Těmi má být elektronika určená přímo k „nošení“. V současnosti se v tomto směru asi nejvíc mluví o chytrých hodinkách, které údajně připravuje celá řady společností, či o brýlích jako jsou Google Glass. Krzanich prozradil, že právě taková zařízení se dle jeho odhadu stanou klíčovým segmentem trhu a během pár let se na ně přesune hlavní důraz počítačového průmyslu.
Již brzy se údajně máme dočkat příchodu takových zařízení, postavených na čipech Intelu. Objevit se mají koncem tohoto či začátkem příštího roku, a co je nejzajímavější, nepůjde jen o výrobky zavedených výrobců mobilního hardwaru. Na zařízeních na tomto principu totiž údajně pracuje i sám Intel. Vstup firmy na koncový trh by byl jistě senzací, pravděpodobnější je ale možnost, že půjde buď o zkušební prototypy, nebo o referenční návrhy pro další výrobce. Dnes například Intel vypracovává vlastní návrhy telefonů, na jejichž základě může výrobce OEM „snadno a rychle“ vytvořit vlastní model. Je tedy docela možné, že firma připravuje to samé pro zájemce o výrobu chytrých hodinek či brýlí.
Čipy pro mobilní zařízení mají nyní v portfoliu Intelu údajně větší prioritu, v souladu s dnes stěžejním významem tohoto trhu. Firma se bude snažit odbourat zpoždění, které mají mobilní Atomy v přechodu na novější výrobní procesy. Krzanich uvedl, že je jim nyní přikládá stejnou důležitost – pokud ne větší – jako procesorům pro PC. V současnosti údajně Intel přepracovává výrobní plány, a vydání některých čipů může být odloženo či naopak uspíšeno. Přitom je asi jasné, že důraz se přesune z čipů pro PC na čipy pro telefony a podobná zařízení, nikoli naopak. (Zde si asi vzpomenete na zprávu, že se čipy Broadwell odkládají. V tomto světle by se dalo spekulovat, že musely jít stranou, protože prioritu pro přechod na 14 nm místo nich dostala generace Atomů, která přijde po 22nm čipech Bay Trail.)
Měnícímu se trhu se Intel hodlá přizpůsobit i prostřednictvím toho, že více otevře své továrny ostatním firmám. Když jsme o zakázkovém byznysu Intelu psali naposled (poté, co Intel uzavřel smlouvu s firmou Altera), byla ještě linie taková, že Intel do svých továren pustí jen společnosti které podnikající v oblastech, kde Intelu nekonkurují. Nicméně aby se procesorová jednička mohla držet na špici odvětví, potřebuje stoupající náklady na vývoj a vybavení amortizovat velkým objemem výroby. A nyní je již Intel zřejmě ochoten připustit i to, aby byly na výrobní linky vpuštěny čipy SoC na bázi ARM, byť přímo konkurují Atomu, kterým se Intel snaží v tabletech a mobilech prosadit.
Intel si ale bude pečlivě hlídat, aby se mu vše vyplatilo. Krzanich naznačil, že výroba takových čipů by probíhala stylem „něco za něco.“ Svůj SoC by tak u Intelu mohly vyrobit firmy, které jsou jinak dobrými zákazníky Intelu, například odebírají mnoho čipů pro PC a notebooky. Jinými slovy, pro skutečně strategické klienty je Intel připraven ustoupit, jinak si ale dá pozor, aby konkurenční architektuře svým výrobním procesem příliš nepomáhal.
Zdroj: Reuters
