Stát se tak má i navzdory tomu, že schopnosti čipové sady –
či lépe řečeno zbývajícího čipu, dříve přezdívaného jižní můstek – se rozrostou
o dva porty USB 3.0 a hned čtyři porty SATA 6.0 GB/s (obojí bude tedy k
dispozici hned
šestkrát). Zlepšení efektivity čipu, jehož kódové označení je Lynx Point,
by mohlo být částečně dosaženo pomocí přechodu na modernější výrobní proces
(sady šestkové a sedmičkové řady ještě zůstávají na 65nm litografii).
U obvodu,
který nepotřebuje běžet na vysokých frekvencích, pravděpodobně není technologie
výroby tak důležitá, s příchodem 22nm výroby však už má Intel zřejmě víc než
dost volných kapacit v továrnách běžících na starších, ale stále pokročilejších procesech. Dle informací německého serveru ComputerBase by dokonce Intel měl vynechat 45 nm a skočit rovnou na 32nm proces, kterým se vyrábějí například procesory architektury Sandy Bridge.
Zdá se však, že podíl na vyšší efektivitě by mohla mít i
architektonická vylepšení. Usuzujeme tak z toho, že zatímco typická spotřeba má
klesnout o již uvedených padesát procent, hodnota TDP, udávající maximální
spotřebu, které může čip dosáhnout, bude snížena pouze o čtvrtinu. Pro
srovnání: čipové sady sedmičkové řady mají TDP stanoveno na 6,7 W; u novějšího
modelu by tedy mělo klesnout zhruba na 5 W. Z toho lze usuzovat, že Intel se
zaměřil na dynamické šetření energií, dobře známe z procesorů. Nabízí se
například použití technologie power gating, která vypíná napájení nepoužívaných
obvodů. Uniklá prezentace ostatně hovoří nejen o sníženém TDP, ale i o nižší
spotřebě při nečinnosti a v ACPI stavu S3, čili při uspání do paměti.
Chystané změny jistě přijdou vhod kupcům notebooků, kterým
by měly nadělit o něco delší běh na akumulátor. Naproti tomu pro uživatele
stolních počítačů se toho mnoho nezmění. Rozdíl dvou tří wattů se na účtech za
elektřinu příliš nepodepíše a z hlediska chlazení celé sestavy je už vůbec
zanedbatelný, čipové sady se i tak hřejí méně než v minulosti.
Zdroj: NordicHardware, ComputerBase
