímco u mobilních telefonů a
tabletů tyto hodnoty dosahují 300 bodů na palec, pro formát notebooků by měla
být vhodnější hodnota okolo 250 bodů. Pro jedenáctipalcové obrazovky bychom se
tak dostali na velmi hezkých 2560 × 1440 bodů, pro třináctipalcové notebooky
již Intel uvádí 2800 × 1800 (zde pravděpodobně došlo k chybě, šířka bude
spíše 3200 bodů, což odpovídá dvojnásobku zavedeného rozlišení 1600 × 900).

Etalon by pak mělo představovat rozlišení 3840 × 2160 bodů u patnáctipalcových
obrazovek, tedy čtyřnásobný počet bodů proti dnešnímu „standardu“ Full HD. Toto
rozlišení pak Intel navrhuje i pro klasické monitory (prezentace zde počítá
s úhlopříčkou jednadvacet palců), respektive takzvané „all-in-one“,
počítače integrované s monitorem. Pro stolní použití počítá Intel zhruba
s 220 body na palec, od čehož se zřejmě budou odvíjet ještě vyšší
rozlišení pro panely větších rozměrů.

Drobnější obrazové body by měly zajistit jemnější obraz,
deklarovaným záměrem je dokonce dosáhnout takové hustoty, která by se vyrovnala
citlivosti lidského oka. Uživatel by díky tomu neměl být vůbec obtěžován
strukturou displeje a obraz by vnímal jako kontinuální. S nárůstem hustoty
se ovšem pojí i problémy, a to zejména na straně softwaru. Operační systém
Windows sice počítá s možností změnit implicitní hustotu obrazových bodů,
aby si text i na obrazovkách s vysokým rozlišením zachoval velikost a tedy
čitelnost, zkušenost ovšem praví, že podpora není stoprocentní a změna
z výchozího nastavení přináší různé drobné či větší problémy se
zobrazením, byť zejména u programů třetích stran.

Připravovaná Windows 8 sice
počítají se změnami v této oblasti, ty však budou omezeny na rozhraní Metro.
Klasické prostředí se totiž z důvodu zpětné kompatibility musí chovat
stejně jako v předchozích verzích. Další možnou obtíží jsou vyšší nároky na výkon hardwaru při zobrazení tak vysokého nativního rozlišení například v 3D hrách. Doufejme však, že se tyto nepříjemnosti
podaří překonat.

Starost, kterou Intel projevuje o kvalitu obrazovek, má
prozaické důvody. Polovodičový gigant si v oblasti osobních počítačů
vydobyl neotřesitelnou pozici, v poslední době se však zdá, že klasické PC
jakoby ztrácelo atraktivitu tváří v tvář stále populárnější spotřební
elektronice, představované zejména tablety. To je trend, který by Intel rád
zvrátil. Součástí této iniciativy se staly zejména ultrabooky, zdá se však, že
obrodné snahy se budou zaměřovat i na další oblastí. Ruku na srdce, pokrok
v oblasti LCD panelů je třeba jako sůl, ideálně by však mělo dojít také
k rychlému opuštění technologie TN.