Jádro Quark má být velmi úsporné, spotřebou se údajně má vejít do desetiny odběru jádra typu Atom (srovnání má prý být čistě pro jádra CPU bez infrastruktury). A to při pětině plochy zabrané na čipu. Zprávy jsou momentálně kusé, nicméně tato srovnání by snad měla platit pro hypotetické čipy SoC vyrobené 22nm procesem. Intel již na IDF ukazoval prototyp čipu (označeného Quark X1000), ten však údajně vyrobil ještě na 32 nm.
Vzorek 32nm čipu na bázi jádra Quark
V samotné přednášce údajně nikde nepadlo slovo o tom, zda budou tato procesorová jádra využívat architekturu x86, což hned zavdalo spekulacím, že by snad Intel mohl pragmaticky sáhnout po licenčních instrukčních sadách ARM nebo MIPS. Později ale mluvčí Intelu upřesnila, že instrukční sada bude odpovídat čipu Pentium, což znamená sadu x86 bez novějších rozšíření, jako jsou instrukce SIMD MMX/SSE/AVX (ty by zvyšovaly komplexitu). Na podobném základu ostatně Intel již staví své koprocesory Xeon Phi (pokud si odmyslíte 512bitovou vektorovou jednotku). Časem by se v Quarku také mohly uplatnit experimentální zkušenosti Intelu s čipy fungujícími blízko prahového napětí – i ty Intel získával s modifikovaným Pentiem.
Intel údajně slibuje otevřenou architekturu, což ale asi znamená něco podobného, jako model „semi-custom“ u AMD, které nabízí, že zákazníkovi upraví SoC architektury x86 na míru. Intel tedy zřejmě také nabídne možnost nechat si ke Quarku přidat nějaké to vlastní „IP“, například vlastní blok DSP nebo jiný specializovaný obvod.
Jádra Quark mají být plně syntetizovatelná (tj. nevyžadují ruční práci při rozvrhování obvodů), takže by měla být schopná přenosu na cizí výrobní procesy. Také adaptace tohoto jádra do nového čipu by měla být snadnější. To otevírá cestu k tomu, aby Intel tato jádra licencoval dalším firmám k začlenění do jejich čipů, což by u Intelu byla docela dramatická změna obchodního modelu, nicméně zatím k této taktice Intel podle všeho nesáhne a jádro licencovat nebude. Ačkoliv v budoucnosti prý může být povolena i výroba u cizích továren, prozatím Intel bude vyžadovat, aby se klienti upsali jeho vlastním továrnám (které také nabízejí služby jako smluvní výrobna).
Představení jádra Quark na IDF 2013
V delším horizontu je Quark řešením Intelu pro budoucí „internet věcí,“ což je koncept, dle nějž nejen spotřebiče a elektronika, ale prakticky jakékoliv předměty budou chytré a ke všemu ještě připojené k síti. Střízlivějším počátkem takové budoucnosti jsou různé chytré hodinky, brýle a další doplňky, výhledově snad i oblečení. Právě na taková zařízení se Intel s jádrem Quark chystá, či lépe řečeno na nich již pracuje.
Na druhou stranu, Quark má možná ještě další bojový úkol – a to zatopit architektuře ARM a potažmo MIPS v jejich tradičním zázemí, tedy v sektoru embedded a v mikrořadičích (těch větších a výkonnějších, jako jsou například Cortexy řady M). Další možností mají být i medicínská zařízení, včetně těch aplikovaných vnitřně – za pár let tedy možná budete u doktora polykat pilulky s logem „Intel Inside“.
Brian Krzanich ostatně v přednášce na IDF 2013 řekl, že se Intel bude snažit pokrýt (a ovládnout) všechny oblasti procesorového trhu. Quarkem si firma otevře dveře zase do dalších segmentů, kde z ní doposud zavedení hráči strach mít nemuseli.
Zdroje: The Register, Engadget, GigaOM, EE Times
