Čistě 12V napájení je podle mého názoru optimální řešení. Navíc se domnívám, že ani stávající (kvalitní) zdroje nebudou mít problém použít konverzní kit, protože stejně tak jako tak moderní zdroje jsou postaveny okolo +12V napětí, jediný problém může být počet různých větví a jejich vytěžování. DYI zdroje tak už budou potřebovat jen +5V a případně 3,3V pro SATA napaječe.
Riziko že by odešel onboard DC-DC měnič na desce pokládám po letech funkčních Dellů s extermím napájením za malinkaté.
Je samozřejmě otázkou, jak to zdraží desky a zlevní zdroje.
Podle wiki je to reakce Intelu na nějakou Californskou komisi, takže IMO přesunutím dc-dc měniče ze zdroje na desku se papírově zvýší účinnost zdroje a ztráty se přesunou na desku.
Osobně vidím problém v škálovatelnosti. Dneska není problém koupit levnou desku a připojit na ni hodně disků. S ATX12VO bude muset být deska dimenzovaná na příslušný příkon včetně rozběhových proudů a to znamená segmentaci dle tříd. A samozřejmě se dá předpokládat, že levnější desky budou nějak "ošizené" nejen ve výkonu ale třeba i filtraci(počet fází).
S tím souvisí problém diagnostiky. Když dneska chci vyloučit problém zdroje, tak ho vyměním. Když bude podstatná část napájení elektroniky(HDD a spol.) z desky, tak tím nezjistím nic.
+ve zdroji se podstatně jednodušeji chladí než na desce.
Abych nepsal jen samá negativa, myšlenka napájení jedním napětím se mi líbí, ale mělo by to napětí stačit všem komponentám (HDD, SSD atd.) a potřebné nižší napětí by si měli vyrobit sami. Pak by zmíněná negativa odpadla (až na napájení USB:-(
Intel na to mohl jít postupně a vyřazovat napětí plánovaně s novými revizemi, aby se na to mohli výrobci připravit a přitom by byla zachována zpětná kompatibilita.
a) Intelácké procesory začínají na 6W modelech (s možností snížení na 4,8 W).
b) Chápete, že ATX zdroje i ATX formáty desek vymyslel a prosadil taky Intel? Kdyby to z pozice síly neprotlačil, tak dneska je kompatibilita podobná, jako třeba u notebooků, kde stejný zdroj nemůžete použít často ani u stejného výrobce, natož u nějakého konkurenta.
Tak já ti jeden důvod hned dodám: cena. Přidat na desku správně dimenzovaný DC-DC měnič bude problém. Bude muset pokrýt jak spotřebu CPU (od malých modelů až po "enthusiast" řadu), tak všech periferií. A pro výrobce desek z toho neplyne nic, jen vyšší koncová cena. A jak ji budou komunikovat spotřebiteli? Jak budou segmentovat desky? U Dellu je to jasné, tam třeba do USFF víc než i5 prostě nedáš. Vysvětlíš tohle DIY zákazníkovi?
"Navíc se domnívám, že ani stávající (kvalitní) zdroje nebudou mít problém použít konverzní kit, protože stejně tak jako tak moderní zdroje jsou postaveny okolo +12V napětí, jediný problém může být počet různých větví a jejich vytěžování."
To jsem si taky myslel, ale ATX používá standard, kde je standby napětí 5V a tohle ATX12VO změnilo standby větev taky na 12V. Asi by se to dalo nějak ošidit, ale už to není jenom o konverzních kabelech, takže to zní jako trochu moc velký problém.
Nějak mě nenapadá důvod, proč by ATX12VO měla být výhoda. Ve zdroji se vše daleko líp chladí - má to vlastní větrák. Ve zdroji to zas tak moc místa nezabírá. A ty 3 dráty navíc to nezachrání.
Chápu to ještě u OEM, ti si dělají co chtějí, ale jinde rozhodně nevidím přínos
Deska nemůže počítat s tím, kolik si toho člověk na PC připojí -> na kolik dimenzovat?
Navíc to vůbec není ekologický, protože zdroj ti vydrží 10-15 let, ale desku Intelu během té doby vyměníš tak 4x (někdo i 8x), takže bude minimálně 4 větší spotřeba všech těch součástek
"Přidat na desku správně dimenzovaný DC-DC měnič bude problém. Bude muset pokrýt jak spotřebu CPU (od malých modelů až po „enthusiast“ řadu),"
To 12V napájení se právě podle procesoru dimenzovat nemusí, protože 12V jde pořád přímo ze zdroje jako u ATX, takže to pořád bude jenom o dimenzování VRM, které dělá z 12V vcore - stejně jako dnes. Prostě jenom deska bude muset mít dost mědi, aby se cesta mezi konektorem a VRM nepřehřála, jako dneska.
To je jinak důvod, proč chceme, aby zdroj pořád dával 12 V, protože to je standard - motory HDD, optických mechanik, větráků a taky napájení GPU a dalších věcí na PCIe chce 12V, takže kdyby zdroje přešly na 24V, tak je úplně všechno až na RAMky a SSD najednou nekompatibilní.
Že zdroj vám vydrží 10-15 let, bych chtěl vidět. Pokud si koupíte levný zdroj, tak zdechne daleko dřív, pokud drahý zdroj, tak za tu dobu z něj bude zdroj extrémně neefektivní, proti aktuální nabídce na kterém vám budou chybět ty konektrory, které potřebujete.
Za těch 25 let, co se ATX zdroje dělaly, tak několikrát člověk musel zdroj měnit, i když standard se pořád tvářil podobně. Přešlo se z 20pinu na 24pin, přidaly se konektory pro přídavné napájení procesoru a grafických karet, přešlo se od molexů a napájení FDD mechanik k SATA.
Nevím, co byste chtěl k desce připojovat, ale všechno co žere, jede na 12 V už dneska. Takže když tam dáte žravou grafiku, tak ji připojíte opět ke zdroji, když dá výrobce na desku 10x SATA, tak holt tomu musí uzpůsobit napájení.
Přínos je v tom, že ta napětí, co dneska dává zdroj, jsou k ničemu. Když Intel vymyslel ATX, bylo tam +-12 V, +-5V, 3,3 V a ještě jedno +5 V. Tedy 6 různých stabilizovaných napětí (ve skutečnosti ještě více, protože některé tam byly v několika nezávislých větvích). Záporná napětí se postupně přestala používat, 3,3 V si už dneska deska taky raději dělá sama (aby ho mohla regulovat), takže se vlastně dneska používá už jen +5 a +12 V. No a v okamžiku, kdy už tu máme USBčka, která musí umět až 20V napájení, tak už ani pro ně se nedá použít těch +5 V ze zdroje, ale to napětí musí deska vyrábět (a líp se vyrábí z 12V větve).
12V napětí se po desce také daleko lépe distribuuje. Na vodičích jsou menší ztráty nebo jim stačí menší průřez.
Z mého pohledu má to jednotné napájecí napětí samé výhody. Žádná technická nevýhoda neexistuje.
Že něco nevyšlo, neznamená, že by měl rezignovat na snahu něco prosadit. Nikdo jiný nemá takovou tržní sílu, aby to prosadil. Navíc tohle je typická věc, která je užitečná a zároveň nikdo nemůže obviňovat Intel z toho, že ji chce prosadit proto, že z ní bude nějakým způsobem profitovat. I když na tomhle webu se určitě i tací najdou.
a) Na trhu dostupné 6W procesory jsou. A z hlediska spotřeby se chovají celkem slušně. Mám u televize pasivně chlazený počítač s Windows 10, v idle má spotřebu 10 W, v maximální zátěži asi 19 W. Samozřejmě člověk nemůže čekat, že to bude mít stejný výkon, jako počítač, který v zátěži žere 300 W.
b) Ano, myslím, že výrobci se k žádnému standardu nedopracují. Formát ATX už víc jak 15 let neslouží svému účelu. Když ho Intel vymyslel, tak logické čipy běhaly na 5V napětí a 3,3V napětím se napájely procesory.
A u těch notebooků napájených USB-C myslíte to USB-C, které je v podstatě Thunderbold 3 od Intelu?
Nechápu, proč reaguješ hned tak podrážděně a vymýšlíš si blbosti s 230V střídavých. Chceš mě snad nějak zesměšnit? :)
Změna z 12V na 24V (stejnosměrné) by byla vhodná, protože 12V dnes tahá zcela všechny výkonové komponenty na desce (tedy hlavně CPU a GPU) a vždy dochází k dalšímu snižování napětí až co nejblíže u čipu. PCB desek mají zbytečně silné vodivé vrstvy a několik výrobců se v rámci marketingu dokonce chlubí zesílenými cestami. Rozvod výkonu po 12V je na hranici svých možností a 24V by situaci vyřešilo. Stejně tak na konektoru k napájení grafických karet by to bodlo, protože tam je situace naprosto stejná. Je tu snad nějaký fanoušek 3x8-pinu?
Tak jednoduché to není. O CPU nejde, napětí pro CPU se vyrábí z 12V. Ale je potřeba na desce vyrobit 3.3V a 5V. Z 3.3V se napájí většina malých čipů a hlavně SATA disky a M2 sloty. Z 5V pak opět SATA a USB. Většinou se to dělá tak, že se zdroje dimenzují na maximum možného, tzn. pokud má deska 10x USB 3.0, zdroj bude dimenzován minimálně na 50W. Takže na desce budou mít tyhle zdroje řádově desítky wattů. Navíc pro SATA budou muset být na desce 15 pinové SATA PWR konektory atd. Prostě všechno je komplikovanější, není to jen o tom dát tam víc mědi.
Ale zdá se, že i ta motivace Intelu je složitější. EN Wiki:
"It was motivated by stricter power efficiency requirements by the California Energy Commission going into effect in 2021"
Viz Rutim. A jen dodám, že to IMHO povede na komplexní redesign napájecí kaskády - proto píšu i o CPU. Přijde mi jednodušší tohle vyřešit jedním sofistikovanějším obvodem, než to jako dnes řešit sadou/kaskádou měničů. Z pohledu spotřeby je zase logičtější mít pro každý USB port vlastní měnič, ale to se přiznám, že si z pohledu výsledné ceny nedokážu moc představit. Ale třeba se pletu, možná úspory na návrhu PCB, kde postačí po celé desce rozvést jen 12V převáží.
Třeba muj fsp hexa he 500, 500w s účinností jen 80 plus za 1300kč vydržel nonstop běh 9 let v kuse, před měsícem jsem ho vyměnil za seasonic focus platinum 850w protože nezvádal napájení grafiky rx vega 56. Ale jinak stále spolehlivě funguje, ted to ale bohuzel vypadá že budu muset zase v budoucnu koupit nový zdroj kvuli standardu intelu :/
Žádná kaskáda se nekoná(na desce) a ani nebude.
Jednotlivá koncová napětí(i pro CPU) na desce jsou "tvořena" měničem pověšeným rovnou na zdroj. Pokud jsou dnes některé měniče napájené z 5V, nebudou logicky v novém standardu z 5V, ale z 12V.
CPU je napájené z 12V dokonce samostatným kabelem.
Nové měniče budou pro spotřebiče, které vyžadují těch 3,3/5V.
A o tom IMO Rutim píše. Nebude to malý výkon. Potřebné výkony se dají jednoduše odhadnout při pohledu na parametry 3,3/5V větví zdrojů.
a) Bavíme se o dvou různých věcech, tedy o ATX12VO a o procesorech, které Intel nabízí. První není nijak vázáno na Intel a druhé není nijak vázáno na desktop. A ano, dělají se i ATX desky s integrovaným a pasivně chlazeným CPU.
b) Fyzický konektor USB-C není žádný napájecí standard. Je to jen a pouze konektor. Napájecí standard z toho dělá ta logika, která je na USB-C napojena a to je často právě ten intelácký Thunderbolt 3, případně 4. Asi nebude moc notebooků, které jdou nabíjet USB-C a nemající Thunderbolt. Intel a Apple používají Thunderbolt, jak je to s notebooky s procesorem od AMD a zároveň možností napájení přes USB-C, netuším.
Co zase vytahuješ 230V střídavých? Ty nech prosím tě spát. 24V stejnosměrné vyhlazené napětí se považuje za bezpečné a při odběrech dnešních PC se s 12V zbytečně pálí watty na ohřívání vodičů. A tím se vracím na začátek, "Když už měnit zažitý standard, tak jedině přechodem na 24V".
Jediný validní argument proti je nekompatibilita s existujícími zařízeními. Umím si ale představit, že se začnou vyrábět zařízení s povoleným vstupním napětím v rozsahu 12V-24V.
Ano USB-C je fyzicky konketor, ktory vyrobcovia pouzili ako zaklad univerzalneho napajacieho konektora pre notebooky.
Ta napajacia logika nema nic spolocne s Thunderboltom. To je PD(power delivery) standard, ktory vyvinulo USB konzorcium spolu s USB 3. Momentalne uz tretia generacia s max dodavanym vykonom 100W. Zazil som aj custom verziu v nejakom notebooku, kde ten vykon bol navyseny mimo specifikacie na tusim 130W.
Standardne AMD notebooky nemaju Thunderbolt a veselo sa napajaju cez USB-C. Inac Thunderbolt pre BFU zbytocne zvysuje cenu a nic mi neprinasa.
"Standby se dá „povýšit“ nábojovou pumpou na 12V, pokud nebude oběr příliš vysoký (a to věřím, že nebude)"
Odběr? Kolik můžou brát plně osazené paměti? Podle mne to málo nebude. Navíc spousta desek má zapnuté usb, třeba kvůli zapnutí z klávesnice.
Nebude samoúčelné, že zdroje dávají ve standby cca 10W...
Navíc, ono to není tak jednoduché, protože všechny signály pro komunikaci zdroje s deskou jsou 5V.
To napájení je řešené specifikacemi US Power Delivery, myslím, THunderbolt k tomu není třeba, podobně jde výstup na monitor přes USB-C i bez Thunderboltu.
Pokud vím, tak to na noteboocích s AMD normálně funguje. Jinak ani Apple nepoužívá vždy Thunderbolt, takový ten nechvalně známý macbook s jediným portem (kterým se to muselo i napájet, takže pak jich bylo volných nula) taky neměl/nemá Thunderbolt, jenom čisté USB-C (USB 3.1 Gb/s, obraz DisplayPort šel přes USB PD Alternate Mode).